VEROGALID ER -

sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Verogalid ER 240 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje verapamili hydrochloridum mg .

Pomocné látky se známým účinkem
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 25,4 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním
Verogalid ER: oválné potahované tablety barvy slonové kosti s půlicí rýhou. Na jedné
straně je vyraženo 73/00 a na druhé straně “TEVA”.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Verapamil-hydrochlorid je indikován u dospělých a dospívajících s tělesnou hmotností nad 50 kg k
léčbě:
1) Ischemické choroby srdeční (nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem) zahrnující:
- chronickou stabilní anginu pectoris,
- nestabilní anginu pectoris (akcelerovaná angina, klidová angina),
- vazospastickou anginu pectoris (Prinzmetalova angina, variantní angina),
- anginu pectoris při stavech po infarktu myokardu u pacientů bez srdečního selhání, nejsou-li indikovány
beta blokátory

2) Pro léčbu srdečních arytmií:
Paroxysmální supraventrikulární tachykardie, fibrilace a/nebo flutter síní se zrychlením AV převodu
(kromě WPW syndromu nebo Lown-Ganong-Levinova syndromu).

3) K léčbě hypertenze.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování verapamil-hydrochloridu je třeba přizpůsobit individuálnímu stavu pacienta a závažnosti
onemocnění. Dlouhodobá klinická zkušenost s užíváním přípravku ukazuje, že průměrná denní dávka pro
všechny indikace je mezi 240 mg a 360 mg.
Při dlouhodobé léčbě by neměla být překročena denní dávka 480 mg; krátkodobé zvýšení dávky je
možné.
U pacientů vyžadujících vyšší dávky (např. 240 mg – 480 mg verapamil-hydrochloridu denně) by měly
být spíše používány přípravky s vhodnějším obsahem léčivé látky.


Dospělá populace

Ischemická choroba srdeční , paroxysmální supraventrikulární tachykardie, flutter síní a fibri lace
síní:
Doporučená dávka je 120 mg až 480 mg verapamil- hydrochloridu /den v jedné dávce nebo rozdělených
do dvou dílčích dávek

Hypertenze:
Doporučená dávka je 120 mg až 480 mg verapamil- hydrochloridu /den v jedné dávce nebo rozdělených do
dvou dílčích dávek

Porucha funkce jater a starší pacienti

U pacientů s poruchou funkce jater je vzhledem ke zpomalenému metabolismu léku účinek verapamil-
hydrochloridu zesílený v závislosti na závažnosti jaterní dysfunkce, která vede k zesílení a prodloužení účinku
verapamil-hydrochloridu. U pacientů s poruchou funkce jater proto musí být dávkování přizpůsobeno se
zvláštní opatrností. Léčba by měla být zahájena nízkými úvodními dávkami.
Pacienti, kteří pravděpodobně dosahují uspokojivé odpovědi při nízkých dávkách (např. pacienti s
poruchou funkce jater nebo starší pacienti), by měli užívat tablety se 40 mg verapamil-hydrochloridu.

Způsob podání
Tablety se užívají celé, nesmějí se cucat, žvýkat nebo drtit a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny
(např. sklenicí vody, nesmí se pít grapefruitová šťáva!), pokud možno při jídle nebo krátce po něm.

Délka léčby
Délka léčby není omezena, přípravek lze podávat dlouhodobě.

Ukončení léčby
Podávání verapamil-hydrochloridu by nemělo být po dlouhodobém užívání náhle přerušeno. Doporučuje se
postupné snižování dávky.

Pediatrická populace

Vzhledem k vysokému obsahu léčivé látky je tento přípravek určen k léčbě dospělých a dospívajících s
tělesnou hmotností nad 50 kg.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Kardiogenní šok
- Akutní infarkt myokardu s komplikacemi jako jsou např. těžká hypotenze, bradykardie nebo
levostranné srdeční selhání
- AV blok II. nebo III. stupně (kromě pacientů s kardiostimulátorem)
- Syndrom chorého sinu (sick sinus syndrom, kromě pacientů s kardiostimulátorem)
- Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí pod 35 % a/ nebo plicní tlak v zaklínění nad 20 mm Hg
(pokud není sekundární k supraventrikulární tachykardii citlivé na terapii verapamil-hydrochloridem).
- Fibrilace a/nebo flutter síní v přítomnosti akcesorní převodní dráhy (např. Wolff-Parkinson-White
syndrom, Lown-Ganong-Levinův syndrom). U těchto pacientů hrozí, že se u nich vyvine komorová
tachyarytmie včetně fibrilace komor, pokud se podává verapamil-hydrochlorid.
- Kombinace s ivabradinem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Srdeční blok/ AV blok I. Stupně/ bradykardie/ asystolie
Verapamil-hydrochlorid ovlivňuje AV a SA uzly a prodlužuje AV převodní čas. Je třeba opatrnosti,
rozvoj AV bloku II. a III. stupně (kontraindikace) nebo unifascikulárního, bifascikulárního nebo

