HAEMATE P -

sp. zn.sukls
Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Haemate P 250 IU FVIII/600 IU VWF prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok
Haemate P 500 IU FVIII/1200 IU VWF prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok
Haemate P 1000 IU FVIII/2400 IU VWF prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička přípravku Haemate P 250 IU FVIII/600 IU VWF obsahuje nominálně:
250 IU Factor VIII coagulationis humanus (FVIII).
600 IU Factor von Willebrand humanus (VWF).
Po rekonstituci s 5 ml vody pro injekci roztok obsahuje 50 IU/ml FVIII a 120 IU/ml VWF.

Jedna injekční lahvička přípravku Haemate P 500 IU FVIII/1200 IU VWF obsahuje nominálně:
500 IU Factor VIII coagulationis humanus (FVIII).
1200 IU Factor von Willebrand humanus (VWF).
Po rekonstituci s 10 ml vody pro injekci roztok obsahuje 50 IU/ml FVIII a 120 IU/ml VWF.

Jedna injekční lahvička přípravku Haemate P 1000 IU FVIII/2400 IU VWF obsahuje nominálně:
1000 IU Factor VIII coagulationis humanus (FVIII).
2400 IU Factor von Willebrand humanus (VWF).
Po rekonstituci s 15 ml vody pro injekci roztok obsahuje 66,6 IU/ml FVIII a 160 IU/ml VWF.

Aktivita FVIII (IU) se stanovuje pomocí chromogenního testu podle Evropského lékopisu. Specifická
aktivita FVIII Haemate P je přibližně 2 - 6 IU of FVIII/mg proteinu.

Aktivita VWF (IU) se vyhodnocuje podle aktivity kofaktoru ristocetinu (VWF:RCo) porovnané s
mezinárodním standardem pro koncentrát von Willebrandova faktoru (WHO). Specifická aktivita VWF
pro Haemate P je přibližně 5 - 17 IU VWF:RCo/mg proteinu.

Haemate P se vyrábí z plazmy lidských dárců.

Pomocná látka se známým účinkem:
Sodík:
Haemate P 250 IU FVIII/600 IU VWF a Haemate P 500 IU FVIII/1200 IU VWF – přibližně 113 mmol/l
(2,6 mg/ml)
Haemate P 1000 IU FVIII/2400 IU VWF – přibližně 150 mmol/l (3,5 mg/ml)

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok.
Bílý prášek a čiré, bezbarvé rozpouštědlo pro přípravu injekčního/infuzního roztoku.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Von Willebrandova nemoc (VWD)

Profylaxe a léčba hemorhagie nebo krvácení při chirurgickém zákroku, jestliže samotná léčba
desmopressinem (DDAVP) je neúčinná nebo kontraindikována.

Hemofilie A (vrozený deficit faktoru VIII)

Profylaxe a léčba krvácení u pacientů s hemofilií A.
Tento přípravek se užívá k doplnění deficitu faktoru VIII a při léčbě pacientů s protilátkami proti faktoru
VIII.

4.2. Dávkování a způsob podání

Léčba VWD a hemofilie A by měla být vedena lékařem, který má zkušenosti s léčbou poruch hemostázy.

Dávkování

von Willebrandova nemoc:

Je důležité vypočítat dávku specifikovanou podle počtu IU VWF:RCo.

Obecně, 1 IU/kg VWF:RCo zvýší hladinu VWF:RCo v oběhu o 0,02 IU/ml (2 %).
Mělo by být dosaženo hladiny VWFRCo >0,6 IU/ml (60 %) a FVIII:C >0,4 IU/ml (40 %).

Obvykle se doporučuje 40-80 IU/kg von Willebrandova faktoru (VWF:RCo) a 20-40 IU FVIII:C na
kilogram tělesné hmotnosti k dosažení hemostázy.

Počáteční dávka 80 IU/kg von Willebrandova faktoru by se měla požadovat zvláště u pacientů s typem von Willebrandovy nemoci, kde k udržení adekvátních hladin se požadují větší dávky než u jiných typů
von Willebrandovy nemoci.

Prevence hemoragie v případech chirurgického zákroku nebo závažného traumatu:
K prevenci masivního krvácení během nebo po chirurgickém zákroku měla by být injekce přípravku
podána 1 nebo 2 hodiny před chirurgickým zákrokem.

