Bortezomib hospira

Pokud se přípravek Bortezomib Hospira podává v kombinaci s jinými léčivými přípravky, je třeba
před zahájením léčby přípravkemBortezomib Hospira prostudovat informace o těchto přípravcích
vpříslušném souhrnu údajů o přípravku. Pokud je podáván thalidomid, je třeba věnovat zvláštní
pozornosti těhotenským testům a požadavkům na prevenciIntratekální podání
Při neúmyslném intratekálním podání přípravku Bortezomib Hospiradošlo k úmrtím. Přípravek
Bortezomib Hospiraje určen pouze k intravenóznímu nebo subkutánnímu podání. Přípravek
Bortezomib Hospirase nesmí podávat intratekálně.
Gastrointestinální toxicita
Při léčbě bortezomibemje velmi častá gastrointestinální toxicita zahrnující nauzeu, průjem, zvracení a
zácpu. Méně často byly hlášeny případy ileu pečlivě sledováni.
Hematologická toxicita
Léčba bortezomibem je velmi často provázena hematologickou toxicitou neutropenií a anemiíbortezomibema u pacientů s dosud neléčeným lymfomem z plášťových buněk léčených
bortezomibem v kombinaci s rituximabem, cyklofosfamidem, doxorubicinem a prednisonem CAPtrombocytů byly nejnižší 11. den každého cyklu léčby bortezomibem a obvykle se do dalšího cyklu
vrátily na výchozí hodnoty. Nebyla prokázána kumulativní trombocytopenie. Naměřená dolní hodnota
průměrného počtu trombocytů činila v monoterapeutických studiích léčby mnohočetného myelomu
přibližně 40 % výchozí hodnoty a ve studii léčby lymfomu z plášťových buněk to bylo 50 %. U
pacientů s pokročilým myelomem souvisela závažnost trombocytopenie spočtem trombocytů před
zahájením léčby; při výchozí hodnotě počtu trombocytů < 75 000/μl mělo 90% z 21 pacientů během
studie počet ≤ 25 000/μl, včetně 14 % < 10 000/μl; proti tomu při výchozí hodnotě počtu trombocytů >
75 000/μl mělo pouze 14 % z 309 pacientů během studie počet trombocytů ≤ 25 000/ μl.
U pacientů s lymfomem z plášťových buněk vinkristin a prednison [R-CHOP]vyššího. Tyto dvě léčebné skupiny si byly podobné, pokud jde o celkovou incidenci krvácivých příhod
všech stupňů transfuzi trombocytů 22,5 % pacientů v porovnání se 2,9 % pacientůve skupině R-CHOP.
V souvislosti s léčbou bortezomibem bylo hlášeno gastrointestinální a intracerebrální krvácení. Proto
je před každou aplikací přípravku Bortezomib Hospiranutno stanovit počet trombocytů. Pokud je
počet trombocytů < 25 000/μl nebo, v případě kombinace s melfalanem a prednisonem, pokud je počet
trombocytů ≤ 30 000/μl, léčba přípravkem Bortezomib Hospiramá být zastavena Potenciální přínos léčby musí být pečlivě posouzen proti rizikům, zvláště vpřípadě středně těžkéaž
těžké trombocytopenie s rizikovými faktory krvácení.
V průběhu léčby přípravkem Bortezomib Hospiramusí být často sledován kompletní krevní obraz a
diferenciál včetně počtu trombocytů. Pokud je to klinicky vhodné, je nutno zvážit transfuzi trombocytů
U pacientů s lymfomem z plášťových buněk byla pozorována přechodná neutropenie, která byla mezi
cykly reverzibilní, přičemž zde nebyl žádný průkaz kumulativní neutropenie. Neutrofily byly nejnižší
11. den každého cyklu léčby bortezomibem a obvykle se do dalšího cyklu vrátily na výchozí hodnoty.
Ve studii LYM-3002 byla podávána podpora pomocí kolonie stimulujících faktorů 78 % pacientů
vrameni BR-CAP a 61 % pacientů v rameni R-CHOP. Jelikož jsou pacienti sneutropenií více
ohroženi infekcemi, je nutno u nich sledovat známky a příznaky infekce a bezodkladně je léčit.
Při hematologických toxicitách lze v souladu s místní standardní praxí podávat faktory stimulující
kolonie granulocytů.
Použití faktorů stimulujících kolonie granulocytů v profylaxi má být zváženo v případě opakovaných
prodlev v cyklu dávkování Reaktivace viru herpes zoster
U pacientů léčených přípravkem Bortezomib Hospirase doporučuje antivirová profylaxe.
