CETALGEN -


 
Данните за лекарството не са налични на избрания език, на който се показва оригиналът
родов: paracetamol, combinations excl. psycholeptics
Активно вещество:
ATC група: N02BE51 - paracetamol, combinations excl. psycholeptics
Съдържание на активното вещество: 500MG/200MG
опаковане: Blister


sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU



1. NÁZEV PŘÍPRAVKU


CETALGEN 500 mg/200 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ


Jedna tableta obsahuje paracetamolum 500 mg a ibuprofenum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA


Potahované tablety

Bílé nebo téměř bílé, podlouhlé, bikonvexní potahované tablety o rozměrech 21 mm x 10,5 mm ± 0,5 mm
a na jedné straně označené značkou v podobě dvojitého kruhu.


4. KLINICKÉ ÚDAJE


4.1 Terapeutické indikace


Tento léčivý přípravek se používá ke krátkodobé léčbě středně silné bolesti jako je bolest hlavy (nikoli
migréna), bolest zad, menstruační bolest, bolest zubů, revmatická a svalová bolest, k léčbě symptomů
spojených s akutním zánětem horních cest dýchacích a chřipkou, k léčbě bolesti v krku a horečky.

Tento přípravek je zvláště vhodný k potlačení bolesti, která vyžaduje silnější analgezii, než poskytuje
samotný ibuprofen nebo paracetamol.

CETALGEN je určen pro dospělé od 18 let.

4.2 Dávkování a způsob podání


Dávkování

Pouze ke krátkodobému použití.

Nejnižší účinná dávka má být užívána po nejkratší možnou dobu nezbytnou ke zmírnění příznaků (viz
bod 4.4).
Pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují nebo pokud je nutné tento přípravek užívat déle než 3 dny,
má se pacient poradit s lékařem.



Dospělí: Jedna tableta až třikrát denně. Interval mezi dávkami má být alespoň šest hodin.
Pokud dávka jedné tablety příznaky nezmírní, mohou se užít maximálně dvě tablety až třikrát denně.
Interval mezi dávkami má být alespoň šest hodin.

Během 24 hodin se nemá užít více než šest tablet (3000 mg paracetamolu, 1200 mg ibuprofenu).

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou
k potlačení symptomů onemocnění. (viz bod 4.4).

Starší lidé
Nevyžadují se žádné zvláštní úpravy dávkování (viz bod 4.4).
Starší lidé mají zvýšené riziko závažných následků nežádoucích účinků. Pokud je podání NSAID
považováno za nezbytné, má být použita nejnižší účinná dávka po co nejkratší dobu. Během léčby
NSAID je třeba pacienta pravidelně kontrolovat s ohledem na možnost vzniku gastrointestinálního
krvácení.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin je třeba při dávkování ibuprofenu postupovat opatrně. Dávka má být
stanovena individuálně. Dávka má být co nejnižší a funkce ledvin je třeba sledovat (viz body 4.3, 4.4 a
5.2).

U pacientů s renální insuficiencí má být dávka paracetamolu snížena:

Rychlost glomerulární filtrace Dávka
10-50 ml/min 500 mg po 6 hodinách
< 10 ml/min 500 mg po 8 hodinách

Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů se závažným selháním ledvin (viz bod 4.3).

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je třeba při dávkování ibuprofenu postupovat opatrně. Dávka má být
stanovena individuálně a má být co nejnižší (viz body 4.3, 4.4 a 5.2).
U pacientů se zhoršenou funkcí jater nebo Gilbertovým syndromem musí být snížena dávka paracetamolu
nebo prodloužen interval mezi dávkami.
Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů se závažným jaterním selháním (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Přípravek není určen pro použití u dětí a dospívajících do 18 let.

Způsob podání
Perorální podání. Tablety se zapíjejí sklenicí vody.
Pro minimalizaci nežádoucích účinků se doporučuje, aby pacienti užívali CETALGEN s jídlem.

4.3 Kontraindikace


• Hypersenzitivita na ibuprofen, paracetamol nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
• U pacientů s anamnézou hypersenzitivních reakcí (např. bronchospasmus, angioedém, astma,
rinitida nebo kopřivka) ve spojení s kyselinou acetylsalicylovou nebo jinými nesteroidními
protizánětlivými léky (NSAID).


