Caltrate d3
Předávkování může vést k hypervitaminóze, hyperkalciurii a hyperkalcemii. Mezi příznaky hyperkalcemie
může patřit anorexie, žízeň, nauzea, zvracení, zácpa, bolest břicha, svalová slabost, únava, narušení duševní
rovnováhy, polydipsie, polyurie, kostní bolest, nefrokalcinóza, konkrementy v ledvinách, nefrolitiáza a v
závažných případech srdeční arytmie. Extrémní hyperkalcemie může mít za následek kóma a úmrtí.
Přetrvávající vysoké hladiny vápníku mohou vést k nevratnému poškození ledvin a kalcifikaci měkkých tkání.
Léčba:
Léčba vápníkem a vitaminem D musí být ukončena a má být upraven nedostatek tekutin.
Pokud předávkování vyžaduje léčbu, má to být provedeno hydratací, včetně podání i.v. fyziologického roztoku.
K dalšímu zvýšení vylučování vápníku a prevenci objemového přetížení lze poté použít kličkové diuretikum
(např. furosemid). U pacientů s renálním selháním je hydratace neúčinná a mají podstoupit dialýzu. V případě
přetrvávající hyperkalcémie je třeba vyloučit přispívající faktory, např. hypervitaminózu vitaminu A nebo D,
primární hyperparatyreózu, malignity, selhání ledvin nebo imobilizaci.
Také je nutné ukončit léčbu thiazidovými diuretiky, vitaminem A a srdečními glykosidy.
Podle stupně závažnosti hyperkalcemie mají být zváženy bisfosfonáty, kalcitonin a kortikosteroidy.
Musí se monitorovat hladiny elektrolytů v séru, funkce ledvin a diuréza.
Další léčba má být podle klinické potřeby nebo podle doporučení národního toxikologického centra, je-li k
dispozici.