SUFENTANIL KALCEKS -

Sp. zn. 272089/2021, sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sufentanil Kalceks 5 mikrogramů/ml injekční/infuzní roztok
Sufentanil Kalceks 50 mikrogramů/ml injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Sufentanil Kalceks 5 mikrogramů/ml
Jeden ml roztoku obsahuje 5 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.
ml roztoku obsahují 10 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.
10 ml roztoku obsahuje 50 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.

Sufentanil Kalceks 50 mikrogramů/ml
Jeden ml roztoku obsahuje 50 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.
ml roztoku obsahuje 250 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.
10 ml roztoku obsahuje 500 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.
20 ml roztoku obsahuje 1000 mikrogramů sufentanilu jako sufentanil-citrát.

Pomocná látka se známým účinkem
Jeden ml roztoku obsahuje 3,54 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok.
Čirý, bezbarvý roztok, bez viditelných částic.
pH roztoku 3,5-6,osmolalita 270-310 mosm/kg

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Použití u dospělých
Intravenózní podání sufentanilu je indikováno k použití v anestezii během všech chirurgických výkonů
u pacientů s endotracheální intubací napojených na mechanickou ventilaci:
• jako analgetická složka během indukce a udržování balancované anestezie;
• jako anestetikum k indukci a udržování anestezie.

Při epidurálním podání je sufentanil indikován jako analgetický doplněk k epidurálnímu bupivakainu:
• k léčbě pooperační bolesti po velkém chirurgickém výkonu, hrudní a ortopedické operaci a po
císařském řezu;
• k léčbě porodních bolestí a bolesti během vaginálního porodu.

Použití u pediatrické populace
Intravenózní podání sufentanilu je indikováno jako analgetikum během indukce a/nebo udržování
balancované celkové anestezie u dětí starších než 1 měsíc.


Epidurální podání sufentanilu je indikováno u dětí od 1 roku při nutnosti tlumení bolesti v pooperačním
období po velkém chirurgickém výkonu, hrudní nebo ortopedické operaci.

4.2 Dávkování a způsob podání

Sufentanil může být podáván pouze anesteziology nebo lékaři obeznámenými s jeho použitím a účinky,
nebo pod jejich kontrolou. Epidurální podání musí být uskutečněno lékařem s odpovídajícími
zkušenostmi s technikou epidurální aplikace. Před podáním musí být zkontrolována správná poloha
jehly nebo katétru.

Dávkování má být v každém případě individuální podle věku a tělesné hmotnosti pacienta a klinické
situace (klinická diagnóza, doprovodná medikace, anestetický postup, délka a typ operace). Při
stanovení doplňkových dávek je nutné vzít v úvahu účinek počáteční dávky.

Aby se předešlo riziku bradykardie, doporučuje se bezprostředně před zahájením anestezie podat nízkou
dávku anticholinergika. Nauzee a zvracení lze zabránit podáním antiemetika. V závislosti na různých
indikacích je podání a dávkování následující:

Dávkování

Intravenózní podání

• Dávkování u dospělých

Jako analgetická složka při balancované anestezii navozené a udržované pomocí více anestetik

Počáteční dávka: jako pomalý intravenózní bolus nebo infuze po dobu 2-10 minut: 0,5-2 mikrogramy
sufentanilu/kg tělesné hmotnosti. Délka účinku závisí na dávce. Délka účinku dávky 0,5 mikrogramu
sufentanilu/kg tělesné hmotnosti je přibližně 50 minut.
Udržovací dávka: podává se intravenózně při známkách zeslabení anestezie: 10-50 mikrogramů
sufentanilu (přibližně 0,15-0,7 mikrogramu/kg tělesné hmotnosti).
Fáze ukončování (weaning phase): během této fáze je třeba dávku snižovat velmi pomalu.

Jako anestetikum k navození/udržení anestezie

Počáteční dávka: pomalá intravenózní injekce nebo krátká infuze po dobu 2-10 minut:
7-20 mikrogramů sufentanilu/kg tělesné hmotnosti.
Udržovací dávka: podává se intravenózně při známkách zeslabení anestezie: 25-50 mikrogramů
sufentanilu (přibližně 0,36-0,7 mikrogramu/kg tělesné hmotnosti). Udržovací dávky v rozmezí
25-50 mikrogramů sufentanilu obvykle postačují k udržení kardiovaskulární stability v průběhu
anestezie.

Poznámka:
Udržovací dávky mají být upraveny podle požadavků konkrétního pacienta a předpokládané zbývající
doby operace.

•

Pediatrická populace

Děti ≤ 1 měsíc (novorozenci)
Vzhledem k vysoké variabilitě farmakokinetických parametrů u novorozenců nelze uvést žádná
doporučení pro dávkování. Viz také body 4.4 a 5.2.