trifascikulárního bloku vyžaduje vysazení verapamil-hydrochloridu a zavedení patřičné terapie, pokud je
zapotřebí.

Verapamil-hydrochlorid ovlivňuje AV a SA uzly a zřídka může vést k AV bloku II. nebo III. stupně,
bradykardii a v extrémním případě k asystolii. Pravděpodobnost výskytu je vyšší u pacientů se
syndromem chorého sinu (onemocnění SA uzlu), který je častější u starších pacientů.
U pacientů bez syndromu chorého sinu je asystolie obvykle krátkodobá (několik sekund nebo méně) se
spontánním návratem k AV nodálnímu rytmu nebo normálnímu sinusovému rytmu. Pokud k tomu
nedojde okamžitě, je nutné okamžité zavedení patřičné terapie (viz bod 4.8).

Antiarytmika, beta-blokátory
Vzájemná potenciace kardiovaskulárních účinků (AV blok vyššího stupně, vyšší stupeň zpomalení
srdečního rytmu, vyvolání srdečního selhání a potenciace hypotenze). U pacientů užívajících současně
oční kapky obsahující timolol (beta-adrenergní blokátor) a verapamil-hydrochlorid perorálně byla
pozorována asymptomatická bradykardie (36 tepů/ min) s putujícím síňovým zdrojem vzruchů.

Digoxin
Pokud je verapamil-hydrochlorid podáván současně s digoxinem, snižte dávkování digoxinu (viz
bod 4.5).

Srdeční selhání
Pacienti se srdečním selháním s ejekční frakcí vyšší než 35% by měli být před začátkem léčby
verapamil-hydrochloridem kompenzováni a v průběhu léčby adekvátně léčeni.

Hypotenze
Intravenózní verapamil-hydrochlorid často způsobuje pokles krevního tlaku pod výchozí hodnoty, který je
obvykle přechodný a asymptomatický, ale může vyvolávat závratě.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy („Statiny“)
Viz bod 4.5.

Poruchy neuromuskulárního přenosu
Verapmil hydrochlorid by měl být užíván s opatrností u chorob, kde je postižen neuromuskulární přenos
(myasthenia gravis, Lambert-Eatonův syndrom, pokročilá Duchennova svalová dystrofie).

Ostatní

Zvláštní populace

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Ačkoliv velké srovnávací studie prokazují, že poškození renálních funkcí u pacientů v konečném stádiu
renálního selhání nemá na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu žádný vliv, některá hlášení z praxe
naznačují, že by verapamil-hydrochlorid měl být u pacientů s poškozením renálních funkcí podáván s
opatrností a pacienty je třeba pravidelně sledovat.
Verapamil-hydrochlorid nelze odstranit hemodialýzou.

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je zapotřebí používat s opatrností (viz bod 4.2).
Tento léčivý přípravek obsahuje 25,4 mg sodíku v tabletě, což odpovídá 1,27 % doporučeného maximálního
denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

V in vitro studiích zaměřených na metabolismus se ukázalo, že verapamil-hydrochlorid je metabolizován

prostřednictvím cytochromu P450 CYP3A4, CYP1A2, CYP2C8, CYP2C9 a CYP2C18. Ukázalo se, že
verapamil-hydrochlorid je inhibitorem enzymů CYP3A4a P-glykoproteinu (P-gp). Klinicky významné
interakce byly hlášeny s inhibitory CYP3A4, které vyvolaly zvýšení plazmatických hladin verapamil-
hydrochloridu, zatímco induktory CYP3A4 vyvolaly snížení plazmatických hladin verapamil-hydrochloridu.
Pacienti by proto měli být sledováni s ohledem na lékové interakce.
Souběžné podávání verapamilu a léčivých přípravků primárně metabolizovaných prostřednictvím cytochromu
CYP3A4 nebo přípravků, které jsou substráty P-gp, může vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím
souběžně podávaných léčivých přípravků. Vyšší plazmatické koncentrace souběžně podávaných léčivých
přípravků mohou vést ke zvýšení nebo prodloužení terapeutických účinků nebo nežádoucích účinků.

