Kauliv

Farmakoterapeutická skupina: léčiva ovlivňující homeostázu vápníku, hormony příštítných tělísek a
analoga, ATC kód: H05AA
Přípravek Kauliv je biosimilární léčivý přípravek. Podrobné informace jsou k dispozici na webových
stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese: http://www.ema.europa.eu

Mechanismus účinku

Endogenní parathormon fosforu v kostech a v ledvinách. Teriparatid parathormonu. Fyziologické účinky PTH zahrnují stimulaci kostní novotvorby přímým působením na buňky
tvořící kostní hmotu reabsorpce kalcia a vylučování fosfátů ledvinami.

Farmakodynamické účinky

Teriparatid je látka stimulující kostní novotvorbu určená k léčbě osteoporózy. Účinky teriparatidu na skelet
závisí na charakteru systémové expozice. Podávání teriparatidu jedenkrát denně zvyšuje apozici nové kosti
na povrchu trámčité i kortikální kosti preferenční stimulací aktivity osteoblastů, která převládá nad
aktivitou osteoklastů.

Klinická účinnost a bezpečnost

Rizikové faktory

Pro identifikaci žen a mužů se zvýšeným rizikem osteoporotických fraktur, u kterých je přepokládán přínos
léčby, mají být zváženy nezávislé rizikové faktory, např. nízká BMD, věk, předchozí fraktura, rodinná
anamnéza zlomeniny proximálního femuru, vysoký kostní obrat a nízký body mass index.

Vysoké riziko fraktury související s osteoporózou indukovanou glukokortikoidy má být u
premenopauzálních žen zváženo, pokud u nich již dříve došlo k fraktuře, nebo pokud u nich existuje
kombinace rizikových faktorů zvyšujících riziko fraktury trvalá terapie vysokými dávkami glukokortikoidů např. ≥ 7,5 mg/den po dobu nejméně 6 měsíců], vysoká
aktivita základního onemocnění, nízká hladina pohlavních hormonů
Postmenopauzální osteoporóza
Do pivotní klinické studie bylo zařazeno 1 637 postmenopauzálních žen vstupu do studie mělo devadesát procent pacientek jednu nebo více zlomenin obratlů a vertebrální BMD
činila průměrně 0,82 g/cm2
Tabulka 2. Výskyt zlomenin u postmenopauzálních žen
Placebo
Teriparatid ⡮541Relativnívs.NováMnohočetnéNevertebrálníZávažnépánev %  %b 
 0,86
Zkratky: n = počet pacientek náhodně rozdělených do jednotlivých léčebných skupin,
CI=interval spolehlivosti
a Výskyt zlomenin obratle byl hodnocen u 448 pacientek s placebem a 444 pacientek léčených
teriparatidem, u kterých byla provedeno počáteční a následné rtg vyšetření páteře.
b p ≤ 0,001 ve srovnání s placebem
c Signifikantní snížení výskytu zlomeniny proximálního femuru nebylo prokázáno.
p ≤ 0,025 ve srovnání s placebem

Za 19 měsíců léčby oblasti proximálního femuru
Sledování po ukončení léčby: Po ukončení léčby teriparatidem bylo 1 262 postmenopauzálních žen z
pivotní klinické studie zařazeno do studie následného sledování. Primárním cílem této fáze studie bylo
shromáždit více informací o bezpečnosti teriparatidu. Během této observační fáze byla povolena jiná léčba
osteoporózy a bylo provedeno další zhodnocení výskytu zlomenin obratlů.

Během středního období 18 měsíců po vysazení teriparatidu byl počet pacientek s alespoň jednou novou
zlomeninou obratle o 41 % nižší ve srovnání s placebem
V otevřené studii bylo teriparatidem léčeno 503 postmenopauzálních žen se závažnou osteoporózou a
zlomeninou z důvodu křehkosti kostí v předchozích 3 letech osteoporózyproximálního femuru Průměrné zvýšení BMD od 18 do 24 měsíce v bederní páteři, celkovém proximálním femuru krčku femuru bylo 1,4 %, 1,2 % resp. 1,6 %.

