DOBUTAMIN ADMEDA -

sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Dobutamin Admeda 5 mg/ml infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička s 50 ml infuzního roztoku obsahuje dobutaminum 250 mg (ve formě
dobutamini hydrochloridum 280 mg).
Jeden ml infuzního roztoku obsahuje dobutaminum 5 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok.
Popis přípravku: bezbarvý až slabě nažloutlý roztok, prakticky prostý částic.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Srdeční selhání s nízkým výdejem při infarktu myokardu, chirurgických srdečních zákrocích,
kardiomyopatii, septickém a kardiogenním šoku, vyžadující pozitivně inotropní léčbu.

Pediatrická populace

Dobutamin je u dětí indikován ve všech věkových skupinách (od novorozenců až po 18 let) jako
inotropní podpora ve stavech hypoperfuze z nízkého srdečního výdeje z důvodu dekompenzace
srdečního selhání, po chirurgických srdečních zákrocích, při kardiomyopatii a při kardiogenním nebo
septickém šoku.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dobutamin je nutno dávkovat individuálně. Potřebná rychlost infuze závisí na odpovědi pacienta na
léčbu a na výskytu nežádoucích účinků. Délka infuze záleží na okolnostech každého případu. Při
kontinuálním podávání po dobu 72 a více hodin může vzniknout tolerance, která si vyžádá zvýšené
dávkování. Před ukončením podávání dobutaminu se doporučuje snižovat dávku postupně.

Dávkování u dospělých: dle zkušeností většina pacientů odpovídá na dávky od 2,5 do 10 μg /kg
t.hm./min. V jednotlivých případech byly podány dávky až 40 ug/kg t.hm./min.

Pediatrická populace

Pro všechny věkové skupiny (novorozenci až věk 18 let) je doporučená úvodní dávka 5 μg/kg
t.hm./min., upravená podle klinické odpovědi na 2-20 μg/kg t.hm./min. Občas i nízká dávka jako 0,1 μg/kg t.hm./min vyvolá klinickou odpověď.
Jsou důvody se domnívat, že u dětí je minimální účinná dávka vyšší než u dospělých. Při vyšším
dávkování se doporučuje zvýšená pozornost, protože jsou také důvody se domnívat, že maximálně
tolerované dávky jsou u dětí nižší než u dospělých. Většina nežádoucích účinků (zvláště tachykardie)
byla pozorována při dávkách 7,5 μg/kg t.hm./min nebo vyšších, ale prosté zpomalení rychlosti nebo
ukončení infuze dobutaminu vede k rychlému ústupu těchto nežádoucích účinků.
U pediatrických pacientů byla pozorována vysoká variabilita jak v plasmatických koncentracích
nutných k zahájení hemodynamické odpovědi (prahová hodnota), tak v rychlosti hemodynamické
odpovědi na zvyšující se plasmatické koncentrace, což ukazuje, že potřebná dávka u dětí nemůže být
stanovena předem, ale je třeba pečlivě titrovat, protože u dětí je pravděpodobně užší terapeutické
rozpětí.

Tabulky infuzních rychlostí pro různá dávkování a u různých počátečních koncentrací:

Dávkování pro infuzní pumpy:1 injekční lahvička s 250 mg dobutaminu na 50 ml objemu roztoku*

Rozmezí dávek
Rychlost v ml/hod*
(ml/min)*
Hmotnost pacienta
50 kg 70 kg 90 kg
Nízké ml/h 1,5 2,1 2,2,5 μg/kg/min (ml/min) (0,025) (0,035) (0,045)
Střední ml/h 3,0 4,2 5,5 μg/kg/min (ml/min) (0,05) (0,07) (0,09)
Vysoké ml/h 6,0 8,4 10,10 μg/kg/min (ml/min) (0,10) (0,14) (0,18)
*Je-li koncentrace dvojnásobná (tj. 2 x 250 mg dobutaminu na 50 ml roztoku), pak má být rychlost
infuze poloviční!

