Čistý betahistin-dihydrochlorid dosud nemohl být v lidském těle prokázán (pod detekčním limitem). Proto jsou plazmatické koncentrace a plazmatický poločas určeny za použití radioaktivně značeného betahistin-dihydrochloridu a urinární koncentrace nejvýznamnějšího inaktivního metabolitu, kyseliny 2-pyridyloctové.
Absorpce Po perorálním podání je betahistin-dihydrochlorid rychle a kompletně absorbován. Vrcholu plazmatické koncentrace C14-značeného betahistin-dihydrochloridu je dosaženo přibližně za 1 hodinu po perorálním podání dobrovolníkům nalačno. Absolutní biologická dostupnost betahistin- dihydrochloridu není známa.
Distribuce Distribuční objem betahistin-dihydrochloridu není znám. Vazba na humánní plazmatické bílkoviny je méně než 5%.
Biotransformace Betahistin-dihydrochlorid je rychle metabolizován v játrech na nejvýznamnější inaktivní metabolit, kyselinu 2- pyridyloctovou a na demethyl-betahistin.
Eliminace Eliminace betahistin-dihydrochloridu je z 90% renální ve formě nejvýznamnějšího metabolitu. V moči se vyskytují pouze stopová množství desmethyl-betahistin-dihydrochloridu. Eliminace žlučí není významnou cestou eliminace léčivé látky ani jejich metabolitů.