Paralen

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PARALEN 100 mg čípky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden čípek obsahuje paracetamolum 100 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Čípek
Popis přípravku: bílé až slabě nažloutlé čípky torpédovitého tvaru.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek PARALEN 100 mg čípky je určený k léčbě horečky, zejména při akutních bakteriálních a
virových infekcích, k léčbě bolesti zubů (včetně bolesti provázející prořezávání zoubků), bolesti hlavy,
bolesti svalů nebo kloubů nezánětlivé etiologie a k léčbě neuralgie.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Přípravek je určen pro použití u dětí.
Celková denní dávka paracetamolu za 24 hodin nemá překročit 60 mg/kg tělesné hmotnosti dítěte; dělí
se na 3–4 dílčí dávky. Pro jednorázové podání je dávka 10–15 mg/kg tělesné hmotnosti. Podává se
podle potřeby 3–4× denně nejméně v 6hodinových intervalech v následujících dávkách:
− děti o tělesné hmotnosti 7–13 kg 1 čípek,
− děti o tělesné hmotnosti 14–20 kg 2 čípky.

Snížená funkce ledvin
Při vážném poškození ledvin s hodnotami clearance kreatininu < 10 ml/min musí být interval mezi
jednotlivými dávkami nejméně 8 hodin. Při clearance kreatininu 10–50 ml/min musí být interval mezi
jednotlivými dávkami nejméně 6 hodin.

Snížená funkce jater
Při stabilizované chronické hepatální insuficienci paracetamol obvykle nevyvolává poškození jater,
pokud je podáván ve výše uvedeném dávkování. Přesto je vhodné u těchto pacientů nepodávat dávky
maximální a dodržovat interval mezi jednotlivými dávkami minimálně 6 hodin.

Způsob podání
Přípravek je určen pouze k podání per rectum. Čípek se po vyjmutí z obalu jemně zavede do
konečníku. Po zavedení čípku pacient stiskne na 1–2 minuty hýždě rukou k sobě a ujistí se, že čípek
zůstal v konečníku.


4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
− Těžké formy hepatální insuficience, akutní hepatitida.
− Rektální krvácení nebo proktitida prodělaná v poslední době.

Přípravek není určen pro děti s tělesnou hmotností menší než 7 kg.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při podávání přípravku pacientům s deficitem glukóza-fosfátdehydrogenázy, hemolytickou anémií a při současném podání léků ovlivňujících játra (viz bod
4.8).

U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě (nad 10 dní) užívajících vyšší dávky
paracetamolu se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů.
U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování. Užívání vyšších než doporučených
dávek může vést k riziku závažného poškození jater.

Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že
hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při
použití dávky 4 g denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez
předchozího poškození jaterních funkcí. Jaterní poškození se může vyvinout při nižších dávkách,
pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické látky (viz bod 4.5).
Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko hepatotoxicity paracetamolu. Nejvyšší
riziko bylo zaznamenáno u chronických alkoholiků, kteří před použitím paracetamolu abstinují
krátkodobě (12 h).

Přípravek je určen k podání dětem, pokud by však byl užíván dospělým, je třeba upozornit, že po dobu
léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.

Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit (viz bod 4.2). Při dlouhodobé
léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem
ke zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u
pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu
(např. chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.

Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek
paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola
protrombinového času.

Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo
nesteroidní antirevmatika (NSAID). z důvodu možné zkřížené citlivosti na paracetamol, pozorované u
pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou (ASA). Mohou se vyskytnout příznaky podobné jako
po podání ASA (bronchospazmus, naso-okulární reakce).

Byly hlášeny velmi vzácné případy závažných kožních reakcí.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kyselina acetylsalicylová a chloramfenikol
Paracetamol zvyšuje plazmatické hladiny kyseliny acetylsalicylové a chloramfenikolu.


Nesteroidní antirevmatika (NSAID), kyselina acetylsalicylová
Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSAID (především acetylsalicylové kyseliny) ve
vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.

Hepatotoxické látky a induktory hepatálních enzymů
Hepatotoxické látky mohou zvyšovat možnost kumulace paracetamolu a předávkování jím.
Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické
léky nebo látky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např.
glutethimid, fenobarbital, fenytoin, karbamazepin, primidon, topiramát), rifampicin, barbituráty,
inhibitory MAO, tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná a alkohol. Indukce metabolismu má za
následek zvýšenou produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické
účinky se projeví, pokud tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.

