EREMFAT -

přeloženo z němčiny do češtiny
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem
specifického léčebného programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický
léčebný program. Nejedná se o dokument schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Odborná informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

EREMFAT i.v. 300 mg, prášek pro infuzní roztok
EREMFAT i.v. 600 mg, prášek pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Účinná látka: rifampicin sodium
injekční lahvička přípravku EREMFAT i.v. 300 mg s 313,2 mg prášku pro infuzní roztok obsahuje
308,2 mg sodné soli rifampicinu (ekvivalentní 300 mg rifampicinu).
injekční lahvička přípravku EREMFAT i.v. 600 mg s 626,4 mg prášku pro infuzní roztok obsahuje
616,4 mg sodné soli rifampicinu (ekvivalentní 600 mg rifampicinu).
Jiné složky se známým účinkem: EREMFAT i.v. 300 mg a EREMFAT i.v. 600 mg obsahují méně než
mmol (23 mg) sodíku na injekční lahvičku s přípravkem (viz bod 4.4.)
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg:
Prášek pro infuzní roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg je indikován u dospělých, mladistvých a dětí.
K léčbě všech forem tuberkulózy s citlivostí patogenu na rifampicin, vždy v kombinaci s jinými
chemoterapeutiky účinnými proti patogenům tuberkulózy.

K léčbě pulmonálních, lokalizovaných extrapulmonálních a také diseminovaných infekcí způsobených
netuberkulózními mykobakteriemi (NTM) vždy v kombinaci s dalšími antimykobakteriálně účinnými
antibiotiky.
Ke kombinované léčbě lepry.
Jiné infekce:
Ke kombinované léčbě závažných grampozitivních a gramnegativních nemykobateriálních infekcí s citlivostí
patogenů na rifampicin
• Infekce způsobené grampozitivními bakteriemi:

přeloženo z němčiny do češtiny
Těžké stafylokokové infekce způsobené Staphylococcus aureus nebo S. epidermidis, včetně
stafylokoků rezistentních na methicilin (MRSA) [osteomyelitida, endokarditida náhrady chlopně
a infekce způsobené cizími tělesy]

• Infekce způsobené gramnegativními bakteriemi:
Kombinovaná léčba brucelózy.

Profylaxe meningokokové meningitidy: k léčbě asymptomatických přenašečů Neisseria meningitidis pro
elimininaci meningokoků z nosohltanu. Chemoprofylaxe se doporučuje následujícím dvěma skupinám:
pacientům po kurativní léčbě a před opětovným začleněním do společnosti a všem osobám, které byly
v průběhu 10 dnů před hospitalizací vystaveny sekretům z hrtanu pacienta.

Profylaxe meningitidy způsobené Haemophilus influenzae typu b (Hib): léčba asymptomatických přenašečů
H. influenzae a jako chemoprofylaxe u exponovaných (neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných)
dětí ve věku od 1 měsíce do 4 let a u exponovaných osob s relevantní imunodeficiencí nebo
imunosupresí.

Použití intravenózní formy je vyhrazeno především pro pacienty, kteří se nacházejí v kritických stavech a
mají těžkou formu onemocnění nebo u kterých je perorální podání nemožné nebo nevhodné (poruchy
vědomí nebo poruchy trávení, které omezují perorální užívání přípravku). Pro ostatní pacienty je
EREMFAT k dispozici s vhodným množstvím účinné látky a ve vhodných lékových formách.

Při léčbě mykobakteriálních infekcí by měly být dodržovány obecně uznávaná pokyny pro vhodné
použití antimikrobiálních látek a speciálně antimykobakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba tuberkulózy
Pro léčbu tuberkulózy platí následující dávkování závislé na tělesné hmotnosti pro podání jednou denně.
Klinické zkušenosti s parenterálním podáváním přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg u dospělých
jsou široké, ale zkušenosti s tímto podáváním u dětí jsou poněkud omezené.
Není však žádný důvod se domnívat, že by byl přípravek EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg dětmi tolerován
hůře, než je tomu u dospělých.
Děti ve věku < 3 měsíce
Pro dávkování u kojenců mladších než 3 měsíce nelze dát žádné doporučení, protože údaje o účinné látce
rifampicinu jsou nedostatečné.
Věková skupina Denní dávka v
mg/kg tělesné
hmotnosti (TH)
Upozornění
Dospělí ve věku ≥ let
10 (8-12) Denní dávka u dospělých ve věku ≥ 18 let by neměla být
nižší než 450 mg a neměla by překročit 600 mg.
Mladiství ve věku ≥až < 18 let
10 (8-12) Denní dávka u mladistvých ve věku ≥12 a < 18 let by
neměla překročit 600 mg.
Děti ve věku ≥měsíce až< 12 let
15 (10-20) Denní dávka by u dětí ve věku ≥ 3 měsíce a < 12 let
neměla překročit 600 mg.


přeloženo z němčiny do češtiny
Starší pacienti:
Viz bod 4.4.
Intermitentní léčba tuberkulózy
Doporučuje se podávat léky při léčbě tuberkulózy denně po celou dobu léčebné fáze, protože tento postup
zaručuje maximální terapeutickou bezpečnost. Intermitentní léčba tuberkulózy se v Německu nedoporučuje.
Pokud ze závažných důvodů nelze aplikovat denní medikaci, měla by být podávána intermitentní terapie
pouze v pokračovací fázi a pouze u HIV negativních pacientů s tuberkulózou plně senzitivní na léky a léčba
by měla být monitorována.
Léčba netuberkulózních mykobakterióz
Rifampicin se používá k léčbě infekcí způsobených netuberkulózními mykobakteriemi (NTM)
v kombinaci s dalšími proti příslušnému druhu mykobakterií účinnými antibiotiky v závislosti na
klinickém obrazu a dalších doprovodných onemocnění v následujícím dávkování:
Dospělí, mladiství a děti od 6 let: denně 10 mg/kg tělesné hmotnosti, max. 600 mg za den.
Léčba lepry
K léčbě lepry se rifampicin používá vždy v kombinaci s dalšími antiinfektivy, které jsou účinné proti
Mycobacterium leprae . Dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) se rifampicin u
paucibacilární lepry u dospělých, dospívajících a dětí podává vždy první den 6 léčebných cyklů po dobu trýdnů v kombinaci s účinnou látkou dapson.
U multibacilární lepry se rifampicin u dospělých, dospívajících a dětí podává vždy v první den 12 léčebných
cyklů po dobu 4 týdnů v kombinaci s účinnými látkami dapson a klofazimin

Dospělí:
Dospělí dostávají v první den léčebného cyklu jednorázově 600 mg rifampicinu.

Děti a mladiství:
Děti a mladiství ve věku 10-14 let dostávají v první den léčebného cyklu jednorázově 450 mg
rifampicinu.

Děti mladší 10 let dostávají v první den léčebného cyklu jednorázově 10 mg rifampicinu/kg tělesné
hmotnosti.

Kombinovaná léčba závažných grampozitivních a gramnegativních nemykobakteriálních infekcí
citlivých na rifampicin
600 - 1200 mg denně rozdělených na 2 - 4 jednotlivé dávky. Současně s rifampicinem použít také
minimálně jedno další antibiotikum.

Léčba brucelózy
Léčebné schéma se opírá o kombinaci rifampicinu v dávce 15 mg/kg tělesné hmotnosti denně (600 - 900 mg)
po dobu 6 až 12 týdnů v kombinaci s doxycyklinem.
Rovněž je možná léčba trojkombinací doxycyklinu, rifampicinu a ciprofloxacinu.
Profylaxe meningokokové meningitidy:
Děti ve věku ≥ 6 až < 12 let a mladiství ve věku ≥ 12 bis < 18 let s tělesnou hmotností nad 60 kg a dospělí ve věku
≥ 18 let:
2x denně 600 mg po 2 dny

Děti ve věku ≥ 6 až < 12 let a mladiství ve věku ≥ 12 bis < 18 let s tělesnou hmotností pod 60 kg
x denně 10 mg/kg tělesné hmotnosti po 2 dny.

přeloženo z němčiny do češtiny
Profylaxe meningitidy způsobené Haemophilus influenzae:
Dospělí a mladiství
1x denně 600 mg po dobu 4 dnů.

Děti od 1 měsíce věku
1x denně 20 mg/ kg tělesné hmotnosti (nepřekročit 600 mg) po dobu 4 dnů.

Dávkování u pacientů s poruchou jaterních funkcí
V případě předchozích onemocnění jater, např. stav po vyléčené akutní hepatitidě, pozitivní test na
antigeny-protilátky hepatitidy B nebo C či nadužívání alkoholu, může být přípravek EREMFAT i.v. 300 mg
/ 600 mg používán v normálním dávkách. Mělo by se zvážit podávání pomalu se zvyšující dávky, začínající
na dávce 75 mg rifampicinu na den, která se postupně během 3-7 dnů zvyšuje až na 450-600 mg/den
(dospělí). V prvních měsících jsou nutné týdenní nebo vícetýdenní kontroly odpovídajících laboratorních
parametrů, protože je zde zvýšené riziko poškození jater (viz též bod 4.4). Pokud jsou hladiny sérových
transamináz již před léčbou tuberkulózy 3krát vyšší, než jsou normální hodnoty, pak by se měla zvážit léčba
pouze jedním či dvěma hepatotoxickými antituberkulotiky. V případech těžké jaterní poruchy je přípravek
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg kontraindikován (viz bod 4.3).
Dávkování u pacientů s poruchou renálních funkcí:
U pacientů s poruchou renálních funkcí lze přípravek EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg podávat bez úpravy
dávkování, pokud je zachována normální funkce jater. Toto platí také pro dialyzované pacienty (viz bod
5.2).
Dávkování u pacientů se souběžnou poruchou jater a ledvin:
U pacientů s lehkou jaterní poruchou (při současném zvážení dalších individuálních charakteristik pacienta;
viz výše a bod 4.4) a současnou poruchou funkce ledvin lze léčbu rifampicinem provádět, pokud jsou
stanoveny sérové hladiny a jsou podrobně monitorovány jaterní funkce.
V případech těžší poruchy funkce jater, je rifampicin kontraindikován bez ohledu na renální funkce (viz bod
4.3).
Dávkování po přerušení léčby:
Obnovení podávání přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg po přerušení léčby by mělo být při
pokračování léčby v rámci kontextu denní léčby tuberkulózy postupné. (Upozornění neplatí pro
intermitentní podávání rifampicinu při léčbě lepry.)