Odpovídající dávka by měla být podána každých 12-24 hodin. Dávka a délka trvání léčby závisí na
klinickém stavu pacienta, na typu a závažnosti krvácení a hladinách obou faktorů VWF:RCo a FVIII:C.

Při používání přípravku s von Willebrandovým faktorem obsahujícím FVIII, by si ošetřující lékař měl být
vědom, že pokračující léčba může způsobit nadměrný vzestup FVIII:C. Po 24-48 hodinách léčby, aby
nedocházelo k nekontrolovanému vzestupu FVIII:C, je třeba zvážit snížení dávek a/nebo prodloužení
intervalu mezi dávkami.

Pediatrická populace

Dávkování u dětí je založeno na tělesné hmotnosti, a proto se obecně řídí stejnými pokyny jako
u dospělých. Četnost podání by měla být vždy orientována na klinický účinek u individuálních případů.

Hemofilie A:

Monitorování léčby
V průběhu léčby se doporučuje vhodné stanovení hladin faktoru VIII k určení podávané dávky a
frekvence opakovaných infuzí. Jednotliví pacienti se mohou lišit ve své odpovědi na faktor VIII, což se
projevuje různými poločasy a recovery. Dávka vycházející z tělesné hmotnosti si může vyžádat úpravu u
pacientů s podváhou nebo nadváhou. V případě větších chirurgických zákroků je nezbytné přesné
monitorování průběhu substituční terapie pomocí koagulační analýzy (aktivita plazmatického faktoru
VIII).

Pacienti by měli být monitorováni s ohledem na vývoj inhibitorů faktoru VIII. Viz také bod 4.4.

Dávkování a délka trvání substituční léčby závisí na závažnosti deficitu faktoru VIII, na místě a rozsahu
krvácení a na klinickém stavu pacienta.

Je důležité vypočítat dávku specifikovanou podle počtu IU FVIII:C.

Počet podaných jednotek faktoru VIII je vyjádřen v mezinárodních jednotkách (IU), které odpovídají
současnému standardu WHO pro přípravky s koncentrátem faktoru VIII. Aktivita faktoru VIII v plazmě je
vyjádřena buď v procentech (relativně k normální lidské plazmě) nebo přednostně v IU (relativně
k mezinárodnímu standardu pro faktor VIII v plazmě).
mezinárodní jednotka aktivity faktoru VIII je ekvivalentní množství faktoru VIII v l ml normální lidské
plazmy.

Požadovaná léčba
Výpočet požadovaného množství faktoru VIII je založen na empirickém zjištění, že podání 1 IU faktoru
VIII na kg tělesné hmotnosti zvýší aktivitu faktoru VIII v plazmě asi o 2 % (2 IU/dl) normální aktivity.
Požadovaná dávka se vypočte podle následujícího vzorce:

Potřebný počet jednotek=tělesná hmotnost (kg) x požadovaný vzestup faktoru VIII (% nebo IU/dl) x 0,
Množství, které má být podáno a frekvence podání by měly být vždy přizpůsobeny klinické účinnosti
v individuálním případě.

V případě následujících krvácivých příhod by aktivita faktoru VIII neměla klesnout pod stanovenou
hladinu plazmatické aktivity (v % normálu nebo IU/dl) v odpovídajícím období. Následující tabulka může
být použita jako vodítko pro stanovení dávky při krvácivých příhodách a chirurgických výkonech:

Stupeň krvácení/
Typ chirurgického výkonu
Požadovaná hladina faktoru
VIII v plazmě (% nebo IU/dl)
Četnost dávek (hodin), délka
trvání (dny)
Krvácení
Časná hemartróza, krvácení do
svalů nebo do dutiny ústní
20 - 40 Opakovat každých 12-24 hodin.
Nejméně 1 den, dokud se
krvácení, které se projevuje
bolestí, nezastaví nebo nedojde
ke zhojení.
Rozsáhlejší hemartróza, krvácení
do svalů nebo hematom
30 - 60 Opakovat infuzi každých 12 – hodin po dobu 3 – 4 dnů nebo
déle dokud bolest a akutní
nemohoucnost neustoupí
Život ohrožující krvácení