• Anamnéza gastrointestinálního krvácení nebo perforace v souvislosti s předchozí terapií NSAID.
• Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed / krvácení (dvě nebo více samostatných
epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).
• U pacientů s poruchami koagulace.
• U pacientů se závažným selháním jater, těžkým selháním ledvin nebo těžkým srdečním selháním
(NYHA třída IV) (viz bod 4.4).
• Při současném použití s jinými přípravky obsahujícími NSAID, včetně selektivních inhibitorů
cyklooxygenázy-2 (COX-2) a dávek kyseliny acetylsalicylové nad 75 mg denně (viz bod 4.5).
• Při současném použití s jinými přípravky obsahujícími paracetamol (viz bod 4.5).
• Během posledního trimestru těhotenství (viz bod 4.6)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití


Riziko spojené s předávkováním paracetamolem je vyšší u pacientů s alkoholickým selháním jater bez
příznaků cirhózy. V případě předávkování okamžitě kontaktujte lékaře, i když se pacient cítí dobře,
protože existuje riziko opožděného závažného poškození jater.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke zvýšenému
riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např. chronický
alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu. Doporučuje se
pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.

Aby se snížilo riziko nežádoucích účinků je třeba používat nejnižší možnou účinnou dávku po co
nejkratší dobu nezbytnou ke zmírnění příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární
poruchy níže) a užívat léčivý přípravek s jídlem (viz bod 4.2).

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění:
CETALGEN může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému zahájení
vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u bakteriální komunitní
pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se CETALGEN podává ke zmírnění horečky nebo
bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí mimo
nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Starší lidé:
Starší pacienti mají zvýšenou frekvenci nežádoucích účinků po užití NSAID, zejména
gastrointestinálního krvácení a perforace, což může být fatální (viz bod 4.2).

U pacientů s určitými zdravotními stavy je nutná opatrnost:

• Respirační onemocnění:
U pacientů trpících bronchiálním astmatem nebo s anamnézou bronchiálního astmatu byly hlášeny
případy náhlé bronchokonstrikce po léčbě NSAID.

• Porucha funkce jater:
Použití paracetamolu ve vyšších než doporučených dávkách může vést k hepatotoxicitě a dokonce k
jaternímu selhání a úmrtí. U pacientů s poruchou funkce jater nebo s anamnézou onemocnění jater, kteří
jsou dlouhodobě léčeni ibuprofenem nebo paracetamolem, má být v pravidelných intervalech
monitorována funkce jater, protože bylo hlášeno, že ibuprofen má malý a přechodný účinek na jaterní
enzymy.


U ibuprofenu, podobně jako u jiných NSAID, byly hlášeny závažné jaterní reakce, včetně žloutenky a
případů fatální hepatitidy, i když vzácně. Pokud neobvyklé jaterní testy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo
pokud se objeví klinické příznaky a symptomy onemocnění jater, nebo v případě systémových projevů
(např. eozinofilie, vyrážka atd.), je třeba ibuprofen vysadit. Bylo hlášeno, že obě léčivé látky, zejména
paracetamol, způsobují hepatotoxicitu a dokonce i selhání jater. Vzhledem k hepatotoxicitě je třeba se
během léčby vyhnout požívání alkoholu.
Pacienti mají být poučeni, aby neužívali současně jiné přípravky obsahující paracetamol nebo ibuprofen.

• Porucha funkce ledvin:
Při podávání paracetamolu pacientům se středně těžkou a těžkou renální insuficiencí se doporučuje
opatrnost. Pokud jde o ibuprofenovou složku tohoto přípravku, je třeba při zahájení léčby ibuprofenem
postupovat opatrně u pacientů s dehydratací nebo poškozením ledvin. Dva hlavní metabolity ibuprofenu
se vylučují hlavně močí a zhoršení renálních funkcí může vést k jejich kumulaci. Význam tohoto jevu
není znám. Použití NSAID může vést ke zhoršení renálních funkcí. Dávka by měla být udržována co
nejnižší a před zahájením léčby a poté pravidelně během užívání přípravku se má posuzovat renální
funkce.

• Kombinované použití ACE inhibitorů nebo antagonistů receptoru angiotensinu, protizánětlivých
léčiv a thiazidových diuretik:
Současné použití léku inhibujícího ACE (ACE-inhibitor nebo antagonista angiotensinového receptoru),
protizánětlivého léku (NSAID nebo COX-2 inhibitor) a thiazidového diuretika zvyšuje riziko poškození
ledvin. To se týká i použití přípravků s fixní kombinací obsahujících více než jednu z těchto skupin léčiv.
Kombinované použití uvedených léků má být doprovázeno zvýšeným sledováním kreatininu v séru,
zejména při použití fixní kombinace. Kombinace léků z těchto tří tříd má být používána s opatrností,
zejména u starších pacientů nebo u pacientů s již existujícím poškozením ledvin.

• Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky:
U pacientů s anamnézou hypertenze nebo mírným až středně těžkým městnavým srdečním selháním je
nutné odpovídající sledování a lékařský dohled, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla hlášena
retence tekutin a edémy.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg/den),
může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu
nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních
trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. ≤ 1 200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou
ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním
smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek
(2400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární
choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat
vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

• Gastrointestinální (GI) krvácení, ulcerace a perforace:
Gastrointestinální (GI) krvácení, ulcerace nebo perforace (projevující se jako meléna nebo hematemeze),
které mohou být fatální, byly hlášeny u všech NSAID kdykoli během léčby, s varovnými příznaky nebo
bez nich i bez předchozí anamnézy závažných GI příhod.



Riziko krvácení, ulcerace nebo perforace GI traktu stoupá se zvyšujícími se dávkami NSAID u pacientů s
peptickým vředem v anamnéze, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3),
a u starších pacientů. Tito pacienti mají zahájit léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a také u
pacientů vyžadujících současně nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové nebo jiných léčivých přípravků,
které pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5), má být zváženo současné
podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zejména pokud jsou starší, musí hlásit jakékoli
neobvyklé břišní příznaky (zejména krvácení do gastrointestinálního traktu), především v počátečních
stádiích léčby.
U pacientů užívajících konkomitantní léčbu jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulancia, např.
warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo antiagregancia, jako je kyselina
acetylsalicylová (viz bod 4.5), je třeba postupovat se zvýšenou opatrností, protože tato léčba může
zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení.
Pokud u pacientů léčených ibuprofenem dojde ke krvácení nebo ulceraci gastrointestinálního traktu, je
třeba léčbu přerušit. NSAID se mají používat opatrně u pacientů s gastrointestinálními chorobami v
anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože tyto stavy se mohou zhoršit (viz bod 4.8).

• SLE a smíšená onemocnění pojivových tkání:
U pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) a smíšeným onemocněním pojivové tkáně může
být zvýšené riziko aseptické meningitidy se symptomy jako je ztuhlý krk, bolest hlavy, nauzea, zvracení,
horečka nebo dezorientace (viz bod 4.8).

• Závažné kožní reakce:
V souvislosti s užíváním NSAID byly ojediněle hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly
fatální. Tyto reakce zahrnovaly exfoliativní dermatitidy, Stevensův-Johnsonův syndrom a toxickou
epidermální nekrolýzu (viz bod 4.8). Zdá se, že největší riziko těchto reakcí hrozí pacientům na začátku
terapie, protože k nástupu reakce dochází ve většině případů během prvního měsíce léčby. V souvislosti s
přípravky obsahujícími ibuprofen a paracetamol byl hlášen výskyt akutní generalizované exanthematózní
pustulózy (AGEP). Tento přípravek musí být vysazen při prvním výskytu symptomů závažných kožních
reakcí, jako je kožní vyrážka, slizniční léze nebo jakákoliv jiná známka hypersenzitivity.

• Zvláštní opatření:
Po dlouhodobé léčbě (> 3 měsíce) analgetiky užívanými každý druhý den nebo častěji se mohou bolesti
hlavy rozvinout nebo zhoršit. Bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním analgetik (MOH -
medication-overuse headache) nemá být léčena zvýšením dávky. V takových případech má být po
konzultaci s lékařem užívání analgetik přerušeno.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku na dávku, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce


Tento léčivý přípravek (stejně jako jiné přípravky obsahující paracetamol) je kontraindikován v
kombinaci s jinými přípravky obsahujícími paracetamol pro zvýšené riziko závažných nežádoucích
účinků (viz bod 4.3).

Tento léčivý přípravek (stejně jako všechny ostatní přípravky obsahující ibuprofen a NSAID) je
kontraindikován v kombinaci s následujícími látkami:

• Kyselina acetylsalicylová


Souběžné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje z důvodu zvýšeného
výskytu nežádoucích účinků.

• Jiné NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2, protože mohou zvyšovat riziko
nežádoucích účinků (viz bod 4.3).

Tento léčivý přípravek (stejně jako jiné přípravky obsahující paracetamol) má být používán s opatrností
v kombinaci s následujícími látkami nebo přípravky:

• Chloramfenikol: zvýšená koncentrace chloramfenikolu v plazmě.

• Flukloxacilin: Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené
opatrnosti, protože současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou
aniontovou mezerou, zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

• Cholestyramin: Rychlost absorpce paracetamolu je snížena cholestyraminem. Proto se
cholestyramin má užívat s odstupem minimálně jedné hodiny, pokud je vyžadována maximální analgezie.