Dospělí dostanou první den 75 mg s postupným zvyšováním až na 450 - 600 mg během 3-7 dnů. Informace
o rizicích při obnovení léčby rifampicinem (syndrom chřipky) viz také bod 4.4.
Způsob podávání
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg se podává jako infuze.
Infuze by měla trvat 1-3 hodiny.
Pokyny pro zacházení s s přípravkem EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg:
Ošetřovatelský personál by se měl vyvarovat kontaktu s rifampicinem, protože v ojedinělých případech byly
u osob připravujících a podávajících infuzní roztoky pozorovány alergické reakce v obličeji a na rukou (viz

přeloženo z němčiny do češtiny
bod 6.6).
Informace o přípravě infuzního roztoku viz bod 6.6.
Kvůli rychlému rozvoji bakteriální rezistence při monoterapii, je rifampicin při léčbě tuberkulózy, lepry,
netuberkulózní mykobakteriózy a jiných závažných nemykobakteriálních infekcí vždy součástí
kombinované terapie (viz bod 4.4).
Doba podávání
Jakožto součást standardní léčby tuberkulózy se rifampicin během osmitýdenní iniciální fáze kombinuje s
dalšími antiinfektivy působícími proti mykobakteriím, např. isoniazidem, pyrazinamidem či ethambutolem,
a dále v pokračující čtyřměsíční fázi se samotným isoniazidem. Léčebné režimy tuberkulózy, u nichž musí
být kombinace partnerů rifampicinu modifikována podle výsledků testů na rezistenci, musí být v různém
rozsahu prodlouženy, čímž se prodlouží i doba používání rifampicinu.
V případě onemocnění způsobených netuberkulózními mykobakteriemi (NTM) a také
nemykobakteriálními patogeny je léčba rifampicinem závislá na druhu infekce a všech
doprovodných okolnostech.

U paucibacilární lepry se rifampicin zpravidla používá jednou měsíčně po dobu 6 měsíců, u
multibacilární lepry jednou měsíčně po dobu 12 měsíců.

U brucelózy se kombinovaná léčba rifampicinem aplikuje denně po dobu 6 až 12 týdnů.

Pouze při profylaxi meningokokové meningitidy u dětí, mladistvých a dospělých se rifampicin
používá jako monoterapie ve zvýšené dávce po dobu pouze 2 dnů. Tato doba činí u profylaxe
meningitidy způsobené Haemophilus influenzae typu b (Hib) 4 dny.

Léčba parenterálními přípravky typu EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg je obecně omezena na 2 až 3 týdny.
Avšak na základě dosud dostupných klinických zkušeností není žádný důkaz, který by svědčil pro to, že by
prodloužení léčby infuzním roztokem mohlo vést ke zvýšení výskytu nežádoucích reakcí. Výjimku tvoří
podráždění žíly v místě podávání infuze.
V návaznosti na parenterální léčbu se, pokud je to i nadále indikováno, přechází na perorální léčbu
rifampicinem.

4.3 Kontraindikace

- přecitlivělost na účinnou látku, jiné rifamyciny nebo na některou pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
- těžká jaterní porucha (Child-Pugh C), obstrukční ikterus, akutní hepatitida, jaterní cirhóza, biliární
obstrukce.
- současná léčba následujícími inhibitory proteáz: atazanavir, darunavir, fosamprenavir, glekaprevir,
girazoprevir, indinavir, lopinavir, paritaprevir, ritonavir, sachinavir, tipranavir a voxilaprevir
- současná léčba inhibitory nestrukturální proteinů 5A elbasvir, ledipasvir, ombitasvir,
pibrentasvir, velpatasvir
- současná léčba vorikonazolem, potenciálně hepatotoxickým širokospektrým triazolovým
antimykotikem (viz bod 4.5).
- současná léčba s nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI) doravirin, etravirin,

přeloženo z němčiny do češtiny
nevirapin a rilpivirin
- současná léčba inhibitory integrázy biktegravir, kabotegravir
- současná léčba s farmakokinetickým boosterem kobicistat,
- současná léčba s inhibitory polymerázy dasabuvir a sofosbuvir

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Monoterapie rifampicinem způsobuje rychlý rozvoj rezistence („one-step“ rezistence) u mykobakterií a
dalších patogenů (viz bod 5.1). Aby se zabránilo rozvoji a šíření bakteriálních kmenů s rezistencí na
rifampicin, musí se rifampicin používat vždy v kombinaci s minimálně jedním
antibiotikem/chemoterapeutikem.
Současné používání rifampicinu s jinými léčivými přípravky (viz bod 4.5):
Kvůli indukci systému, který metabolizuje léčivé přípravky, může rifampicin ovlivnit metabolismus
souběžně podávaných léčivých přípravků. Je zde i možný vliv na metabolismus rifampicinu samotného,
který mohou mít souběžně podávané léčivé přípravky.
Na začátku, ale také na konci léčby rifampicinem, může být proto nutné upravit dávku současně
podávaných lékčivých přípravků, zejména těch, které mají úzký terapeutický index - podle efektu
rifampicinu na jejich metabolismus (viz bod 4.5).
Inhibitory proteáz
Současná léčba rifampicinem a inhibitory proteáz (jak ve formě monokompozitních léčivých přípravků, tak
i fixní kombinací) může kvůli indukci cytochromu P450 rifampicinem vést ke snížení plazmatických
koncentrací, a tudíž i AUC inhibitorů proteáz, což pak vede k selhání antiretrovirové terapie. Současně se u
jednotlivých látek a jejich kombinací v různém stupni zvyšuje potenciál hepatotoxicity (viz bod 4.5).
Inhibitory polymeráz
Rifampicin je silný inhibitor p-glykoproteinu a může významně snížit plazmatickou koncentraci
sofosbuviru. Plazmatická koncentrace dasabuviru může být z důvodu silné indukce cytochromu Prifampicinem silně snížena. Proto je současné užívání rifampicinu se sofosbuvirem a dasabuvirem
kontraindikováno.

Inhibitory nestrukturálních proteinů 5A
Současná léčba rifampicinem a inhibitory nestrukturálních proteinů 5A může z důvodu silné indukce P-
glykoproteinu a cytochromu P450 rifampicinem způsobit snížení plazmatických koncentrací a tím AUC
inhibitorů nestrukturálních proteinů 5A, což může mít za následek selhání antiretrovirové léčby.

Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI)
Současná léčba rifampicinem a NNRTI může z důvodu indukce cytochromu P450 rifampicinem způsobit
silné snížení plazmatické koncentrace NNRTI, což může mít za následek selhání antiretrovirové léčby.
Proto je současné podávání NNRTI rifampicinu kontraindikováno.
Nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTI)
Současné používání s NRTI nebylo prozkoumáno pro všechny účinné látky, protože se obecně na z důvodu
farmakokinetických vlastností NRTI nepředpokládají žádné interakce (viz bod 4.5).
Abakavir
Při současném používání s abakavirem (eliminace cestou UDP- glukuronosyltransferázy) bylo prokázáno
lehké snížení plazmatických hladin abakaviru, ale klinické důsledky nejsou známy (viz bod 4.5).

přeloženo z němčiny do češtiny
Tenofovir-alafenamid
Při současném podávání rifampicinu a tenofovir-alafenamidu byly pozorovány snížené plazmatické hladiny
tenofovir-alafenamidu. Proto může být nutná úprava dávky.

Zidovudin
Při současném podávání rifampicinu a zidovudinu bylo pozorováno významné snížení plazmatických hladin
tenofovir-alafenamidu. Je nutné pečlivé sledování účinku. Může být nutná úprava dávky. Pokud je zidovudin
používán ve fungujícím režimu antiretrovirové léčby nebývá úprava dávky často nutná. Rozhodnutí je na
specialistovi na HIV.

Antagonisté chemokinového receptoru CCRMaravirok
U maraviroku, jediného představitele této třídy, musí být při současném podávání s rifampicinem
provedena příslušná úprava dávky (viz bod 4.5).
Inhibitory integrázy
Biktegravir, kabotegravir
Při současném používání rifampicinu a biktegraviru nebo kabotegraviru se vyskytují významně
snížené plazmatické hladiny inhibitorů integrázy, což má za následek snížení antivirového účinku a
může dojít ke vzniku rezistencí. Proto je současné podávání biktegraviru nebo kabotegraviru
s rifampicinem kontraindikováno.

Raltegravir
Současné užívání rifampicinu a raltegraviru snižuje plazmatické hladiny raltegraviru, což vede ke snížení
antivirové aktivity. Proto je potřebné zvýšení dávky raltegraviru (viz bod 4.5).
Kobicistat
Při současném používání rifampicinu a farmakokinetického boosteru kobicistatu se vyskytují
významně snížené plazmatické hladiny kobicistatu, což má za následek snížení antiretrovirového
léčebného režimu a může dojít ke vzniku rezistencí. Proto je současné podávání rifampicinu a
kobicistatu kontraindikováno.

Fostemsavir
HIV inhibitor vazby fostemsavir je v tenkém střevě metabolizován na aktivní látku temsavir. Při
současném podávání rifampicinu a fostemsaviru se vyskytují značně snížené plazmatické hladiny
temsaviru, což má za následek snížení terapeutického účinku.

Regorafenib
Při současném používání rifampicinu a inhibitoru proteinkinázy regorafenibu se vyskytují snížené
plazmatické hladiny regorafenibu, ale zvýšená metabolizace regorafenibu na aktivní metabolity

Paracetamol
V případě současného podávání rifampicinu a paracetamolu může dojít k poškození jater při normálně
neškodných dávkách paracetamolu. Během léčby rifampicinem by měl být proto paracetamol podáván
pouze po pečlivém vyhodnocení poměru prospěchu a rizika a se zvláštní opatrností (viz bod 4.5).
Vitamín D
Rifampicin ovlivňuje metabolismus vitamínu D. Příznaky onemocnění kostí se dají očekávat pouze při
protrahovaném podávání rifampivinu (> 1 rok).; v případě suplementace vitaminem D je třeba monitorovat
hladiny kalcia a fosfátů v séru a renální funkce (viz bod 4.5).

přeloženo z němčiny do češtiny
Antikoncepce:
Kvůli interakci mezi rifampicinem a estrogenem/progesteronem je narušen antikoncepční účinek
perorálních hormonálních antikoncepčních přípravků. Během léčby rifampicinem musí být použity jiné
nehormonální antikoncepční metody (viz bod 4.5).
Hepatotoxicia, podvýživa, alkoholismus:
Během léčby rifampicinem je možné zjistit zvýšení transamináz u přibližně 5 - 20 % léčených osob. Pokud
hladiny transamináz zůstanou na hodnotách < 100 U/l, mohou se hodnoty vrátit k normálu i při pokračování
léčby. Pokud transaminázy vystoupí na hodnoty vyšší než 100 U/l nebo pokud dojde ke zvýšení koncentrací
bilirubinu na dvojnásobek normálních hodnot s přidruženými klinickými symptomy, doporučuje se
okamžitě rifampicin vysadit, protože byly pozorovány případy smrtelné jaterní dystrofie (viz bod 4.8). Po
příslušném přerušení léčby, lze tolerovat ještě jedno opakované podávání rifampicinu.