60 – 100 Opakovat infuze každých 8 – hodin dokud nepomine ohrožení
života
Chirurgické zákroky
Menší operace včetně vytržení
zubu
30 - 60 Každých 24 hodin, nejméně den, až je dosaženo zhojení.
Velké chirurgické výkony 80 – (před a po operaci)
Opakovat infuzi každých 8 – hodin až do adekvátního zhojení
rány, pak pokračovat v léčbě
nejméně dalších 7 dní k udržení
aktivity faktoru VIII
na 30 – 60 % (IU/dl)

Profylaxe
Na dlouhodobou profylaxi krvácení u pacientů se závažnou hemofilií A se obvykle podává 20 – 40 IU
faktoru VIII na kg tělesné hmotnosti v intervalech 2 – 3 dnů. V některých případech zvláště u mladších
pacientů, může být nutné podávat přípravek v kratších intervalech nebo ve vyšších dávkách.

Pediatrická populace

Nejsou k dispozici žádné údaje z klinických studií o dávkování přípravku Haemate P u dětí.

Způsob podání

Pro intravenózní podání
Rekonstituujte přípravek tak, jak je popsáno v bodě 6.6. Před podáním je třeba rekonstituovaný přípravek
zahřát na pokojovou nebo tělesnou teplotu. Podáván by měl být pomalu intravenózně rychlostí příjemnou
pro pacienta. Přípravek natažený do injekční stříkačky se musí podat okamžitě.

V případě velkého množství faktoru, který má být podán, může být podána infuze. Pro tento účel se
převede rekonstituovaný přípravek do schváleného infuzního setu.

Injekční nebo infuzní rychlost nemá přesáhnout 4 ml za minutu. Pozorujte pacienta, zda nemá
bezprostřední reakci. Jestliže se nějaká reakce objeví, která je ve spojení s podáním Haemate P, je nutno
rychlost infuze snížit nebo podání úplně zastavit, což závisí na klinickém stavu pacienta (viz bod 4.4).

4.3. Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost
Za účelem zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků má být jednoznačně zaznamenán
název a číslo šarže podávaného přípravku.

Hypersenzitivita
Hypersenzitivní reakce jsou možné. Objeví-li se příznaky přecitlivělosti, pacienti by měli být poučeni, aby
okamžitě přerušili používání přípravku a kontaktovali svého lékaře. Pacienti by měli být informováni o
časných příznacích hypersenzitivních reakcí včetně kopřivky, generalizované kopřivky, tlaku na hrudi,
sípotu, hypotenze a anafylaxe.

V případě šoku musí být dodrženy současné lékařské standardy pro léčbu šoku.

Přípravek Hemate P 250 IU FVIII/600 IU VWF obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné
injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“

Přípravek Haemate P 500 IU FVIII/1200 IU VWF obsahuje 26 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což
odpovídá 1,3 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého,
který činí 2 g sodíku.

Přípravek Haemate P 1000 IU FVIII/2400 IU VWF obsahuje 52,5 mg sodíku v jedné injekční lahvičce,
což odpovídá 2,6 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro
dospělého, který činí 2 g sodíku.

Von Willebrandova choroba

U pacientů se známými klinickými nebo laboratorními rizikovými faktory (např. v perioperačním období
bez provádění tromboprofylaxe, žádná časná mobilita, obezita, předávkování, rakovina) existuje riziko
výskytu trombotických příhod včetně plicní embolie. Proto pacienti s tímto rizikem musí být sledováni na
časné příznaky trombózy. Profylaxe proti žilní tromboembolii by měla být zahájena podle aktuálních
doporučení.

Při použití přípravků s von Willebrandovým faktorem, ošetřující lékař by si měl být vědom, že pokračující
léčba může mít za následek nadměrný vzestup FVIII:C. U pacientů, kteří dostávají přípravky obsahující
FVIII a VWF je třeba sledovat plazmatické hladiny FVIII:C, aby se včas zabránilo vysokému nárůstu
plazmatických hladin FVIII:C, které mohou být zvýšeným rizikem pro trombotické příhody, a měla by být
nasazena antitrombotická opatření.

U pacientů s VWD, zvláště 3 typu, se mohou vyvinout neutralizující protilátky /inhibitory) proti VWF.
Pokud nedojde k očekávanému vzestupu aktivity faktoru vWF:RCo v plazmě, nebo pokud není krvácení
zvládnuto odpovídající dávkou, je třeba provést vyšetření na přítomnost inhibitorů faktoru VWF.
U pacientů s vysokými hladinami inhibitorů, může být léčba neúčinná, a je třeba zvážit jiné léčebné
možnosti.

