Sumamed

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SUMAMED 500 mg prášek pro infuzní roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje azithromycinum 500 mg ve formě azithromycinum dihydricum.
Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje azithromycinum 100 mg. Tato koncentrace je dále naředěna
na 1 mg/ml nebo 2 mg/ml.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna injekční lahvička obsahuje přibližně 108 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro infuzní roztok

Popis přípravku: bílý až téměř bílý lyofilizát.
Po rekonstituci a naředění: čirý bezbarvý roztok prakticky prostý viditelných částic.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Sumamed je indikován k léčbě následujících infekčních onemocnění u pacientů, kteří vyžadují
úvodní nitrožilní léčbu (viz bod 4.4 a 5.1):

- komunitní pneumonie
- pánevní zánětlivé onemocnění

V úvahu má být vzato oficiální doporučení týkající se vhodného používání antibakteriálních léků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Komunitní pneumonie: 500 mg i.v. infuzí v jedné denní dávce nejméně dva dny. Na nitrožilní terapii má
navazovat perorálně podávaný azithromycin 500 mg 1x denně pro doplnění celkové léčby 7-10 dní.

Pánevní zánětlivé onemocnění zahrnující urogenitální infekce jako endometritida nebo salpingitida:
500 mg i.v. infuzí v jedné denní dávce. Na nitrožilní terapii má navazovat perorálně podávaný
azithromycin 250 mg 1x denně pro doplnění celkové léčby 7 dní.

Co se týče načasování přechodu z nitrožilní léčby na perorální, mají být zohledněny odpovídající klinické
studie (viz bod 4.4 a 5.1).


Starší pacienti
Dávkování u starších pacientů je stejné jako u dospělých. U starších pacientů se může objevit proarytmie,
proto je nutné věnovat zvláštní pozornost riziku rozvoje srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  40 ml/min) není nutná úprava dávky.
Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům s clearance kreatininu  40 ml/min.

Porucha funkce jater
Protože je azithromycin metabolizován játry a vylučován žlučí, lék nemá být podáván pacientům stěžkou
poruchou funkce jater. Nebyly provedeny studie týkající se léčby těchto pacientů azithromycinem.

Děti
Zkušenosti s podáváním azithromycinu, prášku pro infuzní roztok, týkající se bezpečnosti a účinnosti
léčby infekcí u dětí nejsou k dispozici.

Způsob podávání
Tento léčivý přípravek je podáván 3hodinovou i.v. infuzí v koncentraci 1 mg/ml, nebo 1hodinovou infuzí
v koncentraci 2 mg/ml. Vyšší koncentrace nemají být podávány, protože všechny testované subjekty,
kterým byla podávána infuze, kde byla koncentrace vyšší jak 2 mg/ml, vykazovaly lokální reakci v místě
vpichu infuze.
Přípravek Sumamed má být podáván po dobu nejméně 60 minut.
Azithromycin nesmí být podáván jako bolus nebo nitrosvalová injekce (viz bod 4.4 Zvláštní
upozornění a opatření pro použití).
Pro přípravu infuzního roztoku viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Azithromycin je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na azithromycin, erythromycin, či jiná
makrolidová nebo ketolidová antibiotika nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku (viz bod 6.1).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita: Stejně jako u erythromycinu a jiných makrolidů byly hlášeny vzácné závažné alergické
reakce, včetně angioneurotického edému a anafylaxe (vzácně fatální), dermatologické reakce, včetně
akutní generalizované exantematózní pustulózy, Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální
nekrolýzy (vzácně fatální) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky. Některé z těchto reakcí
na azithromycin vedly opakujícímu se výskytu symptomů a vyžadovaly delší dobu pozorování a léčbu.
Pokud dojde k alergické reakci, podávání léčivého přípravku je třeba přerušit a zahájit odpovídající léčbu.
Lékaři si mají být vědomi toho, že po přerušení symptomatické léčby může dojít k opětovnému výskytu
alergických příznaků.

Porucha funkce jater: Azithromycin se eliminuje z organizmu hlavně játry, proto je třeba opatrnosti při
užívání azithromycinu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Po užití azithromycinu byly popsány
případy fulminantní hepatitidy, které mohou vést k selhání jater a ohrožení života pacienta (viz bod 4.Nežádoucí účinky). Někteří z pacientů mohli již dříve trpět poruchou funkce jater nebo mohli užívat jiné
hepatotoxické léčivé přípravky.