Následující tabulka uvádí seznam možných lékových interakcí, dle jejich vlivu na farmakokinetiku:

Souběžně užívaný
léčivý přípravek
Možný účinek na verapamil-
hydrochlorid
nebo souběžně užívaný léčivý
přípravek
Poznámka
Alfa blokátory
Prazosin zvýšení Cmax prazosinu (~ 40%),
bez efektu na poločas
Aditivní hypotenzní efekt.
Terazosin zvýšení AUC (~24%) a Cmax
terazosinu (~25%)
Antiarytmika
Flekainid minimální efekt na
plazmatickou clearance
flekainidu (<~10 %), žádný
efekt na plazmatickou clearance
verapamil-hydrochloridu
Viz bod 4.4.
Chinidin snížení perorální clearance
chinidinu (~35%)
Hypotenze.
U pacientů s hypertrofickou obstruktivní
kardiomyopatií se může vyskytnout plicní
edém.
Antiastmatika
Theofylin snížení perorální a systémové
clearance o ~20%
Snížení clearance bylo nižší u kuřáků
(~11%).

Antikonvulziva / Anti-epileptika

Karbamazepin zvýšení AUC karbamazepinu
(~46%) u pacientů s refrakterní
parciální epilepsií
Zvýšené hladiny karbamazepinu.
Může způsobovat nežádoucí účinky
způsobené karbamazepinem jako diplopie,
bolesti hlavy, ataxii nebo závratě.
Fenytoin Snížení plazmatických
koncentrací verapamil-
hydrochloridu

Antidepresiva
Imipramin zvýšení AUC imipraminu
(~15%)
Žádný vliv na hladinu aktivního metabolitu
desipraminu.
Antidiabetika
Glibenklamid zvýšení Cmax (~28%), AUC
(~26%) glibenklamidu


Metformin Současné podávání verapamilu s
metforminem může snížit účinnost
metforminu

Léky proti dně
Kolchicin zvýšení AUC kolchicinu
(~2,0krát) a Cmax terazosinu
(~1,3krát)
Snižte dávku kolchicinu
(viz SPC kolchicinu).
Antiinfektiva
Klarithromycin možné zvýšení hladin
verapamil-hydrochloridu

Erythromycin možné zvýšení hladiny
verapamil-hydrochloridu

Rifampicin snížení AUC (~97%), Cmax
(~94%) a perorální dostupnosti
(~92%) verapamil-hydrochloridu
Může být snížen účinek snížení tlaku.
Telithromycin možné zvýšení hladiny
verapamil-hydrochloridu

Antineoplastika
Doxorubicin zvýšení AUC (104% ) a Cmax
(61%) doxorubicinu při
perorálním podání verapamil-
hydrochloridu
U pacientů s malobuněčným karcinomem
plic.
bez významných změn ve
farmakokinetice doxorubicinu při
intravenózním podání verapamil-
hydrochloridu
U pacientů s pokročilým nádorovým
onemocněním.
Barbituráty
Fenobarbital zvýšení perorální clearance
verapamil-hydrochloridu (~5krát)

Benzodiazepiny a jiná anxiolytika
Buspiron zvýšení AUC a Cmax buspironu
o ~3,4krát

Midazolam zvýšení AUC (~3krát) a Cmax
(~2krát) midazolamu

Beta blokátory
Metoprolol zvýšení AUC (~32,5%) a Cmax
(~41%) metoprololu u anginosních
pacientů
Viz bod „Zvláštní upozornění a opatření pro
použití“.
Propranolol zvýšení AUC (~65%) a Cmax
(~94%) propranololu u
anginosních pacientů
Srdeční glykosidy

Digitoxin snížení celkové tělové clearance
(~27%) a mimoledvinové
clearance (~29%) digitoxinu


Digoxin zdraví jedinci: zvýšení C
max digoxinu o ~44%, zvýšení C
12h digoxinu o -53%, zvýšení
Css digoxinu o ~44%
a zvýšení AUC digoxinu o
~50%
Snižte dávku digoxinu.
Viz bod „Zvláštní upozornění a opatření pro
použití“.
Antagonisté H2 receptorů
Cimetidin zvýšení AUC R- (~25%) a S-
(~40%) verapamil-
hydrochloridu s
korespondujícím snížením
clearance R- a S- verapamil-
hydrochloridu

