CITALOPRAM ORION -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Citalopram Orion 10 mg potahované tablety
Citalopram Orion 20 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

10mg tableta: jedna tableta obsahuje citaloprami hydrobromidum odpovídající citalopramum 10 mg.
20mg tableta: jedna tableta obsahuje citaloprami hydrobromidum odpovídající citalopramum 20 mg.


Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy [přibližně 23 mg (10mg tableta) a přibližně
46 mg (20mg tableta)].

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

Popis tablet:
10mg tableta: bílá, bikonvexní, kulatá, potahovaná tableta s označením A na jedné straně a 05 na
straně druhé.
20mg tableta: bílá, bikonvexní, oválná, potahovaná tableta s označením A na jedné straně a 06 na
straně druhé (půlicí rýha mezi 0 a 6). Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- Depresivní epizody.
- Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
- Profylaxe rekurence depresivních epizod.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Deprese:
Dospělí:
Citalopram by měl být podáván v jedné perorální denní dávce 20 mg. V závislosti na individuální
odpovědi pacienta je možné dávku zvýšit až na maximální denní dávku 40 mg.

Panická porucha:
Dospělí:
Během prvního týdne je doporučená perorální denní dávka 10 mg, poté se dávka zvýší na 20 mg
denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit až na maximální denní
dávku 40 mg.




Starší pacienti (> 65 let):

Dávka pro starší pacienty by měla být snížena na polovinu doporučené dávky, tj. 10-20 mg denně.
Maximální doporučená denní dávka pro starší pacienty je 20 mg.

Pediatrická populace

Citalopram se nemá podávat dětem a dospívajícím do 18 let věku (viz bod 4.4).

Snížená funkce ledvin:
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin není třeba úprava dávkování.
Nejsou k dispozici dostatečné informace o léčbě pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin
(kreatininová clearance nižší než 30 ml/min) (viz bod 4.4).

Snížená funkce jater:
Pro pacienty s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater je úvodní doporučená denní dávka
10 mg po dobu prvních dvou týdnů léčby. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možné
zvýšit dávku až na maximální denní dávku 20 mg. U pacientů se závažnou poruchou jaterní funkce se
doporučuje opatrnost a pečlivá titrace dávky (viz bod 5.2).

Pomalí metabolizátoři CYP2C19:
Pro pacienty, o nichž je známo, že jsou pomalí metabolizátoři enzymového systému CYP2C19 je
doporučená úvodní denní dávka 10 mg po dobu prvních dvou týdnů léčby. V závislosti na individuální
odpovědi pacienta je možné zvýšit dávku až na maximální denní dávku 20 mg (viz bod 5.2).

Délka léčby:
Antidepresivní účinek obvykle nastupuje nejdříve po 2-4 týdnech léčby. Po remisi je obvykle nutné
pokračování v léčbě nejméně po dobu 6 měsíců. U pacientů s rekurentní (unilaterální) depresivní
poruchou může být zapotřebí udržovací léčba po dobu několika let.

Maximálního účinku citalopramu v léčbě panické poruchy se dosáhne přibližně po 3 měsících léčby.
V závislosti na individuální odpovědi pacienta může být nutné pokračovat v léčbě po dobu několika
měsíců.

Citalopram se musí vysazovat postupně. Doporučuje se postupné snižování dávky po dobu 1 až týdnů.

Příznaky z vysazení pozorované při přerušení léčby:
Mělo by se zamezit náhlému přerušení léčby. Při přerušení léčby citalopramem by se dávka měla
postupně snižovat po dobu nejméně jednoho nebo dvou týdnů, aby se snížilo riziko vzniku reakcí
z vysazení (viz body 4.4. a 4.8). Pokud se po snížení dávky nebo při vysazování léčby objeví závažné
příznaky, může se uvažovat o návratu k předchozí předepsané dávce. Následně může lékař pokračovat
ve snižování dávky, ale mnohem pozvolněji.

Způsob podání
Citalopram Orion by se měl užívat perorálně jednou denně ráno nebo večer. Tablety by se měly zapíjet
tekutinou a užívají se s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- Citalopram se nesmí podávat pacientům, kteří užívají inhibitory monoaminooxidázy (MAO) včetně
selegilinu v dávkách vyšších než 10 mg denně. Citalopram se nesmí začít podávat dříve, než po
uplynutí dvou týdnů po vysazení ireverzibilního inhibitoru MAO nebo po době, uvedené v SmPC

reverzibilního inhibitoru MAO, která uplynula od jeho vysazení. Po vysazení léčby citalopramem
musí uplynout alespoň 7 dnů než je zahájena léčba inhibitorem MAO (viz bod 4.5)
- Podání kombinace citalopramu a linezolidu je kontraindikováno s výjimkou případů, kdy je k
dispozici vybavení pro přísné sledování a monitorování krevního tlaku (viz bod 4.5)
- Citalopram je kontraindikován u pacientů se získaným prodloužením QT intervalu nebo se
syndromem vrozeného dlouhého QT intervalu
- Je kontraindikováno současné užívání citalopramu s léčivými přípravky, o nichž je známo, že
prodlužují QT interval (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevražd
(sebevražedné případy). Toto riziko přetrvává až do signifikantní remise. Protože ke zlepšení nemusí
dojít během několika prvních nebo i více týdnů léčby, pacienti by měli být pečlivě sledováni až do
tohoto zlepšení. Je obecnou klinickou zkušeností, že se riziko sebevraždy může v počátečních stádiích
uzdravování zvyšovat. Citalopram by se měl v tomto období předepisovat v malých množstvích
najednou, aby se snížilo riziko předávkování.