• Metoclopramid a domperidon: Metoclopramid a domperidon zvyšují absorpci paracetamolu.
Současnému použití však není třeba se vyhýbat.

• Warfarin: Antikoagulační účinek warfarinu a dalších kumarinů může být zvýšen při dlouhodobém
pravidelném používání paracetamolu, což může vést ke zvýšenému riziku krvácení; příležitostné dávky
nemají významný účinek.

Tento léčivý přípravek (stejně jako všechny ostatní přípravky obsahující ibuprofen a NSAID) má být
používán s opatrností také v kombinaci s následujícími látkami nebo přípravky:

• Antikoagulancia: NSAID mohou zvyšovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4).

• Antihypertenziva: NSAID mohou snižovat účinky těchto léků.

• Antiagregancia a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko
gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

• Kyselina acetylsalicylová: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně
nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků. Preklinické údaje poukazují
na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně
inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace
těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu
může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití
ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1)

• Srdeční glykosidy: NSAID mohou zhoršovat srdeční selhání, snižovat GFR a zvyšovat hladiny
glykosidu v plazmě.

• Cyklosporin: zvýšené riziko nefrotoxicity.

• Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointestinálních ulcerací nebo krvácení (viz bod 4.4).



• Diuretika: Snížený účinek diuretik. Diuretika mohou zvýšit riziko nefrotoxicity NSAID.

• Lithium: Snížené vylučování lithia.

• Methotrexát: Snížená eliminace methotrexátu.

• Mifepriston: NSAID nemají být používány 8 až 12 dní po podání mifepristonu, protože mohou
snižovat jeho účinek.

• Chinolonová antibiotika: Údaje ze studií na zvířatech naznačují, že NSAID mohou zvyšovat riziko
záchvatů spojených s používáním chinolonových antibiotik. U pacientů užívajících NSAID a chinolony
může být zvýšené riziko vzniku křečí.

• Takrolimus: Možné zvýšené riziko nefrotoxicity, pokud jsou NSAID podávány současně s
takrolimem.

• Zidovudin: Zvýšené riziko hematologické toxicity vyvolané NSAID při současném podávání se
zidovudinem. U HIV (+) hemofiliků, kteří jsou současně léčeni zidovudinem a ibuprofenem, existuje
zvýšené riziko hemartrózy a hematomu.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení


Těhotenství
S použitím tohoto přípravku u žen během těhotenství nejsou žádné zkušenosti.

V souvislosti s podáváním NSAID byly hlášeny vrozené abnormality u lidí; jejich četnost je však nízká a
nedá se zde vysledovat žádný zřetelný trend. Vzhledem ke známým účinkům NSAID na vývoj
kardiovaskulárního systému plodu (riziko předčasné konstrikce/uzavření ductus arteriosus) je použití v
posledním trimestru kontraindikováno. Počátek porodu může být opožděn a může být prodlouženo jeho
trvání se zvýšenou tendencí ke krvácení jak u matky, tak u dítěte (viz bod 4.3). Od 20. týdne těhotenství
může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu
může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav obvykle odezní. Kromě toho byly po
léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby
odezněla. Z těchto důvodů by se NSAID neměly používat během prvních dvou trimestrů těhotenství nebo
během porodu, pokud potenciální přínos pro matku nepřeváží potenciální riziko pro plod.
Při podávání ibuprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní
monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě
nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání ibuprofenu ukončeno.
Epidemiologické studie vývoje nervového systému u dětí vystavených paracetamolu in utero ukazují
neprůkazné výsledky.

Tento přípravek by se proto pokud možno neměl užívat během prvních šesti měsíců těhotenství a během
posledních tří měsíců těhotenství je jeho použití kontraindikováno (viz bod 4.3).

Kojení
Ibuprofen a jeho metabolity mohou pronikat ve velmi malém množství (0,0008% dávky podávané matce)
do mateřského mléka. U kojenců nejsou známy žádné škodlivé účinky.
Paracetamol se vylučuje do mateřského mléka, ale ne v klinicky významném množství. Dostupné
publikované údaje nekontraindikují kojení.



Při krátkodobé léčbě doporučenou dávkou tohoto přípravku není proto nutné přerušit kojení.

