HYPNOGEN -

1/11
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

HYPNOGEN 10 mg potahované tablety


2. SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktózy
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Bílé až téměř bílé potahované tablety s půlicí rýhou typu karate na jedné straně.
Tabletu lze dělit na dvě stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Krátkodobá léčba nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost vysilující nebo vede k
těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Zolpidem působí rychle, a proto se podává bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí.
Přípravek má být užíván pouze v případě, že lze zajistit dostatečnou délku spánku (8 hodin).

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba
podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit
10 mg.

Léčba má být co nejkratší. Délka léčby se obecně pohybuje od několika dnů do dvou týdnů
s tím, že maximální délka trvání léčby nemá překročit čtyři týdny včetně doby postupného
snižování dávky. Proces postupného snižování má být stanoven individuálně.


Zvláštní populace

Pediatrická populace

2/11
Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem
nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem
kontrolovaných studií jsou uvedeny v bodě 5.1.

Starší pacienti
Starší pacienti nebo oslabení jedinci mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, v těchto
případech se doporučuje podání pouze 5 mg. Celková dávka zolpidemu nemá překročit mg.

Porucha funkce jater:
U pacientů s poruchou funkce jater jsou clearance a metabolismus zolpidemu sníženy. U
takových pacientů, se má začít podávat 5 mg. Starším pacientům se má věnovat zvláštní
pozornost. Není-li dosaženo dostatečné klinické odpovědi a léčivý přípravek je dobře snášen,
lze u dospělých (mladších 65 let) dávku zvýšit na 10 mg.

Způsob podání
Perorální podání

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- obstrukční spánková apnoe
- myastenia gravis
- těžká porucha funkce jater
- akutní nebo těžká respirační nedostatečnost.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby hypnotiky, mají být stanoveny zásadní příčiny nespavosti a léčba
nespavosti má probíhat s opatrností.

Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 - 14 dnech léčby, může to znamenat přítomnost
primárního psychiatrického onemocnění. Stav pacienta má být v pravidelných intervalech
pečlivě přehodnocován.

Respirační nedostatečnost
Hypnotika mají schopnost tlumit aktivitu dechového centra, zolpidem je proto třeba
předepisovat s opatrností pacientům se sníženou respirační funkcí (viz bod 4.8). Studie u
zdravých osob nebo u pacientů s mírnou až střední chronickou obstrukční chorobou
bronchopulmonální však dosud tlumivý účinek zolpidemu neprokázaly.

Porucha funkce jater
Podání zolpidemu pacientům s těžkou poruchou funkce jater může přispět ke vzniku
encefalopatie, proto se přípravek těmto pacientům nesmí podávat (viz body 4.2, 4.3 a 4.8).

Starší pacienti
Viz bod 4.2.

Psychotická onemocnění
Hypnotika, jako je zolpidem, nejsou doporučena k primární léčbě psychotických onemocnění.
3/11
Amnézie
Sedativa a hypnotika, jako je zolpidem, mohou vyvolat anterográdní amnézii, ke které nejčastěji
dochází několik hodin po požití zolpidemu. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby
pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Deprese a sebevražda
Zolpidem se stejně jako ostatní sedativa a hypnotika má podávat s opatrností pacientům s
příznaky deprese. Pacientům se sebevražednými sklony nebo se sebevražednými sklony v
anamnéze se má vzhledem k riziku záměrného předávkování podávat nejmenší možná balení
přípravku. Během léčby zolpidemem může být odhalena již dříve existující deprese. Protože
nespavost může být projevem deprese, má být v případě trvání nespavosti přehodnocena
stanovená diagnóza.

Několik epidemiologických studií ukazuje na zvýšený výskyt sebevražd a sebevražedných
pokusů u pacientů, bez ohledu na to, zda trpí depresí, či nikoliv, jsou-li léčeni benzodiazepiny
a jinými hypnotiky včetně zolpidemu. Kauzální souvislost nebyla stanovena.