Hemofilie A

Inhibitory
Tvorba neutralizujících protilátek (inhibitorů) faktoru VIII je známou komplikací léčby jedinců
s hemofilií A. Tyto inhibitory jsou obvykle imunoglobuliny IgG zaměřené proti prokoagulační aktivitě
faktoru VIII, které jsou kvantifikovány v Bethesda jednotkách (Bethesda Units, BU) na ml plazmy
s použitím modifikovaného testu. Riziko vzniku inhibitorů souvisí se závažností onemocnění i s expozicí
faktoru VIII, přičemž toto riziko je nejvyšší během prvních 50 dnů expozice, ale pokračuje po celý život,
i když riziko je méně časté.
Klinický význam vzniku inhibitorů bude záviset na titru inhibitoru, přičemž inhibitory nízkého titru
představují menší riziko nedostatečné klinické odpovědi než inhibitory vysokého titru.

Obecně platí, že všichni pacienti léčení přípravky s koagulačním faktorem VIII musí být pečlivě sledováni
s ohledem na vznik inhibitorů pomocí příslušných klinických pozorování a laboratorních testů. Pokud
není dosaženo očekávaných hladin aktivity faktoru VIII v plazmě nebo pokud není krvácení patřičnou
dávkou zvládnuto, je třeba provést test na přítomnost inhibitoru FVIII. U pacientů s vysokými hladinami
inhibitoru nemusí být terapie faktorem VIII účinná a je třeba zvážit jiné možnosti léčby. Péče o takové
pacienty má být vedena lékaři se zkušenostmi v péči o hemofilii a inhibitory faktoru VIII.

Kardiovaskulární příhody
U pacientů s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory může zvýšit substituční terapie s FVIII
kardiovaskulární riziko.

Komplikace spojené s katetrizací
Pokud je požadován centrální žilní přístup (CVAD), je třeba zvážit riziko komplikací souvisejících s
CVAD včetně lokálních infekcí, bakteriémie a trombózy v místě zavedení katetru.

Virová bezpečnost
Standardní opatření zabraňující přenosu infekce v souvislosti s používáním léčivých přípravků
vyrobených z lidské krve nebo plazmy zahrnují výběr dárců, testování jednotlivých odběrů krve
a plazmatických poolů na specifické ukazatele infekce a zařazení účinných výrobních postupů na
inaktivaci/eliminaci virů. Přesto jsou-li podávány léčivé přípravky připravené z lidské krve nebo plazmy,
nelze zcela vyloučit možnost přenosu infekčních agens. To platí i pro jakékoli neznámé nebo vznikající
viry a jiné patogeny.

Opatření jsou považována za účinná u obalených virů, jako je virus lidské imunodeficience (HIV), virus
hepatitidy B (HBV) a virus hepatitidy C (HCV) a neobaleného viru hepatitidy A (HAV).

Opatření mohou mít omezený účinek u neobalených virů jako je parvovirus B19.

Infekce parvovirem B 19 může být závažná pro těhotné ženy (infekce plodu) a pro jedince
s imunodeficitem nebo zvýšenou tvorbou červených krvinek (např. při hemolytické anemii).

Doporučuje se očkování (hepatitida A a B) u těch pacientů, kteří pravidelně nebo opakovaně dostávají
přípravky FVIII/VWF pocházející z lidské plazmy.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly studovány žádné interakce VWF a FVIII s jinými léčivými přípravky.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Reprodukční studie na zvířatech nebyly s Haemate provedeny.

von Willebrandova nemoc
Situace je různá u von Willebrandovy nemoci vzhledem k autosomální dědičnosti. Ženy jsou více
ohroženy než muži, protože je u nich riziko přídatného krvácení, jako je menstruace, těhotenství,
namáhavá činnost, porod dítěte a gynekologické komplikace. Na základě postmarketingových zkušeností
se doporučuje substituční léčba faktorem VWF a prevence akutního krvácení. Nejsou k dispozici žádné
klinické studie se substituční léčbou VWF u těhotných a kojících žen.

Hemofilie A
Vzhledem k vzácnému výskytu hemofilie A u žen, nejsou s použitím faktoru VIII v průběhu těhotenství
a kojení žádné zkušenosti.

Proto VWF a FVIII by měl být používán během těhotenství a kojení jen v případě, že indikace jsou zcela
jasné.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Haemate nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly získány z postmarketingových zkušeností.