Kolestyramin
Působení kolestyraminu může vést ke zpomalení perorální absorpce paracetamolu.

Probenecid
Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.

Zidovudin
Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a
hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém
zvážení přínosu a rizika léčby.

Lamotrigin
Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při
zvýšení jeho jaterní clearance.

Warfarin a antagonisté vitaminu K
Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných antagonistů vitamínu K může být zvýšen spolu se
zvýšeným rizikem krvácení při dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu s těmito
přípravky. Uvedené interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle
doporučeného dávkování a délky léčby. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K by
měli být monitorováni, zda mají adekvátní koagulaci a nemají krvácivé komplikace.

Flukloxacilin
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u
pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Propanthelium
Současné užívání léků a přípravků, které zpomalují vyprazdňování žaludku, jako např. propanthelium,
může vést ke zpomalení perorální absorpce a zpoždění nástupu účinku paracetamolu.

Isoniazid
Některé zprávy nasvědčují tomu, že isoniazid může zvyšovat hepatotoxický potenciál paracetamolu.
V případě současného podávání je třeba bedlivě sledovat klinické a laboratorní známky hepatotoxicity.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Přípravek je určen k podání dětem, pokud by však byl užíván dospělou ženou, platí následující
informace.


Těhotenství
Paracetamol prostupuje placentární bariérou. Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na
malformační toxicitu ani na toxický vliv na plod/novorozence. Paracetamol může být podáván během
těhotenství, je-li klinicky indikován, nicméně by měla být použita nejnižší účinná dávka po co
nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.

Kojení
Paracetamol se sice vylučuje do mateřského mléka, avšak v množstvích, která nejsou z klinického
hlediska významná. Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu pečlivého
sledování kojence přerušit kojení. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky u kojenců, dokonce ani
při dlouhodobé léčbě paracetamolem s výjimkou jednoho případu výskytu makulopapulárního
exantému.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neuplatňuje se, přípravek je určen k podávání dětem. Přípravek nemá vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA
s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (1/1 000 až
<1/100); vzácné (1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit):

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
velmi vzácné
trombocytopenie, leukopenie,
pancytopenie, neutropenie,
agranulocytóza
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy velmi vzácné bronchospazmus
Poruchy imunitního systému velmi vzácné anafylaktický šok, angioedém
Poruchy kůže a podkožní tkáně vzácné vyrážka, alergická dermatitida,
kopřivka*
velmi vzácné
velmi vzácně byly hlášeny závažné
kožní reakce. fixní lékový exantém (viz
bod 4.4) *
Poruchy jater a žlučových cest velmi vzácné žloutenka
není známo cytolytická hepatitida, která může vést k akutnímu selhání jater
Poruchy metabolismu a výživy
není známo
pyroglutamová acidóza, u pacientů s
rizikovými faktory pro depleci
glutathionu
* Pokud se objeví alespoň jeden z uvedených příznaků, musí být tento léčivý přípravek trvale vysazen.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování

Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti
pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.
K poškození jater po požití 5 nebo více gramů paracetamolu může nastat u pacientů s rizikovými
faktory, jako je:
− dlouhodobá léčba induktory enzymů (karbamazepin, glutethimid, fenobarbital, fenytoin,
rifampicin, primidon, třezalka tečkovaná,
− pravidelná konzumace většího množství alkoholu,
− pokud je pravděpodobné, že jsou vyčerpány zásoby glutathionu (např. při poruše příjmu potravy,
cystické fibróze, HIV infekci, hladovění, kachexii).

Symptomy
Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu může mít za následek závažné poškození
jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.
Do 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie a pocení. Bolest v břiše
může být prvním příznakem jaterního poškození a vzniká během prvních 24 hod. Může vzniknout
jaterní cytolýza, která může vést k jaternímu selhání, gastrointestinálnímu krvácení, encefalopatii,
kómatu až smrti. Komplikace selhání jater představují metabolická acidóza, edém mozku, krvácivé
projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. V souvislosti s předávkováním
paracetamolem byly pozorovány případy diseminované intravaskulární koagulace. Za 12 až 48 hodin
po akutním předávkování se zvyšují hladiny jaterních transamináz, laktátdehydrogenázy a bilirubinu
spolu s poklesem hladiny protrombinu. Prodloužení protrombinového času je indikátorem zhoršení
funkce jater, a proto se doporučuje jeho monitorování. Pacienti, kteří užívají induktory enzymů (např.
karbamazepin, fenytoin, barbituráty, rifampicin) nebo mají abúzus alkoholu v anamnéze, jsou více
náchylní k poškození jater. K akutnímu renálnímu selhání může dojít i bez přítomnosti závažného
poškození jater. Jinými projevy intoxikace jsou poškození myokardu, pankreatitida a pancytopenie.

