Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Sertralin Mylan 50 mg potahované tabletySertralin Mylan 100 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralinum 50 mg (ve formě sertralini hydrochloridum).
Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralinum 100 mg (ve formě sertralini hydrochloridum).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta (tableta).
Bílé až téměř bílé potahované tablety, přibližně 4 mm x 11 mm, ve tvaru tobolky, s vyraženým „ST“, půlící
rýhou a „50“ na jedné straně a „G“ na druhé straně.
Bílé až téměř bílé potahované tablety, přibližně 5 mm x 13 mm, ve tvaru tobolky, s vyraženým „ST“, půlící
rýhou a „100“ na jedné straně a „G“ na druhé straně.
Tablety lze dělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Sertralin je indikován k léčbě:
Epizod deprese a k prevenci návratu depresivních epizod.
Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
Obsedantně-kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorder - OCD) u dospělých a pediatrických
pacientů ve věku 6-17 let.
Sociální úzkostné poruchy.
Posttraumatické stresové poruchy (post-traumatic stress disorder – PTSD).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Úvodní léčba
Deprese a OCD Léčba sertralinem má být zahájena dávkou 50 mg/den.
Panická porucha, PTSD a sociální úzkostná porucha Léčba má být zahájena dávkou 25 mg/den. Po jednom týdnu má být zvýšena na dávku 50 mg jednou denně.
U tohoto dávkovacího režimu bylo prokázáno snížení četnosti výskytu nežádoucích účinků na počátku léčby
charakteristických pro panickou poruchu.
Titrace dávky
Deprese, OCD, panická porucha, sociální úzkostná porucha a PTSD
Pro pacienty neodpovídající na dávku 50 mg může být prospěšné zvyšování dávky. Změny dávky se musí
provádět po 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, a to až na maximální dávku 200 mg denně.
Vzhledem k eliminačnímu poločasu sertralinu, který činí 24 hodin, se změny dávek nemají provádět častěji
než jednou týdně.
Nástup terapeutického účinku lze pozorovat během 7 dnů. K dosažení plného terapeutického účinku je však
zapotřebí obvykle delšího období, a to především u obsedantně kompulzivních poruch.
Udržovací léčba
Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie je třeba zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni, s následnými
úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.
Deprese Pro prevenci opakování depresivních epizod (MDE) může být vhodná dlouhodobá léčba. Ve většině případů
je doporučené dávkování u prevence opakování depresivních epizod stejné jako u současných epizod. K
eliminaci symptomů by pacienti s depresí měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců.
Panická porucha a OCD Probíhající léčbu u panické poruchy a OCD je nutné pravidelně vyhodnocovat, neboť u těchto poruch nebyla
prokázána prevence relapsu.
Starší pacienti U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatremie (viz bod
4.4).
Porucha funkce jater U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater
je nutné používat nižší dávky, případně podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu, že nejsou k
dispozici klinická data, nemá se sertralin používat v případě těžké poruchy funkce jater (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Děti a dospívající s OCD Věk 13-17 let: počáteční dávka 50 mg/den.
Věk 6-12 let: počáteční dávka 25 mg/den. Po jednom týdnu může být dávka zvýšena na 50 mg/den.
V případě nedostatečné terapeutické odpovědi je možné následně v průběhu několika týdnů podle potřeby
zvyšovat dávku o 50 mg až na maximální denní dávku 200 mg/den. Při zvyšování dávky nad 50 mg je ale
zapotřebí vzít v úvahu celkově nižší tělesnou hmotnost dětí v porovnání s dospělými. Změny dávky se nesmí
provádět v intervalech kratších, než je 1 týden.
Účinnost nebyla prokázána u dětí s velkou depresivní poruchou.
Nejsou k dispozici údaje u dětí mladších 6 let (viz také bod 4.4).
Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu Je třeba se vyvarovat náhlého ukončení léčby. Při ukončení léčby sertralinem je nutné dávku snižovat
postupně během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko abstinenčních reakcí (viz body 4.4 a 4.8). Objeví-li
se po snížení dávky nebo po ukončení léčby netolerovatelné příznaky, je vhodné uvažovat o pokračování v
dříve předepsaném dávkovacím schématu. Později může lékař opět začít snižovat dávku, ovšem ještě
pozvolněji.