Souhrn bezpečnostního profilu

Během léčby přípravkem Haemate P se mohou u dospělých a dospívajících objevit následující nežádoucí
účinky:
Přecitlivělost nebo alergické reakce, tromboembolické příhody a horečka. Navíc se u pacientů mohou
vyvinout inhibitory FVIII a VWF.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Tabulka uvedená níže je podle MedDRA klasifikace orgánových systémů.

Frekvence byly hodnoceny podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10),
méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100), vzácné (≥ 1 / 10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není
známo (z dostupných údajů nelze určit ).

Standardní třída
orgánových systémů
dle MedDRA
Nežádoucí účinek Frekvence

Poruchy krve a lymfatického
systému
Hypervolémie
Haemolýza
VWF inhibice
FVIII inhibice
Není známo
Není známo
Velmi vzácné
Méně časté (PTP)*
Velmi časté (PUP)*
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Horečka Velmi vzácné
Poruchy imunitního systému Hypersensitivita (alergická
reakce)
Velmi vzácné
Cévní poruchy Trombóza
Tromboembolické příhody
Velmi vzácné
Velmi vzácné

*Frekvence vychází ze studií se všemi přípravky s faktorem VIII, které zahrnovaly pacienty se závažnou
hemofilií A. PTP = dříve léčení pacienti, PUP = dříve neléčení pacienti.

Popis vybraných nežádoucích účinků

• Poruchy krve a lymfatického systému

Jestliže jsou vyžadované opakovaně vysoké nebo četnější dávky, nebo jsou-li přítomny inhibitory nebo
v předoperační nebo pooperační chirurgické péči, by měli být všichni pacienti sledováni na příznaky
hypervolemie. U pacientů s krevní skupinou A, B a AB by měly být sledovány příznaky intravaskulární
hemolýzy a/nebo klesající hodnoty hematokritu.

• Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi vzácně byla pozorována horečka.

• Poruchy imunitního systému

Přecitlivělost nebo alergické reakce byly pozorovány velmi vzácně (které se mohou projevit
angioedémem, pálením a štípáním v místě podání, zimnicí, zarudnutím, generalizovanou kopřivkou,
bolestí hlavy, vyrážkou, hypotenzí, letargií, nevolností, neklidem, tachykardií, tlakem na prsou,
mravenčením, zvracením, sípotem) a mohou v některých případech vyústit v těžkou anafylaxi (včetně
šoku).

Von Willebrandova nemoc

• Poruchy krve a lymfatického systému

U pacientů s VWD, zvláště typu 3, mohou velmi vzácně vzniknout neutralizující protilátky (inhibitory)
proti VWF. Jestliže se objeví tyto inhibitory, může to manifestovat neadekvátní klinickou odpověď. Tyto
protilátky jsou precipitující a mohou se objevit spolu s anafylaktickými reakcemi.
Z toho důvodu by u pacientů se sklonem k anafylaktické reakci měla být stanovena přítomnost inhibitoru.

U všech těchto případů se doporučuje kontaktovat specializované centrum pro léčbu hemofilie.

• Cévní poruchy

Riziko trombotických / tromboembolických příhod (včetně plicní embolie) je velmi vzácné.

U pacientů, kteří dostávají přípravky VWF, mohou významně stoupnout hladiny FVIII:C v plazmě a může
se tak zvýšit riziko trombotických příhod (viz také bod 4.4).

Hemofilie A

• Poruchy krve a lymfatického systému

K rozvoji neutralizujících protilátek (inhibitorů) může dojít u pacientů s hemofilií A, kteří jsou léčeni
faktorem VIII, včetně přípravku Haemate P. Pokud se takové inhibitory objeví, může se tento stav projevit
jako nedostatečná klinická odpověď. V takovém případě se doporučuje kontaktovat specializované
hemofilické centrum.

Informace o bezpečnosti vzhledem k přenosným agens viz bod 4.4.

Pediatrická populace

Očekává se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků bude stejná u dětí jako u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Žádné příznaky předávkování s VWF a FVIII nebyly pozorovány. Přesto riziko trombózy nemůže být
vyloučeno v případě velkého předávkování, zvláště přípravky obsahujícími FVIII a VWF s vysokým
obsahem FVIII.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihemorhagika: krevní koagulační faktory, kombinace von Willebrandova
faktoru a koagulačního faktoru VIII
ATC kód: B02BD
Von Willebrandův faktor

Haemate P se chová stejně jako endogenní VWF.

