BUSPIRON-EGIS -

Stránka 1 z
sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Buspiron EGIS 5 mg tablety
Buspiron EGIS 10 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Buspiron EGIS 5 mg tablety
Jedna tableta obsahuje 5 mg buspiron-hydrochloridu.
Buspiron EGIS 10 mg tablety
Jedna tableta obsahuje 10 mg buspiron-hydrochloridu.

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta přípravku Buspiron EGIS 5 mg obsahuje 52,9 mg laktosy.
Jedna tableta přípravku Buspiron EGIS 10 mg obsahuje 105,8 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Přípravek Buspiron EGIS 5 mg tablety:
Bílé, kulaté, hladké tablety se zkosenými hranami, na jedné straně s vyraženým potiskem „E 151“ a na
druhé straně s půlicí rýhou.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.
Přípravek Buspiron EGIS 10 mg tablety:
Bílé, kulaté, hladké tablety se zkosenými hranami, na jedné straně s vyraženým potiskem „E 152“ a na
druhé straně s půlicí rýhou.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

• Krátkodobá léčba úzkostných poruch, především generalizované úzkostné poruchy (GAD);
• Adjuvantní terapie depresivních poruch.

Přípravek Buspiron Egis je určen pouze pro dospělé pacienty.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování má být stanoveno individuálně. Doporučená zahajovací dávka je 15 mg denně (5 mg třikrát
denně) a může být zvyšována o 5 mg denně každé 2 až 3 dny. Denní dávka má být podávána
Stránka 2 z
rozděleně ve 2-3 dílčích dávkách. Doporučená denní dávka je 20-30 mg. Maximální jednotlivá dávka
je 30 mg, denní dávka nemá překročit 60 mg. Tablety se mají užívat vždy ve stejnou denní dobu, buď
před jídlem, nebo po jídle, aby se pacient vyvaroval extrémních změn plazmatických hladin léčivé
látky v průběhu dne.
Tento přípravek se nemá užívat příležitostně k léčbě úzkosti a tenze spojené s každodenním životem,
pro nástup terapeutických účinků je nutné opakované podávání přípravku Buspiron EGIS. Léčebné
účinky se projeví nejdříve asi až za 7-14 dní léčby.

Pokud se buspiron podává se silným inhibitorem CYP3A4, úvodní dávka má být nižší a až po
lékařském hodnocení se má postupně zvyšovat (viz bod 4.5).

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin
Po jednorázovém podání u pacientů s lehkou až středně těžkou renální insuficiencí (clearance
kreatininu 20-49 ml/min/1,73 m2) bylo pozorováno mírné zvýšení hladiny buspironu v krvi, a to bez
zvýšení biologického poločasu. Buspiron má být u těchto pacientů podáván s opatrností a v nízkých
dávkách, doporučuje se podávat dvakrát denně. Před eventuálním zvýšením dávky je třeba pečlivě
posoudit reakci a symptomy pacienta. Jednorázová dávka u pacientů s anurií způsobuje zvýšení krevní
hladiny metabolitu 1-pyrimidin/piperazinu (1-PP), přičemž dialýza nemá žádný vliv na hladinu
buspironu ani na hladinu 1-PP. Buspiron nesmí být podáván pacientům s clearance kreatininu
<20 ml/min/1,73 m2 (viz bod 4.3), zejména nesmí být podáván pacientům s anurií, protože může dojít
ke zvýšení hladiny buspironu a jeho metabolitů.

Porucha funkce jater
Jak lze očekávat, přípravky jako buspiron, použité u pacientů se sníženou funkcí jater, vykazují snížený
„first-pass effect“. Po jednorázovém podání se u pacientů s cirhózou jater objevují vyšší maximální
koncentrace nezměněného buspironu, spolu s prodloužením biologického poločasu. U těchto pacientů
se buspiron má používat s opatrností a individuální dávka má být pečlivě upravována, aby se snížila
možnost vzniku nežádoucích účinků na CNS, které mohou nastat v důsledku vysokých maximálních
koncentrací buspironu. Zvýšení dávky se má pečlivě zvážit, a to až po 4-5 dnech zkušeností
s předchozím dávkováním.

Starší pacienti
Aktuální údaje nepodporují změnu dávkovacího režimu na základě věku nebo pohlaví pacienta.