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při podávání sedativ a hypnotik, jako je zolpidem, se vyskytují takové příznaky, jako je neklid,
zvýšená nespavost, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, vztek, noční můry, halucinace,
psychóza, nevhodné chování a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde, má se
podávání přípravku přerušit. Tyto projevy jsou pravděpodobnější u starších pacientů.

Somnabulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byla hlášena náměsíčnost a s ní
spojené chování, jako např. „řízení vozidla ve spánku“, příprava a konzumace jídla,
telefonování nebo soulož. Pacient si tuto činnost zpětně nepamatoval. Riziko výskytu takového
chování se zvyšuje při užití zolpidemu s dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém
(včetně alkoholu), stejně jako při překročení maximální doporučené dávky zolpidemu. V
případě výskytu takového chování (jako například řízení vozidla ve spánku) musí být z důvodu
rizika pro pacienta i pro okolí zváženo přerušení léčby zolpidemem (viz body 5.1 a 4.8).

Tolerance
Při opakovaném podávání sedativ a hypnotik po dobu několika týdnů se může vyvinout určitá
ztráta hypnotického účinku.

Závislost
Podávání sedativ a hypnotik, jako je zolpidem, může vést k rozvoji fyzické i psychické
závislosti. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a je vyšší u pacientů
s anamnézou psychiatrických onemocnění a/nebo závislosti na alkoholu a drogách. Tito
pacienti mají být během léčby hypnotiky pod pečlivým dohledem.

Při vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky, jako
jsou např. bolesti hlavy, svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a
podrážděnost. V těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace,
depersonalizace, hyperakuzie, parestezie, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt,
halucinace nebo epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti
4/11
Při vysazení léčby benzodiazepiny nebo jim podobnými látkami se mohou znovu objevit
příznaky, které k léčbě vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce,
včetně změn nálad, úzkosti a neklidu. Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl
obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde.
Vzhledem ke skutečnosti, že je nebezpečí abstinenčních symptomů nebo opakovaného výskytu
ještě silnější nespavosti pravděpodobnější po náhlém vysazení léčby, doporučuje se vysazovat
přípravek postupně. Jsou důkazy, že v případě sedativ a hypnotik s krátkodobým účinkem
mohou zvláště při vysokých dávkách vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi
dávkami.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Stejně jako ostatní sedativa a hypnotika má zolpidem tlumící účinek na CNS.
Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující
den vyšší, pokud:
• je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících
duševní bdělost (viz bod 4.7).
• je užitá dávka vyšší než doporučená;
• je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS nebo
přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod
4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat
další. V případě benzodiazepinů a jim podobných látek (jako je zolpidem) s krátkodobým
účinkem mohou vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.

Těžká zranění
Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může zolpidem způsobovat ospalost a
sníženou bdělost, což může vést k pádům a následně těžkým zraněním.

Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých
koncentrací může dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou
známy možné následky této skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT
intervalu. Jako preventivní opatření se u pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého
QT intervalu doporučuje při léčbě zolpidemem pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.

Rizika souběžného užívání s opiáty
Současné užívaní zolpidemu a opiodů zvyšuje riziko útlumu, respirační deprese a v krajních
případech kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům si vyhrazujte souběžné předepisování
zolpidemu a opioidů pro použití u pacientů, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby
dostatečné.
Pokud je se rozhodnete předepisovat zolpidem současně s opioidy, předepište nejnižší možnou
účinnou dávku s minimální dobou souběžného užívání a pozorně sledujte pacienty, zda nemají
příznaky respirační deprese a sedace (viz bod 4.5).

Laktóza
Tablety přípravku Hypnogen obsahují monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými
problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a
galaktózy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

5/11
Alkohol
Nedoporučuje se současné podávání zolpidemu s alkoholem.
Při podání léčiva v kombinaci s alkoholem může být zvýšen sedativní účinek zolpidemu. Toto
ovlivňuje schopnost řízení motorových vozidel a obsluhy strojů.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s
antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, opioidními
analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu
s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující
den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem
v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a
venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se souběžné
užívání nedoporučuje.

V případě opioidních analgetik může dojít k zesílení euforie vedoucí k větší psychické
závislosti.