Dávkování u přístroje pro kontinuální infuzi:1 injekční lavička s 250 mg dobutaminu na 500 ml
objemu roztoku*

Rozmezí dávek
Rychlost v ml/hod*
(kapky/min)*
Hmotnost pacienta
50 kg 70 kg 90 kg
Nízké ml/h 15 21 2,5 μg/kg/min (kapky/min) (5) (7) (9)
Střední ml/h 30 42 5 μg/kg/min (kapky /min) (10) (14) (18)
Vysoké ml/h 60 84 10 μg/kg/min (kapky /min) (20) (28) (36)
* Je-li koncentrace dvojnásobná (tj. 2 x 250 mg dobutaminu na 500 ml objemu roztoku nebo 250 mg
dobutaminu na 250 ml objemu roztoku), pak má být rychlost infuze poloviční!

Způsob podání

Příprava infuzního roztoku: Pro podání kontinuální intravenózní infuze přípravku Dobutamin Admeda
za použití infuzní pumpy nařeďte na koncentraci 0,5 až 1 mg/ml (maximálně 5mg/ml pokud jsou
tekutiny omezeny) 0,9% roztokem chloridu sodného nebo Ringer-laktátovým roztokem. Používá se
pouze k intravenózní infuzi. Vzhledem ke krátkému poločasu musí být dobutamin podáván
kontinuální intravenózní infuzí. Roztoky o vyšší koncentraci podávejte pouze pomocí centrálního
venózního katetru. Infuze dobutaminu je inkompatibilní s bikarbonátem a jinými silně alkalickými
roztoky.
Novorozenci-intenzivní péče:
Nařeďte dávku 30 mg/kg tělesné hmotnosti na konečný objem 50 ml infuzního roztoku. Rychlost
infuze 0,5 ml/hod. pak umožňuje dávkování 5 μg/ kg t.hm./min.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo a kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Dobutamin Admeda se nesmí podat osobám přecitlivělým na dobutamin nebo kteroukoli pomocnou
látku, při těžké hypovolemii, dále při mechanické překážce plnění nebo vyprazdňování komor, jako při
tamponádě perikardu, konstriktivní perikarditidě, hypertrofické obstrukční kardiomyopatii, idiopatické
hypertrofické subaortální stenóze a těžké aortální stenóze nebo při současném podávání inhibitorů
MAO.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před začátkem léčby dobutaminem musí být nejprve upravena hypovolémie.
Při podávání dobutaminu je nutno pečlivě monitorovat srdeční frekvenci, krevní tlak, diurézu a
rychlost infúze. Kde to je možné, má být průběžně sledován i minutový objem, centrální žilní tlak a
plicní kapilární zaklíněný tlak.
Dojde-li v průběhu podávání dobutaminu k výraznějšímu zrychlení srdeční frekvence, vzestupu
krevního tlaku nebo k arytmii, má být dávka dobutaminu snížena nebo přerušeno podávání přípravku.
Použití dobutaminu u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, podobně jako při použití všech
pozitivně inotropních látek, musí být zváženo od případu k případu. U pacientů s těžkými chorobami
srdce se může objevit zhoršení klinických příznaků, zvláště je-li léčba dobutaminem provázena
podstatným zvýšením srdečního rytmu nebo krevního tlaku.
Pacienti s fibrilací nebo fluttrem síní mají být před zahájením léčby dobutaminem léčeni
digitalisovými přípravky.
U pacientů s hypertenzí hrozí zvýšené riziko podstatného zvýšení krevního tlaku.
Může být pozorováno mírné snížení hladiny draslíku v séru. Proto se doporučuje její monitorování.
Během dobutaminového testu při zátěžové echokardiografii byla hlášena angina pectoris, tachykardie,
bradykardie, arytmie, hypertenze a hypotenze. V ojedinělých případech se mohou objevit závažné
kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně transmurální ischemie, infarktu myokardu a srdeční
zástavy.
Stresová kardiomyopatie (Tako-tsubo syndrom) je možnou závažnou komplikací použití dobutaminu
během zátěžové echokardiografie (viz bod 4.8). Podávání dobutaminu při zátěžové echokardiografii
má provádět pouze lékař, který má s tímto postupem zkušenosti. Lékař má být během testu a v období
rekonvalescence obezřetný a má být připraven na vhodný terapeutický zásah během testu. V případě
stresové kardiomyopatie (Tako-tsubo syndromu) je nutné dobutamin okamžitě vysadit.