Děti > 1 měsíc
U všech dávek je doporučena premedikace anticholinergiky, jako např. atropinem, pokud nejsou
anticholinergika kontraindikována.


Indukce anestezie

Sufentanil lze podat jako pomalý bolus v dávce 0,2-0,5 mikrogramu/kg po dobu 30 sekund nebo déle
v kombinaci s látkou indukující anestezii. Pro velké výkony (např. operace srdce) lze podat dávky až do
mikrogramu/kg.

Udržování anestezie u ventilovaných pacientů

Sufentanil lze podat jako součást balancované anestezie. Dávkování závisí na dávce současně podaného
anestetika, typu a trvání chirurgického výkonu. Počáteční dávka 0,3-2 mikrogramy/kg se podává injekcí
jako pomalý bolus po dobu alespoň 30 sekund, a dále lze dle potřeby přidat další bolusy
0,1-1 mikrogram/kg až do celkové maximální dávky 5 mikrogramů/kg u operace srdce.

Poznámka:
Udržovací dávky mají být přizpůsobeny požadavkům konkrétního pacienta a předpokládané zbývající
době operace. Vzhledem k vyšší clearance u dětí může být u této skupiny pacientů nutné podávat vyšší
dávky nebo podávat přípravek v častějších intervalech. Sufentanil jako jediné anestetikum podávané
v bolusové formě neposkytuje spolehlivou hloubku anestezie a vyžaduje přídatnou anestetickou
medikaci.

Epidurální podání

• Dávkování u dospělých

Epidurální podání jako analgetický doplněk k epidurálně podanému bupivakainu:

K léčbě pooperační bolesti po velkém chirurgickém výkonu, hrudní a ortopedické operaci a po
císařském řezu

Intraoperačně má být epidurálně podána nasycovací dávka: 10-15 ml bupivakainu o koncentraci 0,25 %
plus 1 mikrogram sufentanilu/ml.
V pooperační fázi se podává kontinuální epidurální infuze bupivakainu o koncentraci 0,175 % plus
mikrogram sufentanilu/ml jako základní (background) analgetická infuze s počáteční rychlostí 5 ml
za hodinu a individuálně upravenou udržovací rychlostí 4-14 ml za hodinu. Na žádost pacienta lze podat
další bolusové injekce o objemu 2 ml. Doporučená doba blokády je 20 minut.

K léčbě porodních bolestí a bolesti během vaginálního porodu

Přidání 10 mikrogramů sufentanilu k epidurálně podávanému bupivakainu (0,125 %-0,25 %) prodlouží
trvání účinku a zvýší kvalitu analgezie. Jako optimální se ukázal injekční objem 10 ml. Pro lepší
smíchání je třeba nejprve natáhnout sufentanil a poté bupivakain v požadovaném poměru.

V případě potřeby lze optimálního celkového objemu 10 ml dosáhnout zředěním 0,9% roztokem
chloridu sodného. Je-li potřeba, lze podat další dvě injekce kombinace. Celková dávka 30 mikrogramů
sufentanilu nesmí být překročena.

•

Pediatrická populace

Sufentanil musí být dětem podáván epidurálně pouze anesteziology speciálně vyškolenými pro
pediatrickou epidurální anestezii a pro zvládnutí respirační deprese způsobené opioidy. K dispozici musí
být příslušné zařízení pro resuscitaci, včetně přístrojů pro zabezpečení dýchacích cest a antagonistů
opioidů.
U pediatrických pacientů je nutno monitorovat známky respirační deprese alespoň 2 hodiny po
epidurálním podání sufentanilu.
Použití epidurální anestezie pomocí sufentanilu u pediatrických pacientů bylo dokumentováno pouze
u malého počtu pacientů.


Děti > 1 rok
Jednotlivý bolus dávky 0,25-0,75 mikrogramu/kg sufentanilu podaný během operace přináší úlevu od
bolesti v rozmezí 1 až 12 hodin. Trvání účinné analgezie je ovlivněno chirurgickým výkonem
a současným použitím epidurálních amidových lokálních anestetik.

Děti < 1 rok
Bezpečnost a účinnost sufentanilu u dětí do 1 roku nebyly stanoveny (viz také body 4.4 a 5.1).
V současné době dostupné údaje týkající se dětí od 3 měsíců jsou popsány v bodě 5.1, ale nelze vydat
žádné doporučení ohledně dávkování.
Pro novorozence a kojence do 3 měsíců nejsou k dispozici žádné údaje.