Spolu ke své roli jako faktor VIII chránící bílkoviny, von Willebrandův faktor zprostředkovává adhezi
destiček na poškozený cévní epitel a hraje hlavní roli v agregaci destiček.

Podání VWF dovoluje korekci hemostatických abnormalit projevující se u pacientů, kteří trpí deficitem
VWF (VWD) ve dvou hladinách:

- VWF obnovuje adhezi destiček k cévnímu subendotelu v místě cévního poškození (tím, že se váže k
subendotelu cév i k membráně krevní destičky), což zajišťuje primární hemostázu, což se projeví
zkrácením doby krvácení. Tento účinek se projeví okamžitě a jak je známo je závislý na úrovni
polymerizace proteinu.
- VWF vyvolává pozdní korekci asociačního deficitu FVIII. Při intravenózním podání se VWF váže na
endogenní FVIII (který je produkován normálně pacientem) stabilizací tohoto faktoru zabraňuje jeho
rychlé degradaci. Z tohoto důvodu, podání čistého VWF (VWF produkt s nízkou hladinou FVIII)
obnovuje hladinu FVIII:C do normálu, jako sekundární účinek po první infuzi s mírným zpožděním.

Podávání přípravku FVIII:C obsahujícím VWF obnovuje hladinu FVIII:C k normálu ihned po první
infuzi.

Faktor VIII

Haemate P působí stejnou cestou jako endogenní FVIII.

Komplex faktoru VIII s von Willebrand faktorem obsahuje 2 molekuly (faktor VIII a von Willebrand
faktor) s odlišnými fyziologickými funkcemi.
Po podání pacientovi s hemofilií faktor VIII se váže na von Willebrand faktor v oběhovém systému
pacienta.
Aktivovaný faktor VIII jako kofaktor pro aktivaci faktoru IX urychluje konverzi faktoru X aktivací
faktoru X. Aktivovaný faktor X konvertuje protrombin na trombin. Trombin pak konvertuje fibrinogen na
fibrin a vytvoří se koagulum. Hemofilie A je pohlavím řízená dědičná porucha krevní srážlivosti, jejíž
příčinou je snížená hladina faktoru VIII a výsledkem je zvýšené krvácení do kloubů, svalů nebo vnitřních
orgánů, buď spontánní nebo jako důsledek úrazu nebo chirurgického traumatu. Při substituční léčbě se
hladina plazmatického faktoru VIII zvýší, tím dojde k dočasné úpravě deficitu faktoru a tím také k úpravě
sklonu ke krvácení.

Je třeba poznamenat, že roční výskyt krvácení (ABR) není porovnatelný mezi různými koncentráty
faktorů ani mezi různými klinickými studiemi.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Von Willebrandova nemoc

Farmakokinetika Haemate P byla stanovena u 28 VWD pacientů ( typ 1 n=10; typ 2A n=10; typ 2M n= 1,
typ 3 n=7) v nekrvácivém stavu. Střední konečný poločas VWF:RCo (2-kompartmentový model) byl 9,hodin (rozmezí: 2,8 až 51,1 hodin). Střední počáteční poločas byl 1,47 hodin (rozmezí: 0,28 - 13,hodiny). Střední in vivo recovery VWF:RCo aktivity byl 1,9 (IU/dl) (IU/kg) (rozmezí: 0,6 až 4,5 (IU/dl)
(IU/kg)). Střední AUC byl 1664 IU/dl*h (rozmezí 142 až 3846 IU/dl*h), střední MRT byl 13,7 hodiny
(rozmezí: 3,0 až 44,6 hodin) a průměrná clearance byla 4,81 ml/kg/h (rozmezí: 2,08 až 53,0 ml/kg/h).

Peak plasmatické hladiny VWF se obyčejně objevil kolem 50 minut po podání injekce. Peak hladiny
FVIII se objevil mezi 1 až 1,5 hodinami po injekci.