Ve studii fáze III u pacientů s dříve neléčeným mnohočetným myelomem byl celkový výskyt
reaktivace viru herpes zoster častější ve skupině pacientů léčených kombinací bortezomib+ melfalan
+ prednison ve srovnání s kombinací melfalan + prednison U pacientů s lymfomem z plášťových buněk 6,7 % v rameni BR-CAP a 1,2 % v rameni R-CHOP Reaktivace a infekce virem hepatitidy B Pokud se v kombinaci s přípravkem Bortezomib Hospirapoužívá rituximab, musí se u pacientů
ohrožených infekcí HBV před zahájením léčby vždy provést screening na HBV. Přenašeči hepatitidy
B a pacienti s hepatitidou B v anamnéze musí být během kombinované léčby rituximabem a
přípravkem Bortezomib Hospira a po ní pečlivě sledováni na klinické a laboratorníznámky aktivní
infekce HBV. Je nutno zvážit antivirovou profylaxi. Více informací o rituximabu naleznete v jeho
souhrnu údajů o přípravku.
Progresivní multifokální leukoencefalopatie U pacientů léčených bortezomibembyly velmi vzácně hlášeny případy infekce John
Cunninghamovým virem sdiagnostikovanou PML dostávali dříve nebo současně imunosupresivní léčbu. Většina případů PML
byla diagnostikována během 12 měsíců po podání první dávkybortezomibu. U pacientů je nutno v
pravidelných intervalech monitorovat jakékoli nové nebo zhoršení stávajících neurologických
příznaků nebo projevů, které mohou ukazovat na PML jako součást diferenciální diagnostiky
problémů CNS. Je-li podezření na diagnózu PML, je nutno pacienty předat specialistovi na PML a
zahájit příslušnou diagnostiku PML. Je-li diagnostikována PML, léčbu přípravkem Bortezomib
Hospira ukončete.
Periferní neuropatie
Léčba bortezomibemje velmi často spojena s výskytem periferní neuropatie, která je převážně
senzorická. Byly však hlášeny případy závažné motorické neuropatie s vyjádřenou nebo nevyjádřenou
senzorickou periferní neuropatií. Incidence periferní neuropatie se zvyšuje napočátku léčby a
dosahuje vrcholu během 5. cyklu.
Doporučuje se, aby u pacientů byly pečlivě sledovány možné projevy neuropatie, k nimž patří pocit
pálení, hyperestezie, hypestezie, parestezie, nepříjemné pocity, neuropatická bolest nebo slabost.
Ve studii fáze III srovnávající bortezomib podávaný intravenózně oproti subkutánnímu podání byla
incidence příhod periferní neuropatie ≥ 2. stupně 24 % u skupiny se subkutánní injekcí a 41 %
uskupiny s intravenózní injekcí pacientů ve skupiněse subkutánní léčbou ve srovnání s 16 % ve skupině s intravenózní léčbou
vdřívějších studiích s bortezomibemnižší než ve studii MMY-U pacientů s novým výskytem nebo zhoršením stávající periferní neuropatie má být provedeno
neurologické vyšetření a může být nutná změna dávky, režimu podávání nebo způsobu podání na
subkutánní U pacientů léčených přípravkem Bortezomib Hospira v kombinaci s léčivými přípravky, o nichž je
známo, že jsou spojeny s neuropatií monitorování příznaků neuropatie spojené s léčbou spolu s neurologickým vyšetřením, případně
příslušné snížení dávky nebo ukončení léčby.
K rozvoji některých nežádoucích účinků, k nimž patří posturální hypotenze a těžká zácpa až ileus, by
kromě periferní neuropatie mohla přispívat i autonomní neuropatie. Informace o autonomníneuropatii
a jejím podílu na těchto nežádoucích účincích jsou omezené.
Epileptické záchvaty
Méně často byly hlášeny záchvaty u pacientů bez předchozího výskytu záchvatů nebo epilepsie.
U pacientů s rizikovými faktory pro výskyt záchvatů je zapotřebí zvláštní péče.
Hypotenze
Léčba bortezomibem je často provázena ortostatickou/posturální hypotenzí. Většina nežádoucích
účinků je lehkého až středně těžkéhocharakteru a byla pozorována v celém průběhu léčby. Upacientů,
u kterých se během léčby nebyla ortostatická hypotenze pozorována před léčboubortezomibem. U většiny pacientů bylo nutné
ortostatickou hypotenzi léčit. U menší části pacientů s ortostatickou hypotenzí se objevily synkopy.
Ortostatická/posturální hypotenze s podáním bolusu bortezomibu bezprostředně nesouvisela.
Mechanismus této příhody není znám, ačkoli jedním z důvodů může být autonomní neuropatie.