Inhibitory a induktory CYPSloučeniny, které interagují s určitými jaterními enzymy (zejména cytochrom P450), mohou
zesílit účinek některých hypnotik. Zolpidem se metabolizuje pomocí několika jaterních enzymů
cytochromu P450, hlavně však cestou CYP3A4 a do určité míry CYP1A2.

Farmakodynamický účinek zolpidemu je snížen při současném podání s induktorem CYP3A4,
jako je například rifampicin a třezalka tečkovaná. U třezalky tečkované byla prokázána
farmakokinetická interakce se zolpidemem. Při podání zolpidemu s třezalkou tečkovanou jsou
střední hodnoty Cmax a AUC nižší (Cmax o 33,7 % a AUC o 30,0 %) než při podání samotného
zolpidemu. Současné podávání s třezalkou tečkovanou může snížit hladinu zolpidemu v krvi,
proto se společné podávání nedoporučuje.
Avšak podává-li se zolpidem současně s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4), farmakokinetické
a farmakodynamické účinky se významně neliší. Klinický význam těchto zjištění není znám.

Současné podání zolpidemu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), silným inhibitorem
CYP3A4, prodloužilo poločas eliminace zolpidemu, zvýšilo celkovou AUC a snížilo zjevnou
perorální clearance ve srovnání se souběžným podáním zolpidemu a placeba. Celková AUC
zolpidemu při současném podání s ketokonazolem se zvýšila o faktor 1,83 ve srovnání se
samostatným podáním zolpidemu. Není nutná rutinní úprava dávkování zolpidemu, avšak
pacienty je třeba poučit, že užívání zolpidemu s ketokonazolem může prohloubit jeho sedativní
účinky.

Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a mírný až slabý inhibitor CYP2C9 a CYP3A4.
Současné podávání s fluvoxaminem může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se společné
podávání nedoporučuje.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se souběžné
užívání nedoporučuje.

Opioidy
6/11
Současné užívání benzodiazepinů a jiných sedativních hypnotik, včetně zolpidemu, a opioidů
zvyšuje riziko útlumu, respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního depresivního
účinku na CNS. Omezte dávkování a trvání souběžného užívání benzodiazepinů a opiátů (viz
bod 4.4).

Další léky:
Při současném podání zolpidemu s warfarinem, digoxinem nebo ranitidinem nebyly
pozorovány žádné významné farmakokinetické interakce.

4.6 Fertilita,těhotenství a kojení

Těhotenství
Podávání zolpidemu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Údaje o podávání zolpidemu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie
reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky.

Pokud je přípravek předepsán ženě ve fertilním věku, má být upozorněna, aby v případě, kdy
chce otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná, konzultovala vysazení přípravku se svým
lékařem.

Pokud je podáván zolpidem v pozdní fázi těhotenství nebo při porodu, lze vzhledem k
farmakologickému účinku dané látky očekávat ovlivnění novorozence, jako je hypotermie,
hypotonie a středně těžká deprese dechu. Byly hlášeny případy těžké respirační deprese u
novorozenců, pokud byl ke konci těhotenství podáván zolpidem s dalšími přípravky tlumícími
CNS.

U novorozenců narozených matkám, které během závěrečných fází těhotenství chronicky
užívaly sedativa/hypnotika, se může rozvinout fyzická závislost a mohou se u nich v
postnatálním období vyskytnout abstinenční příznaky.

Kojení
Malé množství zolpidemu proniká do mateřského mléka. Zolpidem se proto nemá podávat
kojícím matkám.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zolpidem má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika,
může ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité
vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto
rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel,
obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení
schopnosti řízení a k chování jako „řízení v polospánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími
činnost CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu
nekonzumovali alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.
7/11