Pediatrická populace

Dobutamin byl podáván dětem ve stavech hypoperfuze z nízkého srdečního výdeje z důvodu
dekompenzace srdečního selhání, po chirurgických srdečních zákrocích a při kardiogenním nebo
septickém šoku. Některé hemodynamické účinky hydrochloridu dobutaminu se mohou u dětí
kvalitativně i kvantitativně lišit od účinků u dospělých. Srdeční frekvence i krevní tlak stoupají častěji
a výrazněji u dětí. Plicní tlak v zaklínění u dětí nemusí klesat jako u dospělých, dokonce může stoupat,
především u dětí mladších jednoho roku. Uvádí se, že kardiovaskulární systém novorozence je k
dobutaminu méně citlivý a hypotenzní efekt se objevuje častěji u dospělých než u dětí. Proto podání
dobutaminu u dětí má být velmi pečlivě sledováno a uvedené farmakodynamické účinky mají být
brány v úvahu.
Přípravek Dobutamin Admeda obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 156,8 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 7,84 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné nebo předcházející podání betablokátorů může snížit nebo zrušit pozitivně inotropní účinek
dobutaminu. Následkem toho mohou převažující alfa účinky způsobit periferní vazokonstrikci,
vedoucí ke zvýšení krevního tlaku. Závažnost této interakce závisí na typu a délce blokády beta-
receptoru.
Při současné blokádě alfa-receptorů mohou dominující betamimetické účinky vést k aditivní
tachykardii a periferní vazodilataci.
Vazodilatátory, které účinkují hlavně na žíly (např. nitráty, nitroprusid sodný), mohou v kombinaci s
dobutaminem způsobit vyšší vzestup minutového objemu a výraznější pokles periferního cévního
odporu a plnícího tlaku komory, než při podání látek samostatně.
Současné podání ACE inhibitorů (např. kaptoprilu) a vysoké dávky dobutaminu může být příčinou
vzestupu minutového objemu doprovázeného zvýšenou spotřebou kyslíku myokardem. V této
souvislosti byly hlášeny stenokardie a arytmie.
Kombinace dobutaminu s dopaminem má za následek výraznější vzestup krevního tlaku (podle dávky
dopaminu) plnící komorový tlak klesá nebo se nemění.
U diabetiků může podání dobutaminu zvýšit potřebnou dávku inzulinu. Proto je u těchto pacientů
třeba sledovat glykemii na začátku podávání dobutaminu, při změně rychlosti infuze a při jejím
ukončení a podle výsledků případně upravit dávky inzulinu.
Současné podávání inhibitorů MAO je kontraindikováno pro možnost život ohrožujících nežádoucích
účinků jako je hypertenzní krize, kardiovaskulární selhání, arytmie a mozkové krvácení.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Teratogenní účinek dobutaminu nebyl ve studiích na zvířatech prokázán. Chybí však zkušenosti s
bezpečností podávání dobutaminu během těhotenství a kojení. V jednom případě byl dobutamin
krátkodobě podáván v 18. týdnu těhotenství. Narozené dítě bylo zdravé. Dobutamin má být podán v
těhotenství jen ve vitálních indikacích, kdy není méně riziková léčba dostupná.
Kojení
Je-li léčba dobutaminem při kojení nutná, pak je třeba po dobu léčby kojení přerušit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Dobutamin Admeda nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky s možným klinickým významem jsou seřazeny podle systémově orgánových tříd.
Určení frekvence: velmi časté (≥ 1/10 ), časté (≥ 1/100 < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 < 1/100), vzácné
(≥ 1/10 000 < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Mnoho nežádoucích účinků závisí na dávce. Při dávkách nižších než 7,5 ug/kg/min. jsou nežádoucí
reakce vzácné. Dobutamin může způsobit výrazné zrychlení srdeční frekvence nebo vzestup krevního
tlaku, zvláště systolického. I při terapeutických dávkách může být pozorováno zrychlení srdeční
frekvence (u většiny pacientů o 5 - 15 tepů/min. a u 10 % pacientů o 30 a více tepů/min.).