U mírnějších nebo chronických jaterních poruch, musí být rifampicin používán se zvláštní opatrností a
pouze po pečlivém vyhodnocení poměru prospěchu a rizika. U pacientů s abúzem alkoholu musí být kvůli
potenciálnímu preexistujícímu poškození jater pečlivě vyhodnocen poměr prospěchu a rizika.
Pokud jde o výskyt žloutenky a hepatomegalie jsou starší pacienti a pacienti s preexistujícím poškozením
jater, např. kvůli abúzu alkoholu, ve zvláštním riziku. U starších a podvyživených pacientů musí být před
zahájením terapie pečlivě zvážen poměr prospěchu a rizika léčby.
U všech pacientů, ale zejména u zmíněných rizikových skupin, musí být během používání kombinačních
partnerů rifampicinu, např. isoniazidu a pyrazinamidu, s kterými se v léčebných režimech tuberkulózy
setkáváme, pravidelně sledovány jaterní enzymy a bilirubin, aby se možné poškození jater kvůli
hepatotoxickému potenciálu těchto léčivých přípravků detekovalo včas.
Hypersenzitivní reakce:
V případě mírných alergických reakcí, např. horečky, zarudnutí kůže, svědění či kopřivky, je možná další
léčba po přerušení terapie a po odeznění příznaků.
Při výskytu závažných hypersenzitivních reakcí jako je např. trombocytopenie, která se může projevit jako
epistaxe, purpura, hemolytická anémie, dušnost, astmatické záchvaty, šok či renální selhání nebo v případě
těžkých alergických kožních reakcí s bulózním odlučováním kůže (toxická epidermální nekrolýza/Lyellův
syndrom, exfoliativní dermatitida) musí být rifampicin ihned a trvale vysazen (viz bod 4.8) a musí být
započato s nezbytnými a neodkladnými akutními postupy. Byly hlášeny případy krvácení do mozku a úmrtí
u případů, kdy léčba rifampicinem pokračovala a znovu byla nasazena po výskytu purpury.
Při obnovení léčby rifampicinem po krátkém či prolongovaném přerušení nebo během intermitentní terapie
může dojít k hyperergické bezprostřední reakci s chřipce podobnými symptomy (syndrom chřipky), což může
být spojeno s těžkými komplikacemi jako je šok či selhání ledvin (viz bod 4.8).

Syndrom chřipky je pozorován téměř výlučně při intermitentním nebo po nepravidelném užívání rifampicinu
a vyskytuje se tím častěji, čím jsou individuální dávky vyšší a uplynulý interval delší.
Obvykle se vyskytne za 3 - 6 měsíců po začátku intermitentní terapie a projeví se symptomy, jakými jsou
bolesti hlavy, celková slabost, horečka, zimnice, exantém, nauzea, zvracení, myalgie a artralgie. Symptomy
se objeví za 1-2 hodiny po podání a trvají až 8 hodin nebo v jednotlivých případech i déle (viz bod 4.8).
Téměř ve všech případech to lze vyřešit přechodem z intermitentního podávání rifampicinu na jeho denní
podávání.

přeloženo z němčiny do češtiny
Z těchto důvodů musí být dávka rifampicinu titrována pomalu, pokud opět pokračujeme v léčbě po jejím
přerušení, pokud přecházíme z intermitentního na denní podávání, a když se terapie opakuje (viz body 4.2 a
4.8).
Pacienti by měli být informováni o rizicích neodůvodněného a svévolného přerušení léčby a zejména o
rizicích restartování léčby bez lékařského dohledu.
DRESS
Během antituberkulózní léčby byly pozorovány těžké systémové hypersenzitivní reakce včetně
případů úmrtí, jako DRESS syndrom (lékový exantém s eozinofilií a systémovými symptomy) (viz
bod 4.8).

Rifampicin a porfyrie:
Rifampicin má porfyrinogenní účinek. Jeho používání u nositelů genu akutní intermitentní porfyrie (AIP),
porfyrie variegata (PV) nebo hereditární koproporfyrie (HCP) vyžaduje speciální opatrnost. Reakce
postižených pacientů jsou značně individuální a jsou jasně závislé na tom, zda jedinec patří k rizikové
skupině a na stupni aktivace v různých fázích hepatálního porfyrického procesu. Účinek na metabolismus
porfyrinu by měl být pravidelně monitorován vyšetřením prekurzorů porfyrinu a porfyrinů v moči. Ve všech
případech by měl být konzultován specialista na porfyrii.
Účinky na gastrointestinální trakt
Během léčby rifampicinem a po jejím ukončení se může vyskytnout s antibiotiky spojená kolitida
(pseudomembranózní enterokolitida), která může ohrožovat život. V takovém případě, v závislosti na
indikaci, musí být zváženo vysazení podávání rifampicinu a musí být započata příslušná terapie (např.
užívání specifických perorálních antibiotik/chemoterapeutik s prokázanou klinickou účinností).
Antiperistaltika jsou kontraindikována (viz též bod 4.8).
Vliv na tělesné tekutiny:
Rifampicin má vlastní intenzivní hnědočervenou barvu, která po podání léčivého přípravku, jenž tuto
účinnou látku obsahuje, vede ke zbarvení tělesných tekutin, jakou jsou sliny, pot, slzy a exkrementy moč a
stolice. Toto může například způsobit permanentní žlutooranžové zbarvení měkkých kontaktních čoček a
může též zbarvit oblečení.
Monitorování renální funkce:
Pravidelné monitorování renální funkce (např. stanovení sérového kreatininu) se vyžaduje, a to zejména při
delším používání rifampicinu.
Byly hlášeny též případy akutního renálního selhání, intersticiální nefritidy a tubulární nekrózy, ke kterým
došlo během léčby rifampicinem. V takových případech je třeba ihned a trvale vysadit léčbu. Obecně se po
vysazení léčby renální funkce vrací k normálu.
Monitorování krevního obrazu:
Má být též prováděno pravidelné monitorování krevního obrazu, protože během léčby rifampicinem se
mohou vyskytnout nežádoucí účinky postihující krev a krevní složky (viz bod 4.8).

Těhotenství a postnatální fáze:
Pokud se rifampicin podává během posledních týdnů těhotenství, může zde být zvýšené riziko poporodního
krvácení u matky kvůli zvýšené krvácivé diatéze způsobené porodem a rovněž u novorozence kvůli stále
neadekvátní dodávce vitaminu K, a tudíž nedostatečné tvorbě faktorů krevního srážení. Proto je potřebné

přeloženo z němčiny do češtiny
provádět pravidelné monitorování krevního obrazu a také stanovení parametrů koagulace.
V takových případech může být indikována léčba vitaminem K.
Chemické laboratorní testy a diagnostika:
Mikrobiologické určení vitaminu B12 a kyseliny listové je nehodnotitelné.
Rifampicin může kompetitivně inhibovat vylučování bromosulfoftaleinu, a tudíž dělá dojem jaterní
dysfunkce. Bromosulfoftaleinový test k vyšetření vylučovací funkce jater nemůže být tedy během léčby
rífampicinem prováděn.
Rifampicin způsobuje falešně pozitivní výsledky stanovení opiátů v moči pomocí imunochemických testů.
Rentgenokonstratní látky
Rifampicin může způsobit zpomalení biliárního vylučování radiokontrastních látek používaných při
vyšetřování žlučníku, aniž by to mělo klinicky relevantní vliv na vyšetření.
Meningokoková rezistence:
Kvůli možném rozvoji rezistence meningokoků proti rifampicinu musí být kontaktní osoby, kterým
byl rifampicin podán preventivně za účelem zamezení meningokokové meningitidy, pečlivě
sledovány ohledně výskytu manifestní meningitidy.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Rifampicin ovlivňuje metabolismus mnoha současně podávaných léčivých látek, přičemž se jako příčina
interakcí diskutuje o několika mechanismech :
- Rifampicin indukuje systém jaterního cytochromu P450, načež je navozená zvýšená tvorba
izoenzymového komplexu CYP3A4 pregnanovým X receptorem (PXR) a v menším rozsahu
konstitutivním androstanovým receptorem (CAR). Rifampicin indukuje též četné další CYP
izoenzymy (např. CYP2A, CYP2B, CYP2C).
- Rifampicin zvyšuje UDP glukuronyltransferázu 1 A, která katalyzuje glukuronidaci řady látek v
ledvinách a v játrech.
- Rifampicin zřejmě ovlivňuje transport léčivých látek z buňky zprostředkovaný účinkem na
transportní protein p-glykoprotein.
Metabolismus samotného rifampicinu je ovlivněn při současném podávání některých dalších léčivých látek,
čímž může být zvýšena či snížena jeho biologická dostupnost což může mít vliv na účinnost a bezpečnost
použití rifampicinu.
Proto by v jednotlivých individuálních případech měly být interakce s podávanými látkami včetně těch, které
se používají při léčbě komorbidit, a průběh primárního a doprovodných onemocnění, u každého jednotlivého
případu vyhodnocovány a monitorovány pomocí opatření, jako jsou monitoring léku, klinické kontroly, resp.
kontroly pomocí přístrojů. Pokud je to vhodné, může být nutné upravit dávku současně podávaného léku.
Zejména při ukončení současného podávání rifampicinu je třeba vzít v úvahu potřebu opětovné úpravy dávky
souběžně podávané medikace.

přeloženo z němčiny do češtiny
Kvůli velkému počtu interakcí a různých klinických důsledků uvádí následující část seznam známých
interakčních partnerů, které mají podle současného vědeckého poznání klinickou relevanci.
V 1. sloupci jsou uvedeny skupiny účinných látek a/nebo související účinné látky/léčivé přípravky. Podtržené
označují účinné látky ovlivněné rifampicinem. Jestliže je rifampicin samotný ovlivňován nějakou účinnou
látkou, je oddělen spojovníkem, uveden v seznamu a podtržen v 1. sloupci tabulky spolu s látkou, která ho
ovlivňuje. Pokud v kterékoli položce není žádná účinná látka podtržena, znamená to, že zde není přímá
interakce ovlivňující účinnou látku. Navíce to znamená, že obecná reakce (např. hepatotoxicita) nebo
endogenní látka je touto interakcí ovlivněna.
Ve 2. sloupci jsou popsány vzájemné účinky skupiny účinných látek/účinné látky.
▲: zvyšuje se
▼: klesá
AUC (area under the curve): plocha pod křivkou (veličina dostupnosti v těle)
Cmax: maximální koncentrace účinné látky v krvi
t1/2: poločas

