Sertralin mylan

Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI),
ATC kód: N06 AB
Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu (HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu a dopaminu
účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu lidskými
trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotonergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo
benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down regulací
noradrenalinových receptorů mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky účinných
antidepresiv a léků proti obsesím.

Farmakodynamické účinky
Neprokázalo se, že by sertralin měl potenciál ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu u lidí
sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby ve studii
hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku, euforie a
potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které jsou při užívání d-
amfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic makaků rhesus
trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač (reinforcer) ani nebyl
rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Velká depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50 – 200 mg denně do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n=295) byli
randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50 – 200 mg denně nebo
placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem pozorován
statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří ukončili studii,
byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) ze sertralinového ramene
bylo 83,4 % a 60,8 % z placebového ramene.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů v
porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen v
porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % vs 34,5 %; muži: 53,9 % vs 38,2 %). Počet mužů a žen v
souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou robustnější.

Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ traumatu apod.),
které souvisely s nižším efektem.

Srdeční elektrofyziologie
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné v ustáleném stavu se supraterapeutickými
dávkami u zdravých dobrovolníků (léčených dávkou 400 mg/den, tj. dvojnásobkem maximální doporučené
denní dávky) byla horní mez 2stranného 90% CI pro rozdíl v QTcF u dobrovolníků užívajících sertralin a
placebo stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předdefinovaný práh
10 ms po 4 hodinách po podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi ukázala mírně pozitivní vztah
mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu [0,036 ms/(ng/ml); p <0,0001]. Na základě modelu
expozice a odpovědi je prahová hodnota pro klinicky významné prodloužení QTcF (tj. pro předpokládaný
90% CI pro překročení 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než průměrná Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší
doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených
nedepresivních dětí (6-12 let) a dospívajících (13-17 let) s OCD. Po jednotýdenním, placebem jednoduše
zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou buď sertralinu,
nebo placeba. Děti (6-12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu vykazovali
významně lepší zlepšení než pacienti na placebu, podle škály „Children’s Yale-Brown Obsessive
Compulsive Scale CY-BOCS (p =0,005)“, „NIMH Global Obsessive Compulsive Scale (p=0,019)“, a
„CGI Improvement (p =0,002)“. Dále byl pozorován trend významného zlepšení u skupiny se sertralinem
než s placebem na škále „CGI Severity (p=0,089)“. V CY-BOCs průměrné výchozí hodnoty a změna od
výchozích hodnot u placeba byly 22,25 ± 6,15, resp. -3,4 ± 0,82, zatímco u sertralinu průměrné výchozí
hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,36 ± 4,56, resp. - 6,8 ± 0,87. Respondérů, definovaných
jako pacienti s 25% a vyšším poklesem v CY-BOCs (primární ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do
konečných hodnot, bylo 53 % ze skupiny léčené sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících
placebo (p=0,03).

Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.
Pediatrická populace
U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.