HAEMOCTIN SDH 250 -

1 /
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Haemoctin SDH 250 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok
Haemoctin SDH 500 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok
Haemoctin SDH 1000 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Factor VIII coagulationis humanus

Jedna injekční lahvička obsahuje factor VIII coagulationis humanus 250, 500 nebo 1000 IU
derivovaný z lidské plazmy.
Po rekonstituci přípravek Haemoctin SDH 250 obsahuje přibližně 250 IU (50 IU/ml) lidského
koagulačního faktoru VIII.
Po rekonstituci přípravek Haemoctin SDH 500 obsahuje přibližně 500 IU (100 IU/ml) lidského
koagulačního faktoru VIII.
Po rekonstituci přípravek Haemoctin SDH 1000 obsahuje přibližně 1000 IU (200 IU/ml) lidského
koagulačního faktoru VIII.Síla (IU) se určuje pomocí chromogenního testu k určení koagulačního
faktoru VIII podle Evropského lékopisu. Specifická aktivita přípravku Haemoctin SDH je
přibližně 100 IU/mg proteinu.

Vyrobeno z plazmy lidských dárců.

Pomocná látka se známým účinkem.
Jedna injekční lahvička obsahuje až 32,2 mg sodíku (1,4 mmol).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.
Bílý prášek a čiré, bezbarvé rozpouštědlo pro injekční roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba a profylaxe krvácení u pacientů s hemofilií A (dědičný nedostatek faktoru VIII).

Přípravek neobsahuje von Willebrandův faktor ve farmakologicky účinném množství a není tedy
indikován na von Willebrandovu nemoc.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba má být pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou hemofilie.

Sledování léčby
Během léčby se doporučuje stanovit hladiny faktoru VIII, aby bylo známo, jakou dávku podávat
2 / a jak často infuze opakovat. U jednotlivých pacientů se může jejich odpověď na faktor VIII lišit,
což se projeví odlišnými poločasy a dobami zotavení. Dávka založená na tělesné hmotnosti
může vyžadovat úpravu u pacientů s podváhou nebo nadváhou. Zejména v případě velkých
chirurgických zákroků je nezbytné přesné monitorování substituční léčby pomocí koagulačních
testů (aktivita plazmatického faktoru VIII).

Při použití jednostupňového testu srážlivosti na základě tromboplastinového času (aPTT) in vitro
ke stanovení aktivity faktoru VIII ve vzorcích krve pacienta mohou být výsledky aktivity faktoru
VIII významně ovlivněny jak typem reagencie aPTT, tak referenčním standardem použitým
v testu. Rovněž může dojít k významným nesrovnalostem u výsledků získaných jednostupňovým
testem srážlivosti na základě tromboplastinového času (aPTT) a chromogenním testem podle
Evropského lékopisu. To je mimořádně důležité při změně laboratoře a/nebo reagencií použitých
v testu.

Dávkování
Dávka a délka trvání substituční léčby závisí na závažnosti nedostatku faktoru VIII, místě a
rozsahu krvácení a klinickém stavu pacienta.

Počet jednotek podaného faktoru VIII se vyjadřuje v mezinárodních jednotkách (IU), které se
vztahují k stávající koncentrované normě WHO pro přípravky na bázi faktoru VIII. Aktivita
faktoru VIII v plazmě se vyjadřuje buď jako procento (ve vztahu k normální lidské plazmě), nebo
nejlépe v mezinárodních jednotkách (ve vztahu k mezinárodnímu standardu pro faktor VIII
v plazmě).

Jedna mezinárodní jednotka (IU) aktivity faktoru VIII je ekvivalentní množství faktoru VIII
v jednom ml normální lidské plazmy.

Léčba podle potřeby
Výpočet požadované dávky faktoru VIII je založen na empirické zkušenosti, že podání mezinárodní jednotky (IU) faktoru VIII na kg tělesné hmotnosti zvýší hladinu plazmatického
faktoru VIII o 1 % až 2 % normální aktivity.

Potřebnou dávku lze vypočítat podle následujícího vzorce:

Potřebné jednotky = tělesná hmotnost (kg) x požadované zvýšení hladiny faktoru VIII (%)
x 0,
Podané množství a frekvence podávání se musí řídit klinickou účinností v jednotlivých případech.

