Solu-medrol

Na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání nebylo
zjištěno žádné neočekávané nebezpečí. Toxicita v studiích opakovaného podávání je očekávána při
pokračující expozici exogenním steroidům kůry nadledvin.

Karcinogeneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen v karcinogenních studiích s hlodavci. Byly získány
variabilní výsledky s jinými glukokortikoidy, jejichž karcinogenita se testovala na myších a potkanech.
Z publikovaných údajů však vyplývá, že několik příbuzných glukokortikoidů včetně budesonidu,
prednisolonu a triamcinolonacetonidu může zvyšovat incidenci hepatocelulárních adenomů a karcinomů
po perorálním podání samečkům potkanů v pitné vodě. K těmto tumorogenním účinkům docházelo u
dávek, které byly nižší než typické klinické dávky v mg/m2.


Mutageneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen z hlediska genotoxicity. Avšak methylprednisolon-
sulfonát, jehož struktura se podobá methylprednisolonu, nebyl mutagenní s anebo bez metabolické
aktivace v Salmonella typhimurium při 250 až 2 000 μg/plotnu, nebo v savčím buněčném genovém
mutačním testu využívajícím vaječníkové buňky čínského křečka při 2 000 až 10 000 μg/ml.
Methylprednisolon suleptanát neindukoval neplánovanou DNA syntézu v primárních hepatocytech
potkanů při 5 až 1 000 μg/ml. Navíc, z průzkumu zveřejněných údajů vyplývá, že prednisolonfarnezylát
(PNF), jenž má podobnou strukturu jako methylprednisolon, nebyl mutagenní s metabolickou aktivací
anebo bez ní v Salmonella typhimurium a Escherichia coli kmenech při 312 až 5 000 μg/plotnu. V linii
fibroblastických buněk křečka čínského způsobil PNF mírné zvýšení incidence strukturálních
chromozomálních aberací s metabolickou aktivací při nejvyšší testované koncentraci 1 500 μg/ml.


Reprodukční toxicita
Bylo prokázáno, že kortikosteroidy snižují fertilitu při podání potkanům. Avšak data z těchto studií
nejsou dostatečná.

Samcům potkanů se podával kortikosteron v dávkách 0, 10 a 25 mg/kg/den subkutánní injekcí jedenkrát
denně po dobu 6 týdnů, a pářili se s neošetřenými samicemi. Po 15 dnech se vysoká dávka snížila na
20 mg/kg/den. Bylo pozorováno snížení počtu kopulačních spojení, což mohl být sekundární následek
snížení hmotnosti vedlejších orgánů. Snížil se počet implantací a živých plodů.
U řady druhů byl prokázán teratogenní účinek kortikosteroidů, pokud byly podávány v dávkách
odpovídajících lidské dávce. V reprodukčních studiích na zvířatech bylo prokázáno, že glukokortikoidy,
například methylprednisolon, zvýšily incidenci malformací (rozštěp patra, kosterní malformace),
embryo-fetální letality (např. zvýšení resorpcí) a intrauterinní růstové retardace.