Jiné psychiatrické stavy, u nichž je citalopram předepisován, mohou být rovněž spojeny se zvýšeným
rizikem sebevražedných událostí. Navíc se tyto stavy mohou vyskytovat souběžně s depresivní
poruchou. Proto je třeba při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami dodržovat stejná
bezpečnostní opatření jako při léčbě depresivní poruchy.

Pacienti se sebevražednými příhodami v anamnéze nebo pacienti vykazující před zahájením léčby
významný stupeň sebevražedných představ jsou sebevražednými myšlenkami nebo sebevražednými
pokusy ohroženi více a měli by proto během léčby být pečlivě sledováni. Meta-analýza placebem
kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami
prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let
léčených antidepresivy.

Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to
především na začátku léčby a po změně dávkování.

Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení
jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že
pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Reverzibilní selektivní inhibitory MAO-A
Kombinace citalopramu s inhibitory MAO-A se obecně nedoporučuje vzhledem k riziku vzniku
serotoninového syndromu (viz bod 4.5).

Informace o současné terapii s neselektivními ireverzibilními inhibitory MAO viz bod 4.5.

Serotoninergní látky
Citalopram by se neměl užívat souběžně se serotoninergními léčivými přípravky, jako je sumatriptan a
jiné triptany, tramadol, buprenorfin, oxitriptan nebo tryptofan.

Diabetes
Přípravky z řady SSRI mohou změnit glykémii u pacientů s diabetem. Může být proto nutné upravit
dávky inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.

Záchvaty
Záchvaty jsou potenciálním rizikem při léčbě antidepresivy. Léčba citalopramem by neměla
pokračovat, pokud se objeví epileptické záchvaty. Citalopram by se neměl podávat pacientům s

nestabilní epilepsií a pacienti se stabilizovanou epilepsií užívající citalopram by měli být pečlivě
sledováni. Pokud se během léčby četnost záchvatů zvýší, citalopram by měl být vysazen.

Elektrokonvulzivní léčba
Se souběžným podáváním citalopramu a elektrokonvulzivní terapií existuje pouze málo klinických
zkušeností, proto je nutná opatrnost.

Mánie
U pacientů s anamnézou manicko-depresivního onemocnění může dojít k přesmyku do manické fáze.
U pacientů s mánií nebo hypománií v anamnéze by se citalopram měl používat opatrně. Dojde-li u
pacienta k přechodu do manické fáze, léčba by měla být vysazena.

Krvácení
Při užívání SSRI byla zjištěna prodloužená doba krvácení a/nebo poruchy krvácení, jako například
ekchymózy, gynekologická krvácení, krvácení do gastrointestinálního traktu a jiná kožní nebo
slizniční krvácení (viz bod 4.8). Při podávání SSRI pacientům je nutná opatrnost zejména při
souběžném podávání s léky, které ovlivňují funkci krevních destiček nebo s jinými léky zvyšujícími
riziko krvácení, stejně jako u pacientů s poruchami krvácení v anamnéze (viz bod 4.5).

SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).

Serotoninový syndrom
Jako vzácná nežádoucí reakce byl u pacientů užívajících SSRI hlášen serotoninový syndrom. Vznik
tohoto stavu může indikovat kombinace příznaků jako je agitovanost, tremor, myoklonus a
hypertermie. V takových případech by léčba citalopramem měla být okamžitě přerušena a zahájena
symptomatická léčba.

Psychózy
U psychotických pacientů s depresemi může citalopram zvyšovat výskyt psychotických příznaků.

Porucha funkce ledvin
Podávání citalopramu u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (kreatininová clearance < ml/min) se nedoporučuje vzhledem k chybějícím údajům o účinnosti a bezpečnosti u této skupiny
pacientů (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater se doporučuje snížit dávky (viz bod 4.2) a jaterní funkce musí být
pečlivě sledovány.

Hyponatrémie
Vzácně byla hlášena hyponatrémie, pravděpodobně v důsledku nepřiměřeného uvolňování
antidiuretického hormonu (SIADH), a to převážně u starších pacientek. Tyto stavy jsou obvykle
reverzibilní po přerušení léčby.

Třezalka tečkovaná
Souběžné užívání citalopramu a bylinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum
perforatum) může mít za následek zvýšený výskyt nežádoucích reakcí. Proto by citalopram a
přípravky z třezalky tečkované neměly být užívány souběžně (viz bod 4.5).

Paradoxní úzkost
U některých pacientů s panickou poruchou se při zahájení léčby antidepresivy mohou zvýraznit
symptomy úzkosti. Tato paradoxní reakce obvykle odezní během dvou týdnů léčby. Ke snížení
pravděpodobnosti výskytu anxiogenního účinku se doporučuje léčbu zahájit nižší úvodní dávkou (viz
bod 4.2).


Nespavost a neklid, jež se mohou objevit v počátečních stádiích léčby, lze zmírnit úpravou dávky.