Pediatrická populace

Účinnost a bezpečnost buspironu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena (viz bod 4.4).
Placebem kontrolované studie, ve kterých byli 334 pacienti léčeni buspironem po dobu až šesti týdnů,
neprokázaly účinnost buspironu v dávkách doporučených pro dospělé při léčbě generalizované
úzkostné poruchy u pacientů do 18 let. Plazmatické koncentrace buspironu a jeho aktivního metabolitu
byly při podávání stejných dávek u pediatrických pacientů ve srovnání s dospělými vyšší.

Způsob podání
Perorální podání.
Jídlo zvyšuje biologickou dostupnost buspironu. Buspiron je třeba užívat s jídlem nebo bez jídla
důsledně každý den ve stejnou dobu.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
• Těžká renální (clearance kreatininu <20 ml/min/1,73 m2) nebo těžká jaterní insuficience;
• Akutní intoxikace alkoholem, hypnotiky, analgetiky, nebo antipsychotiky;
• Pacienti s epilepsií.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Stránka 3 z

Podávání buspironu pacientům užívajícím inhibitor monoaminooxidázy (IMAO) může představovat
nebezpečí. Po přidání buspironu do léčebného režimu obsahujícího IMAO byl hlášen výskyt zvýšení
krevního tlaku. Proto se současné užívání buspironu s IMAO nedoporučuje.

Buspiron má být užíván s opatrností u pacientů:
• s akutním glaukomem s úzkým úhlem;
• s myastenií gravis;
• s drogovou závislostí;
• s poruchou funkce jater nebo ledvin.

Buspiron může potenciálně maskovat klinické příznaky deprese a samostatně se nemá k léčbě deprese
používat.

Pediatrická populace

U osob do 18 let nebyla dlouhodobá bezpečnost a účinnost buspironu stanovena. Užívání buspironu u
dětí a dospívajících se nedoporučuje (viz bod 4.2).

Zneužívání léků a závislost
Buspiron není kontrolovaná látka.
Studie drogové závislosti provedené u lidí a zvířat neprokázaly u buspironu možnost závislosti a
zneužívání.

Možné abstinenční příznaky u pacientů závislých na sedativech/hypnotikách/anxiolytikách
Vzhledem k tomu, že buspiron nevykazuje zkříženou toleranci s benzodiazepiny a jinými obvyklými
sedativy/hypnotiky, nepotlačuje abstinenční syndrom, který se často objevuje při ukončení léčby těmito
přípravky. Proto je před zahájením léčby buspironem vhodné postupně vysadit tyto léčivé přípravky,
zejména u pacientů dlouhodobě užívajících přípravky tlumící CNS.

Dle dvojitě zaslepené zkřížené studie u zdravých mužů jednorázová 20mg dávka buspironu významně
nepotencovala psychomotorické poruchy způsobené alkoholem. Není k dispozici dostatek údajů
ohledně jednorázových dávek buspironu vyšších než 20 mg a interakce s alkoholem (viz bod 4.3 a 4.5).
Je třeba se však vyhnout požívání alkoholu kvůli možným aditivním tlumivým/sedativním účinkům na
CNS.

Dlouhodobá toxicita
Protože mechanismus účinku nebyl zcela objasněn, nelze předvídat dlouhodobé toxické působení na
CNS nebo jiné orgánové systémy.

Grapefruitová šťáva zvyšuje plazmatickou koncentraci buspironu. Pacienti užívající buspiron nemají
grapefruitovou šťávu konzumovat ve velkém množství.

Laktosa
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

K současnému užívání buspironu s jinými léky působícími na CNS je třeba přistupovat s opatrností.

Účinek jiných léčivých přípravků na buspiron

Stránka 4 z
Nedoporučované kombinace:

Inhibitory MAO: Současné podávání s inhibitory MAO může zvýšit krevní tlak. Proto se současné
podávání s inhibitory MAO nedoporučuje (viz bod 4.4).

Erythromycin: Současné podávání buspironu (10 mg v jednorázové dávce) a erythromycinu (čtyři dny
1,5 g jednou denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax
se zvýšila 5x a AUC 6x). Je-li nutné užívat buspiron v kombinaci s erythromycinem, doporučuje se
nízká dávka buspironu (např. 2,5 mg dvakrát denně). Následující úprava dávkování u obou léků má být
provedena na základě klinické odpovědi.