Vyskytnou-li se známky a příznaky dysfunkce jater, např. rychle se rozvíjející astenie spojená se
žloutenkou, tmavá moč, sklon ke krvácení nebo hepatická encefalopatie, je třeba stanovit hladiny jaterních
enzymů nebo provést funkční vyšetření jater. Objeví-li se dysfunkce jater, musí být podávání
azithromycinu ukončeno.

Námelové alkaloidy: U pacientů, kterým jsou podávány námelové alkaloidy, dochází ke vzniku ergotismu
způsobeného současným podáváním některých makrolidových antibiotik. Nejsou zaznamenány žádné
údaje o možnosti vzájemného působení námelových alkaloidů a azithromycinu. Vzhledem k teoretické
možnosti ergotismu však azithromycin a námelové alkaloidy nemají být podávány současně.

Superinfekce: Doporučuje se stejně jako u všech ostatních antibiotik sledovat, zda se neobjeví známky
superinfekce organismy, na něž přípravek neúčinkuje, např. mykotické infekce.

Při užívání téměř všech antibakteriálních přípravků, včetně azithromycinu, je popsán průjem související
s bakterií Clostridium difficile (CDAD), který může mít různě silné projevy od lehkého průjmu až po
fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění běžnou flóru tlustého střeva, což vede
k přemnožení C. difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Kmeny C. difficile produkující
hypertoxin mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě, zvýšují morbiditu i mortalitu pacientů a mohou
si vyžádat až operativní řešení (kolektomie). CDAD je třeba vzít v úvahu u všech pacientů, kteří se
k lékaři dostaví s průjmem po užívání antibiotik. Je nutné pečlivě vést lékařské záznamy o antimikrobiální
léčbě, protože komplikace spojené s CDAD se mohou projevit i více než dva měsíce po terapii.

Porucha funkce ledvin: U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 10 ml/min) bylo pozorováno
zvýšení systémové expozice azithromycinu o 33 % (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

Při léčbě ostatními makrolidy, včetně léčby azithromycinem, bylo pozorováno prodloužení doby srdeční
repolarizace a intervalu QT, navozující riziko srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Protože
takové stavy mohou vést ke zvýšenému riziku ventrikulární arytmie (včetně torsade de pointes), která
může vyústit v zástavu srdce, musí být azithromycin používán s opatrností u pacientů s přítomnou
proarytmií (zvláště u žen a starších pacientů), stejně jako u pacientů:
• s kongenitální nebo zaznamenanou prolongací QT
• kteří v současnosti podstupují léčbu jinými léčivými látkami, o kterých je známo, že prodlužují
interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a III (dofetilid, amiodaron a
sotalol), cisaprid a terfenadin; antipsychotika, jako je pimozid; antidepresiva, jako je citalopram; a
fluorochinolony, jako je moxifloxacin a levofloxacin
• s narušenou rovnováhou elektrolytů, zejména v případě hypokalemie a hypomagnesemie
• s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční insuficiencí

Myasthenia gravis: U pacientů prodělávajících léčbu azithromycinem byly popsány exacerbace symptomů
myasthenia gravis a nový výskyt myasthenie (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

V kombinaci s azithromycinem musí být podáván antimikrobiální prostředek s anaerobní aktivitou,
jestliže je podezření na anaerobní mikroorganismy přispívající k infekci.


Bezpečnost a účinnost prevence a léčby onemocnění způsobeného komplexem mikroorganismů
Mycobacterium avium u dětí nebyla stanovena.


Bezpečnost intravenózně podávaného azithromycinu nebyla dosud vyhodnocena mimo časový rámec
popsaný v klinických zkouškách při užívání pacienty s komunitní pneumonií a pánevním zánětlivým
onemocněním (viz bod 5.1).

Azithromycin pro podávání v injekci se musí rekonstituovat a ředit podle pokynů a podávat jako
intravenózní infuze po dobu minimálně 60 minut. Nepodávejte jako intravenózní bolus ani jako
nitrosvalovou injekci (viz bod 4.2 a bod 6.6).

Pomocné látky
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje asi 108 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 5,4 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům léčeným jinými léky, které mohou prodlužovat
QT interval (viz bod 4.4).

Antacida: Při studování účinku současně podávaných antacid na farmakokinetiku azithromycinu nebyly
celkově pozorovány změny v jeho bioavailabilitě, ačkoliv maximální koncentrace azithromycinu měřené
v plazmě poklesly o 25 %. Pacienti léčeni jak azithromycinem, tak antacidy, nemají užívat tyto léky ve
stejnou dobu. Současné podávání azithromycinu, granulí s prodlouženým uvolňováním pro perorální
suspenzi, s jednou 20ml dávkou hydroxidu hlinitého a hydroxidu hořečnatého nemělo vliv na rychlost a
rozsah absorpce azithromycinu.