Plodnost
Použití tohoto léčivého přípravku může u žen narušit plodnost, proto se nedoporučuje pro ženy plánující
těhotenství.
Existují důkazy, že léky, které inhibují syntézu cyklooxygenázy / prostaglandinu, jako je ibuprofen,
mohou působením na ovulaci ovlivnit ženskou plodnost. Toto ovlivnění je reverzibilní po ukončení léčby.
U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo které se podrobují vyšetřování neplodnosti, má být zváženo
ukončení léčby tímto přípravkem.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje


Po užití NSAID se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako je: závrať, ospalost, únava a poruchy zraku.
Pokud pacienti pozorují tyto účinky, neměli by řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky


Klinické studie tohoto přípravku neprokázaly žádné jiné nežádoucí účinky kromě těch prokázaných pro
samotný ibuprofen nebo paracetamol.

V následujícím tabulkovém přehledu jsou uvedeny nežádoucí účinky z farmakovigilančních údajů
vycházejících ze zkušeností u pacientů užívajících ibuprofen samotný nebo paracetamol samotný při
krátkodobém a dlouhodobém užívání.
Frekvence jsou definovány jako: velmi časté (≥1 / 10), časté (≥1 / 100 až <1/10), méně časté (≥1 / 1 až <1/100), vzácné (≥1 / 10 000 až <1 / 1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných
údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti.

Poruchy krve a lymfatického
systému

Velmi vzácné Poruchy hematopoetického systému
(agranulocytóza, anemie, aplastická anemie,
hemolytická anemie, leukopenie, neutropenie,
pancytopenie a trombocytopenie). Poruchy imunitního systému Velmi vzácné Reakce z přecitlivělosti, jako jsou nespecifické
reakce z přecitlivělosti a anafylaktické reakce.
Závažné reakce z přecitlivělosti. Psychiatrické poruchy Velmi vzácné Zmatenost, deprese a halucinace.
Poruchy nervového systému Méně časté Bolest hlavy a závrať.
Velmi vzácné Parestezie, optická neuritida a somnolence
Izolované případy aseptické meningitidy u
pacientů s existujícími autoimunitními
poruchami (jako je systémový lupus
erythematodes a smíšené onemocnění pojivové
tkáně) v průběhu léčby ibuprofenem (viz bod
4.4).
Poruchy oka Velmi vzácné Poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu Velmi vzácné Tinitus a závrať.
Srdeční poruchy Velmi vzácné Srdeční selhání a edém.
Cévní poruchy Velmi vzácné Hypertenze
Respirační, hrudní a Velmi vzácné Reaktivita respiračního traktu včetně astmatu,


mediastinální poruchy zhoršení astmatu, bronchospasmů a dušnosti.
Gastrointestinální poruchy Časté Bolest břicha, průjem, dyspepsie, nauzea,
nepříjemné pocity v dutině břišní, zvracení.
Méně časté Nadýmání a zácpa

Peptické vředy, perforace žaludeční stěny nebo
krvácení z trávicího traktu (viz bod 4.4).
Ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a
Crohnovy nemoci po podání přípravku (viz bod
4.4).
Gastritida a pankreatitida byly hlášeny méně
často.
Poruchy jater a žlučových
cest

Velmi vzácné Zhoršení jaterní funkce, hepatitida nebo
žloutenka. 3
Poruchy kůže a podkožní
tkáně

Méně časté Různé vyrážky, včetně svědění a kopřivky.
Angioedém a otoky obličeje.
Velmi vzácné Hyperhydróza, purpura a fotosenzitivita.
Exfoliativní dermatitida.
Puchýře včetně erythema multiforme,
Stevensův-Johnsonův syndrom a toxická
epidermální nekrolýza. Akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP)
Není známo Poléková reakce s eozinofilií a systémovými
příznaky (DRESS syndrom).
Poruchy ledvin a močových
cest

Velmi vzácné Různé formy nefrotoxicity včetně intersticiální
nefritidy, nefrotického syndromu a akutního
nebo chronického selhání ledvin.
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace

Velmi vzácné Únava a malátnost.
Vyšetření Časté Zvýšené hladiny alanin aminotransferázy,
zvýšená aktivita gama-glutamyl transferázy a
změněné hodnoty jaterních testů po podání
paracetamolu.
Zvýšené hladiny kreatininu a urey v krvi.
Méně časté Zvýšená aspartátaminotransferáza, zvýšená
hladina alkalické fosfatázy v krvi, zvýšená
hladina kreatinin fosfokinázy v krvi, snížená
hladina hemoglobinu a zvýšený počet
trombocytů.