Itrakonazol: Současné podávání buspironu (10 mg v jednorázové dávce) a itrakonazolu (čtyři dny
200 mg jednou denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota
Cmax se zvýšila 13x a AUC 19x). Je-li nutné užívat buspiron v kombinaci s itrakonazolem, doporučuje
se nízká dávka buspironu (např. 2,5 mg jednou denně). Následující úprava dávkování u obou léků má
být provedena na základě klinické odpovědi.

Kombinace užívané s opatrností:

Diltiazem: Současné podávání buspironu (10 mg v jednorázové dávce) a diltiazemu (60 mg třikrát
denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax se zvýšila
5,3x a AUC 4x). Při podávání buspironu současně s diltiazemem může dojít ke zvýšení účinku a toxicity
buspironu. Následující úprava dávkování u obou léků má být provedena na základě klinické odpovědi.

Verapamil: Současné podávání buspironu (10 mg v jednorázové dávce) a verapamilu (80 mg třikrát
denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax a AUC se
zvýšila 3,4x). Při podávání buspironu současně s verapamilem může dojít ke zvýšení účinku a toxicity
buspironu. Následující úprava dávkování u obou léků má být provedena na základě klinické odpovědi.

Rifampicin: Rifampicin indukuje metabolismus buspironu prostřednictvím CYP3A4. Proto současné
podávání buspironu (30 mg v jednorázové dávce) a rifampicinu (pět dnů 600 mg jednou denně) snížilo
u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace (hodnota Cmax se snížila o 84 % a AUC o 90 %) a
farmakodynamický účinek buspironu.

Kombinace, které je třeba vzít v úvahu:

SSRI: Kombinace buspironu a selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) byla
testována v řadě klinických studií u více než 300 000 pacientů. I když nebyly pozorovány žádné závažné
toxicity, vyskytly se vzácné případy epileptických záchvatů u pacientů užívajících buspiron současně se
SSRI.
Jednotlivé případy epileptických záchvatů u pacientů užívajících buspiron v kombinaci se SSRI byly
hlášeny z běžné klinické praxe.

Buspiron má být užíván s opatrností v kombinaci se serotonergními léky (včetně IMAO, tryptofanu,
triptanů, tramadolu, linezolidu, SSRI, lithia a třezalky tečkované), protože existují ojedinělé zprávy o
výskytu serotoninového syndromu, potenciálně život ohrožujícího onemocnění. Při podezření na tuto
možnost je třeba ihned přerušit léčbu buspironem a zahájit podpůrnou symptomatickou léčbu.

Vazba na bílkoviny: Buspiron může in vitro vytěsnit léky méně pevně vázané na bílkoviny, jako je
digoxin. Klinický význam této vlastnosti není znám.

Nefazodon: Současné podávání buspironu (2,5 nebo 5 mg dvakrát denně) a nefazodonu (250 mg dvakrát
denně) způsobilo u zdravých dobrovolníků výrazné zvýšení plazmatických koncentrací buspironu
(zvýšení hodnoty Cmax 20x a AUC 50x) a statisticky významné snížení (asi o 50 %) plazmatických
koncentrací metabolitu buspironu, 1-pyrimidinylpiperazinu. Při dávkách 5 mg buspironu dvakrát denně
bylo pozorováno mírné zvýšení hodnoty AUC u nefazodonu (23 %) a u jeho metabolitů,
hydroxynefazodonu (HO-NEF) (17 %) a mCPP (9 %). Mírné zvýšení hodnoty Cmax bylo pozorováno u
Stránka 5 z
nefazodonu (8 %) a jeho metabolitu HO-NEF (11 %).
Profil nežádoucích účinků u jedinců užívajících buspiron v dávce 2,5 mg dvakrát denně a nefazodon
v dávce 250 mg dvakrát denně byl podobný jako u jedinců užívajících tyto léky samostatně. U jedinců
užívajících buspiron v dávce 5 mg dvakrát denně a nefazodon v dávce 250 mg dvakrát denně se
projevily nežádoucí účinky jako točení hlavy, astenie, závratě a ospalost. Při současném podávání s
nefazodonem se doporučuje dávku buspironu snížit. Následující úprava dávkování u obou léků má být
provedena na základě klinické odpovědi.

Alkohol: Je třeba se vyhnout požívání alkoholu. Interakce je pravděpodobně způsobena možnými
aditivními tlumivými/sedativními účinky na CNS. Nejsou k dispozici žádné údaje o souběžném užívání
alkoholu a jednorázových dávek buspironu vyšších než 20 mg (viz body 4.3 a 4.4).

