Mirtazapin aurovitas
Souhrn bezpečnostního profilu
V souvislosti s léčbou mirtazapinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně Stevensova-
Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s eozinofilií a
systémovými příznaky (DRESS), bulózní dermatitidy a erythema multiforme (viz bod 4.4).
Pacienti s depresí vykazují řadu příznaků spojených se samotným onemocněním. Je proto někdy obtížné
zjistit, které příznaky jsou působeny samotným onemocněním, a které léčbou přípravkem Mirtazapin
Aurovitas.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v randomizovaných placebem kontrolovaných studiích vyskytující
se u více než 5 % pacientů léčených mirtazapinem (viz níže) jsou somnolence, sedace, sucho v ústech,
zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu, závratě a únava.
Všechny randomizované placebem kontrolované studie (včetně indikací jiných než depresivní porucha)
byly zhodnoceny s ohledem na nežádoucí účinky mirtazapinu. Metaanalýza zahrnovala 20 studií,
s plánovanou délkou trvání léčby delší než 12 týdnů, 1501 pacientů (134 pacientoroků) užívajících
dávky mirtazapinu do 60 mg a 850 pacientů (79 pacientoroků) užívajících placebo.
Rozšíření fází těchto studií bylo vyloučeno pro zachování komparability s léčbou placebem.
Tabulka 1 ukazuje kategorizaci nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických studiích statisticky
významně častěji během léčby mirtazapinem oproti placebu a doplněné o nežádoucí účinky ze
spontánního hlášení. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení jsou založené na výskytu
hlášení těchto událostí v klinických studiích. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení,
které nebyly pozorovány v randomizovaných placem kontrolovaných pacientských studiích
s mirtazapinem, byla klasifikována jako „není známo“.
Tabulka 1. Nežádoucí účinky mirtazapinu
Třídy
orgánových
systémů