Léčba
Okamžité zahájení léčby je zásadní. I přes absenci výrazných časných příznaků by pacienti měli být
neprodleně převezeni do nemocnice pro okamžitou lékařskou pomoc. Příznaky mohou být omezeny
na nevolnost nebo zvracení a nemusí odrážet závažnost předávkování nebo riziko poškození orgánů.
Použití aktivního uhlí je třeba zvážit, pokud k předávkování došlo do 1 hodiny. Plazmatické
koncentrace paracetamolu by měly být měřeny po 4 hodinách nebo později po požití (dřívější
koncentrace jsou nespolehlivé). Léčba N-acetylcysteinem může být použita do 24 hodin po požití
paracetamolu, ale maximálního ochranného účinku je dosaženo, pokud byl podán do 8 hodin po požití.
Účinnost antidota prudce klesá po překročení této doby. Pokud je to nutné, pacientovi by měl být
podán N-acetylcystein intravenózně v souladu se stanovenými dávkovacími schématy. Pokud pacient
nezvrací, může být ústní podání methioninu vhodnou alternativou v odlehlých oblastech mimo
nemocnici.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, anilidy, ATC kód: N02BE
Paracetamol je analgetikum – antipyretikum bez antiflogistické aktivity a s dobrou gastrointestinální
snášenlivostí, vhodné v pediatrii i u dospělých pacientů. Neovlivňuje glykémii a je tedy vhodný i u
diabetiků. Protože neovlivňuje významně krevní srážlivost ani u pacientů užívajících perorální
antikoagulancia (viz bod 4.5), lze jej rovněž použít u hemofiliků. Nemá vliv na hladinu kyseliny
močové a její vylučování do moči. Lze jej použít všude tam, kde jsou kontraindikovány salicyláty.


5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Paracetamol se rychle a téměř úplně vstřebává z rekta. Rychle se distribuuje do všech tkání a tělesných
tekutin. Prochází hematoencefalickou bariérou, do slin a do mateřského mléka. Intenzivně se
biotransformuje, vedle konjugačních reakcí dochází k oxidativním pochodům, přičemž vznikají
toxické metabolity. Při podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci těchto
hepatotoxických intermediálních metabolitů za spolupůsobení glutathionu a za vzniku
merkapturových kyselin, které se vylučují močí převážně ve formě konjugátů, méně než 5 %
paracetamolu se vyloučí v nezměněné formě. Biologický poločas se pohybuje mezi 1–3 hodinami, u
závažné jaterní insuficience dochází k prodloužení až na 5 hodin. U insuficience ledvin nedochází k
jeho prodloužení, ale protože se převážně vylučuje ledvinami, je nutno dávku paracetamolu redukovat.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxicita paracetamolu byla rozsáhle studována na mnoha zvířecích druzích.

a) Akutní toxicita
LD50 per os je u potkana 3,7 g/kg, u myši 338 mg/kg.

b) Chronická toxicita
Ve studiích subchronické a chronické toxicity paracetamolu u laboratorních potkanů a myší, bylo
pozorováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot krevního obrazu nebo degenerace
parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny jsou dávány do souvislosti jak s
mechanizmem účinku, tak s metabolizmem paracetamolu. Metabolity paracetamolu, kterým se toxické
účinky přičítají, a související orgánové změny byly prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol
neměl užívat dlouhodobě a ve vyšších dávkách.

c) Mutagenní a kancerogenní potenciál
Výsledky genotoxických studií s paracetamolem jsou nejednoznačné. Účinek paracetamolu je značně
závislý na použité koncentraci a také na době působení. Kancerogenní působení paracetamolu bylo
pozorováno pouze po podání vysokých, hepatotoxických dávek. V normálních terapeutických dávkách
není užívání paracetamolu spojeno s rizikem genotoxicity a kancerogenity.

d) Reprodukční toxicita
Studie na laboratorních zvířatech neposkytly důkaz o embryotoxicitě nebo fetotoxicitě paracetamolu.

Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti
uznávané normy, nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Čípkový základ W 35 a H
6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání


Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Al strip, krabička
Balení: 5 čípků

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Opella Healthcare Czech s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Reg. č.: 07/197/88-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 2. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 7.