PARICALCITOL FRESENIUS -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Paricalcitol Fresenius 2 mikrogramy/ml injekční roztok
Paricalcitol Fresenius 5 mikrogramů/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Paricalcitol Fresenius 2 mikrogramy/ml
ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 2 mikrogramy.

Paricalcitol Fresenius 5 mikrogramů/ml
ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 5 mikrogramů.
ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 10 mikrogramů.

Pomocné látky se známým účinkem: Ethanol (11% v/v) a propylenglykol (39% v/v).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok
Čirý a bezbarvý vodný roztok bez viditelných částic

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Paricalcitol Fresenius je určen k prevenci a léčbě sekundárního hyperparathyroidismu u hemodialyzovaných
dospělých pacientů s chronickým onemocněním ledvin ve stadiu 5, léčených hemodialýzou.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

1) Úvodní dávka se vypočítá podle výchozích hladin parathormonu (PTH):

Úvodní dávka parikalcitolu se vypočítá podle vzorce:
Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l
8
NEBO

= výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml
80

a podá se intravenózním (i.v.) bolusem ne častěji než obden kdykoliv během dialýzy.

V klinických studiích byla maximální bezpečně podaná dávka až 40 mikrogramů.



2) Titrační dávka:

V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu selhání
ledvin jsou hladiny maximálně 1,5-3x vyšší než je horní hranice normální hodnoty u neuremických pacientů,
tj. 15,9 až 31,8 pmol/l (150-300 pg/ml) pro intaktní PTH. K dosažení příslušných fyziologických výsledných
parametrů je nutné pečlivé sledování a individuální titrace dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo
přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového součinu Ca x P nad 5,2 mmol2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit
dávku nebo léčbu přerušit do doby, než dojde k normalizaci těchto parametrů.. Poté se opět zahájí podávání
parikalcitolu, a to nižší dávkou. Může být nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako
odpověď na léčbu.

V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky:










Jakmile je určena dávka, je nutné stanovovat hladiny kalcia a fosfátů v séru nejméně v měsíčních
intervalech. Stanovení intaktního PTH v séru se doporučuje každé 3 měsíce. Během úpravy dávky
parikalcitolu může být potřebné provádět častější laboratorní vyšetření.

Porucha funkce jater
Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírným až středně těžkým jaterním postižením jsou
obdobné jako u zdravých osob. U této populace pacientů není zapotřebí provádět úpravu dávky. U pacientů s
těžkým jaterním postižením nejsou žádné zkušenosti s dávkováním.

Pediatrická populace (0-18 let)

Bezpečnost a účinnost parikalcitolu u dětí nebyla stanovena. Pro děti do 5 let nejsou údaje k dispozici.
Aktuálně dostupné údaje týkající se dětských pacientů jsou uvedeny v bodě 5.1, ale dávkování nelze doporučit.

Starší pacienti (> 65 let)
U pacientů ve věku 65 let a starších jsou jenom omezené zkušenosti s užíváním parikalcitolu během klinických
studií fáze III. V těchto studiích nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti nebo bezpečnosti mezi
pacienty ve věku 65 a staršími a pacienty mladšími.

Způsob dávkování
Intravenózní použití.
Paricalcitol Fresenius se podává pomocí hemodialyzačního přístupu.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Intoxikace vitaminem D
• Hyperkalcemie

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nadměrná suprese parathormonu může mít za následek zvýšení hladin kalcia v séru a může vést k
metabolickému kostnímu onemocnění. Pro dosažení řádných fyziologických výsledků je nutné
Navrhované dávkovací doporučení
(Úprava dávkování ve 2 až 4-týdenních intervalech)
Hladina iPTH ve vztahu k výchozím hodnotám Úprava dávky parikalcitolu
Stejná nebo zvýšená Zvýšení o 2 až 4 mikrogramy
Snížení o < 30%
Snížení o ≥30%, ≤ 60% Beze změny
Snížení o > 60% Snížení o 2 až 4 mikrogramy
iPTH < 15,9 pmol/l (150 pg/ml)

monitorování pacienta a individuální titrace dávky.