Ve 3. sloupci jsou uvedeny klinické důsledky.

přeloženo z němčiny do češtiny


Skupina účinných látek/účinná látka Mechanismus/interakce Klinické důsledky
ACE inhibitory
Enalapril
Spirapril
Mechanismus neznámý
/plazmatické koncentrace
aktivních metabolitů enalaprilu
a spiraprilu ▼
Monitorování krevního tlaku,
případná úprava dávky enalaprilu
a spiraprilu

Adsorbenty
Aktivní uhlí - rifampicin resorpce rifampicinu ▼ Současné užívání se
nedoporučuje, možná ztráta
účinnosti rifampicinu

Alfa-1-antagonisté
Bunazosin Indukce CYP3A4/
plasmatická koncentrace a
AUC bunazosinu ▼
Současné užívání se
nedoporučuje, pravděpodobná
ztráta účinnosti
bunazosinu
Analgetika
Diklofenak Indukce CYP3A4/
AUC a Cmax diklofenaku ▼
Možná ztráta účinnosti
diklofenaku, doporučuje se
monitorování
Opioidy - rifampicin (např. morfin,
fentanyl, buprenorfin, methadon,
kodein)
Rifampicin urychluje
metabolismus opioidů,
biologická dostupnost
rifampicinu může být snížená
Doporučuje se střídavě rozložené
dávkování, pečlivé monitorování,
dle okolností nutnost zvýšení
dávky opioidů

Paracetamol Indukce CYP3A4/
rifampicin může urychlit
odbourávání paracetamolu,
Současné používání se
nedoporučuje, pečlivé
monitorování
zvýšené riziko poškození jater

Anestetika


přeloženo z němčiny do češtiny

Alfentanil Indukce CYP3A4/
odbourávání alfentanilu je
zrychleno (asi 3×)

Možná ztráta účinnosti
alfentanilu, případná nutnost
úpravy dávky alfentanilu

Ropivakain Indukce CYP3A4/
eliminace ropivakainu je
zrychlená aktivací enzymů
CYP, t1/2 a AUC ropivakainu ▼


Mírný účinek na kvalitu a trvání
lokální anestezie (interakce pouze
v případě, že se ropivakain
dostane do krevního oběhu)

Antagonisté receptoru pro angiotensin-II
Losartan Indukce CYP3A4/
rifampicin urychluje
odbourávání losartanu a jeho
aktivního metabolitu aktivací
CYP enzymů, AUC losartanu ▼
(o 35 %). t1/2 losartanu ▼ (o %), orální odbourávání
losartanu je rovněž zvýšeno

Nutnost monitorování krevního
tlaku

Antihelmintika
Prazikvantel Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace
prazikvantelu ▼

Doporučuje se monitorovat
hladinu prazikvantelu

Antiarytmika
Amiodaron
Chinidin
Disopyramid
Lorkainid
Propafenon
Tokainid
Indukce CYP3A4/
rifampicin může snižovat
plazmatické koncentrace
antiarytmik

Je indikováno monitorování
srdečního rytmu, případná nutnost
úpravy dávky antiarytmik
Antiastmatika
Theofylin Indukce CYP3A4/
rifampicin urychluje
odbourávání theofylinu

Monitorování hladiny teofylinu v
séru, zejména na začátku a konci
léčby, případná nutnost úpravy
dávky theofylinu

Antibiotika


přeloženo z němčiny do češtiny

Pyrazinamid Indukce CYP3A4/

Zvýšené riziko poškození jater,
monitorování funkce jater
Kotrimoxazol (trimetoprim /
sulfametoxazol)-rifampicin
Clearence rifampicinu je
snížená, plazmatické hladiny,
AUC a Cmax rifampicinu jsou
zvýšené

Zvýšené riziko poškození jater,
monitorování funkce jater

Azithromycin
Klarithromycin
Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatické koncentrace
azithromycinu a klarithromycinu
▼

Současné podávání se
nedoporučuje, možná ztráta
účinnosti azithromycinu a
klarithromycinu
Chloramfenikol
Doxycyklin
Indukce CYP3A4 /
plazmatické koncentrace
doxycyklinu a chloramfenikolu
▼
Ztráta účinnosti doxycyklinu a
chloramfenikolu, nutnost zvýšení
dávky doxycyklinu a
chloramfenikolu

Ciprofloxacin
Moxifloxacin
Indukce CYP3A4 a P-gp/
odbourávání moxifloxacinu a
ciprofloxacinu je zrychleno
Úprava dávky není nutná
Dapson Indukce CYP3A4/
odbourávání dapsonu je
zrychleno

Možná ztráta účinnosti dapsonu,
případné zvýšení dávky dapsonu

Linezolid Indukce CYP3A4 a P-gp/
AUC a Cmax linezolidu snížené
rifampicinem

Možná ztráta účinnosti linezolidu

Metronidazol Indukce CYP3A4/
eliminace metronidazolu je
zrychlená, AUC ▼

Možná ztráta účinnosti
metronidazolu, případná úprava
dávky metronidazolu
Telithromycin Indukce CYP3A4/
AUC telithromycinu ▼(o %), Cmax telithromycinu ▼
( 79 %)

Současné podávání se
nedoporučuje, léčba
telithromycinem by se neměla
provádět dříve než za 2 týdny po
ukončení léčby přípravkem mg / 600 mg EREMFAT i.v.
Anticholinergika


přeloženo z němčiny do češtiny

Darifenacin Indukce CYP3A4/
rifampicin urychluje
odbourávání darifenacinu

Možná ztráta účinnosti
darifenacinu, případná nutnost
úpravy dávky darifenacinu

Antidepresiva
Amitriptylin
Nortriptylin
Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatické koncentrace
amitriptylinu a nortriptylinu ▼
Možná ztráta účinnosti
amitriptylinu a nortriptylinu;
úprava dávky amitriptylinu a
nortriptylinu může být potřebná

Citalopram Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicinem urychluje
odbourávání citalopramu

Možné zhoršení kontroly
základního neurologického
onemocnění
Mirtazapin Indukce CYP3A4/
zvýšená clearence mirtazapinu
Možná ztráta účinnosti
mirtazapinu, případná nutnost
zvýšení dávky mirtazapinu

Sertralin Indukce CYP3A4/
metabolismus sertralinu▲
Ztráta účinnosti a možné zhoršení
úzkostné symptomatiky, případná
nutnost zvýšení dávky sertralinu
Antidiabetika
Inzulín a deriváty
Deriváty sulfonylurey
Biguanidy
Glinidy
Inhibitory DPP

Indukce CYP3A4/
účinek antidiabetik může být
rifampicinem jak zvýšený, tak
snížený

Monitorování hodnot glykémie,
případná nutnost úpravy dávky
antidiabetik

Antiepileptika
Karbamazepin Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
metabolismus karbamazepinu

Pečlivý klinický dohled je nutný,
nutnost stanovení hladiny
karbamazepinu, případná nutnost
úpravy dávky karbamazepinu
Lamotrigin Indukce CYP3A4 a P-gp/
AUC a t1/2 lamotriginu jsou
rifampicinem snížené ▼
Možná ztráta účinnosti
lamotriginu, případná nutnost
zvýšení dávky lamotriginu


přeloženo z němčiny do češtiny

Fenytoin Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
metabolismus fenytoinu

Pečlivé monitorování je nezbytné,
zejména na začátku a konci léčby,
stanovení plazmatických hladin
fenytoinu, případná nutnost
úpravy dávky fenytoinu
Kyselina valproová Indukce CYP3A4/
rifampicin zvyšuje clearenci, a
tím snižuje plazmatickou
koncentraci kyseliny valproové

Pečlivé monitorování je nezbytné,
zejména na začátku a konci léčby,
případná nutnost úpravy dávky
kyseliny valproové
Antihistaminika
Cimetidin
Ranitidin
Zrychlené odbourávání
cimetidinu a ranitidinu

Možná ztráta účinnosti cimetidinu
a ranitidinu
Fexofenadin Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
fexofenadinu ▼

Případná nutnost úpravy dávky
fexofenadinu
Antikoagulancia
Rivaroxaban Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
rivaroxabanu ▼

Současné podávání se
nedoporučuje, nutnost zvýšení
dávky rivaroxabanu
Apixaban
Dabigatran
Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
apixabanu a dabigatranu▼
Současné používání se
nedoporučuje

Fenprokumon, warfarin a jiné kumariny Indukce CYP3A4 /
rifampicin urychluje
metabolismus těchto látek v těle
Mělo by být zamezeno
současnému podávání, možná
ztráta účinnosti fenprokumonu,
warfarinu a jiných kumarinů,
pečlivé monitorování hodnot
protrombinového času (Quick) a
INR, zejména na začátku a na
konci léčby, případná nutnost
úpravy dávky fenprokumonu,
warfarinu a jiných kumarinů


přeloženo z němčiny do češtiny

Antimykotika
Kaspofungin Indukce P-gp/
plazmatická koncentrace
kaspofunginu ▼
Ztráta účinnosti kaspofunginu,
nutnost zvýšení dávky
kaspofunginu
Flukonazol Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje AUC, Cmax a
plazmatickou koncentraci
flukonazolu
Mělo by se použít alternativní
antimykotikum, možná ztráta
účinnosti flukonazolu, pečlivé
monitorování, případná nutnost
úpravy dávky flukonazolu
Itrakonazol
Ketokonazol
Indukce CYP3A4/
AUC, Cmax a plazmatické
koncentrace itrakonazolu a
ketokonazolu jsou snížené
Současné podávání se
nedoporučuje
Vorikonazol Indukce CYP3A4/
Cmax a AUC vorikonazolu jsou
snížené o 93 %, resp.
96 %t
Selhání léčby
→ kontraindikováno (viz bod
4.3)