Autonomní neuropatie může souviset s bortezomibem nebo bortezomib může zhoršit základní
onemocnění jako je diabetická nebo amyloidózní neuropatie. Opatrnost se doporučuje při léčbě
pacientů s anamnézou synkop při podávání léků, u kterých je známa souvislost s hypotenzí, nebo u
dehydratovaných pacientů s recidivujícími průjmy nebo zvracením. Léčba ortostatické/posturální
hypotenze může zahrnovat úpravu dávkování antihypertenzních léků, rehydrataci nebo podání
mineralokortikoidů a/nebo sympatomimetik. Pacienti mají být informaváni o tom, že v případě
výskytu závratí, točení hlavy nebo mdloby musejí vyhledat lékaře.
Syndrom posteriorní reverzibilní encefalopatie U pacientů léčených bortezomibembyly hlášeny případy PRES. PRES je vzácný, často reverzibilní,
rychle se vyvíjející neurologický stav, který se může projevit záchvaty, hypertenzí, bolestí hlavy,
letargií, zmateností, slepotou a dalšími zrakovými a neurologickými poruchami. Pro potvrzení
diagnózy se používá zobrazení mozku, preferenčně magnetická rezonance ukterých se objeví PRES, má být léčba přípravkem Bortezomib Hospira ukončena.
Srdeční selhání
V průběhu léčby bortezomibem byl pozorován akutní rozvoj nebo exacerbace městnavého srdečního
selhání a/nebo nový pokles ejekční frakce levé komory. Predisponujícím faktorem pro známky a
příznaky srdečního selhání může být retence tekutin. Pacienti s rizikovými faktory kardiovaskulárního
onemocnění nebo se stávajícím srdečním onemocněním mají být pečlivě sledováni.
Elektrokardiografické vyšetření
V klinických studiích se vyskytly ojedinělé případy prodloužení QT intervalu, kauzalita nebyla
stanovena.
Plicní poruchy
U pacientů léčených bortezomibem bylo vzácně hlášeno akutní difuzní infiltrativní plicní onemocnění
neznámé etiologie jako např. pneumonitida, intersticiální pneumonie, plicní infiltrace a syndrom
akutní respirační tísně příhod byly fatální. Před zahájením léčby se doporučuje provést radiologické vyšetření hrudníku, aby
se určil výchozí stav pro potenciální změny na plicích po léčbě.
Při objevení se nových nebo při zhoršení stávajících plicních příznaků neprodleně stanovit diagnózu a pacienti mají podstoupit vhodnou léčbu. Před pokračováním léčby
přípravkem Bortezomib Hospira je nutno zhodnotit poměr prospěch/riziko.
Dva pacienti akutní myeloidní leukemie, zemřeli na ARDS krátce po zahájení léčby a studie byla ukončena. Tento
zvláštní léčebný režim se současným podáváním vysoké dávky cytarabinu 24hodinovou infuzí se protonedoporučuje.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s mnohočetným myelomem jsou časté ledvinové komplikace. Pacienty s poruchou funkce
ledvin je proto nutné pečlivě sledovat Porucha funkce jater
Bortezomib je metabolizován jaterními enzymy. Expozice bortezomibu se u pacientů se středně těžkou
nebo těžkou poruchou funkce jater zvyšuje; tyto pacienty je nutno léčit sníženými dávkami přípravku
Bortezomib Hospira a pečlivě sledovat, zda u nich nedochází k rozvoji toxicity Jaterní nežádoucí účinky
U pacientů, kterým byl podáván bortezomib a současně s dalšími léčivými přípravky, a kteří byli ve
vážném zdravotním stavu, byly hlášeny vzácné případy jaterního selhání. K dalším hlášeným jaterním
nežádoucím účinkům patří zvýšení jaterních enzymů, hyperbilirubinemie a hepatitida. Tyto změny
mohou být po vysazení bortezomibu reverzibilní Syndrom nádorového rozpadu
Vzhledem ke skutečnosti, že bortezomib je cytotoxická látka a může rychle ničit maligní plazmatické
buňkya buňky lymfomu z plášťových buněk, může se jako komplikace objevit syndrom nádorového
rozpadu. K pacientům s rizikem syndromu nádorového rozpadu patří pacienti s rozsáhlou nádorovou
zátěží před léčbou. Tyto pacienty je nutné pečlivě sledovat a učinit odpovídající opatření.
Současně podávané léčivé přípravky
Pacienti léčení přípravkem Bortezomib Hospira v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 mají být
pečlivě sledováni. Při kombinaci přípravku Bortezomib Hospira se substráty CYP3A4 nebo CYP2Cje zapotřebí postupovat opatrně U pacientů léčených perorálními antidiabetiky mají být potvrzeny normální jaterní funkce a pacientům
má být věnována zvýšená pozornost Reakce potenciálně zprostředkované imunokomplexy
Méně často byly hlášeny nežádoucí účinky potenciálně související s tvorbou imunokomplexů, jako
např. sérová choroba, polyartritida s vyrážkou a proliferativní glomerulonefritida. Pokud se vyskytnou
závažné nežádoucí účinky, Bortezomib Hospira bortezomib je třeba vysadit.