Zvláštní opatření pro dávkování

Starší a oslabení pacienti zpravidla vyžadují nižší dávky. Eliminační poločas sufentanilu není u starších
osob prodloužen, ale existuje zvýšené riziko kardiovaskulárních nepravidelností.
Navrhovanou celkovou dávku je třeba u pacientů s některou z následujících poruch pečlivě titrovat:
nekompenzovaná hypotyreóza, plicní onemocnění, zejména pokud je snížena vitální kapacita, obezita
a alkoholismus. U těchto pacientů je rovněž vhodné prodloužené pooperační sledování.

U pacientů s insuficiencí jater a/nebo ledvin je třeba vzít v úvahu možnost snížené eliminace
a odpovídajícím způsobem snížit dávku.

Pacienti dlouhodobě léčení opioidy nebo s anamnézou abúzu opioidů mohou vyžadovat vyšší dávky.

Délka používání bude záviset na předpokládaném trvání operace.
Délka epidurálního podávání závisí na klinickém vývoji. Dostatečné klinické údaje s ohledem na použití
delší než pět pooperačních dnů nejsou k dispozici.

Způsob podání

Intravenózní nebo epidurální podání.
Sufentanil lze podávat v jedné dávce nebo v opakovaných dávkách.
Je třeba vyhnout se podávání rychlých bolusových injekcí. Pokud je podáván v kombinaci se sedativem,
mají být oba léky podávány v oddělených injekčních stříkačkách.

Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné opioidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1.
− Onemocnění, při kterých je třeba vyhnout se depresi dýchacího centra.
− Akutní jaterní porfyrie.
− Současné používání inhibitorů MAO nebo jejich použití v posledních 14 dnech (viz bod 4.5).
− Současná léčba smíšenými agonisty a antagonisty morfinu (např. nalbufin, buprenorfin,
pentazocin).
− Intravenózní použití při porodu nebo před podvázáním pupeční šňůry novorozence během
císařského řezu.
− Při epidurálním podání sufentanilu je třeba vzít v úvahu obecné kontraindikace související
s regionální anestezií.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Shodně s ostatními silně účinnými opioidy závisí úroveň respirační deprese na podané dávce a může být
odvrácena specifickými antagonisty opioidů (naloxon), někdy je však zapotřebí jejich opakované
podání, neboť respirační deprese může přesahovat délku účinku antagonisty opioidů. Hluboká analgezie
je provázena výraznou respirační depresí. Ta může přetrvávat do pooperačního období, a v případě

intravenózního podání sufentanilu se dokonce může znovu projevit. Pacienti mají proto zůstat pod
náležitým dohledem. K dispozici musí být resuscitační vybavení a antagonisté opioidů. Hyperventilace
v průběhu anestezie může změnit pacientovu odpověď na CO2 a ovlivnit respiraci v pooperačním
období.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné používání přípravku Sufentanil Kalceks a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné
látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům má být
současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti
léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Sufentanil Kalceks současně se sedativy je nutné
předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu.

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto
příznacích věděli (viz bod 4.5).

Fyzická závislost a tolerance
Vzhledem k morfinomimetickým vlastnostem může sufentanil vést k fyzické závislosti. Pokud se
sufentanil používá pouze jako anestetikum během operace, fyzická závislost nevzniká. Po dlouhodobém
kontinuálním podávání v intenzivní péči může vzniknout fyzická závislost.
Příznaky z vysazení jsou možné po době léčby delší než 1 týden a pravděpodobné po více než 2 týdnech.
Jsou uvedena následující doporučení:
− Dávka sufentanilu nemá být vyšší, než je nezbytné.
− Dávku snižovat pomalu v průběhu několika dnů.
− V případě potřeby podávat klonidin k potlačení abstinenčních příznaků.

Pacienti na chronické léčbě opioidy nebo s anamnézou zneužívání opioidů mohou vyžadovat vyšší
dávky.

Jiné
Intravenózní sufentanil má být používán pouze u pacientů s endotracheální intubací napojených na
mechanickou ventilaci.

Při epidurálním podání je třeba dbát zvýšené opatrnosti v případě respirační deprese nebo zhoršené
respirační funkce a v případě distresu plodu. Pacient má být pečlivě sledován nejméně jednu hodinu po
každé dávce, protože může dojít k časné respirační depresi.

U pacientů s porušenou intracerebrální poddajností (compliance) je třeba se vyhnout použití rychlých
bolusových injekcí opioidů; u těchto pacientů byl přechodný pokles průměrného arteriálního tlaku
příležitostně doprovázen krátkodobým snížením tlaku mozkové perfuze.