Imunologika/ Imunosupresiva
Cyklosporin zvýšení AUC, Css a Cmax
cyklosporinu o ~45%

Everolimus Everolimus: zvýšení AUC ~3,krát a zvýšení Cmax ~2,3krát
verapamil-hydrochlorid: zvýšení
Cthrough
~2,3krát
Stanovení koncentrace a upravení dávky
everolimu je nezbytné.
Sirolimus Sirolimus: zvýšení AUC~
2,2krát
S-verapamil-hydrochlorid zvýšení
AUC
~1,5krát
Stanovení koncentrace a upravení dávky
sirolimu je nezbytné.
Takrolimus možné zvýšení hladin takrolimu
Hypolipidemika (HMG COA inhibitory reduktázy)
Atorvastatin možné zvýšení hladin
atorvastatinu
zvýšení AUC verapamil-
hydrochloridu o
~43%

Lovastatin možné zvýšení hladin
lovastatinu
zvýšení AUC verapamil-
hydrochloridu
(~63%) a Cmax (~32%)

Simvastatin zvýšení AUC (~2,6 krát) a Cmax
(~4,6krát) simvastatinu

Agonisté serotoninových receptorů
Almotriptan zvýšení AUC (~20%) a zvýšení
Cmax (~24%) almotriptanu

Urikosurika
Sulfinpyrazon zvýšení perorální clearance
(~3krát) a snížení
biodostupnosti (~60%)
verapamil-hydrochloridu
Může být snížen účinek snížení tlaku.
Antikoagulancia

Dabigatran

zvýšení Cmax dabigatranu
(přibližně o 90 %) a AUC
(přibližně o 70 %)

Možné zvýšení rizika krvácení.
Při souběžném podávání s verapamilem může
být nutné snížení dávky dabigatranu (viz
SmPC dabigatranu)
Ostatní přímo působící
perorální
antikoagulancia
(DOACs)

Očekává se, že systémová
biologická dostupnost DOACs,
které jsou substráty P-gp a/nebo
jsou metabolizovány
cytochromem CYP3A4, bude při
současném podání verapamilu
zvýšena.

Některé údaje naznačují možné zvýšení rizika
krvácení, zejména u pacientů s dalšími
rizikovými faktory. Při souběžném podávání s
verapamilem může být nutné snížení dávky
DOACs (viz SmPC antikoagulancií)

Jiné
Grapefruitový džus zvýšení AUC R- (~49%) a S-
(~37%) verapamil-hydrochloridu
zvýšení Cmax R- (~75%) a S-
(~51%) verapamil-hydrochloridu
Poločas eliminace a clearance u ledvin není
ovlivněna. Grapefruitový džus by proto
neměl být požit spolu s verapamil-
hydrochloridem.
Třezalka tečkovaná snížení AUC R- (~78%) a S-
(~80%) verapamil-hydrochloridu
s korespondujícím poklesem
Cmax verapamil-hydrochloridu



Jiné lékové interakce a další informace o lékových interakcích

Vzhledem k potencování účinku verapamil-hydrochloridu na snížení srdeční frekvence je současné podávání
s ivabradinem kontraindikováno (viz bod 4.3).

HIV antivirotika
V závislosti potenciálu metabolické inhibice některých HIV antivirotik, jako je ritonavir, mohou být
plazmatické koncentrace verapamil-hydrochloriduu zvýšené. Je zapotřebí opatrnosti nebo by měly být
dávky verapamil-hydrochloridu sníženy.

Lithium
Zvýšení neurotoxicity lithia bylo hlášeno při současné léčbě verapamil-hydrochloridu s lithiem s žádnou
změnou nebo zvýšením sérových hladin lithia. Zvýšení verapamil-hydrochloridu nicméně mělo vliv na
snížení sérových hladin lithia u pacientů užívajících chronicky perorálně stabilní lithium. Pacienti, kteří
užívají oba léky, by měli být pečlivě sledováni.

Neuromuskulární blokátory
Klinická data a studie na zvířatech naznačují, že verapamil-hydrochlorid může zesilovat aktivitu
neuromuskulárních blokátorů (kurareformní a depolarizující). Snížení dávek verapamil- hydrochloridu a/
nebo neuromuskulárních blokátorů může být při současném podávání nezbytné.