Grapefruitová šťáva: Současné podávání buspironu v dávce 10 mg a grapefruitové šťávy (dvojitá dávka
200 ml po 2 dny) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax
se zvýšila 4,3x a AUC 9,2x).

Ostatní inhibitory a induktory CYP3A4: Při podávání se silným inhibitorem CYP3A4 se doporučuje
opatrné užívání nízké dávky buspironu. Pro zachování anxiolytického účinku buspironu podávaného
v kombinaci se silným induktorem CYP3A4, např. fenobarbitalem, fenytoinem, karbamazepinem,
třezalkou tečkovanou, může být nutná úprava dávky buspironu.

Fluvoxamin: Při krátkodobé léčbě buspironem v kombinaci s fluvoxaminem se plazmatické koncentrace
buspironu ve srovnání s monoterapií buspironem zdvojnásobily.

Trazodon: Současné podávání trazodonu způsobilo u některých pacientů trojnásobné až šestinásobné
zvýšení ALT.

Cimetidin: Současné užívání buspironu a cimetidinu způsobilo mírné zvýšení hladiny metabolitu
buspironu, 1-(2-pyrimidinyl)-piperazinu. Vzhledem k silné vazbě buspironu na bílkoviny (asi 95 %) je
třeba opatrnosti při současném užívání s léky se silnou vazbou na bílkoviny.

Baklofen, lofexidin, nabilon a antihistaminika mohou zvýšit sedativní účinek.

Účinek buspironu na jiné léčivé přípravky

Diazepam: Po přidání buspironu do dávkovacího režimu diazepamu nebyly pozorovány žádné
statisticky významné rozdíly v ustálených farmakokinetických parametrech (Cmax, AUC a Cmin)
u diazepamu, ale u nordiazepamu bylo zjištěno zvýšení asi o 15 % a byly pozorovány méně významné
nežádoucí klinické účinky (závrať, bolest hlavy a nauzea).

Haloperidol: Současné podávání haloperidolu a buspironu může zvýšit hladinu haloperidolu v séru.

Digoxin: U člověka se přibližně 95 % buspironu váže na plazmatické bílkoviny. Buspiron nevytěsňuje
in vitro léky pevně navázané na sérové bílkoviny (např. warfarin). Ale může in vitro vytěsnit méně
pevně navázané léky, jako například digoxin. Klinický význam této vlastnosti není znám.

Po přidání buspironu do léčebného režimu obsahujícího warfarin bylo hlášeno prodloužení
protrombinového času.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání buspironu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie
reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).
Podávání buspironu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.
Účinek buspironu na porod není znám.

Stránka 6 z
Kojení
Není známo, zda se buspiron nebo jeho metabolit/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání buspironu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Buspiron má mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pozornost je třeba věnovat rizikům
spojeným s ospalostí nebo závratěmi vyvolanými tímto lékem (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky buspironu jsou obvykle pozorovány na začátku léčby a obvykle ustupují při dalším
užívání léků a/nebo snížení dávkování.

Klinické zkušenosti
Při srovnání pacientů užívajících buspiron s pacienty užívajícími placebo byly závratě, bolest hlavy,
nervozita, točení hlavy, nauzea, vzrušení a pocení jedinými nežádoucími účinky, které se vyskytly
s významně vyšší frekvencí (p<0,10) ve skupině užívající buspiron.

Níže uvedený seznam nežádoucích účinků je seřazen podle tříd orgánových systémů a terminologie
MedDRA a frekvence pomocí následujících kategorií četnosti: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až
<1/10), a velmi vzácné (<1/10000).

