Teicoplanin aptapharma

Absorpce
Teikoplanin se podává parenterálně (intravenózně nebo intramuskulárně). Po intramuskulárním podání
je biologická dostupnost teikoplaninu (při srovnání s intravenózním podáním) téměř úplná (90 %). Po
šesti intramuskulárních podáních 200 mg jednou denně je střední hodnota (SD) maximální koncentrace
teikoplaninu (Cmax) do 12,1 (0,9) mg/l a dochází k ní 2 hodiny po podání.

Po úvodní intravenózní dávce 6 mg/kg každých 12 hodin při 3 až 5 aplikacích jsou hodnoty Cmax v
rozmezí 60 až 70 mg/l a Cmin jsou obvykle vyšší než 10 mg/l. Po úvodní intravenózní dávce 12 mg/kg
každých 12 hodin při 3 aplikacích jsou odhadované střední hodnoty Cmax kolem 100 mg/l a Cmin kolem
20 mg/l.

Po udržovací dávce 6 mg/kg jednou denně jsou odhadované hodnoty Cmax kolem 70 mg/l a Cmin kolem
15 mg/l. Po udržovací dávce 12 mg/kg jednou denně jsou hodnoty Cmin v rozmezí 18 až 30 mg/l.
Při perorálním podání teikoplaninu nedochází k jeho absorpci v gastrointestinálním traktu. Pokud je
zdravým subjektům perorálně podáno 250 nebo 500 mg teikoplaninu v jednorázové dávce, není
teikoplanin detekovatelný v séru ani v moči a vylučuje se v nezměněné formě stolicí (přibližně 45%
podané dávky).

Distribuce
K vazbě na proteiny lidského séra dochází v rozsahu 87,6 až 90,8 % bez jakýchkoli odchylek ve funkci
koncentrace teikoplaninu. Teikoplanin se váže hlavně na lidský sérový albumin. Není distribuován do
erytrocytů.
Distribuční objem v ustáleném stavu (Vss) se pohybuje v rozmezí 0,7 až 1,4 l/kg. Nejvyšší hodnoty Vss
jsou pozorovány v nedávných studiích, kde byla doba odebírání vzorků delší než 8 týdnů.
Teikoplanin je distribuován hlavně do plic, myokardu a kostní tkáně s poměrem tkáně/sérum větším než
1. V tekutině puchýřů, synoviální tekutině a peritoneální tekutině se poměr tkáň/sérum pohybuje mezi
0,5–1. K eliminaci teikoplaninu z peritoneální tekutiny dochází ve stejné míře jako ze séra. U pleurální
tekutiny a podkožní tukové tkáně jsou poměry tkáň/sérum mezi 0,2 a 0,5. Teikoplanin obtížně penetruje
do mozkomíšního moku (MM).

Biotransformace
Hlavní sloučeninou nalézanou v plazmě a v moči je teikoplanin v nezměněné formě, což vypovídá o
jeho minimálním metabolismu. Dva metabolity se tvoří pravděpodobně hydroxylací a představují 2 až
% podané dávky.

Eliminace
Nezměněný teikoplanin se vylučuje především ledvinami (80 % během 16 dnů), zatímco 2,7 % podané
dávky přechází do stolice (prostřednictvím vylučování žluči) během 8 dnů po podání.
Eliminační poločas teikoplaninu se pohybuje mezi 100 až 170 hodinami v nejnovějších studiích, kde
byl odběr krve uskutečněn v rozmezí 8 až 35 dní.
Teikoplanin má nízkou celkovou clearance v rozmezí 10 až 14 ml/h/kg a renální clearance je v rozmezí
až 12 ml/h/kg, což svědčí o vylučování především renálními mechanismy.

Linearita
V dávkovém rozpětí 2 až 25 mg/kg vykazoval teikoplanin lineární farmakokinetiku.

Zvláštní populace
• Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že teikoplanin je vylučován ledvinami, jeho vylučování klesá spolu se stupněm
renálního poškození. Celková a renální clearance teikoplaninu závisí na clearance kreatininu.

• Starší pacienti
V populaci starších pacientů se farmakokinetika teikoplaninu nemění, pokud není porušena funkce
ledvin.

• Pediatrická populace
Ve srovnání s dospělými pacienty byla pozorována vyšší celková clearance (15,8 ml/h/kg u
novorozenců, 14,8 ml/h/kg v průměrném věku 8 let) a kratší poločas eliminace (40 hodin u
novorozenců; 58 hodin u osmiletých dětí).