Faktor VIII

Po intravenózní injekci je rychlé zvýšení plasmatické aktivity FVIII (FVIII:C), následuje rychlé snížení
aktivity a poté pomalé snížení aktivity. Studie prováděné u pacientů s hemofilií A ukazují střední poločas
12,6 hodin (rozmezí: 5,0 až 27,7 hodin). Přechodný střední FVIII in vivo recovery byl zjištěn 1,73 IU/dl
na IU/kg (rozmezí: 0,5 až 4,13). Zjištěna střední doba zdržení (MRT) byla 19,0 hodin (rozmezí 14,8 -40,hodiny), střední prostor pod křivkou (AUC) byl 36,1 (% * hodin) (IU/kg) (rozmezí 14,8-72,4 (% *
hodin)/IU kg), střední clearance 2,8 ml/h/kg (rozmezí:1,4-6,7 ml/h/kg).

Pediatrická populace

Nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje u pacientů mladších než 12 let.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Haemate P obsahuje faktor VIII a von Willebrand faktor jako léčivé látky, které jsou připraveny z lidské
plazmy a působí jako endogenní složky plazmy. Jednorázově aplikovaná dávka Haemate P různým
živočišným druhům nevykazovala toxické účinky. Předklinické studie s opakovanými dávkami (chronická
toxicita, kancerogenita a mutagenita) nemohly být přiměřeně předvedeny na konvenčních živočišných
modelech vzhledem ke vzniku protilátek, které vznikají po podání proti heterologní lidské bílkovině.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.l. Seznam pomocných látek

Lidský albumin
Glycin
Chlorid sodný
Natrium-citrát

Hydroxid sodný nebo kyselina chlorovodíková (v malém množství na úpravu pH)

Dodávané rozpouštědlo: voda pro injekci 5/10/15 ml

6.2. Inkompatibility

Tento léčivý přípravek se nemá mísit s jinými léčivými přípravky, ředidly a rozpouštědly s výjimkou
uvedených v bodě 6.1.

6.3. Doba použitelnosti

roky

Fyzikální a chemická stabilita po rekonstituci před použitím byla prokázána na dobu 3 hodin při pokojové
teplotě (max. 25 °C).
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě, protože Haemate P neobsahuje žádnou
konzervační látku. Není-li přípravek použitý okamžitě, doba uchovávání přípravku by neměla být delší
než 3 hodiny při pokojové teplotě.

Jakmile je přípravek převeden do stříkačky, měl by být použit okamžitě.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte přípravek Haemate P při teplotě do 25 °C.
Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Vnitřní obaly

Lahvičky se substancí:
250 IU FVIII/600 IU VWF: Injekční lahvičky jsou vyrobeny z bezbarvého trubicového skla třídy I
(Ph.Eur.). Injekční lahvičky jsou uzavřeny pryžovou infuzní zátkou (bez latexu), plastikovým krytem
a hliníkovým uzávěrem.
500 IU FVIII/1200 IU VWF a 1000 IU FVIII/2400 IU VWF: Injekční lahvičky jsou vyrobeny
z bezbarvého tvarovaného skla třídy II (Ph.Eur.). Injekční lahvičky jsou uzavřeny pryžovou infuzní zátkou
(bez latexu), plastikovým krytem a hliníkovým uzávěrem.

Lahvičky pro rozpouštědlo (voda pro injekci):
Injekční lahvičky pro rozpouštědlo jsou vyrobeny z trubicového skla s ošetřeným vnitřním povrchem, sklo
třída I (Ph.Eur.) bezbarvé. Injekční lahvičky jsou uzavřeny pryžovou infuzní zátkou (bez latexu),
plastikovým krytem a hliníkovým uzávěrem.

Velikost balení:

Krabička s 250 IU FVIII/600 IU VWF obsahuje:
injekční lahvičku s práškem
injekční lahvičku s 5 ml vody pro injekci
l přepouštěcí adaptér s filtrem Aplikační souprava (vnitřní krabička):
injekční stříkačku 5 ml k jednorázovému použití
venepunkční set
tampony s alkoholem
nesterilní náplast

Krabička s 500 IU FVIII/1200 IU VWF obsahuje:
injekční lahvičku s práškem
injekční lahvičku s 10 ml vody pro injekci
l přepouštěcí adaptér s filtrem Aplikační souprava (vnitřní krabička):
injekční stříkačku 10 ml k jednorázovému použití
venepunkční set
tampony s alkoholem
nesterilní náplast

Krabička s 1000 IU FVIII/2400 IU VWF obsahuje:
injekční lahvičku s práškem
injekční lahvičku s 15 ml vody pro injekci
l přepouštěcí adaptér s filtrem Aplikační souprava (vnitřní krabička):
injekční stříkačku 20 ml k jednorázovému použití
venepunkční set
tampony s alkoholem
nesterilní náplast