U starších a oslabených pacientů se doporučuje snížit dávkování. Opioidy se mají titrovat s opatrností
u pacientů s některým z následujících stavů: nekontrolovaná hypotyreóza, plicní onemocnění, snížená
dechová rezerva, alkoholismus, porucha funkce jater nebo ledvin. Tito pacienti rovněž vyžadují
prodloužené pooperační sledování.

Očekává se, že novorozenci budou obzvláště citliví na respirační depresivní účinky sufentanilu, stejně
jako je tomu u jiných opioidů. U kojenců byly hlášeny pouze omezené údaje o sufentanilu po
intravenózním podání. Vzhledem k vysoké variabilitě farmakokinetických parametrů u novorozenců
existuje v novorozeneckém období riziko předávkování nebo poddávkování intravenózním
sufentanilem. Viz také body 4.2 a 5.2. Bezpečnost a účinnost epidurálně podávaného sufentanilu u dětí
do 1 roku nebyla dosud stanovena (viz také body 4.2 a 5.1). Proto musí být před použitím sufentanilu
u novorozenců a kojenců pečlivě vyhodnocen poměr přínosu a rizika.

Může dojít k neepileptickým (myo)klonickým pohybům.


Může dojít k indukci svalové rigidity, která může zahrnovat také hrudní dýchací svaly. Tomu lze
zabránit následujícími opatřeními: pomalá i.v. injekce (obvykle stačí pro nízké dávky), premedikace
benzodiazepiny a použití myorelaxancií.

Myasthenia gravis: Sufentanil může po i.v. podání způsobit svalovou rigiditu, indikující použití
myorelaxancií. Proto sufentanil nemá být podáván pacientům s myasthenia gravis, protože použití
myorelaxancií je u těchto pacientů nevhodné.

Jestliže nebyla pacientovi podána dostatečná dávka anticholinergik nebo pokud je sufentanil
kombinován s nevagolytickými myorelaxancii, může dojít k bradykardii, případně až srdeční zástavě.
Bradykardii lze zvládnout atropinem.

Tachykardické účinky způsobené podáním pankuronia mohou přesáhnout vyvolanou bradykardii.

Opioidy mohou vyvolat hypotenzi zvláště u hypovolemických pacientů. Udržení stabilního arteriálního
tlaku vyžaduje příslušná opatření.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,54 mg sodíku v jednom ml roztoku, což odpovídá 0,18 %
doporučeného maximální denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současná léčba smíšenými agonisty a antagonisty morfinu (např. nalbufin, buprenorfin, pentazocin) je
kontraindikována (viz bod 4.3).

Serotonergní léčiva včetně inhibitorů monoaminooxidázy (IMAO)
Současné podávání sufentanilu se serotonergní látkou, jako jsou například selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu
(SNRI) nebo inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), může zvýšit riziko serotoninového syndromu, což
je stav potenciálně ohrožující život. Inhibitory monoaminooxidázy se nesmí užívat 2 týdny před nebo
v tutéž dobu, kdy je podáván sufentanil (viz bod 4.3).

Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné používání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na
centrální nervový systém (CNS). Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz
bod 4.4). Současné podávání benzodiazepinů může vést ke snížení krevního tlaku.

Jiné látky tlumící CNS
Léky jako barbituráty, opioidy, neuroleptika, celková anestetika a další neselektivní látky tlumící CNS
(např. alkohol) mohou potencovat respirační depresi vyvolanou opoidy.
Pokud pacienti dostávali jiné látky tlumící CNS, může být potřebná dávka sufentanilu nižší než obvykle.
Současné použití se sufentanilem u spontánně dýchajících pacientů může zvýšit riziko respirační
deprese, hluboké sedace, kómatu a úmrtí.

Účinek sufentanilu na jiné léčivé přípravky
Po podání sufentanilu se má snížit dávka ostatních léků tlumících CNS. Je to zvláště důležité po
operačním zákroku, neboť hluboká analgezie je spojena s významnou respirační depresí, která může
v pooperačním období přetrvávat nebo se vracet. Podání látek tlumících CNS, jako je benzodiazepin,
může během tohoto období neúměrně zvýšit riziko respirační deprese (viz výše).

Inhibitory cytochromu P450 3A4 (CYP3A4)
Sufentanil je metabolizován především enzymy lidského cytochromu P450 3A4. Přesto však nebyla
v podmínkách in vivo pozorována inhibice jeho účinků erythromycinem (známým inhibitorem enzymu
cytochromu P450 3A4). Navzdory chybějícím klinickým údajům výsledky studií in vitro naznačují, že

další silné inhibitory enzymů cytochromu P450 3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir) mohou
inhibovat metabolismus sufentanilu. Tím by mohlo být zvýšeno riziko prodloužené nebo přetrvávající
respirační deprese. Současné podávání těchto léčivých přípravků vyžaduje zvláštní péči a sledování
pacienta, zejména může být nutné snížení dávky sufentanilu.