Pokud dojde k rozvoji klinicky významné hyperkalcemie u pacientů užívajících vazače fosfátů na bázi
vápníku, je vhodné dávku kalciového vazače fosfátů snížit nebo jeho podávání přerušit.

Chronická hyperkalcemie může být spojena s generalizovanou cévní kalcifikací a kalcifikací jiných měkkých
tkání.

Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitamínu D se nesmí podávat společně s parikalcitolemvzhledem ke
zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.5)

Toxicita digitalisu je potencována hyperkalcemií jakékoliv příčiny, proto je při podávání digitalisu
souběžně s parikalcitolem nutná opatrnost (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném užívání parikalcitolu spolu s ketokonazolem (viz bod 4.5).

Upozornění týkající se pomocných látek

Tento léčivý přípravek obsahuje 11% v/v ethanolu (alkoholu).
Paricalcitol Fresenius 2 mikrogramy/ml
Dávka 40 mikrogramů tohoto léčivého přípravku podaná dospělému s tělesnou hmotností 70 kg vede
k expozici 25 mg/kg ethanolu, což může způsobit zvýšení koncentrace alkoholu v krvi přibližně o 4,mg/100ml.

Je škodlivý pro alkoholiky. (viz body 2 a 4.2)
Obsah ethanolu je nutné vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen a vysoce rizikových skupin, jako jsou
pacienti s onemocněním jater nebo epilepsií.

Paricalcitol Fresenius 5 mikrogramů/ml
Dávka 40 mikrogramů tohoto léčivého přípravku podaná dospělému s tělesnou hmotností 70 kg vede
k expozici 10 mg/kg ethanolu, což může způsobit zvýšení koncentrace alkoholu v krvi přibližně o 1,mg/100ml.

Pro porovnání, u dospělého, který vypije sklenici vína nebo 500 ml piva, je koncentrace alkoholu v krvi
přibližně 50 mg/100 ml.

Současné podávání s léky obsahujícími např. propylenglykol nebo ethanol může vést k akumulaci ethanolu a
vyvolat nežádoucí účinky, zejména u malých dětí s nízkou nebo nevyvinutou metabolickou kapacitou.

Paricalcitol Fresenius 2 mikrogramy/ml
Tento léčivý přípravek obsahuje 8,1 g propylen glykolu v maximální dávce 40 mikrogramů, což odpovídá mg/ml.

Obsah propylenglykolu je nutné vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen a vysoce rizikových skupin, jako
jsou pacienti s onemocněním jater nebo ledvin.

Paricalcitol Fresenius 5 mikrogramů/ml
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,2 g propylen glykolu v maximální dávce 40 mikrogramů, což odpovídá mg/ml.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky

a jiné formy interakce

Žádné studie interakcí nebyly s parikalcitolem v injekční formě provedeny. Nicméně interakční studie

zaměřená na současné užívání ketokonazolu a parikalcitolu byla provedena u lékové formy tobolek.

Ketokonazol: Ketokonazol je známý nespecifický inhibitor několika enzymů cytochromu P450. Dostupné
údaje ze zkoumání in vitro a in vivo naznačují, že ketokonazol může reagovat s enzymy, které jsou odpovědné
za metabolismus parikalcitolu a jiných analogů vitaminu D. Pokud je parikalcitol podáván s ketokonazolem, je
zapotřebí opatrnosti (viz bod 4.4). U zdravých jedinců byl sledován vliv vícečetného podání ketokonazolu,
podávaného v dávce 200 mg dvakrát denně (BID) po dobu 5 dní na farmakokinetiku parikalcitolu ve formě
tobolek. V přítomnosti ketokonazolu byla Cmax parikalcitolu ovlivněna jen minimálně, zato AUC0-∞ se
přibližně zdvojnásobila. Průměrný poločas parikalcitolu v přítomnosti ketokonazolu byl 17 hodin, v porovnání
s 9,8 hodinami, kdy byl parikalcitol podáván samostatně. Výsledky této studie naznačují, že po perorálním
podáním parikalcitolu pravděpodobně není maximální zvýšení AUC0-∞ parikalcitolu, pramenící z jeho
interakce s ketokonazolem, větší, než přibližně dvojnásobné.