4.8 Nežádoucí účinky

Jsou prokázány nežádoucí účinky zolpidemu závislé na dávce, zejména některé projevy
v oblasti CNS. Jak je doporučeno v bodě 4.2, teoreticky by měly být menší, pokud je zolpidem
podán těsně před spaním nebo po ulehnutí. Objevují se zejména u starších pacientů.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky s uvedením četnosti výskytu - velmi časté
(≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až
<1/1000), velmi vzácné (1/10000 ), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánového systému Četnost Možný nežádoucí účinek
Infekce a infestace Časté Infekce horních cest dýchacích, infekce
dolních cest dýchacích
Poruchy imunitního systému Není známo Angioneurotický edém
Psychiatrické poruchy * Časté Halucinace, agitovanost, noční můry
Méně časté Zmatenost, podrážděnost
Není známo Neklid, agresivita, bludy, vztek,
psychóza, poruchy chování,
somnambulismus (viz bod 4.4),
závislost (abstinenční příznaky nebo
návrat nespavosti mohou nastat po
přerušení léčby), poruchy libida,
deprese (viz bod 4.4), euforická nálada.
Poruchy nervového systému Časté Somnolence, bolest hlavy, závrať,
zhoršená nespavost, kognitivní
poruchy jako je anterográdní amnézie
(amnestické účinky mohou být spojeny
s nevhodným chováním)
Méně časté: Třes.
Není známo Snížená bdělost, poruchy pozornosti,
poruchy řeči.
Oční poruchy Méně časté Diplopie,
Není známo Rozmazané vidění
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Není známo Respirační deprese (viz bod 4.4)
Gastrointestinální poruchy Časté Průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha
Poruchy jater a žlučových cest Není známo zvýšená hladina jaterních enzymů,
hepatocelulární, cholestatické nebo
kombinované poškození jater (viz body
4.2 a 4.3).
Poruchy metabolismu a
výživy
Není známo snížení chuti k jídlu
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Není známo Vyrážka, pruritus, kopřivka,
hyperhidróza
8/11
Poruchy svalové, kosterní a
pojivové tkáně
Časté Bolest zad
Není známo Svalová slabost
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace Časté Únava
Není známo Poruchy chůze, tolerance léčiva, pád
(zejména u starších pacientů a pokud
nebyl zolpidem užit v souladu s
předepsaným doporučením, viz,bod
4.4)
* Většina těchto psychiatrických nežádoucích účinků souvisí s „paradoxními“ reakcemi.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Známky a příznaky
Při popsaných předávkováních samotným zolpidemem nebo současně s dalšími látkami
tlumícími centrální nervový systém (včetně alkoholu) byly hlášeny poruchy vědomí až po kóma
a výrazně těžší symptomatologie, včetně fatálních případů.

Léčba
Používají se obecná symptomatická a podpůrná opatření. Není-li vhodný výplach žaludku,
podává se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Sedativa se podávat nemají dokonce ani při
excitovaném stavu pacienta. Při vážných příznacích (např. respirační deprese) lze zvážit podání
flumazenilu, který však může přispět k neurologickým projevům (křeče).

Zolpidem není dialyzovatelný.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypnotika-sedativa, látky příbuzné benzodiazepinům
ATC kód: N05CF
Mechanismus účinku
Zolpidem je imidazopyridinové hypnotikum, agonista GABA-A receptoru selektivní pro
omega-1 podjednotku tohoto receptoru, také známé jako benzodiazepinová-1 podjednotka.
Zatímco benzodiazepiny se váží neselektivně na všechny tři podjednotky omega receptoru,
zolpidem se přednostně váže na omega-1 podjednotku. Tento receptor zprostředkovává
změnu kanálu pro chloridové anionty a vyvolává tak specifický sedativní účinek zolpidemu.
Účinek lze zvrátit benzodiazepinovým antagonistou flumazenilem.
9/11
U zvířat: selektivní vazba zolpidemu na omega-1 podjednotku může vysvětlit úplnou absenci
myorelaxačního a antikonvulzivního účinku zolpidemu v hypnotických dávkách, ke kterému
normálně dochází po podání benzodiazepinů neselektivních pro omega-1 podjednotku.

