BRINZOLAMIDE STADA -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Brinzolamide STADA 10 mg/ml oční kapky, suspenze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml suspenze obsahuje brinzolamidum 10 mg.
Jedna kapka obsahuje přibližně brinzolamidum 309 mikrogramů

Pomocná látka se známým účinkem:
Jeden ml suspenze obsahuje přibližně 0,1 mg benzalkonium chloridu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, suspenze.

Bílá homogenní suspenze.
pH: 7,1 – 7,Osmolalita: 270-320 mosm/kg

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Brinzolamide STADA je indikován k léčbě zvýšeného nitroočního tlaku u:

• oční hypertenze
• glaukomu s otevřeným úhlem

jako monoterapie u dospělých pacientů neodpovídajících na léčbu betablokátory, nebo u dospělých
pacientů, u nichž jsou betablokátory kontraindikovány, nebo jako přídatná léčba k betablokátorům
nebo analogům prostaglandinu (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pokud se přípravek používá pro monoterapii nebo přídatnou terapii, dávkou je jedna kapka přípravku
Brinzolamide STADA do spojivkového vaku postiženého oka (postižených očí) dvakrát denně.
Někteří pacienti mohou mít lepší odpověď při dávce jedna kapka třikrát denně.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti:

U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.


Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin:
Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s poruchou funkce jater a jeho použití u těchto pacientů se
proto nedoporučuje.

Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < ml/min) nebo u pacientů s hyperchloremickou acidózou. Protože brinzolamid a jeho hlavní metabolit
jsou vylučovány především ledvinami, je přípravek Brinzolamide STADA u těchto pacientů
kontraindikován (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let
nebyla dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8 a 5.1. Použití
brinzolamidu používat u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.

Způsob podání

Oční podání.

Po nakapání se doporučuje nazolakrimální okluze nebo mírné zavření očního víčka. To může snížit
systémovou absorpci léčivých přípravků podávaných oční cestou a snížit tak systémové nežádoucí
účinky.

Poučte pacienta, aby před použitím lahvičku dobře protřepal. Pokud je po sejmutí víčka bezpečnostní
kroužek uvolněný, je třeba jej před použitím léčivého přípravku odstranit.

Aby se zamezilo kontaminaci hrotu kapátka a suspenze, je třeba dbát na to, aby se hrot kapátka
lahvičky nedotkl očních víček, okolních oblastí nebo jiných povrchů. Vysvětlete pacientům, že mají
uchovávat lahvičku pevně uzavřenou v době, kdy se přípravek nepoužívá.

Pokud nahrazujete jiný oční přípravek pro léčbu glaukomu přípravkem Brinzolamide STADA, nejprve
přerušte léčbu jiným přípravkem a následující den zahajte léčbu přípravkem Brinzolamide STADA.

Pokud se použije více než jeden topický oční léčivý přípravek, mají být jednotlivé přípravky podávány
v odstupu nejméně 5 minut. Oční masti je třeba aplikovat jako poslední.

Pokud byla dávka vynechána, léčba má pokračovat další plánovanou dávkou. Dávka nemá překročit
jednu kapku do postiženého oka (očí) třikrát denně.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• Známá hypersenzitivita na sulfonamidy (viz bod 4.4).
• Těžká porucha funkce ledvin.
• Hyperchloremická acidóza.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Systémové účinky
Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy a přestože je podáván lokálně, dochází
k systémové absorpci. Při lokálním podání se mohou vyskytnout stejné typy nežádoucích účinků léku,
které jsou známy u sulfonamidů, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické

epidermální nekrolýzy (TEN). Při předepisování mají být pacienti poučeni o známkách a příznacích a
pozorně sledováni kvůli kožním reakcím. Jestliže se objeví známky závažných reakcí nebo
hypersenzitivity, používání brinzolamidu má být ihned ukončeno.

Po perorálním podání inhibitorů karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. U
pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin je zapotřebí opatrnosti vzhledem k možnému riziku
metabolické acidózy (viz bod 4.2).