Toxicita digitalisu je znásobena při hyperkalcemii jakéhokoliv původu, proto je třeba opatrnosti, je-li
digitalis předepsán současně s parikalcitolem (viz bod 4.4).

Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D se nesmí podávat společně s parikalcitolem
vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.4).

Vysoké dávky přípravků s obsahem kalcia nebo thiazidová diuretika mohou zvyšovat riziko
hyperkalcemie.

Přípravky s obsahem hořčíku (např. antacida) se nesmí používat současně s přípravky s obsahem
vitaminu D, protože se může vyskytnout hypermagnezémie.

Přípravky s obsahem hliníku (např. antacida, vazače fosfátů) se nesmí dlouhodobě podávat s léčivými
přípravky s obsahem vitaminu D, protože se mohou vyskytovat zvýšené hladiny hliníku v krvi a může
dojít k hliníkové kostní toxicitě.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání parikalcitolu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Podávání přípravku Paricalcitol Fresenius se v těhotenství a u žen
v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení
Není známo, zda se parikalcitol/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Dostupné farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování parikalcitolu /metabolitů do
mléka (pro bližší údaje viz bod 5.3).

Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit.

Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda
přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Paricalcitol Fresenius.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádný účinek parikalcitolu na fertilitu (viz bod 5.3)

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Po podání parikalcitolu se mohou objevit závratě, což může mít malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat
stroje (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Parikalcitolem bylo ve fázi II/III/IV klinických studií léčeno přibližně 600 pacientů. Celkově hlásilo
nežádoucí účinky 6% pacientů léčených tímto přípravkem.

Nejčastější nežádoucí reakcí související s léčbou parikalcitolem byla hyperkalcemie u 4,7% pacientů.
Hyperkalcemie je závislá na nadměrném snížení hladiny PTH a lze ji minimalizovat správnou titrací
dávky.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Klinické a laboratorní nežádoucí účinky, jejichž výskyt v souvislosti s parikalcitolem je přinejmenším možný,
jsou uvedeny dle tříd orgánových systémů MedDRA, nežádoucích účinků a frekvence. Jsou používány tyto
kategorie četnosti:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1000 až <1/100)
Vzácné (≥1/10000 až <1/1000)
Velmi vzácné (<1/10000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Třídy orgánových systémů Nežádoucí účinek Frekvence
Infekce a infestace Sepse, pneumonie, infekce, faryngitida, vaginální infekce, chřipka Méně časté
Novotvary benigní, maligní a
nespecifikované blíže neurčené
(zahrnující cysty a polypy)
Karcinom prsu
Méně časté
Poruchy krve a lymfatického
systému
Anémie, leukopenie, lymfadenopatie Méně časté
Poruchy imunitního systému Hypersensitivita Méně časté Angioedém, laryngální edém, urtikarie Není známo
Endokrinní poruchy Hypoparathyroidismus Časté Hyperparathyroidismus Méně časté
Poruchy metabolismu a výživy Hyperkalcemie, hyperfosfatemie Časté Hyperkalémie, hypokalcémie, anorexie Méně časté
Psychiatrické poruchy
Stav zmatenosti, delirium,
depersonalizace, agitovanost,
nespavost, nervozita
Méně časté
Poruchy nervového systému
Bolesti hlavy, dysgeusie Časté
Kóma, cévní mozková příhoda,
tranzitorní ischemická ataka, synkopa,
myoklonus, hypestezie, parestezie,
závratě
Méně časté
Poruchy oka Glaukom, konjunktivitida Méně časté
Poruchy ucha a labyrintu Poruchy ucha Méně časté
Srdeční poruchy Srdeční zástava, arytmie, flutter síní Méně časté
Cévní poruchy Hypertenze, hypotenze Méně časté
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
Plicní edém, astma, dyspnoe, epistaxe,
kašel
Méně časté
Gastrointestinální poruchy
Krvácení z rekta, kolitida, průjem,
gastritida, dyspepsie, dysfagie, bolesti
břicha, zácpa, nausea, zvracení, sucho v
ústech, gastrointestinální poruchy
Méně časté
Gastrointestinální krvácení Není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Pruritus Časté
Bulózní dermatitida, Alopecie,
hirsutismus, vyrážka, hyperhidroza
Méně časté
Poruchy svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Artralgie, ztuhlost kloubů, bolesti zad,
bodání ve svalech, myalgie
Méně časté
Stavy spojené s těhotenstvím,
šestinedělím a perinatálním
obdobím
Bolesti prsou, erektilní dysfunkce
Méně časté
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Poruchy chůze, periferní edém, edém,
bolest, bolest v místě injekčního
vpichu, horečnaté stavy, bolest na
hrudi, celkové zhoršení stavu, astenie,
malátnost, žíznivost
Méně časté
Vyšetření
Prodloužená doba krvácivosti, zvýšení
aspartataminotransferázy, abnormality
v laboratorních výsledcích, úbytek
hmotnosti
Méně časté