Cetirizin: Současné absolvování pětidenní léčby azithromycinem a 20 mg cetirizinu u zdravých
dobrovolníků v ustáleném stavu nezpůsobilo žádnou farmakokinetickou interakci a nedošlo k výrazným
změnám intervalu QT.

Didanosin: Současné podávání denní dávky 1200 mg azithromycinu s didanosinem u 6 HIV pozitivních
osob se ve srovnání s placebem neprojevilo účinkem na farmakokinetiku didanosinu.

Digoxin a kolchicin (substráty P-gp): Bylo hlášeno, že současné podávání makrolidových antibiotik,
včetně azithromycinu, se substráty P-glykoproteinu, jako například digoxinem a kolchicinem, má za
následek zvýšené sérové hladiny substrátu P-glykoproteinu. Proto, pokud jsou azithromycin
a substráty P-glykoproteinu, jako například digoxin, podávány současně, má být zvážena možnost
zvýšené sérové koncentrace digoxinu. Během léčby azithromycinem a po jejím ukončení je nezbytné
provádět klinické sledování a případně měření sérových hladin digoxinu.

Zidovudin: Jednotlivé dávky 1 000 mg azithromycinu nebo vícenásobné dávky 1 200 mg nebo 600 mg
azithromycinu měly malý vliv na plazmatickou farmakokinetiku nebo urinární exkreci zidovudinu nebo
jeho glukuronidového metabolitu. Podávání azithromycinu ale zvyšuje koncentrace fosforylovaného
zidovudinu, klinicky aktivního metabolitu v mononukleárních buňkách v periferní cirkulaci. Klinická
signifikance těchto nálezů je nejasná, ale může být k užitku pacientů.

Azithromycin nevykazuje výrazné vzájemné působení na jaterní systém cytochromu P450. Předpokládá
se, že u azithromycinu neprobíhají farmakokinetické interakce léčiv, které byly pozorovány u
erythromycinu a jiných makrolidů. Indukce nebo inaktivace jaterního cytochromu P450 prostřednictvím
komplexu metabolitů cytochromu se u azithromycinu nevyskytuje.


Námelové alkaloidy: Kvůli teoretické možnosti ergotismu, není doporučováno současné podávání
azithromycinu a námelových alkaloidů.

U azithromycinu a níže uvedených léčiv, o kterých je známo, že u nich probíhá výrazný metabolismus
zprostředkovaný cytochromem P450, byly provedeny farmakokinetické studie.

Atorvastatin: Současné podávání atorvastatinu (10 mg denně) a azithromycinu (500 mg denně)
nezpůsobilo změnu koncentrací atorvastatinu v plazmě (na základě analýzy inhibice HMG CoA-
reduktázy). Nicméně byly hlášeny postmarketingové případy rhabdomyolýzy u pacientů, kterým byl
podáván azithromycin spolu se statiny.

Karbamazepin: V rámci farmakokinetické studie zaměřené na vzájemné působení, která byla provedena
na zdravých dobrovolnících, neměl azithromycin výrazný účinek na hladinu karbamazepinu ani jeho
aktivního metabolitu v plazmě.

Cimetidin: Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky jedné dávky cimetidinu podané 2 hodiny před
azithromycinem na farmakokinetiku azithromycinu nebyly pozorovány žádné změny farmakokinetiky
azithromycinu.

Perorální antikoagulancia kumarinového typu: Ve farmakokinetické studii interakce nezměnil
azithromycin antikoagulační účinek jedné dávky 15 mg warfarinu podané zdravým dobrovolníkům.
V období po uvedení přípravku na trh se objevily zprávy o potencovaném antikoagulačním účinku
následně po současném podání azithromycinu a kumarinových perorálních antikoagulancií. Nebyla sice
prokázána kauzalita, má se však dbát na frekvenci sledování protrombinového času, užívají-li
azithromycin pacienti, jimž jsou podávána kumarinová perorální antikoagulancia.

Cyklosporin: Ve farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky, jimž byla podávána perorální dávka
azithromycinu 500 mg denně po dobu 3 dnů a následně byla podána jedna perorální dávka cyklosporinu
10 mg/kg, bylo zjištěno, že výsledná hladina cyklosporinu Cmax a AUC0-5 byla výrazně zvýšena. Při
zvažování současného podávání těchto léků se tedy má postupovat velmi opatrně. Je-li současné podávání
těchto léků nezbytné, musí se sledovat hladina cyklosporinu a odpovídajícím způsobem upravit dávka.