Při současném podávání vysokých dávek sufentanilu a oxidu dusného může dojít ke snížení krevního
tlaku, srdeční frekvence a srdečního výdeje.

Současné podávání sufentanilu a vekuronia nebo suxamethonia může vést k vyvolání bradykardie,
zejména pokud je puls již pomalý (např. u pacientů užívajících blokátory kalciových kanálů nebo
β-blokátory). Je proto vhodné dávku jednoho nebo obou léků přiměřeně snížit.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost sufentanilu při intravenózní aplikaci těhotným ženám nebyla stanovena, ačkoli studie na
zvířatech neprokázaly žádné teratogenní účinky. Stejně jako u ostatních léků je nutné zhodnotit přínos
léčby v porovnání s případným rizikem pro pacienta.
Sufentanil rychle prochází placentou a koncentrace stoupá lineárně se zvyšující se koncentrací u matky.
Poměr koncentrace v umbilikální žíle k mateřské venózní koncentraci je 0,81.
Intravenózní použití při porodu nebo před podvázáním pupečníku během císařského řezu je
kontraindikováno vzhledem k možnosti útlumu dýchání novorozence. To je rozdíl v porovnání
s epidurálním použitím při porodu.
Kontrolovaná klinická hodnocení v průběhu porodu prokázala, že sufentanil přidaný k epidurálně
podanému bupivakainu v celkové dávce až do 30 mikrogramů nevyvolával nežádoucí účinky, které by
mohly ovlivňovat stav matky nebo novorozence. Po epidurálním podání celkové dávky nepřesahující
30 mikrogramů byly v umbilikální žíle detekovány průměrné plazmatické koncentrace
0,016 nanogramu/ml. Pro dítě musí být vždy k dispozici antidotum.

Kojení
Sufentanil se vylučuje do mateřského mléka. Je třeba se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo
přerušit/zastavit léčbu sufentanilem s ohledem na přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu. Kojení
lze obnovit 24 hodin po posledním použití sufentanilu.

Fertilita
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o účincích sufentanilu na fertilitu. Studie na potkanech odhalily
sníženou fertilitu a zvýšenou embryonální mortalitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Sufentanil Kalceks má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti nemají řídit nebo
obsluhovat stroje, pokud od podání sufentanilu neuplynula dostatečná doba. Pacient nesmí být propuštěn
domů bez doprovodu a musí být upozorněn, aby se vyvaroval konzumace alkoholu.

4.8 Nežádoucí účinky

Bezpečnost sufentanilu byla hodnocena u 650 pacientů léčených sufentanilem, kteří se zúčastnili
klinických studií. Z nich se 78 pacientů účastnilo 2 studií, ve kterých byl sufentanil podáván
intravenózně jako anestetikum k navození a udržení anestezie u subjektů podstupujících velký
chirurgický výkon (bypass koronárních artérií nebo operaci na otevřeném srdci). Dalších 572 subjektů
se účastnilo 4 studií s epidurálním podáním sufentanilu jako pooperačního analgetika nebo jako
analgetického doplňku k epidurálně podanému bupivakainu během porodních bolestí a vaginálního
porodu. Těmto subjektům byla podána nejméně jedna dávka sufentanilu a byly zjišťovány údaje
o bezpečnosti. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (s incidencí ≥ 5 %) ze souhrnu údajů z těchto
studií byly: sedace (19,5 %), pruritus (15,2 %), nauzea (9,8 %) a zvracení (5,7 %).


Dále uvedená tabulka (tabulka 1) shrnuje nežádoucí účinky hlášené v souvislosti s používáním
sufentanilu jak v klinických studiích, tak i po uvedení přípravku na trh, včetně výše uvedených. Četnosti
jsou uvedeny dle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté
(≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo
(z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1 Nežádoucí účinky