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Všeobecné pokyny:
• Roztok má být čirý nebo slabě opalescentní. Po filtraci/nasátí (viz níže) má být rekonstituovaný
přípravek před podáním zkontrolován vizuálně, nesmí obsahovat částice a musí být bezbarvý.
I když je návod k použití pro postup rozpuštění přesně dodržen, není neobvyklé, že několik
vloček nebo částic může zůstat. Filtr, který je součástí setu Mix2Vial, zcela odstraňuje tyto
částice. Filtrace neovlivňuje výpočet dávkování. Nepoužívejte viditelně zakalené roztoky nebo
roztoky, které po filtraci ještě obsahují vločky nebo částice.
• Rekonstituce a nasátí musí být provedeno za aseptických podmínek.

Rekonstituce:
Zahřejte rozpouštědlo na pokojovou teplotu. Sejměte vyklápěcí víčka z lahviček s přípravkem Haemate P
i s rozpouštědlem, očistěte pryžové zátky dezinfekčním roztokem a nechte je oschnout než otevřete balení
Mix2Vial.


1. Otevřete balení Mix2Vial tím, že vyklopíte
víčko. Nevytahujte Mix2Vial z blistru!
2. Postavte injekční lahvičku s rozpouštědlem
na rovný a čistý povrch, držte ji pevně. Uchopte
Mix2Vial společně s blistrem a zatlačte hrot
modrého konce adaptéru rovně dolů skrz
pryžovou zátku injekční lahvičky
s rozpouštědlem.
3. Opatrně odstraňte blistr ze soupravy Mix2Vial
tak, že ho držíte za okraj a táhnete svisle vzhůru.
Přesvědčte se, že jste vytáhli jen blistrový obal
a ne soupravu Mix2Vial.
4. Postavte injekční lahvičku s přípravkem
Haemate P na rovný a pevný povrch. Obraťte
injekční lahvičku s rozpouštědlem spolu
s nasazenou soupravou Mix2Vial a zatlačte hrot
průhledného konce adaptéru rovně dolů skrz
pryžovou zátku injekční lahvičky s přípravkem
Haemate P. Rozpouštědlo se samo automaticky
nasaje do injekční lahvičky s přípravkem Haemate
P.
5. Uchopte jednou rukou tu část soupravy
Mix2Vial, kde je injekční lahvička s přípravkem
Haemate P a druhou rukou tu část, kde je injekční
lahvička od rozpouštědla a odšroubujte je od sebe
opatrně na dvě části, aby se zabránilo
nadměrnému tvoření pěny při rozpouštění
přípravku Haemate P. Odstraňte injekční
lahvičku od rozpouštědla s připojeným modrým
adaptérem soupravy Mix2Vial.
6. Jemně otáčejte injekční lahvičkou s přípravkem
Haemate P s připojeným průhledným adaptérem,
dokud se přípravek zcela nerozpustí. Netřepejte
s ní.
7. Nasajte vzduch do prázdné sterilní injekční
stříkačky. Zatímco je injekční lahvička
s přípravkem Haemate P dnem dolů, spojte
injekční stříkačku s koncovkou Luer Lock
soupravy Mix2Vial a vstříkněte vzduch do
injekční lahvičky s přípravkem Haemate P.

Natažení a podání

8. Zatímco držíte píst injekční stříkačky stlačený,
obraťte celý systém dnem vzhůru. Pomalým
vytahováním pístu natáhněte roztok do injekční
stříkačky.

9. Po natažení roztoku do injekční stříkačky
uchopte pevně válec injekční stříkačky (píst stále
směřuje dolů) a odpojte průhledný adaptér
soupravy Mix2Vial od injekční stříkačky.




Na injekci přípravku Haemate P je vhodné použít umělohmotnou injekční stříkačku k jednorázovému
použití, neboť roztoky tohoto typu mají tendenci přilnout ke skleněnému zabroušenému povrchu, který
mají všechny skleněné injekční stříkačky.

Roztok podávejte pomalu intravenózně (viz bod 4.2).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

CSL Behring GmbH
Emil-von-Behring-Str. 35041 Marburg
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

16/158/84-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 6.6.1984
Datum posledního prodloužení registrace: 17.12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

25. 5.