Frekvence nežádoucích účinků vyplývajících z postmarketingových zkušeností nelze určit a byly hlášeny jako
„Není známo“

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Předávkování parikalcitolem může vést k hyperkalcemii, hyperkalciurii, hyperfosfatemii a nadměrné supresi
PTH (viz bod 4.4).

V případě předávkování je třeba příznaky a symptomy hyperkalcemie (hladiny sérového kalcia) monitorovat a
hlásit lékaři. Je třeba zahájit vhodnou léčbu.

Parikalcitol není při dialýze významně eliminován. Léčba pacientů s klinicky významnou hyperkalcemií
zahrnuje okamžitou redukci dávek nebo přerušení léčby parikalcitolem a dále dietu s nízkým obsahem kalcia,
vysazení kalciových suplementů, zvýšení pohybové aktivity pacienta, pozorné sledování vodních či
elektrolytových dysbalancí, analýzu kardiografických abnormalit (především u pacientů užívajících digitalis) a
hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu s využitím dialyzátu bez obsahu kalcia, jak je doporučováno.

Jakmile se hladiny sérového kalcia vrátí do normálních hodnot, může být znovu zahájena léčba parikalcitolem
v nižší dávce. Pokud dojde k přetrvávání a výrazně zvýšeným hladinám sérového kalcia, existuje řada dalších
terapeutických možností, které je třeba zvážit. Tyto zahrnují užití léčivých přípravků, jako jsou fosfáty a
kortikosteroidy, stejně jako opatření k podpoře diurézy.
Injekční roztok parikalcitolu obsahuje pomocnou látku propylenglykol v množství 39% v/v. V ojedinělých
případech byly hlášeny toxické účinky spojené s podáním propylenglykolu ve vysokých dávkách, jako jsou
deprese centrálního nervového systému, hemolýza a laktátová acidóza. Ačkoli se při podávání parikalcitolu

neočekávají, protože je propylenglykol eliminován během průběhu dialýzy, je třeba vzít v úvahu riziko
toxického účinku při předávkování.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Kalciová homeostáza, antiparathyreoidální léčiva,
ATC kód: H05BX02