Třídy orgánových systémů Kategorie frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Méně časté Rinitida
Poruchy imunitního systému Méně časté Hypersensitivita
Není známo Anafylaktický šok, anafylaktická reakce,
anafylaktoidní reakce
Psychiatrické poruchy Méně časté Apatie, nervozita
Poruchy nervového systému Velmi časté Sedace
Časté Neonatální tremor, závrať, bolest hlavy
Méně časté Intraoperační pohyby svalů, ataxie,
neonatální dyskineze, dystonie,
hyperreflexie, hypertonie, neonatální
hypokineze, somnolence
Není známo Tonicko-klonické pohyby (mimovolní
svalové kontrakce), euforie, vertigo, kóma,
konvulze
Poruchy oka Méně časté Poruchy vidění
Není známo Mióza
Srdeční poruchy Časté Tachykardie
Méně časté Atrioventrikulární blokáda, cyanóza,
bradykardie, arytmie, abnormální
elektrokardiogram, asystolie
Není známo Srdeční zástava
Cévní poruchy Časté Hypertenze, hypotenze, bledost
Není známo Šok
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy
Časté Neonatální cyanóza
Méně časté Bronchospasmus, hypoventilace, dysfonie,
kašel, škytavka, poruchy dýchání
Není známo Dechová zástava, apnoe, respirační
deprese, plicní otok, laryngospasmus
Gastrointestinální poruchy Časté Nauzea, zvracení
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté Pruritus
Časté Změna zbarvení kůže
Méně časté Alergická dermatitida, hyperhidróza,
vyrážka, neonatální vyrážka, suchá kůže
Není známo Erytém
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Časté Svalové záškuby
Méně časté Bolest zad, neonatální hypotonie, ztuhlost
kosterního svalstva (včetně ztuhlosti
hrudní stěny)
Není známo Svalové spazmy

Poruchy ledvin a močových
cest
Časté Retence moči, inkontinence moči
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Časté Pyrexie
Méně časté Zimnice, hypotermie, snížení tělesné
teploty, zvýšení tělesné teploty, reakce
v místě aplikace, bolest v místě aplikace,
bolest

Pediatrická populace

Předpokládá se, že četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí jsou tytéž jako u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky a projevy
Předávkování sufentanilem je manifestováno jako vystupňování jeho farmakologických účinků.
V závislosti na individuální citlivosti je klinický obraz určen především stupněm respirační deprese,
která může kolísat od bradypnoe k apnoe.
Vzhledem k farmakologickým vlastnostem sufentanilu se tato respirační deprese může objevit již
v rozmezí terapeutických dávek (i.v.: > 0,3 mikrogramu/kg tělesné hmotnosti).
Vzhledem k tomu, že sufentanil je podáván za kontrolovaných podmínek, má být zajištěno odpovídající
zvládání těchto příznaků.

Léčba
Při hypoventilaci nebo apnoe se má podávat kyslík a má být podporováno nebo kontrolováno dýchání.
Specifický opioidní antagonista, jako je naloxon, může být použit ke kontrole respirační deprese.
Současně mají být učiněna okamžitá protiopatření. Trvání respirační deprese indukované sufentanilem
může trvat déle než trvání antagonistického účinku, mohou tedy být nutné opakované dávky.
Pokud je respirační deprese spojena se svalovou rigiditou, může být k usnadnění asistované nebo
kontrolované respirace zapotřebí podání intravenózního neuromuskulárního blokátoru.
Pacient má být pečlivě sledován; mají být udržovány tělesné teplo a přiměřený příjem tekutin. Pokud je
hypotenze závažná nebo pokud přetrvává, je třeba zvážit možnost hypovolémie, a pokud je přítomná,
má být kontrolována vhodným parenterálním podáváním tekutin.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Anestetika, opioidní anestetika, ATC kód: N01AH
Sufentanil, vysoce účinné opioidní analgetikum, je specifický μ-agonista se 7-10krát vyšší afinitou
k μ-receptorům ve srovnání s fentanylem. Sufentanil má mnohem silnější analgetický účinek než
fentanyl, přičemž v přítomnosti sufentanilu je zachována hemodynamická stabilita a dobré zásobení
myokardu kyslíkem. Maximálního účinku je dosaženo během několika minut po intravenózním podání.
Farmakologická vyšetření uvádějí kardiovaskulární stabilitu a EEG vzorce podobné jako u fentanylu.
Nebyly zjištěny žádné imunosupresivní ani hemolytické účinky, ani nebylo stimulováno uvolňování
histaminu. Stejně jako v případě jiných opioidů může sufentanil způsobovat bradykardii možným

působením na centrální vagové jádro. Zvýšení srdeční frekvence vyvolané pankuroniem není
sufentanilem sníženo nebo je sníženo pouze částečně.

Sufentanil má u potkanů vysoký bezpečnostní index (LD50/ED50 pro nejnižší stupeň analgezie); index
25 211 je vyšší než u fentanylu (277) nebo morfinu (69,5).
Omezená akumulace v zásobních kompartmentech a rychlá eliminace z nich umožňuje rychlé zotavení.
Hloubka analgezie je závislá na dávce a může být podle potřeby přizpůsobena úrovni bolesti během
operace.

Některé účinky způsobené sufentanilem (zejména respirační deprese) lze zrušit podáním antagonisty,
např. naloxonu.

