Ersittin
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika,
ATC kód: N03AX
Zonisamid je derivátem benzisoxazolu. Je to antiepileptikum se slabou aktivitou karboanhydrázy
in vitro. Chemicky není s dalšími antiepileptiky příbuzný.
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku zonisamidu není plně objasněn, nicméně se zdá, že působí na napěťově řízené
natriové a kalciové kanály, čímž přerušuje synchronizované výboje neuronů, snižuje šíření výbojů a
přerušuje následnou epileptickou aktivitu. Zonisamid má rovněž modulační účinek na inhibici neuronů
zprostředkovanou GABA.
Farmakodynamické účinky
Antikonvulzivní aktivita zonisamidu byla vyhodnocována v celé řadě modelů u několika živočišných
druhů s indukovanými či přirozenými záchvaty a ukázalo se, že v těchto modelech zonisamid působí
jako širokospektrální antiepileptikum. Zonisamid zamezuje křečím vyvolaným maximálním
elektrošokem a omezuje šíření záchvatu včetně propagace záchvatů z kortexu do subkortikálních
struktur a potlačuje aktivitu epileptogenního ložiska. Na rozdíl od fenytoinu a karbamazepinu však
zonisamid působí přednostně na záchvaty vznikající v kortexu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Monoterapie u parciálních záchvatů se sekundární generalizací či bez ní
Účinnost zonisamidu v monoterapii byla stanovena v dvojitě zaslepené studii noninferiority
s paralelními skupinami, v níž byl srovnáván s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním u
583 dospělých subjektů s nově diagnostikovanými parciálními záchvaty se sekundárně
generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty nebo bez nich. Subjekty byly randomizovány do
skupin léčených karbamezapinem a zonisamidem po dobu až 24 měsíců v závislosti na jejich
odpovědi. U subjektů byla provedena titrace na úvodní cílovou dávku 600 mg karbamazepinu nebo
300 mg zonisamidu. U subjektů, u nichž došlo k záchvatu, byla provedena titrace na další cílovou
dávku, tj. 800 mg karbamazepinu nebo 400 mg zonisamidu. U subjektů, u nichž došlo k dalšímu
záchvatu, byla provedena titrace na maximální cílovou dávku 1200 mg karbamazepinu nebo 500 mg
Stránka 16 z zonisamidu. Subjekty, u nichž se neobjevil žádný záchvat po dobu 26 týdnů při úrovni cílové dávky,
pokračovaly v užívání této dávky po dalších 26 týdnů.
Hlavní výsledky této studie jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka 6 Výsledky týkající se účinnosti dle studie monoterapie
Zonisamid Karbamazepin
n (ITT populace) 281 300
Šest měsíců bez záchvatu Rozdíl IS95%
PP populace* 79,4 % 83,7 % -4,5 % -12,2 %; 3,1 %
ITT populace 69,4 % 74,7 % -6,1 % -13,6 %; 1,4 %
≤4 záchvaty během 3měsíčního
základního období
71,7 % 75,7 % -4,0 % -11,7 %; 3,7 %
>4 záchvaty během 3měsíčního
základního období
52,9 % 68,9 % -15,9 % -37,5 %; 5,6 %
Dvanáct měsíců bez záchvatu
PP populace* 67,6 % 74,7 % -7,9 % - 17,2 %; 1,5 %
ITT populace 55,9 % 62,3 % -7,7 % - 16,1 %; 0,7 %
≤4 záchvaty během 3měsíčního
základního období
57,4 % 64,7 % -7,2 % -15,7 %; 1,3 %
>4 záchvaty během 3měsíčního
základního období
44,1 % 48,9 % -4,8 % -26,9 %; 17,4 %
Podtyp záchvatu (6 měsíců bez
záchvatu – PP populace)
Všechny parciální 76,4 % 86,0 % -9,6 % -19,2 %; 0,0 %
Jednoduchý parciální 72,3 % 75,0 % -2,7 % -20,0 %; 14,7 %
Komplexní parciální 76,9 % 93,0 % -16,1 % -26,3 %; -5,9 %
Všechny generalizované tonicko-
klonické
78,9 % 81,6 % -2,8 -11,5 %; 6,0 %
Sekundární tonicko-klonické 77,4 % 80,0 % -2,6 % -12,4 %; 7,1 %
Generalizované tonicko-klonické 85,7 % 92,0 % -6,3 % -23,1 %; 10,5 %
PP = populace absolvující léčbu dle protokolu (Per Protocol Population); ITT = populace s léčebným
záměrem (Intent to Treat)
*Primární cílový parametr
Přídatná terapie při léčbě dospělých pacientů s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez
ní
U dospělých pacientů byla účinnost zonisamidu prokázána ve 4 dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných studiích v délce trvání 24 týdnů s dávkováním buď jednou či dvakrát denně. Tyto
studie ukázaly, že medián snížení frekvence parciálních záchvatů je spojen s dávkou zonisamidu při
ustálené účinnosti v dávkách 300 až 500 mg denně.
Pediatrická populace
Stránka 17 z
Přídatná terapie při léčbě dospívajících a pediatrických pacientů (ve věku 6 let a starších)
s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez ní
U pediatrických pacientů (ve věku 6 let a starších) byla účinnost zonisamidu prokázána ve dvojitě
zaslepené, placebem kontrolované studii, do které bylo zařazeno 207 subjektů a doba léčby byla až
24 týdnů. Snížení frekvence výskytu záchvatů o 50 % nebo více oproti výchozí hodnotě v průběhu
12týdenního období se stabilní dávkou bylo pozorováno u 50 % subjektů léčených zonisamidem a u
31 % pacientů s placebem.
Zvláštními bezpečnostními problémy, které vyplynuly z pediatrických studií, byly: snížená chuť k jídlu
a pokles tělesné hmotnosti, snížené hladiny bikarbonátu, zvýšené riziko tvorby ledvinových kamenů a
dehydratace. Všechny tyto účinky, a zvláště pokles hmotnosti, mohou mít škodlivý vliv na růst a vývoj
a mohou vést k celkovému zhoršení zdraví. Údaje o účincích na dlouhodobý růst a vývoj jsou
omezené.