Buprenorphine alkaloid

Vzhledem k nedostatku údajů u dospívajících (15 – 18 let) smí být buprenorfin u této věkové skupiny
použit pouze se zvýšenou opatrností.

Varování
Buprenorfin je doporučen pouze pro léčbu závislosti na drogách opioidního typu. Doporučuje se též, aby
léčbu předepsal lékař, který zajistí úplnou kontrolu léčby pacienta závislého na drogách.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné užívání přípravku Buprenorphine Alkaloid a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je
současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti
léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Buprenorphine Alkaloid současně se sedativy, je nutné
předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V
této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech
věděli (viz bod 4.5).

Serotoninový syndrom
Souběžné podávání přípravku Buprenorphine Alkaloid a dalších serotonergních látek, např. inhibitorů
MAO, selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání
serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklických antidepresiv, může vést k serotoninovému
syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění (viz bod 4.5).
Pokud je souběžná léčba dalšími serotonergními látkami klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta
pečlivě sledovat, a to zejména při zahájení léčby a zvýšení dávky.
Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.
V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti symptomů zvážit snížení
dávky nebo přerušení léčby.

Lékař musí brát v úvahu riziko zneužití a nesprávného použití (např. zvláště intravenózní cestou), zvláště
na začátku léčby.
- Zneužití: Jsou známy případy zneužití sublingválních tablet buprenorfinu na nelegálním trhu, buď
pacienty samými nebo osobami získávajícími přípravek od pacientů nebo lékárníků. Toto zneužití může
způsobit novou závislost na sublingválně užívaném buprenorfinu jako primární droze, s rizikem
předávkování, rozšíření virové infekce do krevního oběhu, respirační deprese a poškození jater.
- Urychlení abstinenčních příznaků: Při zahájení léčby buprenorfinem si musí být lékař vědom částečného
agonistického profilu molekuly na  opioidní receptory, který může uspíšit abstinenční symptomy u
nemocných závislých na opioidech, zvláště pokud je přípravek podán méně než po 6 hodinách od
posledního užití heroinu nebo dalších krátkodobě působících opioidů, nebo pokud je podán méně než po
24 hodinách po užití poslední dávky methadonu. Naopak, abstinenční příznaky mohou být také spjaty se
suboptimálním dávkováním.
Riziko závažných nežádoucích účinků jako je předávkování nebo selhání léčby je vyšší, pokud pacient
užívající sublingvální tablety buprenorfinu pokračuje ve zneužívání opioidů, alkoholu nebo jiných
sedativních- hypnotických léků, zvláště benzodiazepinů.
- Závislost: Buprenorfin je častečným agonistou  opioidních receptorů a jeho chronické užívání
způsobuje závislost opioidního typu. Přerušení léčby může způsobit abstinenční syndrom, který může být
opožděný.
- Respirační deprese: Bylo hlášeno několik případů úmrtí v důsledku respirační deprese, zejména při
podání v kombinaci s benzodiazepiny (viz bod 4.5) nebo pokud nebyl buprenorfin užíván tak, jak je
předepsáno.
- Poruchy dýchání spojené se spánkem: Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání spojené se spánkem
včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a hypoxemie spojené se spánkem. Používání opioidů zvyšuje
riziko CSA v závislosti na dávce. Je třeba zvážit snížení celkové dávky opioidů u pacientů, u nichž se
projevuje CSA.
- Hepatitida, poruchy jaterní funkce: Byly hlášeny případy akutního poškození jater u pacientů závislých
na opioidech, a to v klinických studiích i postmarketingových hlášeních nežádoucích účinků. Spektrum
jaterních poškození zahrnovalo škálu od přechodného asymptomatického zvýšení jaterních transamináz
až k případům jaterního selhání. V mnoha případech byly u pacientů přítomné již před zahájením léčby
jaterní enzymové abnormality, infekce hepatitidy B nebo C, pacienti současně užívali potenciálně
hepatotoxické léky (acetylosalicylová kyselina, amiodaron, inhibitory preteázy, isoniazid) a příčinný nebo
přídatný vliv měly i dále injekčně podávané substance. Tyto faktory musejí být brány v úvahu před
předepsáním sublingválních tablet buprenorfinu, i během léčby.
Pokud existuje podezření na jaterní poškození a příčina je neznámá, je nutné další vyšetření. Pokud je
podezření, že buprenorfin způsobil jaterní nekrózu nebo žloutenku, léčba musí být přerušena tak rychle,
jak pacientův stav dovolí. U všech pacientů je nutné provádět v pravidelných intervalech jaterní funkční
testy.
- U všech pacientů užívajících současně inhibitory CYP3A4 musí být titrování dávek prováděno s velikou
opatrností, jelikož inhibitory CYP3A4 mohou zvýšit plazmatickou hladinu buprenorfinu (viz bod 4.5.).
Pacienti užívající inhibitory CYP3A4 mohou být léčeni nižšími dávkami buprenorfinu.
- Podávání buprenorfinu může vyvolat ospalost, kterou mohou dále zhoršit ostatní centrálně účinkující
látky, jako jsou alkohol, trankvilizéry, sedativa a hypnotika (viz bod 4.5).
- Buprenorfin může způsobit ortostatickou hypotenzi.
- Sportovci by měli být upozorněni na to, že tento léčivý přípravek může vyvolat pozitivní reakci na
„antidopingové testy.“

Pediatrická populace
O užití buprenorfinu u dětí do 15 let nejsou žádné údaje, proto se buprenorfin nesmí dětem do 15 let
podávat.

Opatření pro použití
Tento přípravek je nutno užívat se zvýšenou opatrností u pacientů s:
- astmatem nebo respirační insuficiencí (při podávání buprenorfinu byly hlášeny případy respirační
deprese),
- renální insuficiencí (20 % podané dávky se vylučuje prostřednictvím ledvin; při jejich nedostatečnosti
může být proto renální vylučování zpomaleno),
- jaterní insuficiencí (při ní může být změněn metabolismus buprenorfinu v játrech).
- Tak jako u jiných opioidů, je třeba opatrnosti u pacientů užívajících buprenorfin, kteří mají poranění
hlavy, zvýšený kraniální tlak, hypotenzi, hypertrofii prostaty nebo uretrální stenózou.

Pomocné látky:
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu (viz bod 6.1). Pacienti s dědičnými problémy s intolerancí
galaktozy, vrozeným úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukozy a galaktozy by neměli tento
přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v 1 tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.