Gonal-f 900 iu/1,5 ml (66 mikrogramů/1,5 ml)

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.

Obecná doporučení

GONAL-f je vysoce účinnou gonadotropní látkou, která může vyvolat mírné až závažné nežádoucí
reakce a která by měla být používána pouze lékaři s velkými zkušenostmi v oblasti neplodnosti a její
léčby.

Léčba gonadotropinem klade určité časové nároky na lékaře a pomocné zdravotnické pracovníky i na
dostupnost vhodných monitorovacích zařízení. U žen vyžaduje bezpečné a účinné použití GONALu-f
monitorování ovariální odpovědi ultrazvukem, buď samotným nebo lépe v kombinaci s měřením
sérových hladin estradiolu, a to pravidelně. Odpověď jednotlivých pacientů na podání FSH se může
lišit, u některých pacientů je odpověď na FSH slabá, u jiných naopak velmi silná. U žen i mužů by
měla být používána nejnižší ještě účinná dávka dle cíle léčby.

Porfyrie

Pacienti s porfyrií nebo s výskytem porfyrie v rodině by měli být během léčby přípravkem GONAL-f
pečlivě sledováni. Zhoršení nebo projevení se tohoto stavu může vyžadovat ukončení léčby.

Léčba u žen

Před zahájením léčby by mělo být určeno, že infertilita páru je vhodná k této léčbě a měly by být
zhodnoceny všechny předpokládané kontraindikace otěhotnění. Pacientky by měly být zvláště
vyšetřeny na hypothyroidismus, nedostatečnost kůry nadledvin, hyperprolaktinémii a tyto stavy
adekvátně léčeny.

Pacientky podstupující stimulaci růstu folikulů, buď z důvodu léčby anovulační infertility nebo při
ART zákroku, mají zvýšené riziko zvětšení ovarií či rozvoje hyperstimulace. Výskyt takových příhod
může být omezen dodržením doporučené dávky přípravku GONAL-f a způsobu podání a pečlivým
monitorováním během léčby. K přesné interpretaci známek rozvoje folikulu a jeho zrání je třeba, aby
měl lékař zkušenosti s hodnocením příslušných testů.

V klinických studiích se prokázalo zvýšení ovariální senzitivity vůči přípravku GONAL-f při
současném podávání s lutropinem alfa. Pokud se považuje za vhodné zvýšení dávky FSH, mělo by být
prováděno nejlépe v 7 až 14denních intervalech po 37,5 až 75 IU.

Nebylo provedeno přímé srovnání přípravku GONAL-f/LH s lidským menopauzálním
gonadotropinem s přípravkem GONAL-f/LH je srovnatelná s hMG.

Syndrom ovariální hyperstimulace Jedním z očekávaných účinků kontrolované stimulace ovarií je určité zvětšení ovarií. Častěji k němu
dochází u žen se syndromem polycystických ovarií a obvykle odezní bez léčby.


Na rozdíl od zvětšení ovarií bez komplikací je OHSS stav, který se může projevit s různou závažností.
Je charakterizován výrazným zvětšením ovarií, vysokou hladinou pohlavních hormonů v séru a
zvýšením vaskulární permeability, což může vést ke kumulaci tekutiny v peritoneální, pleurální a
vzácně perikardiální dutině.

U závažných případů OHSS mohou být pozorovány následující příznaky: bolest břicha, abdominální
distenze, závažné zvětšení ovarií, zvýšení hmotnosti, dyspnoe, oligurie a gastrointestinální symptomy
jako nauzea, zvracení a průjem. Klinické vyšetření může odhalit hypovolémii, hemokoncentraci,
elektrolytovou nerovnováhu, ascites, hemoperitoneum, pleurální výpotek, hydrothorax nebo akutní
plicní nedostatečnost. Velmi vzácně může být vážný OHSS zkomplikován torzí ovaria nebo
tromboembolickou příhodou, např. plicní embolií, ischemickou cévní mozkovou příhodou nebo
infarktem myokardu.

K nezávislým rizikovým faktorům, které mohou vést k rozvoji syndromu OHSS, patří nízký věk,
nízká tělesná hmotnost, polycystický ovariální syndrom, vysoké dávky exogenních gonadotropinů,
vysoká absolutní nebo rychle se zvyšující hladina estradiolu v séru a předchozí příhody OHSS, velký
počet rozvíjejících se ovariálních folikulů a velký počet oocytů odebraných při cyklech asistované
reprodukce
Dodržování doporučené dávky přípravku GONAL-f a režimů podávání a pečlivé sledování léčby,
minimalizuje výskyt ovariální hyperstimulace a vícečetného těhotenství identifikaci rizikových faktorů se doporučuje sledovat stimulační cykly ultrazvukovým vyšetřením a
měřením hladiny estradiolu.