Terbinafin Indukce CYP3A4/
zvýšená clearance terbinafinu
Není třeba žádná úprava dávky
Antiparazitika
Atovachon Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace
atovachonu je snížená o 52 %
Současné podávání se
nedoporučuje



přeloženo z němčiny do češtiny
Chinin Indukce CYP3A4 a P-gp/
zrychlená eliminace chininu,
t1/2 chininu▼
Nutnost sledování hladiny chininu
a monitorování srdeční činnosti,
zejména také na konci léčby
přípravkem EREMFAT i.v. mg / 600 mg, případná nutnost
zvýšení dávky chininu
Chlorochin
Hydroxychlorochin
Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicinu může zrychlit
metabolismus chlorochinu a
hydroxychlorochinu
Možná ztráta účinnosti
chlorochinu a
hydroxychlorochinu, pečlivé
monitorování nutné
Ivermektin Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
ivermektinu ▼
Možná ztráta účinnosti
ivermektinu
Meflochin Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
meflochinu ▼ snížená 19 %
Možná ztráta účinnosti
meflochinu, případná nutnost
úpravy dávky meflochinu, pečlivé
monitorování, a to i po vysazení
léčby přípravkem EREMFAT i.v.
300 mg / 600 mg, riziko rozvoje
meflochinové rezistence ▲
Betablokátory
Atenolol
Bisoprolol
Karvedilol
Celiprolol
Metoprolol
Nadolol
Talinolol
Tertatolol
Pravděpodobně jiné betablokátory
odbourávané v játrech
Indukce CYP3A4/
rifampicin může snižovat
plazmatickou koncentraci
betablokátorů

Je indikováno monitorování
srdeční činnosti, případná nutnost
úpravy dávky betablokátorů
Blokátory kalciových kanálů
Amlodipin
Diltiazem
Lerkanidipin
Manidipin
Nifedipin
Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace
blokátorů kalciových kanálů ▼
Možná ztráta účinnosti blokátorů
kalciových kanálů; pokud je
nutná úprava dávky inhibitorů
kalciových kanálů, je třeba po
vysazení přípravku


přeloženo z němčiny do češtiny


Nilvadipin
Nisoldipin
Verapamil
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg
zajistit další úpravu dávky
Antagonista chemokinového receptoru 5
Maravirok Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje Cmax
maraviroku o 66 % a AUC
maraviroku o 63 %
Nutnost pečlivého monitorování,
možná ztráta účinnosti
maraviroku, nutnost úpravy
dávky maraviroku


Inhibitory COX-2
Celekoxib Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
metabolismus celekoxibu,
etorikoxibu a rofekoxibu
Monitorování, případná nutnost
úpravy dávky celekoxibu,
etorikoxibu a rofekoxibu; další
úprava dávky by měla být
zajištěna po vysazení přípravku
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg

Etorikoxib
Rofekoxib

Antagonisté endotelinu
Bosentan Indukce CYP3A4/
ovlivnění resorpce a
metabolismu bosentanu; na
začátku terapie existuje
význačné zvýšení průběžných
hladin bosentanu po iniciálním
podání rifampicinu; v ready
state převažuje účinek
rifampicinu na metabolismus
bosentanu, čímž způsobuje
snížení plazmatické koncentrace
Pečlivé monitorování, nutnost
kontroly funkce jater


Protizánětlivé léky


přeloženo z němčiny do češtiny

Sulfasalazin Indukce CYP3A4 a P-gp/
snížená plazmatická koncentrace
sulfapyridinu, metabolitu
sulfasalazinu
Možná ztráta účinnosti sulfasa-
lazinu, monitorování nutné
Glukokortikoidy
Budesonid Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatické koncentrace
budesonidu může být
rifampicinem snížena
Pečlivé monitorování, účinek
budesonidu může být snížen
Kortison
Dexamethason
Fludrokortison
Hydrokortison
Metylprednisolon
Prednison
Prednisolon
Indukce CYP3A4/
plazmatické koncentrace
kortizonu, dexamethazonu,
fludrokortizonu,
hydrokortizonu,
metylprednisolonu, prednisonu a
prednisolonu mohou být
rifampicinem snížené
Pečlivé monitorování; případná
nutnost úpravy dávky
glukokortikoidů na začátku a
konci terapie
Srdeční glykosidy
Digitoxin
Digoxin
Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatické koncentrace
digitoxinu a digoxinu mohou být
rifampicinem sníženy
Pečlivé monitorování činnosti
srdce a stanovení hladin
srdečních glykosidů v séru,
případná nutnost úpravy dávky
digoxinu a digitoxinu
Hormonální antikoncepce
Norethisteron
Mestranol
Ethinylestradiol
Indukce CYP3A4/
rifampicin urychluje
odbourávání kontraceptiv
Snížená účinnost; doporučují se
další nehormonální antikoncepční
metody, jsou možné odchylky
menstruace
Hormony
Levotyroxin Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace
levotyroxinu ▼, hladina
tyreotropinu ▲
Doporučuje se monitorování
hladiny tyreotropinu, případná
nutnost úpravy dávky


přeloženo z němčiny do češtiny
levotyroxinu na začátku a konci
léčby přípravkem
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg
Antagonisté 5-HT3
Ondansetron Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
ondansetronu ▼
Možné snížení antiemetického
efektu, případná nutnost úpravy
dávky ondansetronu
Inhibitor HIV-1 attachmentu
Fostemsavir Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace
temsaviru (aktivní metabolit) ▼
Snížení účinnosti fostemsaviru
Hypnotika
Zaleplon
Zolpidem
Zopiklon
Indukce CYP3A4/
plazmatická hladina zaleplonu,
zolpidemu a zopiklonu ▼
Možná ztráta účinnosti zale-
plonu, zolpidemu a zopiklonu,
nutnost monitorování
Imunomodulancia
BCG vakcína (očkovací látka s Bacillus
Calmette Guerin) Ztráta účinnosti vakcíny (také
při použití u karcinomu
močového měchýře)
Současné podávání se
nedoporučuje
Interferon beta-1a Indukce CYP3A4 a P-gp/

Zvýšené riziko poškození jater.
Pečlivé monitorování, testy
jaterní funkce, pokud ALT je >
5x nad normálem, doporučuje se
snížení dávky interferonu beta-1a,
kterou je možno po normalizaci
hodnoty ALT opět zvýšit

Imunosupresiva
Azathioprin
Takrolimus
Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
odbourávání azathioprinu a
takrolimu
Současné podávání se
nedoporučuje, je zde riziko
odmítnutí transplantátu
Cyklosporin
Everolimus
Temsirolimus
Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje eliminaci
cyklosporinu, everolimu a
temsirolimu
Současné podávání se
nedoporučuje, je zde riziko
odmítnutí transplantátu; pokud je
současné užívání nutné, pak
pečlivé monitorování
plazmatických hladin a úprava
dávky cyklosporinu, everolimu a
temsirolimu


přeloženo z němčiny do češtiny


Sirolimus

Mykofenolát
Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje eliminaci
sirolimu a mykofenolátu,
Cmax ▼ a AUC ▼ sirolimu a
mykofenolátu
Současné podávání se
nedoporučuje, je zde riziko
odmítnutí transplantátu; pokud je
současné užívání nutné, pak
pečlivé monitorování
plazmatických hladin a úprava
dávky sirolimu a mykofenolátu
Leflunomid / teriflunomid Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
aktivního metabolitu
leflunomidu je rifampicinem
zvýšena o cca 40 %, z důvodu
dlouhého t1/2 je možné
hromadění leflunomidu

Zvýšené riziko poškození jater,
periferní neuropatie,
imunosuprese a myelosuprese,
před začátkem terapie
s leflunomidem zkontrolovat
jaterní enzymy a bilirubin, poté
provádět kontroly po dobu měsíců minimálně jednou za
měsíc a poté v intervalech 6 – týdnů; pacienti s poruchou jater či
se zvýšenými hladinami
transamináz (ALT) >
dvojnásobně vyšší než normál) by
leflunomid neměli užívat;
vysazení léčby, když je (ALT) >
trojnásobek normálu, eliminace
aktivního metabolitu leflunomidu
cholestyraminem nebo aktivním
černým uhlím, monitorování
týdně, pokud je třeba, opakovat
proplach


přeloženo z němčiny do češtiny
Inhibitory integrázy
Biktegravir
Kabotegravir
Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace ▼
Ztráta účinnosti inhibitorů
integrázy, riziko rozvoje
rezistence → kontraindikace (viz
bod 4.3)
Dolutegravir
Raltegravir
Indukce CYP3A4 a UGT1A/
AUC ▼, Cmax ▼
Ztráta účinnosti dolutegraviru a
raltegraviru, nutnost zvýšení
dávky
Kontrastní látky
Rentgenové kontrastní látky (např. na
vyšetření žlučníku)
Rifampicin může zpomalovat
vylučování rentgenových
kontrastních látek žlučí
Testování provádět před ranním
podáním přípravku
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg
Hypolipidemika
Fluvastatin Indukce CYP3A4/
metabolismus fluvastatinu je
rifampicinem zrychlen,
Cmax fluvastatinu (o 59 %) ▼
Možná ztráta účinku fluvastatinu,
pečlivé monitorování, případná
nutnost zvýšení dávky
fluvastatinu
Simvastatin Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace a
biologická dostupnost
simvastatinu jsou rifampicinem
snížené, Cmax (o 90 %) ▼, AUC
(o 87 %) ▼
Současné užívání se
nedoporučuje, pravděpodobná
ztráta účinku simvastatinu, při
léčbě: pečlivé monitorování,
nutnost úpravy dávky
Pravastatin Indukce P-gp/
orální biologická dostupnost
pravastatinu může být u
některých pacientů snížena
Možná ztráta účinku pravastatinu,
pečlivé monitorování, případná
nutnost zvýšení dávky
pravastatinu
Atorvastatin Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace a
biologická dostupnost
atorvastatinu jsou rifampicinem
snížené, AUC (o 78 %) ▼
Možná ztráta účinku
atorvastatinu, pečlivé
monitorování, ke snížení interakcí
se doporučuje stejný čas podání
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg
a atorvastatinu
Ezetimib Indukce P-gp/
účinek ezetimibu může být
rifampicinem snížen