Popis vybraných nežádoucích účinků:

Prvními příznaky jsou horečka, bolest v krku, povrchové vřídky v dutině ústní, chřipkové příznaky,
silné vyčerpání, nevysvětlitelné krvácení, modřiny a rýma.
Příznaky mohou zahrnovat: otoky obličeje, jazyka a hrtanu, dušnost, tachykardii, hypotenzi,
(anafylaktické reakce, angioedém nebo vaskulární či život ohrožující šok).
3 Při předávkování paracetamolem může nastat akutní selhání jater, porucha jater, hepatická nekróza a
poškození jater (viz bod 4.9).



Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den),
může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu
nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje průběžné
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování


Paracetamol
Poškození jater je možné u dospělých, kteří užili 10 g (odpovídá 20 tabletám) nebo více paracetamolu.
Požití 5 g (odpovídá 10 tabletám) nebo více paracetamolu může vést k poškození jater, pokud pacient
vykazuje jeden nebo více rizikových faktorů uvedených níže:

a) Dlouhodobá léčba karbamazepinem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem, rifampicinem,
třezalkou tečkovanou nebo jinými léky, které indukují jaterní enzymy.
b) Pravidelná konzumace alkoholu nad doporučená množství.
c) Pravděpodobnost deplece glutathionu, např. poruchy příjmu potravy, cystická fibróza, infekce HIV,
hladovění, kachexie.

Příznaky předávkování
Mezi příznaky předávkování paracetamolem během prvních 24 hodin patří bledost, nauzea, zvracení,
anorexie a bolest břicha. Poškození jater se může projevit 12 až 48 hodin po požití, kdy se projeví
abnormální hodnoty jaterních testů. Mohou se vyskytnout abnormality metabolismu glukózy a
metabolická acidóza. Při těžké otravě může selhání jater vést k encefalopatii, krvácení, hypoglykemii,
mozkovému edému a úmrtí. Akutní selhání ledvin, jehož výrazným příznakem je bolest v oblasti beder, s
akutní tubulární nekrózou, hematurií a proteinurií, se může vyvinout i bez poškození ledvin. Byly hlášeny
srdeční arytmie a pankreatitida.

Léčba předávkování
Při předávkování paracetamolem je nutná okamžitá léčba. Navzdory nedostatku signifikantních časných
symptomů pacienti mají být neprodleně převezeni do nemocnice k okamžitému lékařskému ošetření.
Příznaky mohou být omezeny na nauzeu nebo zvracení a nemusí odrážet závažnost předávkování nebo
riziko poškození orgánů. Léčba má být aplikována v souladu se zavedenými léčebnými postupy.

Do 1 hodiny po předávkování, se má zvážit léčba aktivním uhlím. Plazmatická koncentrace paracetamolu
má být měřena 4 hodiny po požití nebo později (dřívější údaje o koncentraci jsou nespolehlivé).

Léčba N-acetylcysteinem však může být použita až 24 hodin po požití paracetamolu; maximální ochranný
účinek je dosažen až 8 hodin po požití. Účinnost antidota po této době prudce klesá.



V případě potřeby má být pacientovi podán intravenózní N-acetylcystein v souladu se stanoveným
dávkovacím schématem. Pokud pacient nezvrací, může být perorální metionin vhodnou alternativou pro
oblasti daleko od nejbližší nemocnice.

Pacienti, kteří trpí závažnou renální dysfunkcí po 24 hodinách od požití, mají být léčeni v souladu se
zavedenými postupy.

Ibuprofen
Příznaky předávkování

U většiny pacientů, kteří užili klinicky významná množství NSAID, se vyvine pouze nauzea, zvracení,
bolest v epigastriu nebo zřídka průjem. Dalšími možnými příznaky jsou tinitus, bolest hlavy a
gastrointestinální krvácení. Při závažnější otravě je pozorována toxicita centrálního nervového systému,
která se projevuje jako ospalost, příležitostně excitace a dezorientace nebo kóma. U pacientů se někdy
objeví křeče. Při závažné otravě může vzniknout metabolická acidóza a prodloužení protrombinového
času / INR, pravděpodobně vlivem účinku na aktivitu koagulačních faktorů. Pokud dojde k dehydrataci,
může nastat akutní selhání ledvin a poškození jater. U astmatiků je možná exacerbace astmatu.

Léčba předávkování
Léčba má být symptomatická a podpůrná a má zahrnovat udržování průchodnosti dýchacích cest a
sledování srdečních a vitálních funkcí, dokud se nestabilizují. Zvažte perorální podání aktivního uhlí,
pokud se pacient dostaví do 1 hodiny po požití potenciálně toxického množství. V případě častých nebo
dlouhodobých křečí má být podán intravenózní diazepam nebo lorazepam. V případě astmatu se podávají
bronchodilatancia.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti


Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika; Paracetamol, kombinace neobsahující
psycholeptika.
ATC kód: N02BE
Farmakologické účinky ibuprofenu a paracetamolu se liší v místě a způsobu účinku. Tyto
komplementární způsoby působení jsou také synergické, což znamená, že přípravek má silnější
antinociceptivní a antipyretické vlastnosti než jeho léčivé složky užívané samostatně.