Způsob podání
Perorální podání.
Sertralin se podává 1x denně, a to buď ráno, nebo večer.
Tablety sertralinu mohou být podávány s jídlem i bez jídla.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Současná léčba sertralinem a ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je kontraindikována
vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu se symptomy, jako je agitovanost, tremor a hypertermie.
Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba
sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.5).
Podávání sertralinu je kontraindikováno u pacientů současně užívajících pimozid (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících stavů
jako je serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku SS nebo
NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním dalších serotonergních
přípravků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), s přípravky zhoršujícími
metabolismus serotoninu (včetně IMAO, např. trihydrát methylthioninium-chloridu – methylenová modř),
antipsychotiky, dalšími antagonisty dopaminu a buprenorfin. U pacientů musí být sledovány projevy nebo
příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3).
Přechod z jiných inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), antidepresiv nebo jiných léků proti
obsesím
Pro vhodné načasování přechodu z jiného SSRI, antidepresiva nebo jiného léku proti obsesím na sertralin
jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní péče a opatrnosti při lékařském posuzování
je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě působících léků, jako je fluoxetin.
Ostatní serotonergní léky, např. tryptofan, fenfluramin a agonisté 5-HT
Současné podání sertralinu s jinými léky, které zlepšují serotonergní neurotransmisi, jako jsou amfetaminy,
tryptofan nebo fenfluramin nebo agonisté 5-HT, nebo rostlinné přípravky s třezalkou tečkovanou
(Hypericum perforatum), přichází v úvahu jen s opatrností. Pro možné farmakodynamické interakce je
nutné je vyloučit, kdykoli je to možné.
Prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes (TdP)Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT intervalu a
TdP. Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu a
TdP.
Účinek na prodloužení QTc intervalu byl potvrzen detailní studií QTc intervalu u zdravých dobrovolníků
se statisticky významným pozitivním vztahem mezi expozicí a odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat s
opatrností u pacientů s dalšími rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu, jako jsou srdeční
choroby, hypokalémie nebo hypomagnesémie, rodinná anamnéza prodloužení QTc intervalu, bradykardie a
současné užívání léků, které prodlužují QTc interval (viz body 4.5 a 5.1).
Aktivace hypománie nebo mánieU malého počtu pacientů léčených na trhu dostupnými antidepresivy a léky proti obsesím, včetně sertralinu
se vyskytly příznaky hypománie nebo mánie. Proto je nutné užívat sertralin s opatrností u pacientů s mánií
nebo hypománií v anamnéze. Je nutný pečlivý dozor lékaře. U pacientů vstupujících do fáze mánie je
nutné sertralin vysadit.
SchizofrenieU pacientů se schizofrenií může dojít ke zhoršení psychotických symptomů.
Epileptické záchvatyBěhem léčby sertralinem se mohou vyskytnout záchvaty: je třeba se vyvarovat podávání sertralinu u
nemocných s nestabilní epilepsií a nemocné s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání pečlivě
monitorovat. Pokud se u nemocného objeví epileptické záchvaty, je nutno léčbu sertralinem přerušit.
Sebevražda/sebevražedné myšlenky/pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(příhod souvisejících se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi.
Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo i dalších týdnů léčby, měli by být pacienti
pečlivě sledováni až do té doby, dokud k takovému zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je,
že se riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit.
Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je sertralin předepisován, mohou být doprovázeny zvýšeným
rizikem příhod souvisejících se se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s těžkou depresivní
poruchou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí dodržovat stejná
opatření, jako při léčbě pacientů s těžkou depresivní poruchou.
Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří
vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko
sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni.
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými
poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do
25 let léčených antidepresivy.
Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na
začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je
nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých
změn chování, a na to, že pokud se tytu příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Sexuální dysfunkce Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz bod 4.8). Byly
hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení léčby SSRI/SNRI.