Prodloužení QT
Bylo zjištěno, že citalopram způsobuje na dávce závislé prodloužení QT intervalu. Po uvedení
přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií, včetně
torsade de pointes, a to převážně u žen s hypokalémií nebo s již existujícím prodloužením QT
intervalu nebo jiným srdečním onemocněním (viz body 4.3, 4.5, 4.8, 4.9 a 5.1).

Opatrnost se doporučuje u pacientů se signifikantní bradykardií nebo u pacientů s nedávno
prodělaným akutním infarktem myokardu nebo nekompenzovaným srdečním selháním.

Poruchy elektrolytové rovnováhy jako je hypokalémie a hypomagnezémie zvyšují riziko maligních
arytmií a měly by být upraveny před zahájením léčby citalopramem.

U pacientů se stabilizovaným srdečním onemocněním by se mělo před zahájením léčby zvážit EKG
vyšetření.

Pokud se v průběhu léčby citalopramem objeví známky srdeční arytmie, léčba by měla být přerušena a
mělo by být provedeno EKG vyšetření.

Akatizie/psychomotorický neklid:
Užívání přípravků z řady SSRI/SNRI je spojeno s rozvojem akatizie, která je charakterizována
subjektivně nepříjemným nebo úzkostným neklidem a potřebou častého pohybu, provázeného
neschopností klidně sedět nebo stát. Výskyt těchto příznaků je nejpravděpodobnější v průběhu prvních
několika týdnů léčby. U pacientů s uvedenými příznaky může být zvyšování dávky škodlivé.

Příznaky z vysazení pozorované při přerušení léčby:
Příznaky z vysazení jsou při přerušení léčby běžné, a to zejména v případě náhlého vysazení (viz bod
4.8). V klinických studiích prevence rekurence se nežádoucí účinky po ukončení léčby citalopramem
vyskytovaly u 40 % pacientů a u 20 % pacientů, kteří v léčbě citalopramem pokračovali. Riziko
vzniku příznaků z vysazení může záviset na několika faktorech, mezi něž patří délka léčby, dávka a
rychlost snižování dávky. Po přerušení léčby přípravky z řady SSRI/SNRI byly hlášeny závratě,
senzorické poruchy (včetně parestezie a pocity elektrického šoku), poruchy spánku (včetně nespavosti
a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolesti
hlavy, průjem, palpitace, emoční nestálost, podrážděnost a zrakové poruchy. Obecně jsou tyto
příznaky mírné až středně závažné, u některých pacientů však jejich intenzita může být vysoká. Tyto
příznaky se obvykle vyskytují během několika prvních dnů vysazování léčby, velmi vzácně byly
hlášeny i u pacientů, kteří neúmyslně vynechali dávku. Obvykle tyto příznaky samovolně vymizí a
většinou odezní do dvou týdnů, i když u některých pacientů může být doba jejich trvání prodloužená
(2-3 měsíce nebo déle). Proto se doporučuje, aby při vysazování léčby byla dávka citalopramu
postupně snižována během několika týdnů nebo měsíců podle potřeb pacienta (viz bod 4.2 „Příznaky z
vysazení pozorované při přerušení léčby“).

Glaukom s uzavřeným úhlem:
Přípravky z řady SSRI, včetně citalopramu, mohou ovlivnit velikost zornice a tak způsobit mydriázu.
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel v oku a tak způsobit zvýšení nitroočního tlaku a glaukom s
uzavřeným komorovým úhlem, především u predisponovaných pacientů. Citalopram je proto třeba
podávat s opatrností pacientům s glaukomem s uzavřeným úhlem a pacientům s anamnézou glaukomu.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory selektivního vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (SNRI) mohou vyvolat symptomy sexuální dysfunkce (viz bod 4.8). Byly
hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy symptomy přetrvávaly i po ukončení léčby
SSRI/SNRI.

Pediatrická populace:

Citalopram Orion se nemá používat k léčbě dětí a dospívajících do 18 let věku. Sebevražedné chování
(pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, opoziční chování a
hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených
antidepresivy v porovnání s těmi, kterým bylo podáváno placebo. Jestliže je však na základě klinické
potřeby rozhodnuto o léčbě, pak má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných
symptomů. Navíc nejsou k dispozici údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících
týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí.

Pomocné látky:
Tablety Citalopram Orion obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s
intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento
přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce:

Na farmakodynamické úrovni byly zaznamenány případy výskytu serotoninového syndromu při
současném užití citalopramu, moklobemidu nebo buspironu.

Kontraindikované kombinace:

Inhibitory MAO
Souběžné podávání citalopramu a inhibitorů MAO může mít za následek vznik závažných
nežádoucích reakcí, včetně serotoninového syndromu (viz body 4.3 a 4.4).
Případy závažných a někdy fatálních reakcí byly pozorovány u pacientů užívajících SSRI v kombinaci
s inhibitorem monoaminooxidázy (IMAO) včetně selektivního IMAO selegilinu a reverzibilního
IMAO linezolidu (neselektivního) a moklobemidu (selektivního pro typ A) a u pacientů, kteří nedávno
vysadili SSRI a zahájili léčbu IMAO.
U některých pacientů byly přítomny symptomy připomínající serotoninový syndrom. Mezi symptomy
interakce léčivé látky s IMAO patří: agitovanost, třes, myoklonus a hypertermie.