Kyselina acetylsalicylová
Zvýšená tendence ke krvácení.

Ethanol (alkohol)
Zvýšení plazmatických hladin ethanolu.


Inhibitory HMG Co-A reduktázy („statiny“)
Léčba inhibitory HMG Co-A reduktázy (např. simvastatin, atorvastatin nebo lovastatin) u pacientů, kteří
užívají verapamil-hydrochlorid by měla být zahájena nejnižší možnou dávkou a titrována nahoru.

Jestliže je verapamil-hydrochlorid přidán do léčby pacientům, kteří už inhibitory HMG Co-A
reduktázy (např. simvastatin, atorvastatin nebo lovastatin) užívají, je třeba zvážit snížení dávky statinů a
retitrovat je oproti plazmatickým koncentracím cholesterolu.

Fluvastatin, pravastatin a rosuvastatin nejsou metabolizovány enzymy CYP3A4 a je málo
pravděpodobné, že interagují s verapamil-hydrochloridem.

Antihypertenziva, diuretika, vasodilatátory
Potenciace hypotenzního efektu

Antikoagulancia
Při současném podání perorálního verapamil-hydrochloridu s dabigatran-etexilátem (150 mg), P-gp substrát,
se zvýšila Cmax a AUC dabigatranu, avšak rozsah této změny se lišil v závislosti načasování podání a lékové
formě verapamil-hydrochloridu. Současné podání verapamil-hydrochloridu 240 mg s prodlouženým
uvolňováním, ve stejnou dobu jako dabigatran-etexilátu, vedlo ke zvýšení expozice vůči dabigatranu (zvýšení
Cmax přibližně o 90 % a AUC přibližně o 70 %).

Při kombinaci verapamil-hydrochloridu s dabigatran-etexilátem se doporučuje pacienty pečlivě sledovat,
zejména při výskytu krvácení a to zvláště u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin.


Ostatní přímo působící perorální antikoagulancia (DOACs)
Očekává se, že systémová biologická dostupnost DOACs, které jsou substráty P-pg a/nebo jsou
metabolizovány cytochromem CYP3A4, bude při současném podání verapamilu zvýšena. Některé údaje
naznačují možné zvýšení rizika krvácení, zejména u pacientů s dalšími rizikovými faktory. Při souběžném
podávání s verapamilem může být nutné snížení dávky přímých perorálních antikoagulancií (další informace
o dávkování jsou uvedeny v souhrnu údajů o přípravku perorálních antikoagulancií).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Teratogenní efekt
Adekvátní údaje o podávání verapamil-hydrochloridu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na
zvířatech nenaznačují přímý nebo nepřímý škodlivý efekt s ohledem na reprodukční toxicitu. Protože
reprodukční studie na zvířatech nelze vždy uplatňovat i u lidí, tento léčivý přípravek by neměl být v
těhotenství užíván, pokud to není zcela nezbytně nutné.
Kojení
Verapamil-hydrochlorid prochází placentární bariérou a může být při porodu zjištěn v
umbilikální krvi.
Verapamil-hydrochlorid je vylučován do mateřského mléka. Omezené údaje o podávání přípravku u lidí,
vycházející z užívání perorální formy přípravku, prokázaly, že poměrná dávka pro dítě je nízká (0,1-1%
dávky užité matkou perorálně) a podávání verapamil-hydrochloridu souběžně s kojením je možné. Z
důvodu možného rizika závažných nežádoucích účinků u kojených dětí by však verapamil-hydrochlorid
mel být při kojení podán pouze tehdy, pokud je jeho podání pro zdraví matky nezbytné.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Kvůli svému antihypertenznímu efektu a v závislosti na individuální odpovědi pacienta na léčbu může
přípravek ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla, obsluhovat stroje nebo pracovat za zvýšených
bezpečnostních podmínek. To platí zejména na začátku léčby, při zvyšování dávky nebo při změně
léčby a rovněž při současné konzumaci alkoholu. Verapamil-hydrochlorid může zvýšit hladinu alkoholu
v krvi a zpomalit jeho eliminaci. Z tohoto důvodu může být účinek alkoholu zvýšený.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly při užívání verapamil-hydrochloridu zaznamenány z klinických studií,
během postmarketingových studií nebo klinických studií fáze IV a jsou rozděleny podle tříd
orgánových systémů.