Pediatrická populace
Sertralin by neměl být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně
kompulzivní poruchou ve věku 6-17 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné
myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v klinických studiích
častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni
placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, pak by pacient měl být
pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc jsou k dispozici pouze omezené klinické
údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se účinku na růst, pohlavní
dospívání a rozvoj kognitivních a behaviorálních funkcí. Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik
případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu puberty. Klinický význam a příčinná souvislost zatím
nejsou jasné (viz bod
5.3 pro příslušné předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí sledovat dětské
pacienty podstupující dlouhodobou léčbu, neobjeví-li se změny v růstu a vývoji.
Neobvyklé krváceníPři užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně kožního krvácení (ekchymóza a
purpura) a jiné krvácivé poruchy jako např. gastrointestinální nebo gynekologické, včetně případů krvácení s
fatálním zakončením. U pacientů užívajících SSRI, zvláště v kombinaci s léky, o kterých je známo, že
ovlivňují funkci trombocytů (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina
tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a NSAID) i u pacientů s poruchami krvácivosti v
anamnéze je nutná opatrnost (viz bod 4.5).
SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).
HyponatremieV důsledku léčby SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se může objevit hyponatremie. V mnoha případech je
hyponatremie důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Byly
hlášeny případy hladin sodíku v séru nižších než 110 mmol/l.
Vyššímu riziku rozvoje hyponatremie v důsledku užívání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni starší pacienti.
Rovněž pacienti užívající diuretika nebo hypovolemičtí pacienti mohou být vystaveni vyššímu riziku (viz
Starší pacienti). U pacientů se symptomatickou hyponatremií je vhodné uvažovat o ukončení léčby a
zahájit vhodné lékařské zásahy. Známky a příznaky hyponatremie jsou bolest hlavy, obtíže při koncentraci,
porucha paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, která může vést k pádům. Známky a příznaky u těžších
a/nebo akutních případů zahrnovaly halucinace, synkopu, záchvaty, kóma, zástavu dýchání a úmrtí.
Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinuPo vysazení léčby jsou časté abstinenční příznaky, zvláště byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8). V
klinických studiích byla mezi pacienty léčenými sertralinem četnost hlášených abstinenčních reakcí 23 % u
pacientů, kteří přestali užívat sertralin, v porovnání k 12 % u těch, kteří pokračovali v léčbě sertralinem.
Riziko abstinenčních příznaků je závislé na více faktorech, jako je délka a dávka léčby a rychlost snižování
dávky. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestézie),
poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a
bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky lehké až středně těžké, u některých pacientů ale mohou být
závažné. Objevují se obvykle během několika prvních dnů po vysazení léčby, byly ale zaznamenány
případy podobných příznaků při neúmyslném vynechání dávky. Tyto příznaky samy odezní obvykle do týdnů, u některých jedinců ale mohou přetrvávat déle (2-3 měsíce nebo déle). Při ukončování léčby
sertralinem se proto doporučuje snižovat dávku podle potřeb pacienta postupně během několika týdnů nebo
měsíců (viz bod 4.2).
Akatizie/psychomotorický neklidUžití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
obtěžujícím neklidem a nutkáním se pohybovat, doprovázené často neschopností klidně sedět nebo stát.
Tyto příznaky se mohou nejpravděpodobněji objevit během prvních několika týdnů léčby. Pro pacienty, u
kterých se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé.
Porucha funkce jaterSertralin je z velké části metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s podáváním více dávek léku
pacientům s lehkou stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně trojnásobnou
plochu pod křivkou (AUC) a Cmax ve srovnání se zdravými subjekty. Nebyly pozorovány významné rozdíly
ve vazbě na plazmatické bílkoviny mezi oběma skupinami. Používání sertralinu u pacientů s poruchou
funkce jater proto vyžaduje značnou opatrnost. U nemocných s poruchou jaterních funkcí je nutno zvážit
použití nižší dávky nebo méně častého dávkování. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se sertralin
nemá použít (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvinSertralin je z velké části metabolizován a jeho exkrece v nezměněné podobě moči tvoří méně významný
způsob vylučování. Ve studiích u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu 30-60 ml/min) nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 29 ml/min) nebyly farmakokinetické parametry (AUCO-24 nebo Cmax) při podání více dávek léku významně
odlišné od kontrolních osob. Dávka sertralinu nemusí být s ohledem na stupeň poruchy funkce ledvin
upravována.