Brinzolamid nebyl hodnocen u předčasně narozených dětí (méně než 36 týdnů gestačního věku) a u
novorozenců ve věku do 1 týdne. Pacienti se signifikantní nezralostí nebo abnormalitami ledvinových
tubulů mají dostávat brinzolamid teprve po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika vzhledem k
možnému riziku metabolické acidózy.

Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat činnosti vyžadující duševní
bdělost a/nebo koordinaci pohybů. Brinzolamid je absorbován systémově a proto se tento účinek může
projevit i při lokálním podání.

Souběžná léčba
U pacientů užívajících současně perorální inhibitory karboanhydrázy a brinzolamid může dojít ke
kumulaci známých systémových účinků inhibitorů karboanhydrázy. Současné podávání brinzolamidu
a perorálních inhibitorů karboanhydrázy nebylo dosud hodnoceno a proto se nedoporučuje (viz také
bod 4.5).

Brinzolamid byl primárně hodnocen při současném podávání timololu v průběhu adjuvantní terapie
glaukomu. Dále byl hodnocen účinek brinzolamidu na snížení nitroočního tlaku při adjuvantní terapii
s analogem prostaglandinu travoprostem. Nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje o použití
brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostu (viz bod 5.1).

Existují pouze omezené zkušenosti s brinzolamidem v léčbě pacientů s pseudoexfoliativním
glaukomem nebo pigmentovým glaukomem. Těmto pacientům má být věnována zvýšená pozornost a
doporučuje se pečlivé monitorování nitroočního tlaku. Brinzolamide nebyl hodnocen u pacientů
s glaukomem s úzkým úhlem a jeho použití u těchto pacientů se nedoporučuje.

U pacientů se sníženou funkcí rohovky (zejména u pacientů s malým počtem endoteliálních buněk)
nebyl zjišťován možný účinek brinzolamidu na endoteliální funkci rohovky. Nebyl například sledován
účinek u pacientů s kontaktními čočkami, a proto se doporučuje pečlivé sledování těchto pacientů
během léčby brinzolamidem, protože inhibitory karboanhydrázy mohou ovlivnit hydrataci rohovky a
používání kontaktních čoček může zvýšit riziko poškození rohovky. Doporučuje se pečlivé sledování
pacientů s poškozením rohovky, jako jsou pacienti s diabetem mellitem nebo dystrofií rohovky.

Případný účinek po vysazení brinzolamidu nebyl hodnocen. Předpokládá se, že účinek na snížení
nitroočního tlaku přetrvává po dobu 5-7 dní.

Benzalkonium- chlorid, který je běžně používán jako konzervační činidlo v oftalmologických
přípravcích, byl hlášen jako příčina tečkovité keratopatie a/nebo toxické ulcerativní keratipatie.
Protože přípravek Brinzolamide STADA obsahuje benzalkonium- chlorid, je nezbytné pečlivé
monitorování, pokud je často nebo dlouhodobě používán u pacientů trpících příznaky suchých očí
nebo u pacientů se sníženou funkcí rohovky.

Brinzolamid nebyl zkoumán u pacientů používajících kontaktní čočky. Přípravek Brinzolamide
STADA obsahuje benzalkonium- chlorid, který může způsobit podráždění očí a je známo, že
odbarvuje měkké kontaktní čočky. Je potřeba zabránit kontaktu tohoto přípravku s měkkými
kontaktními čočkami. Pacienti musí být poučeni, aby po nakapání přípravku Brinzolamid Stada
vyčkali alespoň 15 minut a teprve pak nasadili kontaktní čočky zpět do oka

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla
stanovena a jeho použití u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí brinzolamidu s jinými léčivými přípravky.

V klinických studiích byl brinzolamid použit současně s analogy prostaglandinu a s očními přípravky
obsahujícími timolol bez zjištění nežádoucích účinků. V průběhu adjuvantní terapie glaukomu nebyl
hodnocen vztah mezi brinzolamidem a miotiky nebo adrenergními agonisty.

Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy a ačkoliv je podáván lokálně, je absorbován systémově.
V souvislosti s perorálními inhibitory karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy.
U pacientů používajících brinzolamid musí být zvážen potenciál k možným interakcím.