Možná ztráta účinku ezet-
imibu, pečlivé monitorování


přeloženo z němčiny do češtiny


Neuroleptika
Klozapin
Kvetiapin
Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin snižuje plazmatickou
koncentraci klozapinu a
kvetiapinu
Možná ztráta účinku klozapinu a
kvetiapinu; nutnost pečlivého
monitorování neurologického
stavu, určení hladin klozapinu a
kvetiapinu v séru doporučeno
případná nutnost zvýšení dávky
klozapinu a kvetiapinu
Haloperidol Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
metabolismus haloperidolu
Možná ztráta účinku halope-
ridolu; častý monitoring
neurologického stavu, případná
úprava dávky haloperidolu
Risperidon Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
risperidonu ▼, AUC (o 72 %)
▼ , Cmax (o 50 %) ▼
Možná ztráta účinku risperidonu,
pečlivé monitorování nutné
Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI)
Etravirin Indukce CYP3A4/
nebylo zkoumáno
Schváleno pouze v kombinaci s
kontraindikovanými inhibitory
proteáz —> kontraindikováno
(viz bod 4.3)
Doravirin
Nevirapin
Rilpivirin
Indukce CYP3A4/
plazmatické koncentrace a
AUC NNRTI snížené
Nekompenzovatelná ztráta
účinnosti inhibitorů reverzní
transkriptázy —>
kontraindikováno (viz bod 4.3)
Efavirenz Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje Cmax a AUC
efavirenzu, zvýšené riziko
poškození jater
Zvýšené riziko poškození jater,
případné zvýšení dávky
efavirenzu; pečlivé monitorování
hladiny efavirenzu, nutná
kontrola jaterních funkcí před a
během léčby


přeloženo z němčiny do češtiny
Inhibitory nestrukturálních proteinů 5A
Elbasvir
Ledipasvir
Ombitasvir
Pibrentasvir
Velpatasvir
Indukce CYP3A4 a P-gp/
Cmax a AUC nestrukturálních
proteinů 5A jsou rifampicinem
snížené
Ztráta účinku
→ kontraindikace (viz bod 4.3)
Nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTI)
Abakavir Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace
abakaviru může být
rifampicinem lehce snížená
Klinická relevance neznámá
Tenofovir-alafenamid Indukce P-gp/
AUC tenofovir-alafenamidu▼
Případná úprava dávky
tenofovir-alafenamidu
Zidovudin Indukce CYP3A4 a P-gp/
Cmax zidovudinu (o 43 %) ▼ a
AUC zidovudinu (o 47 %) ▼

Pečlivé monitorování účinku
zidovudinu vyžadováno, možná
ztráta účinnosti; pokud je
zidovudin užíván v rámci
fungování režimu antiretrovirové
terapie, úprava dávky často není
nutná; rozhodnutí by měl provést
HIV specialista
Inhibitory polymerázy
Dasabuvir Indukce CYP3A4/ silně snížená
plazmatická koncentrace
dasabuviru
Ztráta účinku dasabuviru
→ kontraindikace (viz bod 4.3)
Sofosbuvir Indukce CYP3A4/ silně snížená
plazmatická koncentrace
sofosbuviru
Ztráta účinku sofosbuviru
→ kontraindikace (viz bod 4.3)
Antagonisté opioidů
Naltrexon Indukce CYP3A4 a P-gp/

Současné podávání se
nedoporučuje, zvýšené riziko
poškození jater, nutnost kontroly
jaterních enzymů
Léky proti osteoporóze
Cinakalcet Indukce CYP3A4/
metabolismus cinakalcetu může
být zrychlen
Možná ztráta účinku cinakal-
cetu, případná nutnost úpravy
dávky cinakalcetu
Farmakokinetické boostery
Kobicistat Indukce CYP3A4/ plazmatická
koncentrace ▼
Ztráta účinku Kobicistatu
→ kontraindikace (viz bod 4.3)


přeloženo z němčiny do češtiny


přeloženo z němčiny do češtiny
Inhibitory fosfodiesterázy-4
Roflumilast Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje Cmax a AUC
roflumilastu a N-oxidu
roflumilastu
Současné užívání se z důvodu
silné interakce s rifampicinem
nedoporučuje, v případě potřeby
pečlivé monitorování, případná
úprava dávky roflumilastu
Inhibitory proteáz
Atazanavir
Darunavir
Fosamprenavir
Glekaprevir
Grazoprevir
Indinavir
Lopinavir
Ritonavir
Sachinavir
Tipranavir
Voxilaprevir
Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje biologickou
dostupnost (AUC) inhibitorů
proteáz je ▼
Nekompenzovatelná ztráta
účinnosti inhibitorů proteáz
—> kontraindikováno (viz bod
4.3)


Inhibitory proteinkinázy
Regorafenib Indukce CYP3A4 a P-gp/
plazmatická koncentrace ▼,
metabolizace na aktivní
metabolity▲
Účinek na účinnost neznámý
Ruxolitinib Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje Cmax a AUC
ruxolitinibu o 52 % resp. 71 %
Pečlivé monitorování a titrace
dávky ruxolitinibu
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM)
Tamoxifen Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin snižuje Cmax a AUC
tamoxifenu o 55 %, resp. 86 %
Současné užívání se
nedoporučuje, pečlivé
monitorování, případná nutnost
úpravy dávky tamoxifenu
Toremifen Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin snižuje Cmax a AUC
toremifenu o 55 %, resp. 87 %

Současné užívání se
nedoporučuje, pečlivé
monitorování, pravidelná kontrola
elektrolytů, krevního obrazu a
jaterních enzymů,
případná nutnost úpravy dávky
toremifenu



přeloženo z němčiny do češtiny


přeloženo z němčiny do češtiny

Inhibitory agregace trombocytů
Klopidogrel Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin způsobuje zesílenou
aktivaci a účinek klopidogrelu
Pečlivé monitorování nutné,
antikoagulační efekt klopidogrelu
se zvyšuje, zvýšený sklon ke
krvácení
Trankvilizéry
Benzodiazepiny (např. diazepam,
midazolam, triazolam)
Indukce CYP3A4/
metabolismus benzodiazepinů
může být rifampicinem zrychlen
Pečlivé monitorování, případná
nutnost úpravy dávky
benzodiazepinů
Buspiron Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace a tbuspironu ▼
Anxiolytický efekt buspironu
může být snížen, pečlivé
monitorování, případná úprava
dávky buspironu
Urikosurika
Probenecid-rifampicin Probenecid může u některých
pacientů zvýšit plazmatickou
koncentraci rifampicinu
Zvýšené riziko poškození jater,
monitorování hodnot jaterních
funkcí
Vitamíny
Vitamín D Indukce CYP3A4/
rifampicin snižuje plazmatickou
koncentraci vitamínu D
Symptomatické onemocnění kostí
lze očekávat pouze po
dlouhodobém podávání
rifampicinu (> 1 rok); v případě
suplementace vitamínu D se
požaduje monitorování hladiny
sérového kalcia, hladiny fosfátů v
séru a renálních funkcí; případná
nutnost úpravy dávky vitamínu D
Cytostatika
Bendamustin Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin snižuje plazmatickou
hladinu bendamustinu, zatímco
plazmatické hladiny aktivních
metabolitů bendamustinu
rifampicin zvyšuje
Pečlivé monitorování nutné
zvýšené koncentrace metabolitů
bendamustinu mohou změnit
účinek bendamustinu a zvýšit
riziko nežádoucích účinků



přeloženo z němčiny do češtiny

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy s plodném věku/antikoncepce:
Během léčby rifampicinem musí být zabráněno otěhotnění, a musí být proto zavedena/praktikována
Bexaroten Indukce CYP3A4/
plazmatická koncentrace
bexarotenu může být
rifampicinem snížena
Motitorování nutné
Klofarabin Indukce CYP3A4 a P-gp/ Současné užívání se
nedoporučuje, zvýšené riziko
poškození jater, nutné pečlivé
monitorování jaterních funkcí
Gefitinib Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
metabolismus gefitinibu
Pečlivé monitorování, případná
nutnost úpravy dávky gefitinibu
Imatinib Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin snižuje AUC a Cmax
imatinibu o 74 %, resp. 54 %
Současné užívání se
nedoporučuje, ztráta účinku
imatinibu pravděpodobná
Irinotekan Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
odbourávání irinotekanu,
AUC irinotekanu (aktivní
metabolity) ▼
Možná ztráta účinku irinotekanu ,
případná nutnost úpravy dávky
irinotekanu
Methotrexat Indukce CYP3A4 a P-gp/ Současné užívání se
nedoporučuje, zvýšené riziko
poškození jater nutnost kontroly
funkce jater
Pazopanib Indukce CYP3A4 a P-gp/
rifampicin urychluje
metabolismus pazopanibu

Současné užívání se
nedoporučuje, možná ztráta
účinku pazopanibu
Thioguanin Indukce CYP3A4 a P-gp/
Zvýšené riziko poškození jater
Současné užívání se
nedoporučuje, zvýšené riziko
poškození jater, nutnost kontroly
funkce jater


přeloženo z němčiny do češtiny
spolehlivá antikoncepce (viz body 4.4 a 4.5).
Těhotenství:
Rifampicin prochází placentou, koncentrace u plodu dosahují přibližně 12 - 33 % koncentrace v mateřské
krvi. Kvůli opožděné eliminaci mohou být v plodové vodě tekutině přítomny vyšší koncentrace než v
mateřské krvi.
Informace v literatuře týkající se teratogenity u člověka jsou rozporuplné. Stanovení teratogenního rizika
dále komplikuje fakt, že rifampicin se většinou používá v kombinaci s jinými antituberkulotiky. Dosud
bylo zdokumentováno 14 případů malformace u 117 párů matka-dítě exponovaných v prvních 4 měsících
gravidity. U novorozenců byla pozorována zvýšená incidence hypoprotrombinémie či krvácivých
tendencí. Ve studiích na zvířatech byla zjištěna reprodukční toxicita (viz bod 5.3).
V případě již přítomné gravidity smí být rifampicin předepsán v prvním trimestru pouze v absolutně
nutných případech, protože nelze vyloučit zvýšení rizika malformací. Ve druhém a třetím trimestru smí
být rifampicin užíván pouze po pečlivém zvážení poměru benefit/riziko.
Pokud se rifampicin podává v posledních týdnech gravidity, může to vést ke zvýšení krvácivé diatézy u
matky a novorozence (viz bod 4.4).
Nicméně léčba aktivní tuberkulózy rifampicinem v těhotenství je v zásadě možná. Pacientka však musí
být informována, že po užívání rifampicinu během časné fáze těhotenství nelze s absolutní jistotou
vyloučit riziko vzniku malformace.
Pokud k otěhotnění dojde během léčby rifampicinem, není třeba indukovat potrat.
Kojení:
Rifampicin je vylučován do mateřského mléka, ale předpokládá se, že jeho koncentrace, které vstřebá
kojenec, jsou příliš nízké na to, aby vyvolaly nežádoucí účinky u kojence.
Nicméně by měl být přípravek EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg používán během kojení pouze po
pečlivém vyhodnocení poměru prospěchu a rizika.
Fertilita:
Fertilita u potkanů nebyla po léčbě rifampicinem ovlivněna.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Kvůli nežádoucím reakcím, které se mohou možná vyskytnout (viz bod 4.8) může tento přípravek, i když je
používán dle návodu, změnit schopnost pohotové reakce v takovém rozsahu, že schopnost řídit a obsluhovat
stroje či pracovat bez zajištění pevnou oporou je narušena. To platí zejména v kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Jako nejčastější nežádoucí reakce na léčbu rifampicinem je popisována změna jaterních testů (zejména
zvýšení aktivity transamináz), což obvykle není klinicky relevantní a odeznívá s pokračující léčbou. Avšak
ve velmi vzácných případech se může vyskytnout také symptomatická hepatitida, která může mít v
některých případech smrtelný průběh.
Dalšími častými nežádoucími účinky léčby rifampicinem jsou hypersenzitivní reakce a gastrointestinální
obtíže.

přeloženo z němčiny do češtiny
V místě aplikace infuze může při parenterálnímu podávání přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg dojít
k iritaci žíly, zejména při dlouhodobém podávání infuzního roztoku.


