Preklinické údaje získané ze studií akutní toxicity a toxicity po opakovaném podávání a ze studií kancerogenity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka při předpokládaných terapeutických dávkách. Studie na zvířatech s využitím potkaních embryí a Xenopus laevis odhalily možnou teratogenní toxicitu a vývojovou toxicitu, které však byly pozorovány pouze při expozicích dostatečně převyšujících maximální expozici u člověka, proto mají pouze malý význam pro klinické použití. Studie na myších odhalily genotoxický potenciál diklofenaku pro somatické a zárodečné buňky. Tento účinek byl pozorován po 13týdenní léčbě s použitím perorálních dávek 3,5 mg/kg. Experimentální výsledky získané jak ze studií in vitro, tak ze studií in vivo testováním na myších ocasech, potvrdily fototoxický potenciál tohoto přípravku. Nebyly zaznamenány žádné dráždivé vlastnosti na kůži .