Pimozid
Současné podávání jednotlivé dávky 2 mg pimozidu zdravým dobrovolníkům, kteří byli léčeni
racemickým citalopramem v dávce 40 mg/den po dobu 11 dnů, vedlo pouze k mírnému zvýšení AUC
a Cmax pimozidu, které nebylo statisticky významné. Interval QTc byl prodloužen po současném
podávání citalopramu a pimozidu v průměru o 10 ms. Protože tato interakce byla pozorována již po
podání nízké dávky pimozidu, je současná léčba citalopramem a pimozidem kontraindikována.

Prodloužení QT intervalu
Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi citalopramem a jinými léčivými přípravky, které
prodlužují QT interval, nebyly provedeny. Aditivní účinek citalopramu a těchto léčivých přípravků
nelze vyloučit. Proto je současné podávání citalopramu a léčivých přípravků, které prodlužují QT
interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika (fenothiazinové deriváty, pimozid,
haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé antimikrobiální látky (např. sparfloxacin, moxifloxacin,
erythromycin i.v., pentamidin, antimalarika, zejména halofantrin), některá antihistaminika (astemizol,
mizolastin) atd. kontraindikováno.

Kombinace vyžadující zvláštní pozornost

Selegilin (selektivní inhibitor MAO-B)

Farmakokineticko/farmakodynamická interakční studie současného podávání citalopramu (20 mg
denně) a selegilinu (10 mg denně) (selektivní inhibitor MAO-B) neprokázala klinicky významné
interakce. Současné podávání citalopramu a selegilinu (v dávkách nad 10 mg denně) je
kontraindikováno (viz bod 4.3).

Serotonergně působící přípravky
Současné podávání se serotonergně působícími léčivými přípravky (např. tramadol, buprenorfin,
sumatriptan) může vést k zesílení účinků na 5-HT receptorech.
Souběžné podávání citalopramu a 5-HT agonistů, sumatriptanu a jiných triptanů se nedoporučuje
dokud nebude podrobněji prostudováno (viz bod 4.4).

Na farmakodynamické úrovni byly zaznamenány případy výskytu serotoninového syndromu při
současném užití citalopramu a buspironu.

Lithium a tryptofan
V klinických studiích nebyly zjištěny žádné farmakodynamické interakce při současném podání
citalopramu a lithia. Bylo však popsáno zvýšení serotoninergního účinku při současném podávání
SSRI s lithiem nebo tryptofanem. Při současném podávání citalopramu s těmito látkami se doporučuje
opatrnost. Rutinní monitorování hladiny lithia by mělo být prováděno jako obvykle.

Léčivé přípravky snižující záchvatový práh:
Léčivé přípravky SSRI mohou snižovat záchvatový práh. Při souběžném užívání jiných léčivých
přípravků snižujících záchvatový práh (např. antidepresiva (tricyklická, SSRI), neuroleptika
(fenotiaziny, tioxanteny a butyrofenony), meflochin, bupropion a tramadol) se doporučuje opatrnost.

Krvácivost
Opatrnost je nutná u pacientů souběžně léčených antikoagulačními přípravky (jako je warfarin),
přípravky ovlivňujícími funkci krevních destiček, jako jsou nesteroidní protizánětlivé přípravky,
kyselina acetylsalicylová, dipyridamol a tiklopidin nebo jiné přípravky potenciálně zvyšující riziko
krvácení (například určitá atypická antipsychotika, fenotiaziny nebo tricyklická antidepresiva) (viz bod
4.4).

Třezalka tečkovaná
Souběžné užívání léčivých přípravků SSRI a rostlinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou
(Hypericum perforatum) může mít za následek zvýšený výskyt nežádoucích reakcí (viz bod 4.4).
Farmakokinetické interakce nebyly studovány.

Alkohol
Mezi citalopramem a alkoholem se nepředpokládají žádné farmakodynamické ani farmakokinetické
interakce. Požívání alkoholu při léčbě citalopramem se však nedoporučuje.

ECT (elektrokonvulzivní terapie)
Nebyly provedeny klinické studie, které by zhodnotily poměr rizika a přínosu současného použití
elektrokonvulzivní terapie a citalopramu (viz bod 4.4).

Léčiva vyvolávající hypokalémii/hypomagnesémii
Opatrnosti je třeba při souběžném použití jiných léčiv vyvolávajících hypokalémii/hypomagnesémii,
jelikož tato léčiva, stejně jako citalopram, potencionálně prodlužují interval QT a zvyšují riziko
maligních arytmií (viz bod 4.4).

Farmakokinetické interakce:

Metabolismus citalopramu na demethylcitalopram je zprostředkován izoenzymy cytochromového
systému P450, a to CYP2C19 (přibližně 38%), CYP3A4 (přibližně 31%) a CYP2D6 (přibližně 31%).
Citalopram je metabolizován více než jedním cytochromovým systémem, což znamená, že inhibice

jednoho enzymu může být kompenzována ostatními. Inhibice jeho metabolismu je tudíž málo
pravděpodobná. Současné užití citalopramu s jinými léčivými přípravky má v klinické praxi velmi
malou pravděpodobnost způsobit farmakokinetické interakce.

Farmakokinetické interakce založené na vazbě na plazmatické bílkoviny se neočekávají.

Potrava
Nebylo pozorováno ovlivnění absorpce a jiných farmakokinetických vlastností citalopramu příjmem
potravy.