Podle některých důkazů lze usuzovat na to, že hCG hraje klíčovou roli jako spouštěč OHSS a že tento
syndrom může být v případě, že dojde k otěhotnění, závažnější a dlouhodobější. Proto pokud se objeví
příznaky hyperstimulace ovarií, např. zvýšení hladiny estradiolu v séru > 5 500 pg/ml nebo
> 20 200 pmol/l a/nebo ≥ 40 folikulů celkem, doporučuje se hCG nepodávat a pacientce doporučit,
aby vynechala pohlavní styk nebo použila bariérové metody antikoncepce po dobu nejméně 4 dnů.
Syndrom OHSS se může velmi rychle v závažnou zdravotní příhodu. Objeví se většinou po přerušení hormonální léčby a svého maxima
dosahuje asi sedm až deset dní po další léčbě. Pacientky po podání hCG mají tedy být sledovány
alespoň po dobu dvou týdnů.

Při ART může odsátí všech folikulů před ovulací snížit výskyt hyperstimulace.

Mírný až středně závažný syndrom OHSS obvykle odezní spontánně. Pokud se vyskytne závažný
OHSS, doporučuje se léčbu gonadotropinem ukončit, pokud ještě probíhá. Pacientka by měla být
hospitalizována a měla by být zahájena vhodná léčba.

Vícečetné těhotenství
U pacientek podstupujících indukci ovulace je výskyt vícečetných těhotenství zvýšený ve srovnání
s přirozeným početím. Většinou se jedná o dvojčata. S vícečetným těhotenstvím, zvláště při dvou a
více plodech, je spojeno zvýšené riziko pro matku i plod.

K minimalizaci rizika vícečetného těhotenství se doporučuje pečlivé monitorování ovariální odpovědi.

U pacientek podstupujících ART souvisí riziko vícečetného těhotenství hlavně s počtem umístěných
embryí, jejich kvalitou a věkem pacientky.

Před zahájením léčby by měly být pacientky upozorněny na riziko vícečetného porodu.

Potraty
U pacientek podstupujících stimulaci růstu folikulů pro indukci ovulace nebo ART je riziko potratu ve
srovnání s přirozeným početím vyšší.


Mimoděložní těhotenství
Ženy s anamnézou onemocnění vejcovodů mají zvýšené riziko mimoděložního těhotenství, ať k němu
dojde spontánním početím nebo po léčbě neplodnosti. Bylo zjištěno, že prevalence mimoděložního
těhotenství je ve srovnání s normální populací vyšší.

Nádorová onemocnění reprodukčního systému
U žen, které podstoupily více léčebných režimů neplodnosti, byla zaznamenána nádorová onemocnění
reprodukčního systému, benigní i maligní. Nebylo dosud stanoveno, zda léčba gonadotropiny zvyšuje
riziko těchto nádorů u neplodných žen či ne.

Kongenitální malformace
Prevalence kongenitálních malformací po ART může být mírně vyšší než po spontánním otěhotnění.
Je to považováno za důsledek rozdílů v charakteristice rodičů důsledek vícečetných těhotenství.

Tromboembolická příhoda
U žen, které v nedávné době prodělaly nebo ještě trpí nějakým tromboembolickým onemocněním a
u žen s všeobecně známými rizikovými faktory tromboembolických příhod, jako je osobní či rodinná
anamnéza, může léčba gonadotropiny ještě zvýšit riziko zhoršení, resp. vzniku takových příhod. U
těchto žen je třeba zvážit přínos podávání gonadotropinu vůči riziku. Je však třeba poznamenat, že
riziko tromboembolických příhod představuje i samotné těhotenství a OHSS.

Léčba u mužů

Zvýšené hladiny endogenního FSH nasvědčují primárnímu selhání varlat. Takoví pacienti
neodpovídají na léčbu přípravkem GONAL-f/hCG. Přípravek GONAL-f se nesmí používat, jestliže
nedošlo k účinné odpovědi.

Jako součást vyhodnocení odpovědi se doporučuje analýza semene 4 až 6 měsíců po zahájení léčby.

Obsah sodíku

GONAL-f obsahuje méně než 1 mmol „bez sodíku“.