Pediatrická populace

Epidurální podání
Průměrný nástup byl 3,0 ± 0,3 minuty a průměrné trvání analgezie bylo 198 ± 19 minut po epidurálním
podání 0,75 mikrogramu/kg sufentanilu u 15 dětí ve věku od 4 do 12 let.

Kvůli pooperační kontrole bolesti byl epidurální sufentanil podáván pouze omezenému počtu dětí ve
věku od 3 měsíců do 1 roku jako jednorázová bolusová dávka 0,25-0,75 mikrogramu/kg.

U dětí starších než 3 měsíce poskytla epidurální bolusová dávka 0,1 mikrogramu/kg sufentanilu
následovaná epidurální infuzí 0,03-0,3 mikrogramu/kg/h v kombinaci s amidovým lokálním
anestetikem účinnou pooperační analgezii u pacientů po subumbilikální operaci na dobu až 72 hodin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Maximálních plazmatických koncentrací sufentanilu je dosaženo během 10 minut po epidurálním
podání a jsou 4-6krát nižší než koncentrace získané po intravenózním podání. Přidání epinefrinu
(50-75 mikrogramů) snižuje počáteční rychlou absorpci sufentanilu o 25-50 %.

Distribuce
Výsledky vyšetření s použitím intravenózních dávek 250-1500 mikrogramů sufentanilu, kdy bylo
možné odebírat vzorky krve a měřit sérové koncentrace po delší dobu, byly následující: poločas
v distribuční fázi byl 2,3-4,5 minuty a 35-73 minut, distribuční objem v centrálním kompartmentu (VC)
14,2 litru, distribuční objem v ustáleném stavu (VdSS) 344 litrů. V důsledku limitu metodické detekce
byl eliminační poločas po dávce 250 mikrogramů významně kratší (240 minut) než po dávce
500-1500 mikrogramů (10-16 hodin). Spíše než eliminační poločas je určujícím faktorem rychlosti
poklesu plazmatických koncentrací z terapeutického na subterapeutický rozsah poločas v distribuční
fázi.
Sufentanil vykazoval lineární farmakokinetiku ve zkoumaném rozsahu dávek. Vazba sufentanilu na
plazmatické bílkoviny je 92,5 %.

Biotransformace
Biotransformace látky nastává primárně v játrech a tenkém střevě. Sufentanil je metabolizován zejména
lidským jaterním enzymem cytochromu P450 3A4.

Eliminace
Průměrný (rozsah) terminální eliminační poločas sufentanilu je 784 (656-938) minut. Eliminační
poločas sufentanilu byl významně kratší (240 minut) po podání dávky 250 mikrogramů než po dávce
1500 mikrogramů. Plazmatická clearance je 917 ml/minutu. Přibližně 80 % podané dávky se vyloučí
během 24 hodin a pouze 2 % dávky jsou vyloučena jako nezměněné léčivo.

Zvláštní populace
Porucha funkce jater

Ve srovnání s kontrolní skupinou pacientů jsou u pacientů s cirhózou jater distribuční objem mírně
zvýšený a celková clearance mírně nižší. To vede ke značnému prodloužení poločasu rozpadu
o přibližně 30 %, což často vyžaduje prodloužené pooperační monitorování (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
Distribuční objem v rovnovážném stavu, celková clearance a terminální eliminační poločas u pacientů
na dialýze nebo s transplantací ledviny se od zdravých kontrol neliší. Volná frakce sufentanilu v této
populaci se od pacientů s normální funkcí ledvin neliší.

Pediatrická populace

Informace o farmakokinetice u dětí jsou omezené.

Intravenózní podání
Vazba na plazmatické bílkoviny u dětí je ve srovnání s dospělými nižší a vzrůstá s věkem.
U novorozenců se sufentanil váže na bílkoviny přibližně z 80,5 % ve srovnání s 88,5 % u kojenců,
91,9 % u dětí a 92,5 % u dospělých.

Po podání intravenózního bolusu 10-15 mikrogramů/kg sufentanilu pediatrickým pacientům
podstupujícím chirurgický výkon na srdci lze farmakokinetiku sufentanilu popsat triexponenciální
křivkou jako u dospělých (tabulka 2). Ukázalo se, že clearance upravená podle tělesné hmotnosti je vyšší
u kojenců a dětí ve srovnání s dospívajícími, jejichž clearance je podobná clearanci u dospělých.
U novorozenců byla clearance významně snížena a vykazovala velkou variabilitu (v rozmezí 1,2 až
8,8 ml/min/kg, s jednou odlehlou hodnotou 21,4 ml/min/kg). Novorozenci vykazovali větší distribuční
objem v ustáleném stavu a prodloužený poločas eliminace. Farmakodynamické rozdíly způsobené
rozdíly ve farmakokinetických parametrech mohou být vyšší, vezme-li se v úvahu nevázaná frakce.