Mechanismus účinku
Parikalcitol je syntetický, biologicky aktivní analog vitaminu D kalcitriolu s úpravou na postranním řetězci
(D2) a kruhu A (19-nor). Na rozdíl od kalcitriolu je parikalcitol selektivní aktivátor receptoru vitamínu D
(VDR). Parikalcitol selektivně zvyšuje aktivaci VDR v příštítných tělíscích, aniž by zvyšoval VDR ve střevě a
je méně účinný na kostní resorpci. Parikalcitol rovněž zvyšuje regulaci receptoru citlivého na kalcium (CaSR)
v příštítných tělíscích. Výsledkem této regulace je snížení hladin parathormonu (PTH) parikalcitolem inhibicí
proliferace příštítných tělísek a snížením syntézy a sekrece PTH s minimálním dopadem na hladiny kalcia a
fosforu, a může účinkovat přímo na kostní buňky s cílem zachovat kostní objem a zlepšit mineralizační
povrchy. Úprava abnormálních hladin PTH s normalizací homeostázy kalcia a fosforu může zabránit vzniku
metabolického kostního onemocnění při chronickém renálním onemocnění nebo ho léčit.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost parikalcitolu v injekční formě byla zkoumána ve 12-týdenní randomizované, dvojitě
zaslepené, placebem kontrolované studii s 29 pediatrickými pacienty ve věku 5-19 let v konečném stadiu
onemocnění ledvin na hemodialýze. Šest nejmladších pacientů, léčených parikalcitolem, bylo ve věku 5-12 let.
Počáteční dávkování při hodnotách iPTH pod 500 pg/ml činilo 0,04 mikrogramů/kg parikalcitolu 3x týdně a
při hodnotách iPTH ≥ 500 pg/ml činilo dávkování 0,08 mikrogramů/kg 3x týdně. Dávky parikalcitolu byly
zvyšovány po přírůstcích 0,04 mikrogramů/kg v závislosti na sérových hladinách iPTH, vápníku a poměru Ca
x P v séru. Studii dokončilo 67% pacientů, léčených parikalcitolem a 14% pacientů, léčených placebem. Ve
skupině léčené parikalcitolem byly u 60% pacientů zaznamenány 2 po sobě jdoucí poklesy hladin iPTH o 30%
oproti výchozím hladinám iPTH, ve srovnání s 21% pacientů ve skupině léčené placebem. 71% pacientů ze
skupiny léčené placebem léčbu přerušilo z důvodu excesívní elevace hladin iPTH. Jak skupině léčené
parikalcitolem, tak i ve skupině léčené placebem, se nevyskytl žádný pacient s rozvojem hyperkalcemie. Údaje
o podávání pacientům pod 5 let věku nejsou k dispozici.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce
Farmakokinetika parikalcitolu byla studována u pacientů s chronickou renální insuficiencí (ChRI), u
kterých byla nutná léčba hemodialýzou. Parikalcitol se podává jako intravenózní bolus. Za dvě hodiny po
podání dávek v rozmezí od 0,04 do 0,24 μg/kg koncentrace parikalcitolu výrazně poklesly a poté klesaly
logaritmicko-lineárně s průměrným poločasem asi 15 hodin. Při opakovaném podání parikalcitolu nebyla
pozorována jeho akumulace. Plazmatická vazba parikalcitolu na bílkoviny in vitro byla velmi výrazná
(>99,9%) a nesaturovatelná v koncentračním rozmezí 1-100 ng/ml.

Biotransformace
V moči a ve stolici bylo detekováno několik neznámých metabolitů, přičemž v moči nebyl detekován žádný
parikalcitol. Nebyla prováděna charakterizace a identifikace těchto metabolitů. Tyto metabolity představovaly
dohromady 51% radioaktivity v moči a 59% radioaktivity ve stolici


Farmakokinetická charakteristika parikalcitolu u pacientů s ChRI (dávka 0,24 mikrogramů/kg)
Parametr N Hodnoty (průměr ± SD)
Cmax (5 minut po podání bolusu) 6 1850 ± 664 (pg/ml)


Vylučování
V klinické studii u zdravých osob se plazmatická radioaktivita po jednorázovém intravenózním podání 0,μg/kg bolusové dávky 3H-parikalcitolu (n=4) přičítala mateřské látce. Parikalcitol byl vylučován primárně
hepatobiliárně, protože 74% podané radioaktivní dávky bylo vylučováno stolicí a pouze 16% bylo zjištěno v
moči.