Obdobně byl při terapeutických dávkách pozorován vzestup systolického krevního tlaku (o 10 - mmHg u většiny pacientů a o 50 a více mmHg u 7,5 % pacientů). Větší vzestup lze očekávat u
hypertoniků. Občas byl hlášen náhlý pokles krevního tlaku, který se rychle vrátil k výchozí hodnotě po
redukci dávky či po přerušení infuze. V některých případech je třeba léčebného zásahu.
Dobutamin může vyvolat nebo zvýraznit preexistující komorové arytmie. U 5 % pacientů byl při
infuzi dobutaminu v závislosti na dávce pozorován vzestup komorových extrasystol. Vzácně se
vyskytují komorové tachykardie či fibrilace komor. Vzácně byla hlášena bradykardie.
Protože dobutamin zkracuje dobu vedení AV, může se u pacientů se síňovou fibrilací nebo flutterem
zvýšit počet komorových kontrakcí. Proto je třeba pacientům s fibrilací síní s rychlým převodem na
komory před infuzí dobutaminu podat digoxin.
U 1-3 %, zvláště starších pacientů a pacientů s těžkou ischemickou chorobou srdeční, zejména pokud
nebyla doprovázena výrazným srdečním selháním, byly pozorovány příznaky anginy pectoris. V
ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně srdeční
ischemie, srdečního infarktu a srdeční zástavy.
Dobutaminový zátěžový test
Během dobutaminového testu při zátěžové echokardiografii byly u 4-8 % pacientů hlášeny
supraventrikulární extrasystoly a ventrikulární extrasystoly s frekvencí ≥ 6/min u 15 % případů.
Ventrikulární tachykardie byla hlášena u 2-4 % pacientů, ventrikulární fibrilace u 0,5 % pacientů.
Většina případů tachykardie spontánně odezněla ihned po ukončení infuze.
Poruchy krve a lymfatického systému
Není známo: dobutamin může tlumit funkci krevních destiček in vivo a in vitro. Inhibice je přechodná
a je klinicky významná jen při kontinuální infuzi po více dní. V jednotlivých případech byly
pozorovány petechie.
Poruchy nervového systému
Časté: u 1-3 % pacientů se objevily bolesti hlavy, roztěkanost, neklid, třes, úzkost a parestezie.
Srdeční poruchy
Časté: mnoho nežádoucích účinků závisí na dávce. Při dávkách nižších než 7,5 ug/kg/min. jsou
nežádoucí reakce vzácné. Dobutamin může způsobit výrazné zrychlení srdeční frekvence nebo vzestup
krevního tlaku, zvláště systolického. I při terapeutických dávkách může být pozorováno zrychlení
srdeční frekvence (u většiny pacientů o 5 - 15 tepů/min. a u 10 % pacientů o 30 a více tepů/min.).
Obdobně byl při terapeutických dávkách pozorován vzestup systolického krevního tlaku (o 10 - mmHg u většiny pacientů a o 50 a více mmHg u 7,5 % pacientů). Větší vzestup lze očekávat u
hypertoniků. Destabilizace krevního tlaku.
Není známo: občas byl hlášen náhlý pokles krevního tlaku, který se rychle vrátil k výchozí hodnotě
po redukci dávky či po přerušení infuze. V některých případech je třeba léčebného zásahu.
Příležitostně byla pozorována mírná vazokonstrikce, zvláště u pacientů dříve léčených betablokátory.
Stresová kardiomyopatie (Tako-tsubo syndrom) (viz bod 4.4).
Vzácné: v ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky,
včetně srdeční ischemie, srdečního infarktu a srdeční zástavy.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté: palpitace a dušnost, bolesti na hrudi
Není známo: eozinofilie a bronchospazmus, zřídka se vyskytnou hypersenzitivní reakce.
Gastrointestinální poruchy
Časté: nauzea
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Není známo: příležitostně byly hlášeny flebitidy v místě infuzního podání. Při nechtěné paravenózní
infiltraci se mohou objevit lokální zánětlivé změny, ojediněle byly hlášeny projevy kožních nekróz.
Poruchy ledvina močových cest
Časté: někteří pacienti při vyšších dávkách zaznamenali častější nucení močit.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: pocit horka
Není známo: horečka
Vyšetření
Není známo: dobutamin může, podobně jako ostatní katecholaminy, snížit hladiny sérového draslíku,
ale jen vzácně vzniká hypokalémie.