Účinek jiných látek na farmakokinetiku citalopramu:

Inhibitory CYP2CDůsledkem souběžného podávání escitalopramu (aktivní enanciomer citalopramu) s omeprazolem v
dávce 30 mg jednou denně (inhibitor CYP2C19) byl středně významný (přibližně 50%) nárůst
plazmatických koncentrací escitalopramu. Proto je při souběžném podávání inhibitorů CYP2C(například omeprazol, esomeprazol, flukonazol, fluvoxamin, lansoprazol, tiklopidin) nutná opatrnost.
Na základě monitorování nežádoucích účinků souběžné léčby může být nezbytné snížení dávky
citalopramu (viz bod 4.4).

Cimetidin
Cimetidin (silný CYP2D6, CYP3A4 a CYP1A2 inhibitor) způsobil mírné zvýšení průměrné hladiny
citalopramu v ustáleném stavu. Při podávání citalopramu v kombinaci s cimetidinem se doporučuje
opatrnost. Může být nutné upravení dávky.

Metoprolol
Escitalopram (aktivní enanciomer citalopramu) je inhibitorem enzymu CYP2D6. Opatrnost se
doporučuje, je-li citalopram podáván současně s léčivými přípravky, které jsou metabolizované
převážně tímto enzymem a mají úzký terapeutický index, jako např. flekainid, propafenon a
metoprolol (je-li použit při srdečním selhání), nebo některými léčivými přípravky působícími na CNS,
které jsou metabolizované CYP2D6, jako např. antidepresiva desipramin, klomipramin a nortryptylin
či antipsychotika risperidon, thioridazin a haloperidol. Může být nutná úprava dávky.

Při současném podávání s ketokonazolem (silný inhibitor subsystému CYP3A4) se farmakokinetické
parametry citalopramu neměnily.

Farmakokinetická interakční studie lithia a citalopramu neprokázala farmakokinetické interakce (viz
výše).

Účinek citalopramu na farmakokinetiku jiných látek:

Citalopram a demethylcitalopram jsou zanedbatelnými inhibitory CYP2C9, CYP2E1 a CYP3A4 a
pouze slabými inhibitory subsystémů CYP1A2, CYP2C19 a CYP2D6 v porovnání s ostatními
přípravky ze skupiny SSRI, které jsou silnými inhibitory.

Metoprolol
Studie farmakokinetických/farmakodynamických interakcí ukázala, že při současném podávání
citalopramu a metoprololu (substrát izoenzymu CYP2D6) došlo k dvojnásobnému zvýšení
koncentrace metoprololu, ale klinicky významně se neprohloubil účinek metoprololu na krevní tlak a
srdeční frekvenci zdravých dobrovolníků.

Desipramin, imipramin
Farmakokinetické studie neprokázaly žádný účinek na hladinu citalopramu nebo imipraminu, i když
hladina desipraminu, primárního metabolitu imipraminu, byla zvýšena. Při kombinaci desipraminu s

citalopramem byl pozorován nárůst plazmatické koncentrace desipraminu. Může být potřebné snížení
dávky desipraminu.

Další
Současné užití citalopramu a substrátů CYP1A2 (klozapin a theofylin), CYP2C9 (warfarin),
CYP2C19 (imipramin a mefenytoin), CYP2D6 (spartein, imipramin, amitriptylin, risperidon) a
CYP3A4 (warfarin, karbamazepin a jeho metabolit karbamazepin-epoxid a triazolam) nevyvolalo
změny ve farmakokinetice nebo vyvolalo pouze velmi malé klinicky nevýznamné změny
farmakokinetiky.

Nebyly pozorovány farmakokinetické interakce mezi citalopramem a levemepromazinem či
digoxinem (to ukazuje, že citalopram ani neindukuje, ani neinhibuje P-glykoprotein).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Velké množství údajů o těhotných ženách (více než 2 500 exponovaných žen) neprokazuje
malformace ani fetální / neonatální toxicitu. Během těhotenství může být v případě klinické potřeby
citalopram užíván, za předpokladu posouzení níže zmíněných aspektů.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není
známo. Byly hlášeny příznaky z vysazení u novorozenců, jejichž matky užívaly inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu během těhotenství. Citalopram by se neměl užívat v těhotenství pokud to není
jednoznačně nezbytné. Je-li užíván během těhotenství, dávka by se měla snižovat a podle možnosti by
měla být vysazena v posledních týdnech před termínem porodu. Pokud matka užívala citalopram až do
vysokého stupně těhotenství, zejména do třetího trimestru, musí být novorozenci sledováni. Mělo by
se zabránit náhlému vysazení během těhotenství.

Pokud matka užívala SSRI/SNRI až do vysokého stupně těhotenství, mohou se u novorozence
vyskytnout následující příznaky: dechová nedostatečnost, cyanóza, apnoe, záchvaty, teplotní
nestabilita, potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie,
tremor, nervozita, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a spánkové potíže. Tyto
příznaky mohou být způsobeny buď některými serotoninergními účinky nebo příznaky z vysazení. Ve
většině případů začínají komplikace okamžitě nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Sledované riziko je
pravděpodobně 5 případů na 1 000 těhotenství. V celkové populaci se vyskytují 1 až 2 případy PPHN
na 1 000 těhotenství.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení

Citalopram je v malých množstvích vylučován do mateřského mléka. Odhaduje se, že dávka požitá
kojencem je přibližně 5 % z dávky podané matce, vztaženo k její hmotnosti (mg/kg). U novorozenců
nebyly pozorovány žádné nebo jen minimální reakce. Dostupné informace však nejsou dostačují ke
zhodnocení rizika pro dítě. Přínos kojení musí převážit riziko možných nežádoucích účinků na dítě.
Doporučuje se zvýšená opatrnost.