Isoenzymy cytochromu P-450, odpovědné za metabolismus brinzolamidu, jsou CYP3A4 (hlavní),
CYP2A6, CYP2C8 a CYP2C9. Předpokládá se, že inhibitory CYP3A4 jako jsou ketokonazol,
itrakonazol, klotrimazol, rotinavir a troleandomycin budou metabolismus brinzolamidu
prostřednictvím CYP3A4 inhibovat. Doporučuje se opatrnost, pokud se současně podávají inhibitory
CYP3A4. Kumulace brinzolamidu je však nepravděpodobná, protože vylučování probíhá hlavně
ledvinami. Brinzolamid není inhibitor izoenzymů cytochromu P-450.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o očním podávání brinzolamidu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podání. (viz bod 5.3).

Podávání přípravku Brinzolamide STADA se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které
nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení
Není známo, zda se brinzolamid/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka po lokálním
očním podání. Studie na zvířatech prokázaly vylučování minimálních množství brinzolamidu do
mléka po perorálním podání.

Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě
a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit / přerušit
podávání přípravku Brinzolamide STADA.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádný vliv brinzolamidu na fertilitu. Nebyl provedeny žádné studie,
které by zkoumaly účinek lokálního očního podání brizolamidu na fertilitu u lidí.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Brinzolamid má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Přechodně rozmazané vidění nebo jiné poruchy vidění mohou ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje (viz bod 4.8). Pokud po aplikaci přípravku dojde k rozmazanému vidění, pacient musí počkat s
řízením nebo používáním strojů, dokud se vidění neprojasní.

Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat úkony vyžadující duševní
bdělost a/nebo koordinaci pohybů (viz také body 4.4 a bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
V klinických studiích, zahrnujících 2732 pacientů léčených brinzolamidem v monoterapií nebo jako
adjuvantní terapie k timolol-maleinátu 5mg/ml, byly nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky
spojenými s léčbou : dysgeusie (6,0%) (hořká nebo neobvyklá chuť, viz popis níže) a přechodně
rozmazané vidění po aplikaci (5,4%), trvající od několika sekund až do několika minut (viz také bod
4.7).

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky byly hlášeny při použití brinzolamidu 10 mg/l ve formě očních kapek,
suspenze a byly roztříděny do skupin podle následujících pravidel: velmi časté (≥1/10), časté (≥až <1/10), méně časté (≥1/1000 to <1/100), vzácné (≥1/10,000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000),
nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti výskytu jsou nežádoucí
účinky uvedeny v podle klesající závažnosti. Nežádoucí účinky byly získány z klinických studií a ze
spontánních hlášení po uvedení léčivého přípravku na trh.

Třídy orgánových systémů preferovaný termín MedDRA (v.15.1)
Infekce a infestace Méně časté: nazopharyngitida, faryngitida,
sinusitida
Není známo: rinitida
Poruchy krve a lymfatického systému Méně časté: snížení počtu erytrocytů, zvýšení
koncentrace chloridů v krvi
Poruchy imunitního systému Není známo: hypersenzitivita
Poruchy metabolismu a výživy Není známo: snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy Méně časté: apatie, deprese, sklíčená nálada,
snížení libida, noční můry, nervozita
Vzácné: insomnie
Poruchy nervového systému Méně časté: motorická dysfunkce, amnézie,
závrat, parestezie, bolest hlavy
Vzácné: porucha paměti, somnolence
Není známo: tremor, hypestezie, ageuzie
Poruchy oka Časté: rozmazané vidění, podráždění oka,
bolest oka, pocit cizího tělíska v oku,
oční hyperemie
Méně časté: eroze rohovky, keratitida,
keratitis punctata, keratopatie, depozita
v oku, skvrny na rohovce, defekt
epitelu rohovky, onemocnění
rohovkového epitelu, blefaritida,
svědění oka, konjunktivitida, otok oka,
meibomianitida, pocit oslnění,
fotofobie, příznaky suchých očí,
alergická konjunktivitida, pterygium,
pigmentace sklér, astenopie, oční
diskomfort, abnormální pocit v oku,
keratoconjunctivitis sicca,
subkonjunktivální cysta, hyperemie
spojivek, svědění očních víček, výtok z
oka, tvorba stroupků na okraji očních
víček, nadměrné slzení

