Anapen

Anapen rovněž obsahuje disiřičitan sodný, který může vyvolat reakce alergického typu, včetně
anafylaktických symptomů a bronchospazmů u náchylných osob, především těch, které mají
v anamnéze astma. U pacientů s těmito stavy je třeba provést řádnou instruktáž o okolnostech,
za kterých mohou použít Anapen.

Všichni pacienti, kterým byl předepsán Anapen, mají být důkladně poučeni tak, aby dobře
rozuměli indikacím a správnému způsobu aplikace (viz bod 6.6). Důrazně se také doporučuje
proškolit blízké osoby pacienta (např. rodiče, opatrovníky, učitele) jak správně použít Anapen
v nouzové situace.

Anapen je indikován pouze jako součást neodkladné terapie. Pacientům musí být doporučeno,
aby okamžitě po podání vyhledali lékařskou pomoc pro další sledování a léčení podle jejich
zdravotního stavu.
Pacient/ošetřovatel by měl být informován o možné dvoufázové anafylaxi, která je
charakterizována počáteční fází následovanou opakováním symptomů o několik hodin
později.

U pacientů, kteří mají astma, může být větší riziko výskytu závažné anafylaktické reakce.
U pacientů s onemocněním srdce, např. koronární chorobou (možnost vyvolání anginy
pectoris) a onemocněním srdečního svalu, cor pulmonale, srdeční arytmií nebo tachykardií, je
třeba postupovat obezřetně. U pacientů s kardiovaskulárními onemocněními (vážná angína
pectoris, obstruktivní kardiomyopatie, ventrikulární arytmie a hypertenze), se zvýšenou funkcí
štítné žlázy, feochromocytomem, vysokým nitroočním tlakem, vážným poškozením ledvin,
adenomem prostaty vedoucím k reziduu moči, hyperkalcémií, hypokalémií, diabetem, nebo u
starších pacientů, gravidních pacientek a u dětí po podání epinefrinu (adrenalinu) existuje
riziko nežádoucích reakcí.
Opakované lokální injekce mohou vést k nekróze na místech vpichu způsobené vaskulární
konstrikcí. Náhodné podání do cévy může vést ke krvácení do mozku způsobenému náhlým
zvýšením krevního tlaku. Náhodná aplikace do rukou či nohou může způsobit ztrátu prokrvení
přilehlých oblastí následkem vazokonstrikce.

Anapen obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, je tedy téměř bez sodíku.

Pacienti by měli být upozorněni na možné příbuzné alergeny a měly by být vyšetřeni pokud
možno kdykoli, aby mohly být jejich alergeny specifikovány.