Fertilita


Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní
hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu
zatím nebyl pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Citalopram má malý nebo středně významný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Psychoaktivní léky mohou snížit schopnost a rychlost reakce na neočekávané situace. Pacienti by měli
být upozornění na možné riziko vlivu na jejich schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky pozorované po podání citalopramu jsou obecně mírné a přechodné. Nejčastěji se
projevují během prvního či druhého týdne léčby a obvykle postupně slábnou.

Pro následující reakce byla nalezena souvislost s podanou dávkou: zvýšená potivost, sucho v ústech,
insomnie, somnolence, průjem, nevolnost a únava.

V následující tabulce je vyjádřeno procento výskytu nežádoucích účinků související s léčbou SSRI
a/nebo citalopramem zaznamenané buď u ≥ 1 % pacientů v dvojitě zaslepených studiích
kontrolovaných placebem nebo po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány jako: velmi
časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000,
< 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

MedDRA Velmi
časté
Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
trombocytopenie

Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita,
anafylaktické
reakce
Endokrinní
poruchy
nepřiměřená
獥欀爀攀挀攀 
愀湴椀摩畲攀琀椀挀毩桯 
桯爀洀漀湵 
倀潲畣栀礠
洀攀琀愀戀漀氀椀獭甀 愀 
výživy
snížený apetit, 
snížení
tělesné
hmotnosti
zvýšený apetit,
zvýšení
tělesné
hmotnosti
hyponatrémie

hypokalémie
Psychiatrické
poruchy
poruchy
spánku,
porušená
koncentrace,
neobvyklé
sny, amnézie,
úzkost, snížení
libida,
agitovanost,
nervozita,
apatie, stavy
zmatenosti,
abnormální
orgasmus u
žen 
愀最爀攀獩瘀椀琀愀Ⰰ 
搀攀瀀攀爀獯渀愀氀椀稀愀挀攀 
栀愀氀甀挀椀渀愀挀攀Ⰰ 
洀渀椀攀Ⰰ  
攀甀昀漀爀椀攀Ⰰ  
稀盽騀攀滭椀扩摡Ⰰ 
 
  稀挀桶愀琀礠灡湩歹⸀ 
扲畸椀猀洀畳Ⰰ 
湥歬椀搬 
sebevražedné
myšlenky a
chování

Poruchy
nervového
systému
ospalost,
insomnie,
bolest
hlavy
migréna,
třes,
parestézie,
závratě,
poruchy
pozornosti
synkopa záchvat
grand mal,
dyskineze,
poruchy chuti

křeče,  
خي猀攀爀潴潮椀湯瘀
猀祮摲潭Ⰰ 
攀硴爀愀灹爀愀洀椀摯盩 
灯爀畣栀礬 
愀欀愀琀椀稀椀攀Ⰰ 
灯爀畣栀礠桹扮潳琀椀 
 
倀潲畣栀礠漀歡 灯爀畣栀礀 
愀欀漀洀漀搀愀挀攀 
 洀礀搀爀椀稀愀   poruchy vidění 
倀潲畣栀礠畣桡⁡ 
污戀礀爀楮瑵 
 瑩渀楴甀猀     
Srdeční
灯爀畣栀礀 
瀀愀氀瀀椀琀愀挀攀  扲愀摹歡爀摩攀Ⰰ 
琀愀挀桹歡爀摩攀 
 猀異爀愀癥湴爀椀歵氀爀滭 
愀爀礀瑭楥 
prodloužení QT
楮瑥爀瘀愀汵㄀Ⰰ 
瘀攀渀瑲楫甀泡爀渀
arytmie včetně
琀漀爀獡搀攀⁤攀 
灯椀湴攀猀 
䌀癮 瀀潲畣栀礀  桹瀀潴攀湺攀Ⰰ 
桹灥爀琀攀湺攀 
 欀爀瘀挀攀渀  漀爀琀漀獴愀琀椀挀欀 
桹瀀潴攀湺攀 
Respirační,
桲畤滭⁡ 
洀攀搀楡猀瑩渀汮
灯爀畣栀礀 
 稀瘀渀Ⰰ 
洀愀Ⰰ حي爀
猀楮甀猀楴楤愀Ⰰ 
欀愀驥氀   攀瀀椀獴愀砀攀 
Gastrointestiⴀ 
满氀滭 灯爀畣桹 
湥癯氀渀潳琀Ⰰ 
猀畣桯 
瘀 切獴攀挀栀 
 
průjem, 
稀挀瀀愀Ⰰ 
搀礀獰攀瀀獩攀Ⰰ 
稀瘀爀愀挀攀渀Ⰰ 
戀漀氀攀獴 břicha,
flatulence,
zvýšené
slinění 
   最愀猀瑲漀楮瑥猀瑩渀汮
欀爀瘀挀攀渀 
(včetně
rektálního)
Poruchy jater
a žlučových
挀攀猀琀 
  驥渀 حي稀瘀
桯搀湯琀礠
橡瑥爀渀栀 
enzymů 
栀攀瀀愀瑩瑩搀愀  愀扮潲洀氀滭 
jaterní funkční
琀攀獴礀 
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
zvýšená
potivost
pruritus kopřivka, 
愀氀漀瀀攀挀椀攀Ⰰ  
vyrážka,
purpura,
fotosenzitivní
reakce
angioedém,
ekchymóza a
další
kožní a slizniční
欀爀瘀挀攀渀 
倀潲畣栀礠
獶愀氀漀瘀 愀 
歯猀琀攀爀滭 
獯甀獴愀瘀礀⁡⁡ 
pojivové tkáně 
 洀礀愀氀最椀攀Ⰰ 
愀爀瑲愀汧楥 
    