Četnosti jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až
<1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000) nebo není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou bolesti hlavy, závratě, gastrointestinální poruchy jako
nauzea, zácpa a bolesti břicha, dále bradycardie, tachykardie, palpitace, hypotenze, zčervenání kůže,
periferní edém a únava.

Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií s verapamil-hydrochloridem a post-
marketingových aktivit:

Třídy orgánových
systémů dle
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy
metabolismu a
výživy
hyperkalémie
Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita
Poruchy
nervového
systému
bolesti hlavy
závratě
parestézie
třes
extrapyramidové
poruchy,
paralýza
(kvadruparéza) 1,
záchvaty parestézie
třes Psychiatrické
poruchy
somnolence
Poruchy ucha

tinitus vertigo
Srdeční poruchy bradykardie palpitace
tachykardie
AV blok I., II., III.
stupně,
srdeční selhání,
sinusová zástava,
sinusová

bradykardie,
asystola
Cévní poruchy zčervenání kůže
hypotenze

Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
bronchospasmus
dyspnoe

Gastrointestinální
poruchy
zácpa,
nausea
bolest břicha zvracení abdominální
dyskomfort,
gingivální
hyperplazie,
ileus
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
hyperhidróza angioneurotický
edém,
Stevens –
Johnsonův
syndrom,
Erythema
multiforme,
alopecie,
svědění,
pruritus,
purpura,
makulopapulózní
vyrážka,
urtika
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně

artralgie,
svalová slabost,
myalgie
Poruchy ledvin a
močových cest
selhání ledvin
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
erektilní
dysfunkce,
galaktorea,
gynekomastie
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Periferní edém únava
Vyšetření zvýšení hladiny
prolaktinu v krvi,
zvýšení jaterních
enzymů

Z postmarketingového období byl hlášen jeden případ paralýzy (kvadruparéza), související s užíváním
kombinace verapamil-hydrochloridu a kolchicinu. Tato příhoda mohla být způsobena kolchicinem, jež
překročil hematoencefalickou bariéru v důsledku inhibice CYP3A a P-gp, způsobené verapamil-
hydrochloridem. Viz bod 4.5-

Hlášení podezření na nežádoucí účinky


Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Pří znaky
Hypotenze, bradykardie až na vyšší stupeň AV bloku, srdeční zástava, hyperglykemie, strnulost a
metabolická acidóza, syndrom akutní dechové tísně.
Při předávkování se vyskytly i případy s fatálním koncem.

Léčba

Léčba předávkování verapamil-hydrochloridem by měla být hlavně podpůrná podpůrná a individuální.
Beta-adrenergní stimulátory a/ nebo parentálně podané kalcium (ve formě chloridu) byly s úspěchem
použity při úmyslném předávkování verapamil-hydrochloridem..Klinicky významné hypotenzní reakce
nebo AV blok vysokého stupně by měl být léčen vasopresory nebo srdeční stimulací.
Asystolie by měla být řešena obvyklými metodami včetně beta-agrenergí stimulace (např.
isoproterenol hydrochlorid), jinými vazopresory nebo kardiopulmunální resuscitací.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:
selektivní blokátory kalciových kanálů s přímým
kardiálním účinkem, fenylalkylaminové deriváty
ATC kód: C08DA
Mechanismus účinku a farmakodynamické vlastnosti

Verapamil-hydrochlorid inhibuje vstup vápníkových iontů (a případně i iontů sodíku) do buněk svaloviny
myokardu a do buněk hladké svaloviny cévní stěny. Antiarytmický účinek verapamil-hydrochloridu
nastává patrně díky jeho účinku na otevření pomalého kanálu v buňkách srdečního konduktivního
systému.
Elektroaktivita prostřednictvím sinoatriálních (SA) a atrioventrikulárních uzlů závisí ve značné míře na
převodu kalciového vzruchu pomalým kanálem. Tím, že verapramil inhibuje tento vzruch, zpomaluje
rovněž AV převod a prodlužuje refrakterní periodu v AV uzlu. U pacientů s atriální fibrilací a rychlou
ventrikulární reakcí tento účinek vede ke snížení rychlosti ventrikulární reakce. Tím, že zabrání
mechanismu reentry v AV uzlu, u pacientů s paroxysmální supraventrikulární tachykardií (PSVT) včetně
pacientů s Wolf-Parkinson-Whitovým syndromem, může verapamil-hydrochlorid obnovit normální
sinusový rytmus. Verapamil-hydrochlorid nemá žádný účinek na vodivost přes bypassové cesty.