Velmi časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥ 1/1.000 až
<1/100)
Vzácné
(≥ 1/10.000 až
<1/1.000)
Velmi vzácné
(<1/10.000)
Není známo
(četnost nelze na
základě
dostupných údajů
odhadnout)
Onemocnění krve a lymfatického systému
eozinofilie,
leukopenie,
granulocytopenie,
trombocytopenie,
trombocytopenic-
ká purpura,
hypoprotrombiné
mie, hemolytická
anémie,
diseminovaná
intravaskulární
koagulopatie



přeloženo z němčiny do češtiny

Velmi časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥ 1/1.000 až
<1/100)
Vzácné
(≥ 1/10.000 až
<1/1.000)
Velmi vzácné
(<1/10.000)
Není známo
(četnost nelze na
základě
dostupných údajů
odhadnout)
Onemocnění imunitního systému
Mírná reakce z
přecitlivělosti
(horečka,
erythema
exsudativum
multiforme, pruri-
tus, urtikaria)
Závažné
hypersenzitivní
reakce jako
dušnost, astmatu
podobné
záchvaty, plicní
edém, jiné edémy
dokonce
anafylaktický šok
(viz bod 4.4)
Lupusu
podobný
syndroma, flu
syndromb, těžké
alergické kožní
reakce jako
toxická
epidermální
nekrolýza
(Lyellův
syndrom) a
exfoliativní
dermatitidac
Lékový exantém
s eozinofilií a
systémovými
symptomy
(DRESS),
Endokrinní onemocnění
Poruchy
menstruaced,
addisonská krize u
pacientů s
Addisonovou
chorobou

Poruchy metabolismu a výživy
Porfyrie (viz bod
4.4)
Psychiatrická onemocnění
Zmatenost,
psychózy

Onemocnění nervového systému
Ataxie,
neschopnost
koncentrace,
bolesti hlavy,
únava, závratě,
parestézie



přeloženo z němčiny do češtiny
Velmi časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥ 1/1.000 až
<1/100)
Vzácné
(≥ 1/10.000 až
<1/1.000)
Velmi vzácné
(<1/10.000)
Není známo
(četnost nelze na
základě
dostupných údajů
odhadnout)
Oční onemocnění
rozmazené vidění,
ztráta zraku,
optická neuritida
Hnědočervené
zbarvení slz
Onemocnění gastrointestinálního traktu
Nechutenství,
bolesti žaludku,
nevolnost,
zvracení,
nadýmání, průjem
Akutní zánět
slinivky (viz také
bod 4.4)
Antibiotiky
vyvolaný zánět
střeva (pseudo-
membranózní
enterokolitida),
průjem
způsobený
Clostridium
difficile (viz bod
4.
Onemocnění jater a žlučníku
Zvýšení jaterních
enzymů jako
SGOT (AST),
SGPT (ALT),
alkalické
fosfatázy, gamma-
glutamyltransferá
zy
Ikterus,
hepatomegalief
Zvýšení hodnoty
bilirubinu v
krevním séru
Akutní
hepatitida (v
těžkých
případech je
možný smrtelný
průběh)

Onemocnění kosterního svalstva, pojivové tkáně a kostí
Myopatie Svalová slabost
Onemocnění ledvin a močových cest
Porucha funkce
ledvin
Akutní selhání
ledvin
Intersticiální
nefritida,
tubulární nekróza


přeloženo z němčiny do češtiny

Velmi časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥ 1/1.000 až
<1/100)
Vzácné
(≥ 1/10.000 až
<1/1.000)
Velmi vzácné
(<1/10.000)
Není známo
(četnost nelze na
základě
dostupných údajů
odhadnout)
Těhotenství, šestinedělí a perinatální onemocnění
Postnatální krvácení
matky a dítěte g
Cévní onemocnění
Leukocytoklastická
vaskulitida
Obecná onemocnění a potíže v místě aplikace
Iritace žil

as horečkou, slabostí, bolestmi svalů a kloubů a výskytem antinukleárních protilátek
bve spojení s intermitentním nebo po nepravidelném podávání rifampicinu, příznaky podobné „lupus-like“
syndromu (viz také bod 4.4)
c pozorovaná v souvislosti s kombinovanou léčbou antituberkulotiky s rifampicinem a dalšími látkami; reakce
nebylo možné připsat s jistotou jedné z účinných látek
d v důsledku ovlivnění metabolismus steroidních hormonů rifampicinem
e způsobené vlastní barvou rifampicinu a neškodné (viz také bod 4.4)
f většinou přechodný jev
g při podávání během posledních týdnů těhotenství (viz také body 4.4 a 4.6)
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování
poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na
nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: https://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Po akutním předávkování byly hlášeny následující příznaky:
- nauzea, zvracení (zbarvení žaludečního obsahu), svědění, bolest v celém břiše, cholestáza
- kůže, skléra a sliznice mohou vykazovat žluto-oranžové zbarvení
- mohou být zbarveny další exkrementy (moč, stolice)
- extrémní předávkování může vést k neklidu, dušnosti, tachykardii, generalizovaným křečím a zástavě
dýchání a oběhu.
Léčba intoxikace
Po podání pravděpodobně toxických dávek nebo po perorálním podání pravděpodobně toxických dávek

přeloženo z němčiny do češtiny
(např. v případě nesprávného podání) přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg musí být ihned náležitě
zajištěna vhodným způsobem eliminace léčivého přípravku (např. výplachem žaludku, podáním aktivního
uhlí). Další léčba je symptomatická. Monitorování funkce jater a krevního obrazu je nezbytné (viz bod 4.4).
Hemodialýzou ani peritoneální dialýzou se nedosáhne významného snížení sérových koncentrací rifampicinu.
Pokud je třeba, musí být zahájena celková podpůrná opatření k zachování vitálních funkcí.
Je nutno zvážit navázání kontaktu s toxikologickým pracovištěm
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: rifampicin je semisyntetické antibiotikum, které patří do ansamycinové
skupiny a je zvláště účinné proti mykobateriím.
ATC kód: J04ABMechanismus účinku
Mechanismus účinku je založen na vazbě na bakteriální RNA polymerázu, a tudíž na inhibici syntézy
bakteriálních proteinů.
Působí na intracelulární i extracelulární organismy. Jeho optimální účinek je v neutrálním nebo alkalickém
prostředí (obvykle extracelulárně); méně účinný je v kyselém rozmezí (intracelulárně nebo v kaseózní tkáni).
Rifampicin má baktericidní účinek na proliferující organismy, u organismů v klidové fázi je jeho účinek
výrazně menší.

Spektrum účinku rifampicinu zahrnuje původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium
bovis, Mycobacterium africani a další členy komplexu Mycobacteria tuberculosis, netuberkulózní
mykobakteria a další bakteriální druhy.
I když je rifampicin účinný i na nemykobakteriální patogeny jiných infekcí, než které jsou uvedeny v sekci
4.1, měl by se používat pro léčbu těchto infekčních onemocnění pouze ve výjimečných odůvodněných
případech a podobně též pouze jako část kombinované léčby, aby se nezhoršila situace týkající se rezistence
na rifampicin. Nároky na tento léčivý přípravek se uplatňují pouze pro léčbu všech forem tuberkulózy.
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah s ohledem na Mycobacterium tuberculosis
Rifampicin vykazuje baktericidní účinek na Mycobacterium tuberculosis závislý na koncentraci. Rozsah
baktericidního účinku závisí hlavně na poměru mezi AUC (plocha pod křivkou; plocha pod křivkou
koncentrace-čas) a minimální inhibiční koncentrací (MIC).
Mechanismus rezistence
U M. tuberculosis je rezistence na rifampicin spojena s mutacemi v genu rpoB. Tento gen kóduje beta-
subjednotku bakteriální DNA-dependentní RNA polymerázy. Mutace tohoto genu vede k jednokrokové
(„one-step“), vysokostupňové rezistenci M. tuberculosis vůči rifampicinu.
Existuje zkřížená rezistence s rifabutinem a rifapentinem a dalšími chemicky příbuznými látkami.
Rozvoj rezistence u netuberkulózních mykobakterií je rovněž spojen s mutacemi v genu rpoB (např.
Mycobacterium kansasii), je však také známo, že na rozovoji rezistence na rifiampicin se podílejí i

přeloženo z němčiny do češtiny
další mechanismy.
Také u meningokoků je důvodem výskytu rezistence mutace v genu rpoB, přičemž izoláty rezistentní na
rifampicin se zatím vyskytly jen vzácně.