Užití u starších pacientůV klinických studiích bylo zahrnuto více než 700 starších pacientů (> 65 let). Skladba a četnost
nežádoucích účinků u starších pacientů byla obdobná jako u mladších pacientů.
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz
Hyponatremie v bodu 4.4).
DiabetesU pacientů s diabetem může léčba SSRI ztížit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávky inzulínu
a/nebo perorálních antidiabetik.
Elektrokonvulzivní terapieNejsou k dispozici klinické studie stanovující rizika a přínosy kombinované léčby elektrokonvulzivní
terapie a sertralinu.
Grapefruitová šťávaPodání sertralinu současně s grapefruitovou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Ovlivnění výsledků močových testůU pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně-pozitivní výsledky imunologických močových testů
na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně-pozitivní výsledky
testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení sertralinu od
benzodiazepinů je třeba použít konfirmačních testů, jako je plynová chromatografie/hmotnostní
spektometrie.
Glaukom s uzavřeným úhlemSSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy.
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a
glaukom s uzavřeným úhlem, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s
opatrností u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem anebo s glaukomem v anamnéze.
SodíkTento léčivý přípravek osahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Kontraindikováno
Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Ireverzibilní IMAO (např. selegilin)
Sertralin nesmí být používán v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem
nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí být
ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.3).
Reversibilní selektivní IMAO-A (moklobemid)Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu, což je potenciálně život ohrožující stav, nesmí být
souběžně podán sertralin a reverzibilní selektivní IMAO, jako je moklobemid. Po ukončení léčby
reverzibilním IMAO je možné léčbu sertralinem zahájit v kratší vymývací periodě než 14 dnů. Doporučuje
se, aby léčba sertralinem byla ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby reverzibilními IMAO (viz bod
4.3).
Reversibilní neselektivní IMAO (linezolid)Antibiotikum linezolid je slabý reverzibilní neselektivní IMAO a nesmí být pacientům užívajícím sertralin
podáván (viz bod 4.3).
U pacientů, kteří zahájili léčbu sertralinem po nedávno ukončené léčbě IMAO (např. methylenová modř),
nebo zahájili léčbu IMAO po nedávno ukončené léčbě sertralinem, byly hlášeny závažné nežádoucí
účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonus, diaforézu, nauzeu, zvracení, návaly, závratě a
hypertermii s rysy podobnými malignímu neuroleptickému syndromu, záchvaty a úmrtí.
PimozidVe studii s jednorázovou nízkou dávkou pimozidu (2 mg) byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu
přibližně o 35 %. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádnými změnami na EKG. I když mechanismus
této interakce není znám, je vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu kontraindikováno
souběžné podávání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3).
Souběžné podání se sertralinem není doporučeno
Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkoholSouběžné užití sertralinu v dávce 200 mg denně nepotencovalo u zdravých osob účinky alkoholu,
karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti; nicméně
souběžné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje.
Další serotonergní přípravkyViz bod 4.4.
Při užití současně s fentanylem (užívaným při celkové anestezii nebo při léčbě chronické bolesti), dalšími
serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů) a buprenorfinem je
nutná opatrnost.
Zvláštní opatření
Léky prodlužující QT intervalPři souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá
antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu
a/nebo komorových arytmií (např. torsade de pointes).
LithiumV placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků neovlivnilo souběžné podávání sertralinu a lithia
významně farmakokinetiku lithia, vedlo však k vzestupu výskytu třesu v porovnání s placebem, což
ukazuje na možnou farmakodynamickou interakci. Při souběžném podávání sertralinu s lithiem musí být
pacienti sledováni.
FenytoinPlacebem kontrolovaná studie u zdravých dobrovolníků svědčí pro to, že chronické podávání sertralinu
200 mg denně nevede ke klinicky významné inhibici metabolismu fenytoinu. Vzhledem k tomu, že byly
hlášeny případy vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících sertralin, se doporučuje po zahájení
léčby sertralinem monitorování plazmatických hladin fenytoinu a příslušná úprava dávek fenytoinu.
Současné podávání fenytoinu a sertralinu může také způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.
Nelze vyloučit, že i další induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná
(Hypericum perforatum) a rifampicin mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.
MetamizolSouběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na metabolismu léčiv,
včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací sertralinu s možným snížením
klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při současném podávání metamizolu a sertralinu; podle potřeby
je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny léku.
TriptanyPo uvedení přípravku na trh byly po použití sertralinu a sumatriptanu u pacientů vzácně hlášeny případy
slabosti, hyperreflexie, nekoordinovanosti, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky serotoninového
syndromu se mohou objevit i při užití s jinými léky ze skupiny (triptany). Pokud je z klinického hlediska
oprávněná souběžná léčba sertralinem a triptany, je nutné pečlivé sledování pacienta (viz bod 4.4).
WarfarinSouběžné podávání sertralinu v dávce 200 mg denně s warfarinem mělo za následek malé, ale statisticky
významné prodloužení protrombinového času, které může ve vzácných případech destabilizovat hodnoty
INR. V návaznosti na to je třeba při léčbě warfarinem protrombinový čas pečlivě monitorovat jak při
zahajování, tak při ukončování léčby sertralinem.
Ostatní lékové interakce, digoxin, atenolol, cimetidinSouběžné podání s cimetidinem vedlo k podstatnému poklesu clearance sertralinu. Klinický význam těchto
změn není znám. Sertralin neměl žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní
receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dávce 200 mg denně pozorovány.
Léky ovlivňující funkci trombocytůRiziko krvácení může být zvýšeno při souběžném podání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, a léků
ovlivňujících funkci trombocytů (např. NSAID, kyselina acetylsalicylová a tiklopidin) nebo jiných léků,
které mohou zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.4).
Neuromuskulární blokátoryPřípravky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu cholinesterázy v séru s následkem prodloužení
neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů.
Léky metabolizované cytochromem PSertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Chronické dávky 50 mg sertralinu
denně měly za následek mírné (průměrně 23–37 %) zvýšení plazmatických koncentrací desipraminu (což
je marker aktivity izoenzymu CYP 2D6) v rovnovážném stavu. Klinicky významné interakce mohou nastat
s jinými substráty CYP 2D6 s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou antiarytmika třídy 1C – např.
propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická antipsychotika, zvláště při vysokých hladinách
sertralinu.
Sertralin neúčinkuje klinicky významně jako inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 a CYP 1A2. Toto
bylo potvrzeno v interakčních studiích in vivo se substráty CYP3A4 (endogenní kortizol, karbamazepin,
terfenadin, alprazolam), substrátem CYP2C19 diazepamem a substráty CYP2C9 tolbutamidem,
glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin má malou nebo nemá žádnou schopnost
inhibovat CYP 1A2.
Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy
denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby
sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).
Na základě výsledků studie interakcí s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podání sertralinu
se silnými inhibitory CYP3A4 (např. inhibitory proteáz, ketokonazol, itrakonazol, posakonazol,
vorikonazol, klarithromycin, telithromycin a nefazodon), může mít za následek ještě větší zvýšení expozice
sertralinu. To se týká rovněž středně silných inhibitorů CYP3A4 (např. aprepitant, erythromycin,
flukonazol, verapamil a diltiazem). Podávání silných inhibitorů CYP3A4 je nutné se během léčby
sertralinem vyvarovat.
Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšené přibližně o 50 % u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v
porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19 (např.
omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin a fluvoxamin) není možné vyloučit.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíNejsou k dispozici žádné dobře kontrolované studie u těhotných žen. Z velkého počtu dat ale nebyla
prokázána indukce kongenitálních malformací sertralinem. Studie na zvířatech prokázaly účinky na
reprodukci, pravděpodobně kvůli mateřské toxicitě způsobené farmakodynamickým účinkem látky a/ nebo
přímým farmakodynamickým účinkem látky na plod (viz bod 5.3).
Při užití sertralinu v době těhotenství byly u některých novorozenců, jejichž matky byly léčeny sertralinem,
popsány případy symptomů kompatibilních s reakcemi po vysazení léku. Tento fenomén byl pozorován i u
jiných SSRI antidepresiv. Používání sertralinu v těhotenství se nedoporučuje, pokud klinický stav pacientky
není takový, že výhody léčby převáží potenciální riziko.