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉKU HLÁŠENÉ BĚHEM
KLINICKÝCH STUDIÍ
Třídy orgánových systémů Četnost Terminologie MedDRA
Psychiatrické poruchy časté nervozita, insomnie, porucha pozornosti,
deprese, zmatenost, porucha spánku, hněv
velmi vzácné psychotické poruchy, halucinace,
depersonalizace, afektivní labilita
Poruchy nervového systému velmi časté závratě*, bolest hlavy, somnolence
časté parestezie, porucha koordinace, třes
velmi vzácné serotoninový syndrom, konvulze,
extrapyramidové poruchy, rigidita ozubeného
kola, dyskineze, dystonie, synkopa, amnézie,
ataxie, parkinsonismus, akatizie, syndrom
neklidných nohou, neklid
Poruchy oka časté rozmazané vidění
velmi vzácné tunelové vidění
Poruchy ucha a labyrintu časté tinitus
Srdeční poruchy časté tachykardie, bolest na hrudi
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
časté zduření nosní sliznice, faryngolaryngeální
bolest
Gastrointestinální poruchy časté nauzea, bolest břicha, sucho v ústech, průjem,
zácpa, zvracení
Poruchy kůže a podkožní tkáně časté studený pot, vyrážka
vzácné angioneurotický edém, ekchymóza, kopřivka
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
časté muskuloskeletální bolest
Poruchy ledvin a močových
cest
velmi vzácné retence moči
Stránka 7 z
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
velmi vzácné galaktorea
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
časté únava
*závratě včetně točení hlavy

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

4.9 Předávkování

Symptomy
U zdravých dobrovolníků byla maximální tolerovaná dávka buspironu 375 mg/den. Při užívání
maximálních dávek byly nejčastěji pozorovanými příznaky nauzea, zvracení, závratě, ospalost, mióza
a žaludeční potíže.

Léčba
Není známo specifické antidotum buspironu. Buspiron nelze z organismu odstranit dialýzou. Je třeba
co nejrychleji vyprázdnit žaludek.
Léčba má být symptomatická a podpůrná. Mělo by se předpokládat požití více látek.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika, anxiolytika, deriváty azaspirodekanedionu.
ATC kód: N05BE01.

Mechanismus účinku
Mechanismus anxiolytického účinku buspironu a jiných derivátů azaspirodekanedionu (např.
ipsapiron, gepiron, tandospiron) se liší od účinku benzodiazepinů. Neúčinkují na GABA /
benzodiazepinový receptorový komplex, ale jako parciální agonisté 5-HT1A receptorů dosahují svého
účinku modulací serotonergního systému. Tento účinek vede k inhibici přeměny 5-HT a ke snížení
frekvence akčních potenciálů v 5-HT neuronech dorzálního nucleus raphae. Účinek buspironu na pre-
a postsynaptické 5-HT1A receptory se liší: v dorzálním nucleus raphae funguje presynapticky jako plný
agonista, vede ke snížení počtu receptorů a inhibuje aktivitu serotoninergních neuronů. Na
postsynaptických 5-HT1A receptorech působí buspiron jako parciální agonista (buspiron je méně
účinný než serotonin, endogenní plný agonista). Buspiron má určitou afinitu také k presynaptickým Dreceptorům, není však jasné, zda toto hraje roli v jeho anxiolytickém účinku. Při vazbě na D2 receptory
může buspiron ve vysokých koncentracích vykazovat jak agonistické, tak antagonistické účinky, tyto
účinky se však nikdy nevyskytují v rozmezí terapeutických dávek. V důsledku své vazby na centrální
dopaminergní receptory může buspiron vyvolávat příznaky podobné neuroleptickým (dystonie,
pseudoparkinsonismus, akatizie, tardivní dyskineze), nicméně tyto účinky nebyly v žádné klinické
studii pozorovány. Přesto krátce po zahájení terapie může být u malého procenta pacientů pozorován
neklid, což by mohlo naznačovat dopaminergní účinek (akatizie) či zvýšený centrální noradrenergní
účinek. Buspiron nemá žádný významný vliv na benzodiazepinový receptor a neovlivňuje vazbu
GABA. Na rozdíl od benzodiazepinů nemá buspiron žádné myorelaxační či antikonvulzivní účinky a
Stránka 8 z
jeho sedativní účinek je významně nižší než u typických anxiolytik. Buspiron neovlivňuje
psychomotorické funkce. Anxiolytická účinnost buspironu je přibližně stejná jako u benzodiazepinů.
Na rozdíl od benzodiazepinů nevede léčba buspironem k toleranci a závislosti, po přerušení léčby se
neobjevují žádné abstinenční příznaky. Nástup účinku buspironu je pozvolný, terapeutický účinek se
objevuje mezi 7. a 14. dnem léčby, maximální efekt se dostavuje až po 4 týdnech užívání.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Buspiron se po perorálním podání rychle a téměř kompletně absorbuje ze zažívacího traktu. Současné
požití jídla absorpci buspironu zpomaluje.