V případě následujících krvácivých událostí nesmí aktivita faktoru VIII klesnout pod danou
hladinu aktivity plazmy (v % normální hodnoty) po odpovídající dobu. Následující tabulku lze
použít jako návod dávkování u krvácivých epizod a při chirurgických výkonech:

3 / Stupeň krvácení /
typ chirurgického výkonu
Požadovaná hladina
faktoru VIII (%)
Četnost dávek (v hodinách) /
trvání léčby (ve dnech)
Krvácení
Počáteční hemartróza,
krvácení do svalů nebo
orální krvácení
20 - 40 Opakovat každých 12 až 24 hodin.
Nejméně 1 den, až do vyřešení
krvácivé epizody indikované bolestí
nebo do zhojení příslušného
zranění.
Extenzivnější hemartróza,
krvácení do svalů nebo
hematom
30 - 60 Opakovat každých 12 až 24 hodin
po dobu 3–4 dnů, nebo až do
vyřešení bolestivého a akutního
stavu.
Život ohrožující krvácení 60 - 100 Opakovat každých 8 až 24 hodin až
stav ohrožení pomine.
Operace
Malé operace
včetně extrakce zubů
30 - 60 Každých 24 hodin, alespoň 1 den,
až do zhojení.
Velké operace 80 - (před a po operaci)
Opakovat každých 8 až 24 hodin,
až do adekvátního zhojení ran,
potom léčba po dobu alespoň dalších dnů k udržení aktivity
faktoru VIII v hladině 30 až 60 %.

Profylaxe
Při dlouhodobé profylaxi krvácení u pacientů s těžkou hemofilií A jsou obvyklé dávky 20 až
40 IU faktoru VIII na kg tělesné hmotnosti v 2 až 3denních intervalech. V některých případech,
zvláště u mladších pacientů, mohou být nezbytné kratší intervaly mezi aplikacemi nebo vyšší
dávky.

Způsob podání
Intravenózní podání. Nedoporučuje se podávat více než 2–3 ml přípravku Haemoctin SDH za
minutu. Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost
Ke zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků se musí zřetelně zaznamenávat
název a číslo šarže podaného přípravku.

Hypersenzitivita
U přípravku Haemoctin SDH se mohou vyskytnout hypersenzitivní reakce typu alergií. Přípravek
obsahuje stopy lidských proteinů, které jsou odlišné od faktoru VIII. Pro případ, že by se objevily
příznaky hypersenzitivity, je třeba pacienty poučit, aby přípravek okamžitě přestali používat a
kontaktovali lékaře. Je třeba informovat pacienty, že se mohou vyskytnout příznaky
hypersenzitivních reakcí, jako například vyrážka, generalizovaná kopřivka, pocit tíhy na prsou,
sípot, hypotenze a anafylaxe.

V případě šoku je třeba postupovat podle stávajících standardních léčebných metod pro léčbu
šoku.
4 /
Inhibitory
Tvorba neutralizujících protilátek (inhibitorů) faktoru VIII je známou komplikací léčby jedinců s
hemofilií A. Tyto inhibitory jsou obvykle imunoglobuliny IgG zaměřené proti prokoagulační
aktivitě faktoru VIII, které jsou kvantifikovány v Bethesda jednotkách (Bethesda Units, BU) na
ml plazmy s použitím modifikovaného testu. Riziko vzniku inhibitorů souvisí se závažností
onemocnění i s expozicí faktoru VIII, přičemž toto riziko je nejvyšší během prvních 50 dnů
expozice, ale pokračuje v průběhu života, ačkoli toto riziko je méně časté.

Klinický význam vzniku inhibitorů bude záviset na titru inhibitoru, přičemž inhibitory nízkého
titru, představují menší riziko nedostatečné klinické odpovědi než inhibitory vysokého titru.

Obecně platí, že všichni pacienti léčení přípravky s koagulačním faktorem VIII musí být pečlivě
sledováni s ohledem na vznik inhibitorů pomocí příslušných klinických pozorování a
laboratorních testů. Pokud není dosaženo očekávaných hladin aktivity faktoru VIII v plazmě nebo
pokud není krvácení patřičnou dávkou zvládnuto, je třeba provést test na přítomnost inhibitoru
faktoru VIII. U pacientů s vysokými hladinami inhibitoru nemusí být terapie faktorem VIII účinná
a je třeba zvážit jiné možnosti léčby. Péče o takové pacienty má být vedena lékaři se zkušenostmi
v péči o hemofilii a inhibitory faktoru VIII.

Kardiovaskulární příhody
U pacientů s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory může substituční léčba
faktorem VIII zvyšovat kardiovaskulární riziko.

Komplikace související s katetrem
Pokud je nutné zavedení centrálního žilního katetru (central venous access devices, CVAD), musí
se zvážit riziko vzniku komplikací souvisejících s CVAD, včetně lokální infekce, bakteriemie
a trombózy v místě katetru.