Pediatrická populace

Nežádoucí účinky zahrnují zvýšení systolického krevního tlaku, systémovou hypertenzi nebo
hypotenzi, tachykardii, bolest hlavy, zvýšení tlaku v zaklínění a následně plicní kongesci a otok,
symptomatické obtíže.
U dětí může být vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku vyšší a pokles plicního kapilárního
tlaku nižší než u dospělých.
Vzestup plicního kapilárního tlaku byl také pozorován, zvláště u dětí mladších než 1 rok.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky intoxikace:
Předávkování dobutaminem bylo hlášeno ojediněle. Příznaky jsou obecně dány excesivní stimulací
beta-receptorů. To se obvykle projevuje nauzeou, zvracením, anorexií, třesem, úzkostí, palpitacemi,
bolestmi hlavy, stenokardií a nespecifickými bolestmi hrudníku. Pozitivně inotropní a chronotropní
účinek může způsobit hypertenzi, ischemii myokardu, supraventrikulární a ventrikulární tachyarytmie
až fibrilaci komor. Může se vyskytnout i hypotenze jako důsledek periferní vazodilatace.
Léčba intoxikace:
Dobutamin je rychle metabolizován a má krátkodobý účinek (poločas 2-3 minuty). První krok při
léčbě předávkování je přerušení podávání dobutaminu. Je nutné pacienta sledovat a v případě potřeby
ihned zahájit resuscitační opatření. Je třeba udržovat vitální funkce. Musí být zajištěno, aby krevní
plyny a sérové elektrolyty byly vyrovnány. Těžké komorové arytmie mohou být léčeny podáním
lidokainu nebo betablokátorů (např. propranololu). Při hypertenzi obvykle postačí nižší dávkování
nebo přerušení infúze.
Stupeň absorpce v ústech či trávicím ústrojí po perorálním podání je nepředvídatelný. Je-li přípravek
nechtěně požit ústy, je možno snížit absorpci podáním aktivního uhlí, což je obvykle účinnější, než
podání emetika či gastrická laváž.
Zisk z forsírované diurézy, peritoneální dialýzy, hemodialýzy či hemoperfuze za užití aktivního uhlí
nebyl při předávkování dobutaminem prokázán.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Sympatomimetikum
ATC kód: C01CA07
Dobutamin je syntetický sympatomimetický amin strukturou příbuzný dopaminu a isoproterenolu.
Přímý pozitivně inotropní účinek se vysvětluje agonistickým účinkem na srdeční beta1 i na alfareceptory. Prostřednictvím periferní vasodilatace působí také nepřímo chronotropně.
Účinky dobutaminu:
• vzestup srdeční kontraktility se zvýšením tepového objemu a srdečního výdeje
• agonistický účinek na periferní beta2-receptory a v menší míře i na alfa2-receptory z toho
vyplývají pozitivně chronotropní účinky na periferní cévy, které jsou však méně významné než
u jiných katecholaminů
• hemodynamické účinky závisí na dávce: srdeční výdej vzrůstá hlavně jako důsledek vzestupu
tepového objemu, zrychlení srdeční frekvence nastává zvláště při vyšších dávkách; plnicí tlak v
levé komoře a systémový cévní odpor klesají a při vysokých dávkách klesá i cévní odpor
v plicích
• zkrácení zotavné doby sinusového uzlu a doby síňokomorového vedení
• přechodné snížení agregace krevních destiček
• zvýšení potřeby kyslíku v myokardu tento účinek je většinou kompenzován vzestupem
srdečního objemu a následným zlepšením průtoku v koronárních tepnách, takže nastává
příznivější kyslíková rovnováha než po podání jiných pozitivně inotropních látek
• neovlivňuje dopaminové receptory a (na rozdíl např. od dopaminu) neovlivňuje uvolňování
endogenního noradrenalinu
• nemá přímý dopaminergní účinek na renální perfuzi
• může vyvolávat arytmie.