Efavirenz: Současné podávání jedné dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu
dnů nemělo za následek žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.

Flukonazol: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nezměnilo farmakokinetiku jedné
dávky 800 mg flukonazolu. Celková expozice a poločas azithromycinu nebyly současným podáním
flukonazolu změněny, byl však pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax (18 %) azithromycinu.

Indinavir: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný účinek
na farmakokinetiku indinaviru, který byl podáván jako dávka 800 mg třikrát denně po dobu 5 dnů.

Methylprednisolon: Ve farmakokinetické interakční studii provedené na zdravých dobrovolnících neměl
azithromycin významný účinek na farmakokinetiku methylprednisolonu.

Midazolam: U zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání dávky 500 mg azithromycinu denně po
dobu 3 dnů za následek klinicky významné změny farmakokinetiky a farmakodynamiky jedné dávky
15 mg midazolamu.


Nelfinavir: Současné podávání azithromycinu (1 200 mg) a nelfinaviru ve steady state (750 mg 3x denně)
mělo za následek zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné
nežádoucí účinky a není třeba upravovat dávku.

Rifabutin: Současné podávání azithromycinu s rifabutinem neovlivnilo sérové koncentrace některého
z léků. U subjektů užívajících současně azithromycin a rifabutin byla pozorována neutropenie. Přestože
byla neutropenie spojována s užíváním rifabutinu, kauzální souvislost se současným podáváním s
azithromycinem nebyla prokázána (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Sildenafil: U normálních zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nebyl prokázán účinek azithromycinu
(500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC a Cmax sildenafilu ani jeho hlavního cirkulujícího metabolitu.

Terfenadin: Během farmakokinetických studií nebyl pozorován žádný důkaz interakcí mezi
azithromycinem a terfenadinem. Ve vzácných případech bylo hlášeno, že riziko takových interakcí nelze
zcela vyloučit, avšak specifický důkaz, že k takové interakci došlo, neexistuje.

Theofylin: Neexistuje důkaz klinicky významné farmakokinetické interakce při současném podání
azithromycinu a theofylinu zdravým dobrovolníkům.

Triazolam: U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání 500 mg azithromycinu 1. den a
250 mg 2. den a dávky 0,125 mg triazolamu 2. den výrazný účinek na žádné farmakokinetické parametry
triazolamu ve srovnání s triazolamem a placebem.

Trimethoprim/sulfamethoxazol: Současné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu DS
(160 mg/800 mg) po dobu 7 dnů a 1 200 mg azithromycinu 7. den nemělo významný účinek na maximální
koncentrace, celkovou expozici ani vylučování močí, a to jak u trimethoprimu, tak sulfamethoxazolu.
Sérové koncentrace azithromycinu byly podobné jako u jiných studií.

Hydroxychlorochin: Azithromycin má být používán s opatrností u pacientů užívajících léky, o nichž je
známo, že prodlužují QT interval s potenciálem vyvolat srdeční arytmii, např. hydroxychlorochin.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici dostatečná data o užívání azithromycinu těhotnými ženami. Během studií reprodukční
toxicity na zvířatech bylo prokázáno, že azithromycin prostupuje placentou, nebyly však pozorovány
teratogenní účinky. Bezpečnost užívání azithromycinu během těhotenství nebyla potvrzena. Proto smí být
azithromycin během těhotenství užíván jen tehdy, kdy prospěšnost léčby převáží nad jejími riziky.

Kojení
Bylo hlášeno vylučování azithromycinu do mateřského mléka, ale neexistují vhodné a dobře kontrolované
klinické studie na kojících ženách, které by charakterizovaly farmakokinetiku exkrece azithromycinu do
mateřského mléka.

Fertilita
Během studií fertility na potkanech bylo po podání azithromycinu zaznamenáno méně březích samic.
Relevance tohoto zjištění s fertilitou lidí není známa.


4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebylo prokázáno, že by azithromycin ovlivňoval schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Je-li azithromycin podáván intravenózně nebo perorálně na léčbu komunitní pneumonie, nejčastějšími
hlášenými nežádoucími účinky byly průjem/řídká stolice, nevolnost, bolest břicha a zvracení. Po i.v.
podání azithromycinu byly hlášeny lokální zánětlivé/bolestivé reakce v místě vpichu. Častost a závažnost
těchto reakcí byla stejná při podávání 500 mg azithromycinu 1hodinovou infuzí (2 mg/ml ve 250 ml
infuze) nebo 3hodinovou infuzí (1 mg/ml v 500 ml infuze).