Přenosné choroboplodné zárodky
Mezi standardní opatření zabraňující přenosu infekcí v souvislosti s používáním léčivých
přípravků vyrobených z lidské krve nebo plazmy patří výběr dárců, testování jednotlivých odběrů
krve a plazmatických poolů na specifické ukazatele infekce a zařazení účinných výrobních kroků
zaměřených na inaktivaci/odstranění virů. Ani přes tato opatření nelze možnost přenosu infekcí
v případě podávání léčivých přípravků vyrobených z lidské krve nebo plazmy zcela vyloučit. To
platí také pro neznámé nebo nově objevené viry a jiné patogeny.

Přijatá opatření jsou považována za účinná u obalených virů, jako je virus lidské imunodeficience
(HIV), virus hepatitidy B (HBV) a virus hepatitidy v (HCV), a u neobaleného viru hepatitidy
A (HAV). Přijatá opatření mají omezenou účinnost u neobalených virů, jako je například
parvovirus B19.

Infekce parvovirem B19 může být závažná u těhotných žen (infekce plodu) a u jedinců
s imunodeficitem nebo zvýšenou erytropoézou (např. hemolytická anémie).

U pacientů, kteří pravidelně/opakovaně dostávají přípravky s faktorem VIII vyrobeným z lidské
plazmy, má být zváženo vhodné očkování (hepatitida A a B).

Pediatrická populace

Zvláštní upozornění a opatření pro použití uvedené pro dospělé mají být zvažována také pro
pediatrickou populaci.

Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje až 32,2 mg sodíku (1,4 mmol) v jedné injekční lahvičce, což
odpovídá 1,61 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro
dospělého, který činí 2 g sodíku.
5 /

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nejsou známé žádné interakce lidského koagulačního faktoru VIII s dalšími léčivými přípravky.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

S faktorem VIII nebyly provedeny reprodukční studie na zvířatech. Vzhledem k vzácnému
výskytu hemofilie A u žen nejsou k dispozici zkušenosti o používání faktoru VIII během
těhotenství nebo kojení. Faktor VIII tedy nemá být během těhotenství nebo kojení užíván, pokud
není zřetelně indikován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Haemoctin SDH nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
V některých případech byly vzácně pozorovány hypersenzitivní nebo alergické reakce (například
angioedém, pálení a bodání v místě aplikace infuze, zimnice, zčervenání, generalizovaná
kopřivka, bolest hlavy, vyrážka, hypotenze, letargie, nevolnost, neklid, tachykardie, svíravý pocit
na hrudi, brnění, zvracení nebo sípot a v některých případech vedly k závažné anafylaxi (včetně
šoku).

K rozvoji neutralizujících protilátek (inhibitorů) může dojít u pacientů s hemofilií A, kteří jsou
léčeni faktorem VIII, včetně přípravku Haemoctin SDH. Pokud se takové inhibitory objeví,
projeví se tento stav jako nedostatečná klinická odpověď. V těchto případech se doporučuje
kontaktovat specializované hemofilické centrum.

Bezpečnostní informace o přenosných choroboplodných zárodcích viz bod 4.4.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Níže uvedená tabulka je uspořádána podle systému orgánové klasifikace MedDRA (orgánová
třída a preferovaný termín).

Četnosti výskytu nežádoucích účinků byly definovány následovně: velmi časté (1/10), časté
(1/100 až 1/10), méně časté (1/1 000 až 1/100), vzácné (1/10 000 až 1/1 000), velmi
vzácné (1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)).

V klinických zkouškách, neintervenčních studiích, dobrovolných hlášeních a pravidelném
screeningu literatury byly zjištěny následující nežádoucí účinky související s přípravkem
Haemoctin SDH :

6 / Třídy orgánových systémů podle
databáze MedDRA
Nežádoucí účinky Frekvence
Poruchy krve a lymfatického systému Inhibice faktoru VIII Méně časté
(PTP)*
velmi časté
(PUP)*
Poruchy imunitního systému Anafylaktický šok, hypersenzitivita není známo
Poruchy kůže a podkožní tkáně Erytém, svědění, kopřivka není známo
*Četnost vychází ze studií se všemi přípravky s faktorem VIII, které zahrnovaly pacienty se
závažnou hemofilií A. PTP = dříve léčení pacienti, PUP = dříve neléčení pacienti

Pediatrická populace

S výjimkou inhibice faktoru VIII budou nežádoucí účinky u dětí pravděpodobně stejné jako u
dospělých (viz tabulka výše).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihemoragika: krevní koagulační faktor VIII
ATC kód: B02BD02.