Tabulka 2 Průměrné farmakokinetické parametry u dětí po podání 10-15 mikrogramů/kg
sufentanilu jako jednorázový intravenózní bolus (n = 28)

Věková skupina n VdSS
(l/kg)
Průměr (± SD)
T1/2β
(min)
Průměr (± SD)
Cl
(ml/kg/min)
Průměr (± SD)
Novorozenci (0 až 30 dní) 9 4,15 (1,01) 737 (346) 6,7 (6,1)
Kojenci (1 až 23 měsíců) 7 3,09 (0,95) 214 (41) 18,1 (2,8)
Děti (3 až 11 let) 7 2,73 (0,50) 140 (30) 16,9 (3,2)
Dospívající (13 až 18 let) 5 2,75 (0,53) 209 (23) 13,1 (3,6)

Cl = clearance upravená podle tělesné hmotnosti; n = počet pacientů zahrnutých v analýze;
SD = směrodatná odchylka; T1/2β = poločas eliminace; VdSS = distribuční objem v ustáleném stavu.
Uvedená věková rozmezí odpovídají věkovým rozmezím hodnocených dětí.

Epidurální podání
Po epidurálním podání 0,75 mikrogramu/kg sufentanilu u 15 dětí ve věku 4 až 12 let byly plazmatické
hladiny 30, 60, 120 a 240 minut po injekci v rozmezí 0,08 ± 0,01 až 0,10 + 0,01 nanogramu/ml.
U 6 dětí ve věku 5 až 12 let, kterým byla podána dávka 0,6 mikrogramu/kg sufentanilu ve formě bolusu,
následovaná nepřetržitou epidurální infuzí obsahující 0,08 mikrogramu/kg/h sufentanilu a 0,2 mg/kg/h
bupivakainu po dobu 48 hodin, byly dosaženy maximální koncentrace přibližně 20 minut po podání
bolusu a pohybovaly se od podlimitní meze kvalifikace (< 0,02 nanogramu/ml) až do
0,074 nanogramu/ml.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky na reprodukci (snížená fertilita, embryotoxické účinky, fetotoxické účinky, výskyt mortality
novorozenců) byly u potkanů a králíků pozorovány pouze po podání dávek, které byly toxické pro

mateřská zvířata (2,5násobek dávky pro člověka po 10-30 dnů). Nebyly zaznamenány žádné teratogenní
účinky. Dlouhodobé studie kancerogenního potenciálu sufentanilu u zvířat nebyly publikovány.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný
Monohydrát kyseliny citronové (na úpravu pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Doba použitelnosti po otevření ampulky
Léčivý přípravek má být použit okamžitě.

Doba použitelnosti po naředění
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 72 hodin při 20-25 °C
a při 2-8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být naředěný přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě,
doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele
a normálně nemá být doba delší než 24 hodin při 2-8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných
a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po otevření ampulky a naředění jsou uvedeny
v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

2ml, 5ml, 10ml nebo 20ml ampulky z bezbarvého skla třídy I s bodem zlomu.
Ampulky jsou uloženy do vložek. Vložky jsou baleny do krabiček.

Velikosti balení:

Sufentanil Kalceks 5 mikrogramů/ml
nebo 10 ampulek po 2 ml
nebo 10 ampulek po 10 ml

Sufentanil Kalceks 50 mikrogramů/ml
nebo 10 ampulek po 5 ml
nebo 10 ampulek po 10 ml
nebo 10 ampulek po 20 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Pouze k jednorázovému použití. Veškerý nepoužitý roztok musí být zlikvidován.

Před použitím musí být roztok vizuálně zkontrolován. Pokud jsou zaznamenány viditelné známky
poškození (např. částice nebo změna barvy), nesmí být tento přípravek použit.

Může být naředěn:
‒ s injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%);
‒ s injekčním roztokem glukosy o koncentraci 50 mg/ml (5%);
‒ s Ringerovým roztokem;
‒ s Ringerovým roztokem s laktátem.

Pro epidurální podání lze přípravek smíchat s roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %)
a/nebo s roztokem bupivakainu.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AS KALCEKS
Krustpils iela 71E, Rīga, LV-1057, Lotyšsko
Tel.: +371 E-mail: kalceks@kalceks.lv


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Sufentanil Kalceks 5 mikrogramů/ml: 65/452/21-C
Sufentanil Kalceks 50 mikrogramů/ml: 65/453/21-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 1. 11.

10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 11.