Zvláštní populace
Pohlaví, rasa a věk: U dospělých sledovaných pacientů nebyly pozorovány žádné farmakokinetické rozdíly z
hlediska věku nebo pohlaví. Nebyly zjištěny farmakokinetické rozdíly z hlediska rasy.

Porucha funkce jater: Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírným až středně těžkým
poškozením jater jsou obdobné jako u zdravých osob a není tedy zapotřebí u těchto pacientů žádná úprava
dávkování. U pacientů s těžkým poškozením jater nejsou s léčbou parikalcitolem žádné zkušenosti.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Charakteristické nálezy u studií toxicity s opakovanými dávkami u hlodavců a psů se obecně připisovaly
kalcemické aktivitě parikalcitolu. K účinkům nejednoznačně souvisejícím s hyperkalcemií patřilo snížení
počtu leukocytů a atrofie thymu u psů a změny hodnot APTT (zvýšení u psů a snížení u potkanů). V
klinických studiích s parikalcitolem nebyly pozorovány změny bílého krevního obrazu.

Parikalcitol neovlivňoval fertilitu u samců nebo samic potkanů a nebyly zjištěny důkazy jeho teratogenní
aktivity u potkanů nebo králíků. Vysoké dávky jiných přípravků s vitaminem D podávaných během březosti u
zvířat vedly k teratogenezi. Bylo prokázáno, že parikalcitol při podání v dávkách toxických pro matku
ovlivňuje životaschopnost plodů a podporuje významný vzestup perinatální a postnatální mortality
novorozených potkanů.
V souboru analýz genotoxicity in vitro a in vivo nebyl zjištěn genotoxický potenciál parikalcitolu.

Studie kancerogenity u hlodavců neukázaly na žádná speciální rizika při používání u lidí.
Podávané dávky parikalcitolu a/nebo jeho systémová expozice byly mírně vyšší než terapeutické dávky nebo
systémová expozice parikalcitolu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Bezvodý ethanol
Propylenglykol
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými dalšími
léčivými přípravky.

Mezi propylenglykolem a heparinem dochází k interakci, přičemž se neutralizuje účinek heparinu.
Paricalcitol Fresenius obsahuje jako pomocnou látku propylenglykol, a proto se má podávat jiným injekčním
portem než heparin.


AUC0-∞ 5 27382 ± 8230 (pg • hod/ml)
CL 5 0,72 ± 0,24 (l/hod.)
Vss 5 6 ± 2 (l)

6.3 Doba použitelnosti

roky.

Použijte ihned po otevření.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Každá skleněná ampule typu 1 obsahuje 1 ml nebo 2 ml injekčního roztoku.
Každá skleněná injekční lahvička typu 1 obsahuje 1 ml nebo 2 ml injekčního roztoku.

Typy balení přípravku Paricalcitol Fresenius jsou:

Paricalcitol Fresenius 2 mikrogramy /ml:
ampuli (1 ml)
ampulí (1 ml)
lahvičku (1 ml)
lahviček (1 ml)

Paricalcitol Fresenius 5 mikrogramů /ml:
ampuli (1 ml)
ampulí (1 ml)
ampuli (2 ml)
ampulí (2 ml)
lahvičku (1 ml)
lahviček (1 ml)
lahvičku (2 ml)
lahviček (2 ml)

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Parenterální léčivé přípravky je zapotřebí před podáním vizuálně zkontrolovat na obsah cizorodých látek a
změnu barvy. Roztok je čirý a bezbarvý.

Pouze pro jednorázové použití.
Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Medical Care Nephrologica Deutschland GmbH
Else-Kröner-Straße 61352 Bad Homburg v.d.H.
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Paricalcitol Fresenius 2 mikrogramů/ml: 56/535/11-C
Paricalcitol Fresenius 5 mikrogramů/ml: 56/536/11-C



9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 31.8.Datum posledního prodloužení registrace: 07.12.
10. DATUM REVIZE TEXTU

26. 8.