U lidí: Zolpidem zkracuje spánkovou latenci a počet probuzení, prodlužuje délku spánku a
zlepšuje jeho kvalitu. Tyto účinky jsou doprovázeny typickým EEG nálezem, odlišným od
benzodiazepinů. Ve studiích, které sledovaly relativní trvání jednotlivých fází spánku, bylo
potvrzeno, že zolpidem zachovává spánkovou architekturu. V doporučených dávkách nemá
zolpidem vliv na trvání paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze III a
IV – spánek pomalých vln) může být vysvětleno selektivní vazbou zolpidemu na omega-receptory. Všechny zjištěné účinky zolpidemu jsou reverzibilní při použití antagonisty
benzodiazepinu flumazenilu.

Klinická účinnost a bezpečnost
Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního
věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o
10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s
chronickou nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut
kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované,
placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou
pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s
maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí
účinky pozorované u zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy –
závratě (23,5 % vs. 1,5 %), bolest hlavy (12,5 % vs. 9,2 %) a halucinace (7,4 % vs. 0 %) (viz
body 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Vstřebávání
Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Maximální plazmatické
koncentrace je dosaženo po 0,5-3 hodinách. Biologická dostupnost je 70 % po perorálním
podání, což je dáno středním stupněm first-pass metabolismu.

Distribuce
Vazba na plazmatické bílkoviny je asi 92,5 ± 0,1 %. Distribuční objem u dospělých je 0,54 ±
0,02 l/kg a u velmi starých pacientů se snižuje na 0,34 ± 0,05 l/kg.

Eliminace
Poločas eliminace je krátký, průměrně 2,4 hodin (± 0,2 hod), a doba trvání účinku až 6 hodin.
Zolpidem se vylučuje ve formě farmakologicky neaktivních metabolitů močí (56 %) a stolicí
(37 %). Ve studiích bylo prokázáno, že zolpidem tartrát není dialyzovatelný.
10/11
Linearita
Farmakokinetický profil zolpidemu je v terapeutickém rozpětí dávek lineární a s opakovaným
podáním se nemění.

Zvláštní skupiny pacientů
U starších pacientů a u pacientů s poruchou jaterní funkce se zvyšují plazmatické
koncentrace. U těchto pacientů může být nutná úprava dávkování.

U pacientů s poruchou funkce ledvin, včetně pacientů na dialýze, je patrné mírné snížení
clearence. Ostatní farmakokinetické parametry zůstávají neovlivněny.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Zolpidem obecně vykazuje nízký stupeň toxicity a většina příznaků u potkanů a opic byla
zaznamenána v důsledku zesíleného hypnotického účinku zvláště při vysokých dávkách.
Indukce jaterních enzymů, pravděpodobně vlivem adaptivního procesu, byla pozorována
u potkanů při dávce 62,5 mg/kg/den. U opic nebyl zjištěn žádný cílový orgán a dávka mg/kg/den byla netoxická.

Zolpidem nebyl genotoxický ve smyslu genových mutací, chromozomálních aberací a DNA
reparačních zkoušek. Dlouhodobé (2leté) studie kancerogenity u potkanů a myší neprokázaly
žádné kancerogenní účinky.

Studie reprodukční toxicity byly prováděny při dávkách vyvolávajících vyšší hypnotické
účinky a větší systémovou expozici než u člověka. Zolpidem a metabolity prostupují placentou
a jsou v malém množství přítomny ve tkáních plodu. V těchto studiích zolpidem neměl
teratogenní účinky a neovlivnil fertilitu a vývoj plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza
Sodná sůl kroskarmelózy
Hypromelóza Magnesium-stearát
Oxid titaničitý (E171)
Makrogol Simetikonová emulze SE 4.

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Druh obalu: PVC/Al blistr, krabička
Velikost balení: 7, 15, 20, 30 a 100 potahovaných tablet
11/11
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Do 31. 10. 2021: Takeda GmbH, Konstanz, Německo
Od 1. 11. 2021: CHEPLAPHARM Arzneimittel GmbH, Ziegelhof 24, 17489 Greifswald,
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
57/001/99-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE /PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 13.1. Datum posledního prodloužení: 6. 1.
10. DATUM REVIZE TEXTU
7. 10. 2021