Ibuprofen je nesteroidní protizánětlivé léčivo (NSAID), jehož účinnost inhibice syntézy prostaglandinů
byla potvrzena na konvenčních zvířecích zánětlivých modelech. Prostaglandiny zvyšují senzitivitu
nociceptivních aferentních nervových zakončení na mediátory, jako je bradykinin. Analgetický účinek
ibuprofenu je způsoben periferní inhibicí isoenzymu cyklooxygenázy-2 (COX-2) a následným snížením
citlivosti nociceptivních nervových zakončení. Ibuprofen také inhibuje migraci leukocytů do míst zánětu.
Ibuprofen má významný vliv na míchu, částečně díky své schopnosti inhibovat aktivitu COX.
Antipyretický účinek ibuprofenu je způsoben centrální inhibicí syntézy prostaglandinů v hypotalamu.
Ibuprofen reverzibilně inhibuje agregaci trombocytů. U lidí ibuprofen snižuje bolest způsobenou zánětem,
otoky a horečku.
Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé
farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 h
před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke
sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje


určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že
pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny
acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

Přesný mechanismus účinku paracetamolu není dosud zcela objasněn, existují však důkazy, které
podporují hypotézu jeho centrálního antinociceptivního účinku. Výsledky různých biochemických testů
ukazují na inhibici centrální aktivity enzymu COX-2. Paracetamol může také stimulovat aktivitu
sestupných 5-hydroxytryptaminových (serotoninových) drah, které inhibují přenos nociceptivního signálu
v míše. Studie prokázaly, že paracetamol je velmi slabým inhibitorem periferních izoenzymů COX-1 a
COX-2.
Klinická účinnost ibuprofenu a paracetamolu byla prokázána u bolesti typu bolest hlavy, bolest zubů a
v případě dysmenorey a horečky; dále byla prokázána účinnost u pacientů s bolestí a horečkou spojenou s
nachlazením a chřipkou a u druhů bolesti, jako je bolest v krku, bolest svalů nebo poškození měkkých
tkání a bolest zad.
Tento léčivý přípravek je zvláště vhodný k léčbě bolesti, která vyžaduje silnější úlevu od bolesti než mg ibuprofenu nebo 1 000 mg paracetamolu použitého samostatně, nebo jako analgetikum přinášející
úlevu od bolesti rychleji než ibuprofen.

Klinická účinnost

Souhrn klinických údajů po podání 2 tablet
Byly realizovány randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie této léčivé kombinace
s využitím modelu akutní pooperační bolesti zubů. Tyto studie prokázaly následující:
• Zkoušený léčivý přípravek poskytuje účinnější úlevu od bolesti než paracetamol 1000 mg (p
<0,0001) a ibuprofen 400 mg (p <0,05) a tyto výsledky jsou klinicky a statisticky významné.
Tento léčivý přípravek má rychlý nástup účinku s „potvrzeným analgetickým efektem ", jehož bylo
dosaženo průměrně po 18,3 minutách. Nástup účinku byl statisticky významně rychlejší než v případě
ibuprofenu 400 mg (23,8 minut, p = 0,0015). „Silnějšího analgetického účinku“ tohoto přípravku bylo
dosaženo průměrně do 44,6 minut, což je významně dříve než v případě ibuprofenu 400 mg (70,5 minut,
p <0,0001).
• Doba trvání analgetického účinku zkoušeného léčivého přípravku byla výrazně delší (9,1 hodin) ve
srovnání s paracetamolem 500 mg (4 hodiny) nebo 1000 mg (5 hodin).

Dále byla provedena randomizovaná, dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie léčivého přípravku
použitého k léčbě chronické bolesti kolen. Tato studie prokázala následující:
• Zkoušený léčivý přípravek poskytuje účinnější úlevu od bolesti než paracetamol 1000 mg při
krátkodobé léčbě (p <0,0001) i při dlouhodobé léčbě (p <0,01).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti


Ibuprofen

Absorpce

Ibuprofen se dobře vstřebává z gastrointestinálního traktu. Plazmatické hladiny ibuprofenu obsaženého v
tomto přípravku se detekují od 5 minut s maximálními plazmatickými koncentracemi dosaženými během
1-2 hodin po požití na lačno. Když byl tento přípravek užíván s jídlem, maximální koncentrace
ibuprofenu v plazmě byly nižší a zpožděny o 25 minut, ale celkový rozsah absorpce byl ekvivalentní.