Distribuce
Biologická dostupnost je 4 %. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 60-90 minutách po
požití tohoto léčivého přípravku. U zdravých dobrovolníků vykazoval buspiron lineární (na dávce
závislou) farmakokinetiku v rozmezí dávek 10-40 mg. Farmakokinetika u starších pacientů se neliší od
ostatních věkových skupin. Po podání jednotlivé 20mg perorální dávky se plazmatická hladina
pohybuje mezi 1 a 6 ng/ml. Vazba buspironu na plazmatické bílkoviny je přibližně 95 % (86 % je
navázáno na plazmatický albumin a zbytek na 1 kyselý glykoprotein).

Biotransformation
Buspiron podstupuje při prvním průchodu játry výraznou metabolizaci, proto se léčivá látka vyskytuje
v systémovém oběhu v nízkých koncentracích, které vykazují velkou interindividuální variabilitu.
Buspiron je metabolizován oxidativním systémem primárně izoenzymy cytochromu CYP3A4. Tvoří
se různé hydroxymetabolity. Hlavní metabolit (5-OH-buspiron) je inaktivní. Dealkylovaný metabolit
(1-(2-pyrimidinyl)-piperazin, 1-PP) je aktivní, jeho anxiolytická účinnost je 1/4-1/5 účinnosti mateřské
látky, ale má vyšší plazmatické hladiny a přibližně dvojnásobně delší poločas eliminace než buspiron.
Po podání jednotlivé dávky 14C značeného buspironu dojde k vyloučení 29-63 % radioaktivity močí
během 24 hodin, převážně ve formě metabolitů. Přibližně 18-38 % podané dávky je vyloučeno stolicí.
Po podání jednotlivých dávek (10-40 mg) je poločas eliminace mateřské látky přibližně 2-3 hodiny,
zatímco poločas eliminace aktivního metabolitu je 4,8 hodiny.
Současný příjem potravy zpomaluje absorpci buspironu, ale snížením presystémové clearance (first-
pass effect) významně zvyšuje biologickou dostupnost buspironu. Při užití s jídlem stoupá hodnota
AUC buspironu o 84 %, zatímco Cmax stoupá o 16 %.
Rovnovážného stavu plazmatických hladin je dosaženo přibližně po dvou dnech pravidelného užívání.
Zdánlivý distribuční objem je 5,3 l/kg.

Eliminace
Buspiron přechází do mateřského mléka, ale nejsou k dispozici údaje ohledně přechodu přes
placentární bariéru.

Porucha funkce jater
U poruch jater lze očekávat zvýšené hladiny buspironu, větší AUC a prodloužený poločas eliminace.
Vzhledem k biliární exkreci nezměněné látky se v plazmatických hladinách buspironu může objevit
druhý peak. Pacienti s jaterní cirhózou mají užívat nižší dávky nebo stejné dávky podávané v delších
časových intervalech.

Porucha funkce ledvin
Poškození ledvin může snížit clearance buspironu o 50 %. U poruch ledvin má být buspiron podáván
v nižších dávkách a se zvýšenou opatrností.

Starší osoby
Farmakokinetika se u starších pacientů nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Stránka 9 z
Perorální LD50 pro buspiron (196 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů a 655 mg/kg tělesné hmotnosti u
myší) je přibližně 160-550x vyšší než doporučená terapeutická dávka u člověka. V předklinických
studiích nebylo prokázáno, že by buspiron byl kancerogenní u potkanů či myší a nebyl mutagenní ani
v in vitro, ani in vivo studiích.
Ve studiích kancerogenity u potkanů a myší byl buspiron bez kancerogenních účinků.
V dlouhodobých předklinických toxikologických studiích byly pozorovány toxické účinky na
hematopoezu a renální funkce, stejně tak žaludeční eroze/vředy a změny průměru cév v sítnici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy
mikrokrystalická celulosa
sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
magnesium-stearát
koloidní bezvodý oxid křemičitý

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před
světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PA/Al/PVC perforovaný jednodávkový blistr, krabička.
Velikosti balení: 30 nebo 60 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Egis Pharmaceuticals PLC
1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
Maďarsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Buspiron EGIS 5 mg tablety: 70/513/00-C
Buspiron EGIS 10 mg tablety: 70/514/00-C

Stránka 10 z

9. DATUM REGISTRACE / DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4.10.Datum posledního prodloužení registrace: 17.10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

18. 10.