Komplex faktoru VIII/von Willebrandova faktoru se skládá ze dvou molekul (faktor VIII a von
Willebrandův faktor) s odlišnými fyziologickými funkcemi.
Po aplikaci infuze pacientovi s hemofilií se faktor VIII naváže na von Willebrandův faktor
v pacientově krevním oběhu.

Aktivovaný faktor VIII se chová jako kofaktor pro aktivovaný faktor IX, který zrychluje konverzi
faktoru X na aktivovaný faktor X (faktor Xa).

Aktivovaný faktor X pak konvertuje protrombin na trombin. Trombin konvertuje fibrinogen na
fibrin a ten vytváří krevní sraženinu. Hemofilie A je na pohlaví závislá dědičná porucha srážení
krve způsobená sníženými hladinami faktoru VIII:C a má za následek profúzní krvácení do
kloubů, svalů nebo vnitřních orgánů, a to spontánně nebo jako následek traumatu po nehodě nebo
chirurgickém zákroku. Substituční léčbou se zvýší hladiny faktoru VIII v plazmě, tím se dočasně
umožní korigovat nedostatek faktoru a tendence ke krvácení.

Von Willebrandův faktor, jako ochranný protein faktoru VIII, zprostředkovává adhezi krevních
destiček na cévní endotel a hraje důležitou roli v agregaci krevních destiček.

U pacientů s hemofilií A, u nichž se vyvinuly inhibitory faktoru VIII, byla úspěšně
shromážděna data o provedené indukci tolerance imunity (ITI).
7 /
Upozorňujeme, že počet krvácení přepočtený (ABR) na rok není pro různé koncentráty faktoru
a různé klinické studie srovnatelný.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Plazmatická aktivita faktoru VIII po intravenózním podání klesá v dvoufázové exponenciální
křivce. Během první fáze probíhá distribuce mezi intravaskulárními a dalšími kompartmenty
(tělesnými tekutinami) s poločasem eliminace z plazmy 1 až 8 hodin. V následující pomalejší fázi
kolísá poločas mezi 5–18 hodinami s průměrem přibližně 12 hodin. Zdá se, že tento údaj odpovídá
skutečnému biologickému poločasu.

Inkrementální výtěžnost přípravku Haemoctin SDH je přibližně 0,020 ± 0,003 IU/ml/IU/kg těl.
hmotnosti. Hladina aktivity faktoru VIII po intravenózním podání 1 IU faktoru VIII na kg tělesné
hmotnosti je přibližně 2 %.

Další farmakokinetické parametry přípravku Haemoctin SDH jsou:
• Oblast pod křivkou (AUC): asi 17 IU x hod/ml
• Střední doba zdržení (mean residence time, MRT): přibližně 15 hod
• Clearance: přibližně 155 ml/hod.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Lidský plazmatický koagulační faktor VIII (z koncentrátu) obsažený v přípravku je normální
složkou lidské plazmy a účinkuje stejně jako endogenní faktor VIII. Testování toxicity jedné
dávky není relevantní vzhledem k přetížení organismu. Testování toxicity opakovanou dávkou
u zvířat je neproveditelné vzhledem k indukci tvorby protilátek k cizorodému proteinu.

Dávky několikrát převyšující v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti doporučené dávky u lidí
nevyvolávají u zvířat žádné toxické účinky.

Protože klinické zkušenosti nenaznačují žádný tumorogenní nebo mutagenní efekt lidského
plazmatického koagulačního faktoru VIII, nejsou experimentální studie, zvláště na heterologních
druzích, považovány za nutné.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Prášek: Glycin, chlorid sodný, natrium-citrát, chlorid vápenatý
Rozpouštědlo: Voda pro injekci.

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.

K aplikaci smí být použity pouze přiložené infuzní sety, protože vlivem adsorpce faktoru VIII k
vnitřnímu povrchu některých součástí infuzního setu by mohlo dojít k selhání léčby.

6.3 Doba použitelnosti

roky
Po prvním otevření se přípravek musí použít okamžitě.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
8 /
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Injekční lahvičky uchovávejte v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Obsah 1 balení přípravku Haemoctin SDH:
injekční lahvička (20 ml) s práškem, sklo typu I dle Ph. Eur.
Lyofilizované zátky z halobutylové pryže, typ I dle Ph. Eur.
injekční lahvička s 5 ml rozpouštědla, sklo typu I dle Ph. Eur.
Zátky injekce z halobutylové pryže, typ I dle Ph. Eur.
Balení obsahuje také:
jednorázovou injekční stříkačku (5 ml), 1 převodní zařízení s filtrem, 1 infuzní kanylu
(motýlek).