Při srdečním selhání a současné akutní či chronické ischémii myokardu je nutno přizpůsobit dávky
dobutaminu tak, aby nenastával výraznější vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku, protože
jinak by se mohla (zvláště při relativně dobré funkci komor) ischémie zhoršit.
Při nepřerušeném podávání delším než 72 hodin mohou být pozorovány známky tolerance,
pravděpodobně v důsledku snížení aktivační kapacity adenylcyklátového systému.
Dobutamin má inotropní efekt také u dětí, ale hemodynamická odpověď je trochu odlišná než
odpověď u dospělých. Přestože srdeční výdej se u dětí zvyšuje, systémová vaskulární rezistence a
ventrikulárního plnící tlak mají u dětí tendenci klesat méně a srdeční frekvence a arteriální krevní tlak
mají tendenci stoupat více v porovnání s dospělými. Plicní tlak v zaklínění může během infuze
dobutaminu u dětí do jednoho roku věku stoupat.
Zdá se, že zvýšení srdečního výdeje je dosaženo při rychlosti i.v. infuze 1,0 μg/kg t.hm./min, zvýšení
systolického tlaku při 2,5 μg/kg t.hm./min a srdeční frekvence se mění při 5,5 μg/kg t.hm./min.
Zvýšení rychlosti infuze dobutaminu z 10 na 20 μg/kg t.hm./min většinou vede k dalšímu zvýšení
srdečního výdeje.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Účinek nastupuje asi za 1-2 minuty po zahájení infuze, zatímco rovnovážných hladin v plazmě se při
kontinuální infuzi dosahuje až po 10-12 minutách. Hladiny (steady-state) v plazmě stoupají lineárně
jako funkce dávky a rychlosti infuze. Poločas je 2-3 minuty. Distribuční objem je 0,2 l/kg tělesné
hmotnosti.
Plazmatická clearance je nezávislá na srdečním výdeji a je 2,4 l/min/m2. Dobutamin je metabolizován
převážně v tkáních a játrech. Vznikají hlavně konjugované glukuronidy a farmakologicky inaktivní 0-metyldobutamin. Vylučování probíhá močí a žlučí. Více než 2/3 dávky se vyloučí močí jako
glukuronidy a 3-0-metyldobutamin.