Vzácné: edém rohovky, diplopie, snížení
zrakové ostrosti, fotopsie, hypestezie
oka, periorbitální edém, zvýšení
nitroočního tlaku, zvýčení poměru
pohárku/terče zrakového nervu
Není známo: onemocnění rohovky, porucha
vidění, oční alergie, madaróza,
onemocnění očního víčka, erytém
očního víčka
Poruchy ucha a labyrintu Vzácné: tinitus
Není známo: vertigo
Srdeční poruchy Méně časté: kardiorespirační tíseň,
bradykardie, palpitace
Vzácné: angina pectoris, nepravidelný
srdeční rytmus
Není známo: arytmie, tachykardie,
hypertenze, zvýšení krevního tlaku,
snížení krevního tlaku, zrychlená
srdeční frekvence
Respirční, hrudní a mediastinální poruchy Méně časté: dyspnoe, epistaxe,
orofaryngeální bolest,
faryngolaryngeální bolest, podráždění
v krku, kašel v důsledku tzv.syndromu
zadní rýmy, rinorea, kýchání
Vzácné: bronchiální hyperreaktivita,
kongesce horních cest dýchacích,
kongesce paranazálních dutin, nosní
kongesce, kašel, sucho v nose
Není známo: astma
Gastrointestinální poruchy Časté: dysgeuzie
Méně časté: ezofagitida, diarea, nauzea,
zvracení, dyspepsie, bolest v horní
části břicha, břišní diskomfort,
žaludeční diskomfort, flatulence, časté
vyprazdňování střev, gastrointestinální
porucha, orální hypestezie a parestezie,
sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest Není známo: abnormální testy jaterních
funkcí
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: vyrážka, makulopapulózní
vyrážka, napnutí kůže
Vzácné: kopřivka, alopecie, generalizovaný
pruritus
Není známo: dermatitida, erytém, Stevensův-
Johnsonův syndrom (SJS)/toxická
epidermální nekrolýza (TEN) (viz bod 4.4)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Méně časté: bolest zad, spasmy, myalgie
Není známo: artralgie, bolest končetin
Poruchy ledvin a močových cest Méně časté: bolest ledvin
Není známo: polakisurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu Méně časté: erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Méně časté: bolest, diskomfort na hrudi,
únava, abnormální pocity
Vzácné: bolest na hrudi, pocit nervozity,
astenie, podrážděnost
Není známo: periferní edém, malátnost
Poranění, otravy a procedurální komplikace Méně časté: pocit cizí tělíska v oku


Popis vybraných nežádoucích účinků
Dysgeusie (hořká nebo neobvyklá chuť v ústech po aplikaci) byla v průběhu klinických studií
nejčastěji hlášeným systémovým nežádoucím účinkem, spojeným s používáním brinzolamidu. Je to
pravděpodobně způsobeno průnikem očních kapek do nosohltanu slznými kanálky. Snížení výskytu
tohoto účinku může pomoci nazolakrimální okluze nebo lehké zavření víčka po vkápnutí (viz také bod
4.2)

Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy se systémovou absorbcí. Účinky na
gastrointestinální soustavu, nervovou soustavu, hematologické, renální a metabolické účinky jsou
obecně spojeny se systémovými inhibitory karboanhydrázy. Při lokálním podání se může vyskytnout
stejný typ nežádoucích účinků porovnatelný s perorálním podáním inhibitorů karboanhydrázy.

Při použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostem nebyly hlášeny žádné neočekávané
nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky zjištěné při adjuvantní terapii byly pozorovány u každé léčivé
látky podávané samostatně.

Pediatrická populace

V malých krátkodobých klinických studiích byly zjištěny nežádoucí účinky přibližně u 12,5 %
pediatrických pacientů, většinou šlo o lokální nezávažné účinky na oko, jako hyperemie spojivek,
podráždění oka, výtok z oka a nadměrné slzení (viz bod 5.1).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyly hlášeny žádné případy předávkování.

