Sertralin krka

Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu; ATC kód: N06AB
Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu
(5-HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu
a dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu
lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotoninergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo
benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down
regulací noradrenalinových receptorů mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky
účinných antidepresiv a léků proti obsesím.



Neprokázalo se, že by sertralin mohl vést ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu
u lidí sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby
ve studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku,
euforie a potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, spojené
s užíváním d-amfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic
makaků rhesus trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač
(reinforcer) ani nebyl rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Velká depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50–200 mg denně na konci úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n=295)
byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50–200 mg
denně nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem
pozorován statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří
ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu)
ze sertralinového ramene bylo 83,4 % a 60,8 % z placebového ramene.

Post-traumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů
v porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen
v porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % vs. 34,5 %; muži: 53,9 % vs. 38,2 %). Počet mužů
a žen v souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou
robustnější. Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ
traumatu apod.), které souvisely s nižším efektem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky)
v rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba
stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná
prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi
poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu
[0,036 ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky
významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než
průměrné Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4,
4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50–200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených
nedepresivních dětí (6–12 let) a dospívajících (13–17 let) s OCD. Po jednotýdenním, placebem
jednoduše zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou
buď sertralinu, nebo placeba. Děti (6–12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na
sertralinu vykazovali významně lepší zlepšení než pacienti na placebu, podle škály „Children’s
Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale CY-BOCS (p=0,005)“, „NIMH Global Obsessive
Compulsive Scale (p=0,019)“, a „CGI Improvement (p=0,002)“. Dále byl pozorován trend
významného zlepšení u skupiny se sertralinem než s placebem na škále „CGI Severity (p=0,089)“.
V CY-BOCs průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba byly 22,25  6,15,
resp. -3,4  0,82, zatímco u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly
23,36  4,56, resp. -6,8  0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a vyšším poklesem
v CY-BOCS (primární ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do konečných hodnot, bylo 53 % ze
skupiny léčené sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo (p=0,03).

Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.



Pediatrická populace
U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.