倀潲畣栀礠氀攀摶椀渀 
愀 
močových cest 
 灯爀畣栀礠
močení,
polyurie
retence moči    
倀潲畣栀礠
reprodukčního
systému a prsu
impotence,
selhání
ejakuace,
porucha
u žen: 
洀攀湯爀愀杩攀 
 最愀氀愀欀琀漀爀攀愀 ženy:  
洀攀琀爀漀爀愀最椀攀Ⰰ 
灯瀀潲漀摮 
欀爀瘀挀攀渀㌀ 

ejakulace,
u žen:
dysmenorea a
anorgasmie
PXåLSULDSLVPXV
Celkové
poruchy a
UHDNFH Y PtVW

aplikace
slabost únava

malátnost,
edémy
pyrexie

Počet pacientů: citalopram / placebo = 1 346 /
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií
včetně torsade de pointes, především u žen s hypokalémií nebo s již existujícím prodloužením QT
intervalu či jiným srdečním onemocněním (viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 4.9 a 5.1).

Během užívání citalopramu nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy sebevražedných
představ a sebevražedného chování (viz bod 4.4).

Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

Příznaky z vysazení pozorované při přerušení léčby:
Přerušení léčby léčivými přípravky SSRI/SNRI (zejména náhlé přerušení) často vede ke vzniku
příznaků z vysazení. Byly hlášeny závratě, smyslové poruchy (zahrnující parestezii a pocit
elektrického šoku), poruchy spánku (zahrnující nespavost a živé sny), agitovanost nebo úzkost,
nevolnost a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolesti hlavy, průjem, palpitace, emoční
nestabilita, podrážděnost a poruchy vidění. Tyto příznaky jsou obvykle mírně až středně závažné a
zpravidla samovolně vymizí; u některých pacientů však mohou být závažné a/nebo dlouhotrvající.
Proto se při ukončení léčby citalopramem doporučuje postupné snižování dávek (viz bod 4.2 a 4.4).

Účinek skupiny
Epidemiologické studie - především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše -
ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto
rizika není znám.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Toxicita
Komplexní klinická data o předávkování citalopramem jsou omezená a mnoho případů bylo
způsobeno současným předávkováním jinými přípravky/alkoholem. Případy fatálního zakončení při
požití samotného citalopramu se vyskytly pouze ojediněle. U většiny fatálních případů zahrnovalo
předávkování společné užití jiných přípravků.

Příznaky předávkování:

Při předávkování citalopramem byly zaznamenány následující symptomy: křeče, tachykardie,
somnolence, prodloužení QT intervalu, kóma, zvracení, tremor, hypotenze, zástava srdce, nevolnost,
serotoninový syndrom, agitovanost, bradykardie, závratě, raménkový blok, rozšíření QRS komplexu,
hypertenze, mydriáza, torsade de pointes, stupor, pocení, cyanóza, hyperventilace a síňová a komorová
arytmie.

Léčba předávkování:
Neexistuje specifické antidotum citalopramu. Léčba je symptomatická a podpůrná. Je třeba zvážit
podání aktivního uhlí, osmotických laxativ (např. síran sodný) a výplach žaludku. Při poruše vědomí
je nutné pacienta intubovat. Je nutno sledovat vitální ukazatele. U pacientů s městnavým srdečním
selháním/bradykardií, u pacientů, kteří současně užívají léky, které prodlužují QT interval nebo u
pacientů s narušeným metabolismem, např. s poruchou funkce jater, se v případě předávkování
doporučuje monitorovat EKG.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu, ATC kód: N06AB04.

Citalopram je bicyklický derivát isobenzofuranu, který není chemicky příbuzný s tricyklickými,
tetracyklickými nebo jakýmikoliv jinými antidepresivy. Citalopram je racemická směs, v níž jeden z
enantiomerů (S-forma) je farmakologicky aktivní.

Farmakodynamické účinky
Farmakodynamický účinek je spojován zvláště s potentní a selektivní inhibicí zpětného vychytávání
serotoninu (5-HT).

Klinická účinnost a bezpečnost
Tolerance k inhibici zpětného vychytávání 5-HT se při dlouhodobém podávání citalopramu
nedostavuje. Citalopram má zanedbatelné nebo žádné účinky na zpětné vychytávání noradrenalinu
(NA), dopaminu (DA) a kyseliny gamaaminomáselné (GABA).

Citalopram nevykazuje žádnou nebo jen velmi malou afinitu k serotoninergním receptorům 5-HT1A,
5-HT2, dopaminergním receptorům D1 a D2, alfa1, alfa2 receptorům, beta-adrenoreceptorům,
receptorům histaminu H1 a cholinergním (muskarinovým) receptorům.