Pediatrická populace

U většiny pediatrických pacientů je mezi plasmatickou koncentrací dobutaminu a hemodynamickou
odpovědí log-lineární závislost, což také odpovídá modelu prahové hodnoty.
Clearance dobutaminu odpovídá v dávkovém rozmezí 0,5 až 20 μg/kg t.hm./min kinetice prvního
řádu. Plasmatické koncentrace dobutaminu se mohou při stejné rychlosti infuze lišit u pediatrických
pacientů až dvojnásobně a mezi plasmatickými koncentracemi dobutaminu nutnými k zahájení
hemodynamické odpovědi a rychlostí hemodynamické odpovědi na zvyšující se plasmatické
koncentrace je vysoká variabilita. Proto je v klinických situacích nutné individuálně titrovat rychlost
dobutaminové infuze.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita: LD50 i.v. je u myší a potkanů cca 100 mg/kg t.hm. a 40 ˃ mg/kg t.hm. u psů. Účinek
nastává okamžitě v podobě krátkého kolapsu. Přežívající zvířata se vyznačují hyperaktivitou se
zrychlením tepu a dechu, mydriázou a salivací během prvních hodin.
Toxicita po opakovaném podávání: při testech subchronické toxicity (více než 14 dní) byly tolerovány
dávky 10 mg/kg/den t.hm. i.v. u potkanů a 15 mg/kg t.hm 4x denně nebo 50 ug/kg/min. v kontinuální
infúzi u psa. Kardiotoxické příznaky u psa se projevovaly okamžitými změnami EKG.
Po intravenózní dávce 2 mg/kg u potkanů a 1,4 mg/kg u psů podávané po 30 dní nebyly pozorovány
žádné toxické projevy. Při denních dávkách až do 24 mg/kg za den u psů a 80 mg/kg u potkanů byla v
závislosti na dávce zjištěna hypertrofie acinárních buněk příušní žlázy a poškození myokardu u obou
druhů zvířat. Nejvyšší dávky způsobily u potkanů do 19 dnů 100% mortalitu. V šestiměsíční studii u
psů s intravenózními dávkami do 6 mg/kg nebyly pozorovány žádné látkou vyvolané jiné nežádoucí
účinky než klinické příznaky (tachykardie se zvýšenými amplitudami, kožní flush, prostrace, zvracení,
třes a salivace).
Testy mutagenity nebyly prováděny. Mutagenní potenciál dobutaminu nemůže být proto zhodnocen.
Studie karcinogenity nebyly prováděny.
Reprodukční toxicita: vyšetřování u potkanů a králíků neprokázalo žádné známky teratogenity. Po
dávkách toxických pro matky byly u potkanů zjištěny poruchy implantace a retardace pre - i
postnatálního růstu potomstva. Dobutamin neměl vliv na fertilitu potkaních samic ani samců.
Lokální tolerance: v místě injekčního podání do žíly nebyly u králíků zjištěny žádné nežádoucí účinky.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát cystein-hydrochloridu, chlorid sodný, monohydrát kyseliny citronové, roztok hydroxidu
sodného 1 mol/l, roztok kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l, voda pro injekci.
6.2 Inkompatibility
Dobutamin Admeda nesmí být přidáván k 5% roztoku hydrogenuhličitanu sodného nebo k jinému
silně alkalickému roztoku. Kvůli potenciálním fyzikálním inkompatibilitám se nedoporučuje míchat
Dobutamin Admeda s jinými léky v jednom infuzním roztoku.
Známé fyzikální inkompatibility s dobutaminem má:
acyclovir, alteplasa, aminophyllin, bretylium, calcium chlorid, calcium gluconát, cefamandol formiát,
cefalotin sodný, dakarbazin, diazepam, digoxin, sodná sůl etakrynové kyseliny, furosemid, sodná sůl
heparinu, hydrokortisonnatriumsukcinát, insulin, chlorid draselný, síran hořečnatý, penicilin,
phenytoin, streptokinasa, verapamil hydrochlorid.

Dobutamin může interferovat s HPLC stanovením chloramfenikolu.
6.3 Doba použitelnosti
18 měsíců
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Neuchovávejte při teplotě nad 25 °C.
Dobutamin Admeda neobsahuje konzervační látky, proto je injekční lahvička určena pouze pro
jednorázové použití.
Dobutamin Admeda musí být připravován k použití vždy za optimálních hygienických (aseptických)
podmínek.
Chemická a fyzikální stabilita po naředění byla testována pro následující roztoky a s těmito výsledky:
• Izotonický roztok chloridu sodného: stabilní po dobu 24 hodin při teplotě do 25 °C.
• Ringer-laktát: stabilní po dobu 6 hodin při teplotě do 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku po naředění před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně
doba nemá být delší než 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných
a validovaných aseptických podmínek.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Injekční lahvička z bezbarvého skla (hydrolytická třída I), uzavřená šedou chlorbutylovou zátkou a
hliníkovým víčkem, krabička.
Velikost balení: 1 injekční lahvička po 50 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Dobutamin Admeda se podává neředěný konstantní infuzní pumpou. Může být aplikován také po
naředění 0,9% roztokem chloridu sodného nebo Ringer-laktátovým roztokem. Infuze dobutaminu je
inkompatibilní s bikarbonátem a jinými silně alkalickými roztoky.
Používá se pouze k intravenózní infuzi - viz bod 4.2.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Admeda Arzneimittel GmbH
Trift 4
23863 Nienwohld, Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

78/392/03-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 5.11.Datum posledního prodloužení registrace: 25.4. 2012


10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 2.