Léčba předávkování je symptomatická a podpůrná. Může dojít k nerovnováze elektrolytů, rozvoji
acidózního stavu a možným účinkům na nervový systém. Musí být monitorovány hladiny sérových
elektrolytů (především draslíku) a pH krve.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy.

ATC kód: S01EC
Mechanismus účinku
Karboanhydráza (CA) je enzym, nacházející se v mnoha tělesných tkáních, včetně oka.
Karboanhydráza katalyzuje reverzibilní reakci zahrnující hydrataci oxidu uhličitého a dehydrataci
kyseliny uhličité.

Inhibice karboanhydrázy v řasnatém tělísku oka snižuje vodní humorální sekreci, především
zpomalením tvorby bikarbonátových iontů s následným poklesem transportu sodíku a tekutiny.
Výsledkem je snížení nitroočního tlaku, který je hlavním rizikovým faktorem v patogenezi poškození
zrakového nervu a glakomové ztrátě zorného pole. Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy II (CA-
II), predominantního izoenzymu v oku s hodnotami in vitro IC50 = 3,2 nM a Ki = 0,13 nM vůči CA-
II.

Klinická účinnost a bezpečnost
Byl zkoumán účinek bronzolamidu na snížení nitroočního tlaku (IOP = intra occular pressure) jako
adjuvantní terapie u analogu prostaglandinu travoprostu. Po 4-týdenním vstupním období
s travoprostem byli následně pacienti s IOP ≥19 mmHg randomizováni k užívání přídavné léčby
brinzolamidem nebo timololem. Byl pozorován přídavný pokles průměrného denního IOP 3,2 až 3,mmHg ve skupině užívající brinzolamid a 3,2 až 4,2 mmHg ve skupině užívající tomilol. Celkově byla
vyšší incidence nezávažných očních nežádoucích účinků, hlavně ve vztahu ke známkám lokálního
podráždění, ve skupině brinzolamide/travoprost. Nežádoucí účinky byly mírné a neovlivnily celkový
poměr přerušení léčby v těchto studiích (viz bod 4.8).

Byla provedena klinická studie s brinzolamidem u 32 pediatrických pacientů mladších 6 let věku,
s diagnózou glakom nebo oční hypertenze. Někteří pacienti byli do té doby bez terapie na snížení
nitroočního tlaku (tzv. IOP-léčba naivní) zatímco jiní užívali jiné přípravky snižující nitooční tlak. U
těch, kteří užívali jiné přípravky snižující nitrooční tlak, nebylo vyžadováno ukončení používání jejich
předchozí léčby až do zahájení monoterapie brinzolamidem.
Mezi pacienty bez předchozí IOP léčby (10 pacientů) byla účinnost brinzolamidu obdobná dřívějším
pozorováním u dospělých, s průměrným poklesem IOP oproti výchozí hodnotě dosahujícím až
mmHg.

Mezi pacienty, kteří užívali lokální přípravky snižující nitrooční tlak (22 pacientů), se průměrný IOP
mírně snížil oproti výchozí hodnotě ve skupině užívající brinzolamid.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po lokálním očním podání se brinzolamid vstřebává do systémového oběhu. Díky své vysoké afinitě
k CA-II je brinzolamid extenzivně distribuován do erytrocytů a vykazuje dlouhý eliminační poločas
v plné krvi (průměr přibližně 24 týdnů). U lidí se vytváří metabolit N-desethylbrinzolamid, jež se
rovněž váže na CA a akumuluje v erytrocytech. Tento metabolit se v přítomnosti brinzolamidu váže
hlavně na CA-I. Plazmatické koncentrace jak brinzolamidu tak N-desethylbrinzolamidu jsou nízké a
všeobecně pod rozlišovacími limity hodnocení (<7,5 ng/ml).

Vazba na plazmatické bílkoviny není rozsáhlá (přibližně 60%). Brinzolamid je vyločován primárně
exkrecí ledvinami (přibližně 60%). Okolo 20% dávky bylo změřeno v moči ve formě metabolitu.
Brinzolamid a N-desethylbrinzolamid jsou dominující složky v moči vedle stopových množství (<1%)
metabolitů N-desmethoxypropylbrinzolamid a O-desmethylbrinzolamid.