V 24měsíční randomizované dvojitě zaslepené studii fáze 4 kontrolované komparátorem bylo zařazeno 360 postmenopauzálních žen s prokázanou osteoporózou. 680 subjektů bylo randomizováno na teriparatid a
680 subjektů na perorální risedronát 35 mg týdně. Na počátku studie byl průměrný věk žen 72,1 roku s
mediánem 2 výskytů vertebrálních fraktur; 57,9 % pacientek dostávalo předchozí léčbu bisfosfonáty a 18,% bralo během studie konkomitantní glukokortikoidní léčbu. 1 013 studii následného sledování. Průměrná kumulativní dávka rameni s teriparatidem a 898,0 v rameni s teriparatidem byl 1 433 IU/den sledování, byl výskyt nových vertebrálních fraktur 28/516 64/533 0,0001. Kumulativní sdružený výskyt klinických fraktur 4,8 % u pacientek léčených teriparatidem a 9,8 % u pacientek léčených risedronátem, poměr rizik = 0,48
Osteoporóza u mužů
Do klinické studie u mužů s idiopatickou osteoporózou nebo hypogonadální hladina volného testosteronu nebo zvýšené hladiny FSH nebo LHskóre -2,2 resp. -2,1. Při vstupu do studie mělo 35 % pacientů zlomeninu obratle a
59 % nevertebrální zlomeninu.

Všichni pacienti denně dostávali 1000 mg kalcia a alespoň 400 IU vitamínu D. Po 3 měsících došlo k
významnému zvýšení BMD v bederní páteři. Za 12 měsíců se BMD bederní páteře zvýšila oproti placebu o
%, celkového proximálního femuru o 1 %. Nebyl však prokázán významný účinek na výskyt zlomenin.

Osteoporóza indukovaná glukokortikoidy
Účinnost teriparatidu u mužů a žen primární fázi randomizované, dvojitě zaslepené 36měsíční studie kontrolované komparátorem 10 mg/denobratlů. Všem pacientům bylo denně podáváno 1000 mg kalcia a 800 IU vitamínu D.

Tato studie zahrnovala postmenopauzální ženy Skupina postmenopauzálních žen měla při zahájení léčby průměrný věk 61 let, průměrné T skóre BMD
bederní páteře −2,7; medián dávky glukokortikoidu odpovídající 7,5 mg/den prednisonu a 34 % pacientek
mělo jednu nebo více radiograficky potvrzených zlomenin obratle; průměrný věk premenopauzálních žen
byl 37 let, průměrné T skóre BMD bederní páteře −2,5; medián dávky glukokortikoidu odpovídající mg/den prednisonu a 9 % mělo jednu nebo více radiograficky potvrzených zlomenin obratle; a průměrný
věk u mužů byl 57 let, průměrné T skóre
BMD bederní páteře −2,2; medián dávky glukokortikoidu odpovídající 10 mg/den prednisonu, a 24 % mělo
jednu nebo více radiograficky potvrzených zlomenin obratle.

18měsíční primární fázi studie dokončilo 69 % pacientů. Při dosažení cílového parametru v 18. měsíci
teriparatid významně zvýšil BMD bederní časti páteře Teriparatid zvýšil BMD celkového proximálního femuru 0,0118. a 24. měsícem došlo u pacientů léčených teriparatidem k dalšímu zvýšení BMD bederní páteře, celkového
proximálního femuru
Ve 36. měsíci analýza rentgenových snímků 169 pacientů léčených alendronátem a 173 pacientů užívajících
teriparatid ukázala, že u 13 pacientů ve skupině léčené alendronátem vertebrální zlomeniny ve srovnání se 3 pacienty ve skupině léčené alendronátem došlo u 15 pacientů z 214 16 pacienty z 214
U premenopauzálních žen bylo zvýšení BMD od zahájení do ukončení léčby v 18. měsíci významně vyšší
ve skupině léčené teriparatidem ve srovnání se skupinou léčenou alendronátem u bederní páteře oproti −1,9 %; p < 0,001p = 0,00510