Distribuce
Ibuprofen se silně váže na plazmatické proteiny. Ibuprofen difunduje do synoviální tekutiny.



Biotransformace
Ibuprofen je metabolizován v játrech na dva hlavní metabolity s primárním vylučováním ledvinami, buď
v původní formě nebo ve formě hlavních konjugátů, spolu se zanedbatelným množstvím nezměněného
ibuprofenu.

Eliminace
Vylučování ledvinami je rychlé a úplné. Poločas eliminace je asi 2 hodiny.
V omezeném počtu studií byla zjištěna přítomnost velmi nízkých koncentrací ibuprofenu v mateřském
mléce.

U starších pacientů nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve farmakokinetickém profilu
ibuprofenu.


Paracetamol

Vstřebávání

Paracetamol se snadno vstřebává z gastrointestinálního traktu.

Distribuce
Vazba na plazmatické bílkoviny je při obvyklých terapeutických koncentracích zanedbatelná, avšak
závisí na dávce. Plazmatické hladiny paracetamolu obsaženého v tomto přípravku se detekují od 5 minut,
přičemž maximální plazmatické koncentrace se objevují 0,5 až 0,67 hodin po požití na lačno. Když byl
tento přípravek užíván s jídlem, maximální hladiny paracetamolu v plazmě byly nižší a zpožděny
průměrně o 55 minut, ale celkový rozsah absorpce byl ekvivalentní.

Biotransformace
Paracetamol je metabolizován v játrech.
Menší hydroxylovaný metabolit, který je obvykle produkován ve velmi malých množstvích oxidázami se
smíšenou funkcí v játrech a detoxikován konjugací s jaterním glutathionem, se může po předávkování
paracetamolem hromadit a způsobit poškození jater.
U starších pacientů nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve farmakokinetickém profilu
paracetamolu.

Eliminace
Paracetamol se vylučuje močí hlavně ve formě glukuronidových a sulfátových konjugátů, přibližně 10%
pak ve formě glutathionových konjugátů. Méně než 5% se vylučuje jako nezměněný paracetamol.
Eliminační poločas je přibližně 3 hodiny.

Biologická dostupnost a farmakokinetické profily ibuprofenu a paracetamolu obsažených v tomto
přípravku se po podání jednorázové dávky ani po podávání opakovaných dávek nemění, když jsou
podávány v této kombinaci.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku


Toxikologický bezpečnostní profil ibuprofenu a paracetamolu byl stanoven při pokusech na zvířatech a na
lidech na základě rozsáhlých klinických zkušeností. Neexistují žádná nová předklinická data relevantní
pro předepisujícího lékaře, která doplňují údaje již uvedené v tomto souhrnu údajů o přípravku.



6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE


6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Kukuřičný škrob
Povidon (E 1201)

Sodná sůl kroskarmelosy (E 468)
Mikrokrystalická celulosa (E 460)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý (E 551)
Glycerol-dibehenát (E 471)

Potahovaná vrstva:
Opadry bílá
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol

Mastek
Oxid titaničitý
Glycerol monooktanodekanoát
Natrium-lauryl-sulfát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní skladovací podmínky.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety jsou baleny buď v bílém, dětském bezpečnostním PVC/PVDC/Al protlačovacím
blistru, zesíleném polyesterovou vrstvou, nebo v bílém PVC/PVDC/Al tvrzeném blistru. Každý blistr
obsahuje 10 tablet.

Kartonová krabička obsahuje 1 blistr (10 tablet) nebo 2 blistry (20 tablet) a příbalovou informaci.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.




7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI


Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

29/174/19-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 1. 9.

10. DATUM REVIZE TEXTU

3. 3.


Cetalgen

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

CETALGEN 500 mg/200 mg potahované tablety

paracetamolum / ibuprofenum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje paracetamolum 500 mg a ibuprofenum 200 mg.


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK


4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

- Повече ▼

Cetalgen

Подобни или алтернативни продукти
 
В наличност | Доставка от 29 CZK
129 CZK
 
В наличност | Доставка от 79 CZK
159 CZK

За проекта

Безплатен некомерсиален проект за целите на съпоставянето на лактични лекарства на ниво взаимодействия, странични ефекти, както и цени на лекарствата и техните алтернативи

Езици

Czech English Slovak

Повече информация