Pokračuje-li matka v užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství, zvláště ve 3. trimestru, je nutné
sledovat novorozence. Po užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství se mohou u novorozenců
objevit následující příznaky: dechová nedostatečnost, cyanóza, apnoe, epileptické záchvaty, teplotní
nestabilita, potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykemie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, třes,
neklid, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a potíže se spánkem. Tyto příznaky mohou
patřit buď k serotonergním účinkům, nebo k účinkům z vysazení léku. Ve většině případů se komplikace
objevují okamžitě nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může
zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je přibližně případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství.
Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).
KojeníZveřejněná data uvádějící hladiny sertralinu v mateřském mléce ukazují, že se malá množství sertralinu a
jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vylučují do mléka. Většinou byly v séru kojenců nalezeny pouze
zanedbatelné nebo nedetekovatelné hladiny sertralinu, až na 1 případ, kdy byly hladiny sertralinu v séru % hladiny matky (nicméně bez významných účinků na zdraví dítěte). Dosud nebyly hlášeny žádné
nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami, které užívaly sertralin; riziko ale není možné
vyloučit. Užívání sertralinu se u kojících matek nedoporučuje, pokud podle uvážení lékaře výhody
nepřeváží riziko podání.
FertilitaStudie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u
některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl
pozorován.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Klinicko-farmakologické studie se sertralinem neprokázaly vliv sertralinu na psychomotorické funkce.
Nicméně vzhledem k tomu, že psychotropní léky mohou zhoršit duševní a fyzické schopnosti potřebné pro
výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů, je třeba
pacienta adekvátně na tyto skutečnosti upozornit.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějším nežádoucím účinkem je nauzea. Při léčbě sociální úzkostné poruchy se u 14 % mužů
léčených sertralinem vyskytla sexuální dysfunkce (porucha ejakulace) v porovnání s 0 % u placeba. Tyto
nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a s pokračující léčbou často vymizí.
Profil nežádoucích účinků běžně pozorovaný u dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií při
léčbě OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy byl podobný profilu pozorovanému v
klinických studiích u pacientů s depresí.
Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh (četnost není známo) a v
placebem kontrolovaných klinických studiích (celkem 2542 pacientů léčených sertralinem a dostávajících placebo) při léčbě deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy.
Některé nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 mohou s pokračující léčbou ztrácet na intenzitě a četnosti a
obecně nevedou k ukončení léčby.
Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Četnost nežádoucích účinků pozorovaných u placebem kontrolovaných klinických studiích u deprese,
OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Souhrnná analýza a zkušenosti po uvedení
přípravku na trh (četnost není známo).
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až <1/100)Vzácné
(≥1/10000 až <1/1000)
Velmi
vzácné(<1/ 〰⤀
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)Infekce a infestace
, Q I H N F H K R U Q tchcest dýchacích,
faryngitida,
rinitida
G愀獴爀漀攀渀琀攀爀楴楤愀Ⰰ瑩瑩猀
洀攀搀椀愀
䐀楶攀爀瑩欀甀汩瑩搀愀꜀Ⰰ
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
Novotvar
Poruchy krve a lymfatického systému
䱹洀昀愀搀攀渀漀瀀愀琀椀攀Ⰰ
琀牯洀戀漀挀祴漀灥湩攀⨀꜀Ⰰ
氀攀甀欀潰攀湩攀⪧
Poruchy imunitního systému
䠀礀瀀攀爀猀攀渀稀楴楶楴愀⨀Ⰰ攀稀滭
愀氀攀爀最椀攀⨀
Anafylaktoidní reakce⨀
Endrokrinní poruchy
䠀祰潴祲攀愀⨀ 䠀祰攀牰牯氀愀欀瑩渀攀洀楥⪧Ⰰ
湥přiměřená sekrece
ADH*§
Poruchy metabolismu a výživy
Snížená chuť欀 櫭搀氀甀Ⰰ⁺盽騀攀渀
chuť k jídlu*
Hypercholesterolemie*,
diabetes mellitus*,
hypoglykemie*,
hyperglykemie*§,
hyponatremie*§
Psychiatrické poruchy
Velmi časté
(≥1/10)
Časté(≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až <1/100)Vzácné
(≥1/10000 až <1/1000)
Velmi
vzácné(<1/ 〰⤀
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)