Ve farmakokinetické studii s perorálním podáním užívali zdraví dobrovolníci tobolky 1mg
brinzolamidu dvakrát denně po dobu 32 týdnů a byla měřena aktivita karboanhydrázy erytrocytů pro
hodnocení stupně systémové inhibice karboanhydrázy.


Saturace karboanhydrázy-II erytrocytů brinzolamidem bylo dosaženo během 4 týdnů (koncentrace
v erytrocytech přibližně 20 μM). N-Desethylbrinzolamid akumulovaný v erytrocytech dosáhl
rovnovážného stavu během 20-28 týdnů při dosaženém rozsahu koncentrací 6-30 μM. Inhibice aktivity
celkové karboanhydrázy erytrocytů v rovnovážném stavu byla přibližně 70-75%.

Subjekty se středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/minutu) užívaly
mg brinzolamidu dvakrát denně po dobu až 54 týdnů. Koncentrace brinzolamidu v erytrocytech byly
v rozsahu 20 až 40 μM do 4. týdne léčby. V rovnovážném stavu dosahovaly koncentrace brinzolamidu
a jeho metabolitu v erytrocytech rozmezí od 22,0 do 46,1 μM, respektive od 17,1 do 88,6 μM.

Koncentrace N-desethylbrinzolamidu v erytrocytech stoupaly a celková aktivita karboanhydrázy
erytrocytů se snižovala s poklesem clearance creatininu, ale koncentrace brinzolamidu v erytrocytech a
aktivita karboanhydrázy-II zůstaly nezměněny. U osob s nejvyšším stupněm poruchy funkcí ledvin
byla inhibice celkové aktivity karboahydrázy vyšší, ačkoliv v rovnovážném stavu nedosahovala 90%.

Ve studii s lokálním očním podáním byly v rovnovážném stavu koncentrace brinzolamidu v
erytrocytech podobné koncentracím nalezeným ve studii s perorálním podáním, ale hladiny N-
desethylbrinzolamidu byly nižší. Aktivita karboanhydrázy byla přibližně 40-70% hodnoty před
podáním.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní
riziko pro člověka.

Studie vývojové toxicity u králíků s perorálními dávkami brinzolamidu až 6 mg/kg/den (125násobek
doporučené dávky při očním podání u člověka) neodhalily žádný účinek na vývoj plodu navzdory
významné toxicitě pro matku. Obdobné studie u potkanů vedly k mírně snížené osifikaci lebky a
sternebrae u plodů samic, které dostávaly dávku brinzolamidu 18 mg/kg/den (375 násobek doporučené
dávky při očním podání u člověka) ale ne u dávky 6 mg/kg/den. Tyto nálezy se objevily v dávkách,
které způsobily metabolickou acidózu s poklesem přírůstku tělesné hmotnosti u samic a s poklesem
hmotnosti plodu. Pokles hmotnosti plodu v závislosti na dávce byl pozorován u mláďat samic, které
dostávaly brinzolamid perorálně v rozmezí mírného poklesu (asi 5-6%) při 2 mg/kg/den až po téměř
14% při dávce 18 mg/kg/den. Během kojení byla hladina, která nezpůsobovala u mláďat žádné
nežádoucí účinky 5 mg/kg/den.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Roztok benzalkonium-chloridu
Mannitol (E421),
Poloxamer 407,
Karbomer 974P,
Dihydrát dinatrium-edetátu
Chlorid sodný,
Roztok hydroxidu sodného 200 g/l (k úpravě pH)
Voda na injekci



6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.


6.3 Doba použitelnosti

roky

týdny po prvním otevření.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

10ml LDPE kapací lahvička s LDPE kapacím hrotem a bílým PP nebo HDPE uzávěrem s kroužkem
originality, obsahující 5 ml bílé homogenní suspenze.

K dispozici jsou následující velikosti balení: krabička obsahující 1 x 5 ml, 3 x 5 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

STADA Arzneimittel AG
Stadastrasse 2-611 18 Bad Vilbel
Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

64/202/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 15. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 1. 11.
10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 9.