Klinická účinnost a bezpečnost

Verapamil-hydrochlorid nemění normální akční potenciál síní nebo vedení vzruchu srdeční komorou, ale
snižuje amplitudu, rychlost depolarizace a přenos vzruchu ve stlačených síňových tkáních. V
izolovaném králičím srdci koncentrace verapamil-hydrochloridu, které zřetelně ovlivňují tkáně SA
uzlů nebo tkáně v horní či střední oblasti AV uzlu, mají jen velmi malý účinek v dolní oblasti AV uzlu

(oblast NH) a vůbec žádný účinek na síňový akční potenciál nebo Hisův svazek. Verapamil-hydrochlorid
nevyvolává periferní arteriální spazmus ani nemění hladinu vápníku v séru. Verapamil-hydrochlorid
snižuje afterload (dotížení) a kontraktilitu myokardu. U většiny pacientů, včetně těch, kteří trpí
organickým srdečním onemocněním, je negativní inotropní účinek verapamil-hydrochloridu
vykompenzován snížením afterloadu a srdeční index se obvykle nesníží. Avšak u pacientů se středně
těžkou a těžkou srdeční dysfunkcí (pulmonální tlak nad 20 mm Hg, ejekční frakce méně než 35%) může
dojít k akutnímu zhoršení srdečního selhání. Největší terapeutické účinky se objevují tři až pět minut
po injekční dávce verapamil-hydrochloridu. Běžně používané dávky 5 a 10 mg hydrochloridu
Verapamil-hydrochloridu vyvolají přechodné, zpravidla asymptomatické snížení normálního
systémového arteriálního tlaku, systémové cévní rezistence a kontraktility; plnící tlak levé srdečnéí
komory se poněkud zvýší.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Hydrochlorid verapamil-hydrochloridu je racemická směs obsahující stejný díl R- enantiomeru a S-
enantiomeru. Verapamil-hydrochlorid je rozsáhle metabolizován. Norverapamil je jeden z 12 metabolitů
identifikovaný v moči, má 10 až 20% farmakologické aktivity verapamil-hydrochloridu a tvoří až 6%
vyloučeného přípravku. Plazmatické koncentrace norverapamilu a verapimil-hydrochloridu v ustáleném
stavu jsou podobné. Ustálený stav nastupuje po opakovaném jednodenním podávání za tři až čtyři dny.

Absorpce
Více než 90 % verapamil-hydrochloridu se po perorálním podání rychle vstřebává z tenkého střeva. Střední
systémová dostupnost nezměněné sloučeniny po jedné dávce veramapil-hydrochloridu je 22% a SR
veramapilu je asi 33% v důsledku značného first-pass metabolismu jater. Biologická dostupnost je při
opakovaném podání dvakrát vyšší. Nejvyšší hladiny verapamil-hydrochloridu v plazmě je dosaženo za
jednu až dvě hodiny po podání. Nejvyšší koncentrace norverapamilu v plazmě je dosažena čtyři hodiny po
IR a pět hodin po SR podání. Potrava nemá na biologickou dostupnost žádný vliv.

Distribuce
Verapamil-hydrochlorid je široce distribuován tkáněmi, distribuční objem se u zdravých subjektů pohybuje
od1,8 – 6,8 L/kg. Vazba verapamil-hydrochloridu na plazmatické bílkoviny je přibližně 90%.
Metabolismus (všech lékových forem)
Verapamil-hydrochlorid je rozsáhle metabolizován. Metabolické studie in vitro ukazují, že verapamil-
hydrochlorid je metabolizován cytochromy P450 CYP3A4, CYP1A2, CYP2C8, CYP2C9 a CYP2C18.
U zdravých mužů perorálně podávaný hydrochlorid verapamil-hydrochloridu prochází rozsáhlou
biotransformací v játrech, kdy bylo identifikováno 12 metabolitů, převážně jen ve stopovém množství.
Většina metabolitů byla identifikována jako N a O-dealkylované produkty verapamil-
hydrochloridu. Z těchto metabolitů pouze norverapamil má nezanedbatelný farmakologický účinek
(asi 20% účinku původní sloučeniny), který byl pozorován ve studii prováděné na psech.