V dvojitě zaslepené placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna oproti
počáteční hodnotě QTc (měřena s korekcí dle Fridericia) 7,5 (90% CI 5,9-9,1) ms při dávce 20 mg/den
a 16,7 (90% CI 15,0-18,4) ms při dávce 60 mg/den (viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Citalopram je racemát, jehož S-enantiomeru se přisuzuje zodpovědnost za farmakodynamický efekt.
Farmakokinetická data jsou založena na racemátu.

Absorpce
Absorpce je téměř kompletní a nezávislá na příjmu potravy. Maximální plazmatické koncentrace je
dosaženo v průměru za čtyři hodiny (v rozsahu 1 až 6 h) po podání. Biologická dostupnost po
perorálním podání je přibližně 80 %.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem (Vd) je přibližně 14 (12-17) l/kg. Vazba citalopramu a jeho hlavních
metabolitů na plazmatické proteiny je přibližně 80%.


Biotransformace:
Citalopram je metabolizován na demetylcitalopram, didemetylcitalopram, citalopram-N-oxid a
deaminovaný derivát kyseliny propionové. Významné metabolity citalopramu, demetylcitalopram a
didemetylcitalopram jsou selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Jejich účinek je
slabší a jsou více neselektivní než citalopram. Nepředpokládá se, že se podílejí na antidepresivním
účinku citalopramu.

Eliminace
Eliminační poločas (T1/2β) je přibližně 36 hodin (v rozsahu 28 – 42 hodin), a systémová clearance
citalopramu v plazmě (ClS) je přibližně 0,3 - 0,4 l/min. Citalopram je eliminován převážně játry
(85 %) a zbytek (15 %) ledvinami. Z denní dávky citalopramu se 12 - 23 % vylučuje v nezměněné
podobě močí. Metabolická clearance je přibližně 0,3 l/min a renální clearance je přibl. 0,05 - 0,l/min.

Kinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatických hladin je dosaženo přibližně za 1 - 2 týdny a
mezi jednotlivci dochází až ke čtyřnásobným rozdílům. Vztah mezi plazmatickými koncentracemi
citalopramu a terapeutickou odpovědí nebo vedlejšími účinky není jasný.

Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů byly v souvislosti se sníženou rychlostí metabolismu zjištěny delší hodnoty
plazmatického poločasu a nižší clearance. Systémová expozice (AUC) je o 50 % vyšší u starších
pacientů ve srovnání s mladými zdravými dobrovolníky (viz bod 4.2).

Pacienti se sníženou funkcí jater
Citalopram je u pacientů se sníženou jaterní funkcí eliminován pomaleji. Oproti pacientům s normální
jaterní funkcí je plazmatický poločas citalopramu při dané dávce přibližně dvakrát delší a plazmatické
koncentrace v ustáleném stavu jsou přibližně dvojnásobné.

Pacienti se sníženou funkcí ledvin
U pacientů se sníženou funkcí ledvin (CLcr 10 -53 ml/min) byl pozorován delší poločas a malý
vzestup expozice citalopramem. Plazmatické koncentrace metabolitů dosud nebyly zkoumány, ale
mohou být zvýšeny (viz bod 4.2).

Polymorfizmus
U pomalých metabolizátorů CYP2C19 byly pozorovány dvojnásobné plazmatické koncentrace
escitalopramu ve srovnání s rychlými metabolizátory. U pomalých metabolizátorů CYP2D6 nebyly
pozorovány žádné závažné změny v expozici (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Po opakovaném podání u potkanů byla na několika
orgánech zaznamenána fosfolipidóza. Tato reverzibilní reakce je známa tím, že je způsobena několika
lipofilními aminy a nebyla spojována s žádnými morfologickými ani funkčními účinky. Její klinická
závažnost nebyla dosud objasněna. Studie embryotoxicity u potkanů prokázaly anomálie skeletu po
podávání vysokých, toxických dávek samicím. Tyto účinky mohou souviset s farmakologickým
účinkem citalopramu nebo mohou být nepřímým důsledkem mateřské toxicity. Peri- a postnatální
studie prokázaly nižší přežití potomků během doby kojení. Potenciální riziko pro člověka není známo.

Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram způsobuje snížení indexu fertility a těhotenského indexu,
snížení počtu implantací a abnormality spermií při hladinách vyšších,než jaké odpovídají expozici u
lidí.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Kukuřičný škrob
monohydrát laktosy
kopovidon
mikrokrystalická celulosa
sodná sůl kroskarmelosy
magnesium-stearát.

Potahová vrstva:
Hypromelosa
makrogol
oxid titaničitý (E 171).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Blistr: 4 roky
Lahvička: 3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC-Al blistr
28 tablet (2 x 14 tablet) a 98 tablet (7 x 14 tablet).
HDPE lahvička:
Citalopram Orion 10 mg: 30, 100 a 1 000 tablet
Citalopram Orion 20 mg: 30, 56, 100, 250 a 1 000 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation
Orionintie FI-02200 Espoo
Finsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Citalopram Orion 10 mg: 30/003/07-C

Citalopram Orion 20 mg: 30/004/07-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 1. Datum posledního prodloužení registrace: 3. 3.
10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 2.