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Rekonstituovaný léčivý přípravek musí být před podáním vizuálně zkontrolován pro výskyt
částic a změnu barvy. Roztok musí být čirý nebo lehce opalescentní. Nepoužívejte roztoky,
které jsou zakalené nebo obsahují usazeniny.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky

Návod k použití přípravku a zacházení s ním:
Je třeba po celou dobu postupu zachovávat absolutní sterilitu!

Obr. 1a Obr. 1b Obr. 1c Obr. 2 Obr.

Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr.






Rozpouštění koncentrátu:
• Ohřejte rozpouštědlo (vodu pro injekci) a prášek na pokojovou teplotu. Pokud je
používána k zahřívání vodní lázeň, je nutno úzkostlivě dbát, aby voda nepřišla do
9 / kontaktu s víčkem nebo zátkou injekčních lahviček. Jinak může dojít ke kontaminaci
přípravku.
• Důležité upozornění pro správné použití převodního zařízení: před otevřením se
ujistěte, že spodní bílá část převodního zařízení se přímo dotýká blistru (Obr. 1a:
správně / Obr. 1b: špatně. Pokud tomu tak není, tlačte převodní zařízení do blistru,
dokud se spodní bílá část nedotkne dna blistru (Obr. 1c).
• Odstraňte víčka z injekční lahvičky s rozpouštědlem i z injekční lahvičky s přípravkem
tak, aby se odkryla středová část pryžové zátky (Obr. 2). Očistěte zátky injekční
lahvičky s přípravkem a injekční lahvičky s rozpouštědlem dezinfekčním prostředkem.
• Sejměte uzávěr obalu převodního zařízení (Obr. 3).
• Položte injekční lahvičku s rozpouštědlem na rovný povrch. Umístěte modrou část
převodního zařízení v blistru přímo na svisle stojící injekční lahvičku s rozpouštědlem
(Obr. 4). Převodním zařízením neotáčejte!
• Odstraňte zbývající část blistru převodního zařízení. Blistr neztlačujte! Nyní se odhalí
bílá část převodního zařízení (Obr. 5).
• Položte injekční lahvičku s přípravkem na rovný povrch.
• Obraťte injekční lahvičku s rozpouštědlem s nasazeným převodním zařízením dnem
vzhůru. Vtlačte hrot bílé části adaptéru kolmo dolů skrz zátku injekční lahvičky
přípravku (Obr. 6). Vakuum přítomné v injekční lahvičce s přípravkem způsobí, že
rozpouštědlo proteče do injekční lahvičky s přípravkem.
• Opatrné otáčení injekční lahvičky napomůže v rozpouštění prášku. S injekční lahvičkou
netřeste příliš prudce, je nutné se vyhnout tvorbě pěny! Roztok je čirý nebo lehce
opalescentní.
• Poté proti směru hodinových ručiček odšroubujte modrou část převodního zařízení
společně s injekční lahvičkou s rozpouštědlem (Obr. 7). Zlikvidujte injekční lahvičku
s rozpouštědlem s připojenou modrou částí převodního zařízení. Odhalí se konektor
typu luer-lock.

Hotový roztok se musí použít ihned po rozpuštění. Roztoky se zákalem nebo viditelnými
částicemi se nesmí použít.

Injekce:
• Po rozpuštění prášku podle popisu výše našroubujte přiloženou injekční stříkačku na
konektor typu luer-lock injekční lahvičky s přípravkem s bílou částí převodního zařízení
(Obr. 8). Pak je možné natáhnout rozpuštěný přípravek snadno do injekční stříkačky.
Použití samostatného filtru není potřeba, neboť převodní zařízení má zabudovaný
vlastní filtr.
• Opatrně odpojte injekční lahvičku s bílou částí převodního zařízení od injekční
stříkačky. Přípravek okamžitě pomalu intravenózně aplikujte pomocí přiložené
motýlkové jehly. Rychlost podání injekce nesmí přesáhnout 2–3 ml za minutu.
• Po použití motýlkové jehly použijte ochranné víčko, aby byla další manipulace
bezpečná.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Biotest Pharma GmbH
Landsteinerstrasse 63303 Dreieich
Německo
Tel.: +49 6103 801-Fax: +49 6103 801-E-mail: mail@biotest.com


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

10 / Haemoctin SDH 250 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok: 75/139/92-A/C
Haemoctin SDH 500 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok: 75/139/92-B/C
Haemoctin SDH 1000 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok: 75/139/92-C/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 5. 2. 1992
Datum posledního prodloužení registrace: 16. 10. 2012


10. DATUM REVIZE TEXTU