Eliminace
Po intravenózní infuzi je verapamil-hydrochlorid eliminován exponenciálně s rychlým nástupem rané
distribuční fáze (poločas je asi 4 minuty) a pomalejší konečnou fází eliminace (poločas je dvě až
pět hodin). Po perorálním podání je eliminační poločas tři až sedm hodin. Přibližně 50% podané
dávky se vyloučí
během 24 hodin ledvinami, 70% zhruba za pět dní. Maximálně 16 % dávky se vyloučí ve stolici.
Přibližně 3 % až 4% renálně eliminovaného přípravku je vyloučeno v nezměněné formě. Celková
clearance verapamil-hydrochloridu je téměř stejně rychlá jako průtok krve játry, přibližně 1 L/h/kg
(rozmezí 0,7-1,3 L/h/kg).

Zvláštní skupiny pacientů

Pediatrická populace:

Údaje o farmakokinetice u dětských pacientů jsou omezené. Po intravenózním podání dávky byl střední
poločas verapamil-hydrochloridu 9,17 hodin a střední clearance byla 30 L/h, zatímco u dospělého člověka

o váze 70 kg to bylo zhruba 70 L/h. Plazmatické koncentrace v ustáleném stavu jsou u dětské populace
ve srovnání s dospělými v případě perorálního podání poněkud nižší.

Starší pacienti:
Vyšší věk může mít vliv na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu podávaného pacientům s
hypertenzí. Eliminační poločas může být u starších pacientů delší. Bylo zjištěno, že antihypertenzní
účinek verapamil-hydrochloridu není závislý na věku.

Renální insuficience:
Zhoršená funkce ledvin nemá na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu žádný vliv, jak ukázaly
komparativní studie u pacientů s terminálním selháním ledvin a subjektů se zdravými ledvinami.
Verapamil-hydrochlorid ani norverapamil není hemodialýzou významně odstraňován.

Hepatická insuficience:
U pacientů s poškozenou funkcí jater je poločas verapamil-hydrochloridu prodloužen v důsledku nižší
orální clearance a vyššímu distribučnímu objemu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Reprodukční studie byly provedeny na králících a potkanech, kterým byl podáván verapamil-hydrochlorid
perorálně, přičemž denní dávka činila u králíků 1,5 krát více (15 mg/kg/den) a u potkanů 6 krát více (mg/kg/den) než je denní dávka podávaná lidem. Žádné důkazy teratogenity nebyly zjištěny. U potkanů je
však tato mnohonásobně vyšší dávka embryocidní a zpomalila růst a vývoj plodu patrně kvůli
nežádoucím účinkům, jež se projevily ve sníženém přírůstku hmotnosti matek. Ukázalo se také, že
tato perorální dávka způsobuje u potkanů hypotenzi.
Avšak adekvátní řádně kontrolované studie těhotných žen nejsou k dispozici.
Bezpečnost verapamil-hydrochloridu je ověřena dlouhodobým používáním v klinické praxi.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Natrium-alginát
Mikrokrystalická celulosa
Povidon
Magnesium-stearát.

Potahová soustava Opadry YS-1-7006 bezbarvá:
Hypromelosa Macrogol Macrogol
Potahová soustava Opadry Y-5-12577 žlutá :
Hypromelosa Hyprolosa
Oxid titaničitý (E171)
Macrogol Hlinitý lak chinolové žluti (E104)

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
3 roky.


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Verogalid ER - 60, 100, 500 tablet
HDPE lahvička: Uchovávejte při teplotě do 25 °C v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek
chráněn před vlhkostí.
Verogalid ER - 30 tablet

a) HDPE lahvička: Uchovávejte při teplotě do 25 °C v dobře uzavřené lahvičce, aby byl
přípravek chráněn před vlhkostí.
b) Blistr: Uchovávejte blistr v krabičce při teplotě do 25 °C, aby byl přípravek chráněn před
vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Pro velikost balení: Verogalid ER - 60, 100, 500 tablet
HDPE lahvička opatřená hliníkovým uzávěrem, krabička
Pro velikost balení: Verogalid ER - 30 tablet
a) HDPE lahvička, PP dětský uzávěr s těsnící vložkou, štítek, krabička
b) PVC/PVDC/Al blistr, krabička
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.


6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
83/977/97-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
22.10.1997 / 25.3.
10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 3.