Monoterapie indukuje rychlý rozvoj rezistence („one-step“ rezistence) u mykobakterií i dalších patogenů.
Vyšetření citlivosti
Pro bakterie tuberkulózy je podle DIN standardů 32,0 mg/l rifampicinu nejnižší koncentrací (nebo: kritickou
koncentrací) v kultivačním médiu (Löwenstein-Jensen kultivační médium), při níž růst svědčí pro rezistenci
na rifampicin. Tato kritická koncentrace je výše než MIC a znamená klinickou rezistenci.
Prevalence získané rezistence
U tuberkulózních patogenů s bakterií Mycobacterium tuberculosis, s níž se setkáváme nejčastěji a která je
nejčastěji hlášeným patogenem z komplexu Mycobacterium tuberculosis (jenž zahrnuje Mycobacterium bovis,
Mycobacterium africani, Mycobacterium microti), kolísá prevalence získané rezistence vůči rifampicinu
podle lokality a v průběhu času. Podle údajů hlášených v souladu s německým zákonem o ochraně proti
infekcím hlásí Institut Roberta Kocha míru rezistence v Německu 2,0 % (2010), 2,1 % (2011), 2,4 % (2012),
3,6 % (2013) a 3,4 % (2014). To znamená, že tuberkulózní patogeny jsou na rifampicin obvykle citlivé. Při
volbě terapeutického režimu by měla být ve všech případech vyhledána rada odborníka.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Pokud jde o farmakokinetické parametry, není na začátku léčby nebo po jednotlivém podání rozdíl mezi
perorálním a intravenózním podáním. To se změní po několika týdnech užívání. Kvůli autoindukci jaterních
enzymů se clearence rifampicinu zvýší, což značně snižuje biologickou dostupnost po perorálním podání ve
srovnání s podáním cestou intravenózní infuze.
Distribuce
Vazba na plazmatické proteiny je asi 70 - 90 %. Účinná látka vykazuje dobrý průnik do buněk a tkání, což se
odráží ve vysokém objemu distribuce, který je více než 1 l/kg. Až více než 20x vyšší koncentrace se nacházejí
v játrech a až 5x vyšší koncentrace v ledvinách v porovnání se sérem.
Pouze přibližně 25 % rifampicinu je negativně ionizováno při pH krve, rychlá distribuce z krevní plazmy do
jiných tělesných tekutin a tkání je částečně vysvětlena dobrou rozpustností v tucích.
50 - 70 % koncentrace v séru lze dosáhnout ve svalové tkáni a 10 - 20 % v kostech. V obsahu kaseózně
změněné kaverny jsou koncentrace nižší než v séru. Nižší koncentrace než v séru se nacházejí v
mozkomíšním moku (10 - 85 %), pleurální tekutině (5 - 40 %), ve sputu (až 20 %) a ve slinách (až 15 %). V
potu a ve slinách se nachází jen stopy rifampicinu.
Rifampicin prochází placentární bariérou a koncentrace dosažené ve fetální krvi zhruba odpovídají koncentrace v krvi mateřské. K akumulaci rifampicinu dochází také v amniové tekutině (viz bod 4.6).
Průchod bariérou mezi krví a mlékem vede k tomu, že koncentrace v mateřském mléce jsou přibližně 10 - % z koncentrace v krvi.
Biotransformace
Rifampicin se u lidí štěpí v játrech, hlavním metabolitem je 25-deacetyl-rifampicin. Výsledkem indukce
mikrozomálních enzymů P450 je to, že rychlost metabolismu se při opakovaném podávání rifampicinu

přeloženo z němčiny do češtiny
zvyšuje, což vede k posunu z renálního vylučování ve prospěch biliárního vylučování. Současně se tímto
procesem zkrátí poločas v séru.
Mikrobiologický účinek hlavního metabolitu nebyl zatím dostatečně prozkoumán.
Eliminace
Iniciální poločas rifampicinu může být 3 - 6 - 16 hodin. To je ovlivněno enterohepatálním oběhem látky.
Kvůli výše popsané enzymové indukci se poločas během prvních týdnů léčby zkracuje. Rifampicin a jeho
hlavní metabolit 25-desacetyl rifampicin jsou vylučovány převážně hepatobiliární cestou (přibližně 70 - 80 %
celkové clearence). Přibližně 10 - 15 % podané látky se vyloučí močí; poměr rifampicinu a 25-desacetyl
rifampicinu je stejný.
Renální clearence dosahuje přibližně 1/8 rychlosti glomerulární filtrace.
Linearita/nelinearita
Rifampicin vykazuje nelineární farmakokinetiku.
Farmakokinetika u specifických skupin pacientů
Eliminace při poruše funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater jsou plazmatické koncentrace zvýšené a eliminační poločas je
prodloužený (viz bod 4.2).
Eliminace při poruše funkce ledvin
Eliminace rifampicinu není renální dysfunkcí ovlivněna (viz bod 4.2).
Dialyzovatelnost
Hemodialýzou ani peritoneální dialýzou se nedosáhne signifikantního snížení koncentrací rifampicinu v séru.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou žádné údaje ze studií chronické toxicity, které by svědčily pro to, že by se mohly vyskytnout dosud
neznámé nežádoucí reakce u člověka.
Mutagenita a karcinogenita
V bakteriálních testech genotoxicity byl rifampicin negativní. Testy in vitro na lidských a jiných savčích
buňkách však vykazovaly protichůdné výsledky, stejně tak dosud provedené testy in vivo. Mutagenní
potenciál rifampicinu nelze na základě dosud provedených studií přesvědčivě stanovit.
Celoživotní („lifetime“) studie na potkanech a myších neodhalily žádný relevantní důkaz karcinogenního
potenciálu rifampicinu.
Reprodukční toxicita
Ve studiích provedených v tomto ohledu se vyskytly fetotoxické účinky u potkanů od 100 mg/kg/den a
malformace u potkanů a myší (CNS, spina bifida, anencefalie, rozštěp patra) od 150 mg/kg/den.
Fertilita a perinatální a postnatální vývoj nebyly u potkanů nepříznivě ovlivněny.

přeloženo z němčiny do češtiny
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
EREMFAT i.v. 300 mg:
Askorbát sodný 5 mg (jako stabilizátor)
EREMFAT i.v. 600 mg:
Askorbát sodný 10 mg (jako stabilizátor)
6.2 Inkompatibility
Čerstvě připravený roztok může být smíchán s následujícími infuzními roztoky: 5% roztok glukózy, 5%
roztok fruktózy a izotonický roztok chloridu sodného. Používání jiných infuzních roztoků se nedoporučuje.
Roztoky obsahující hydrogenuhličitan sodný a/nebo laktát sodný jsou s rifampicinem fyzikálně
nekompatibilní a nesmí být použity.
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg nesmí být smíchán s Ringerovým roztokem (acetát) + glukóza.
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg není kompatibilní s cefamandolem, tetracyklinem a doxycyklinem.
Fyzikální inkompatibilita (précipitát) byla pozorována mezi neředěným (5 mg/5 ml) nebo ředěným (1 mg/ml
ve fyziologickém roztoku NaCl diltiazem hydrochloridem a rifampicinem (6 mg/ml ve fyziologickém roztoku
NaCl) při podání stejnou kanylou.
Podobná inkompatibilita byla popsána pro směs parenterálních roztoků tramadolu a rifampicinu.
Kombinace 1 lahvičky přípravku STREPTO-Fatol s 1 lahvičkou přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg a
500 ml 5% glukózy nebo fyziologického roztoku jsou stabilní při pokojové teplotě po dobu 4 hodin (viz bod
6.3).
Smíchané infuze přípravku STREPTO-Fatol a přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg a přípravku
ISOZID 0,5 N nejsou kompatibilní.
Směs přípravku EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg s více než jedním dalším antituberkulotikem v infuzním
roztoku nelze doporučit. Dokud nebudou k dispozici další studie, neměl by se přípravek EREMFAT i.v. mg / 600 mg mísit s infuzními roztoky nebo kombinačními partnery jiným způsobem, než bylo uvedeno výše.
6.3 Doba použitelnosti
roky.

Tento léčivý přípravek nesmí být použit po uplynutí doby použitelnosti.
Doba použitelnosti po rekonstituci:
Roztok připravený za aseptických podmínek z prášku a vody pro injekce lze uchovávat po dobu 48 hodin,
pokud je skladován v chladničce.
Připravené infuzní roztoky lze uchovávat při pokojové teplotě po dobu 4 hodin. Infuzní roztoky připravené k
aplikaci musí být tedy použity bezprostředně, v podobě intravenózní kapénkové infuze.

přeloženo z němčiny do češtiny
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Injekční lahvička z čirého skla
EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg je k dispozici v následujících velikostech balení:
EREMFAT i.v. 300 mg
Originální balení - 1 injekční lahvička s práškem pro infuzní roztok
Nemocniční balení - 10 injekčních lahviček s práškem pro infuzní roztok
EREMFAT i.v. 600 mg
Originální balení - 1 injekční lahvička s práškem pro infuzní roztok
Nemocniční balení - 10 injekčních lahviček s práškem pro infuzní roztok
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku (a pro zacházení s ním)
Příprava infuzního roztoku:
Pro přípravu infuzního roztoku k aplikaci se injikuje 5 ml (EREMFAT i.v. 300 mg) nebo 10 ml (EREMFAT
i.v. 600 mg) vody pro injekce do injekční lahvičky s práškem, která se potom po dobu půl minuty intenzivně
protřepává.
Poté, co pěna úplně opadne, se musí roztok rifampicinu ihned přidat ke 250 ml (EREMFAT i.v. 300 mg) nebo
k 500 ml (EREMFAT i.v. 600 mg) infuzního roztoku. Jako infuzní roztok je možné použít fyziologický
roztok chloridu sodného, 5% roztok glukózy nebo 5% roztok fruktózy (viz. bod 6.2).
Pokud se mají podat dávky nižší nebo vyšší než 300 mg nebo 600 mg, odebere se parciální množství roztoku
připraveného z prášku pro infuzní roztok ve vodě pro injekce. Pro doplnění k vyšším dávkám se pak toto
množství přidá k infuzátu pouze spolu s další dávkou.
Připravené roztoky pro infuzi lze skladovat při pokojové teplotě po dobu 4 hodin. Roztok pro infuzi
připravený k aplikaci se tudíž musí bezprostředně použít v podobě i.v. kontinuální kapací infuze (viz bod 6.4).
Pokud se kombinuje se streptomycin sulfátem, mělo by být vzato v úvahu následující. EREMFAT i.v. 300 mg
/ 600 mg (rozpuštěný ve vodě pro injekce) a STREPTO-Fatol (rozpuštěný ve vodě pro injekce) musí být
nataženy zvlášť a zvlášť injikovány do infuzního roztoku.
Upozornění pro manipulaci s přípravkem EREMFAT i.v. 300 mg / 600 mg:
Ošetřovatelský personál by se měl vyvarovat kontaktu s rifampicinem, protože v ojedinělých případech byly u
osob připravujících a podávajících infuzní roztoky pozorovány alergické reakce v obličeji a na rukou.
Veškerý nespotřebovaný léčivý přípravek či odpadní materiál musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

přeloženo z němčiny do češtiny
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Esteve Pharmaceuticals GmbH
Hohenzollerndamm 150-14199 Berlín
Telefon +49 30 338427-e-mail info.germany@esteve.com

REGISTRAČNÍ ČÍSLA
EREMFAT i.v. 300 mg: 3260.00.02
EREMFAT i.v. 600 mg: 3260.01.9 DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
18. 02. 10 DATUM REVIZE TEXTU
11.
11. OBECNÁ KLASIFIKACE PRO DODÁVÁNÍ

Léčivý přípravek pouze na lékařský předpis