Je-li azithromycin podáván intravenózně nebo perorálně na léčbu pánevního zánětlivého onemocnění
(urogenitálních infekcí jako endometritida a salpingitida) u dospělých žen, nejčastějšími hlášenými
nežádoucími účinky byly průjem, nevolnost, vaginitida, bolest břicha, anorexie, vyrážka a svědění. Při
současném podávání azithromycinu a metronidazolu se vyskytly u velké části žen nežádoucí účinky jako
nevolnost, bolest břicha, zvracení, podráždění v místě vpichu, stomatitida, závrať nebo dyspnoe.

V tabulce jsou podle soustavy, orgánu a třídy a četnosti uvedeny nežádoucí reakce zjištěné v rámci
klinických zkoušek a kontrol po uvedení výrobku na trh.

Skupiny podle četnosti jsou definovány pomocí této konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a
není známo (z dostupných údajů nelze určit). Uvnitř každé skupiny četnosti jsou nežádoucí účinky
uvedeny v pořadí dle snižující se závažnosti.

Třídy orgánových systémů Nežádoucí reakce Četnost
Infekce a infestace Kandidóza, vaginální infekce,
pneumonie, mykotické infekce,
bakteriální infekce, faryngitida,
gastroenteritida, respirační
potíže, rinitida, orální kandidóza
Méně časté
Pseudomembranózní kolitida
(viz bod 4.4)
Není známo
Poruchy krve a lymfatického
systému
Leukopenie, neutropenie,
eozinofilie
Méně časté
Trombocytopenie, hemolytická
anémie
Není známo
Poruchy imunitního systému Angioedém, hypersenzitivita Méně časté
Anafylaktická reakce (viz
bod 4.4)
Není známo
Poruchy metabolismu a výživy Anorexie Méně časté
Psychiatrické poruchy Nervozita, insomnie Méně časté
Agitovanost Vzácné
Agresivita, úzkost, delirium,
halucinace
Není známo
Poruchy nervového systému Bolesti hlavy Časté
Závratě, somnolence, dysgeuzie,
parestezie
Méně časté

Synkopa, konvulze, hypestézie,
psychomotorická hyperaktivita,
anosmie, ageuzie, parosmie,
myasthenia gravis (viz bod 4.4)
Není známo
Poruchy oka Poškození zraku Méně časté
Poruchy ucha a labyrintu Poškození ucha, vertigo Méně časté
Poškození sluchu včetně
hluchoty a/nebo tinitu
Není známo
Srdeční poruchy Palpitace Méně časté
Torsade de pointesa arytmie (viz
bod 4.4) včetně ventrikulární
tachykardie, prodloužení QT na
elektrokardiogramu (viz bod 4.4)
Není známo
Cévní poruchy Návaly horka Méně časté
Hypotenze Není známo
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Dyspnoe, epistaxe Méně časté
Gastrointestinální poruchy Průjem Velmi časté
Zvracení, bolesti břicha, nauzea Časté
Zácpa, flatulence, dyspepsie,
gastritida, dysfagie, abdominální
distenze, sucho v ústech,
eruktace, ulcerace v ústech,
hypersekrece slin
Méně časté
Pankreatitida, diskolorace jazyka Není známo
Poruchy jater a žlučových cest Abnormální funkce jater,
cholestatická žloutenka
Vzácné
Selhání jater (které v ojedinělých
případech vedlo k úmrtí) (viz
bod 4.4), fulminantní hepatitida,
nekróza jater
Není známo
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Vyrážka, pruritus, kopřivka,
dermatitida, suchá pokožka,
hyperhidróza
Méně časté
Fotosenzitivní reakce, akutní
generalizovaná exantematózní
pustulóza
Vzácné
Stevens-Johnsonův syndrom,
toxická epidermální nekrolýza,
erythema multiforme, léková
kožní reakce s eozinofilií a
celkovými projevy (DRESS)
Není známo
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Osteoartróza, myalgie, bolest
zad, bolest šíje
Méně časté
Artralgie Není známo
Poruchy ledvin a močových
cest
Dysurie, bolest ledvin Méně časté
Akutní selhání ledvin,
intersticiální nefritida
Není známo
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Metroragie, testikulární porucha Méně časté

Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Bolest nebo zánět v místě vpichu Časté
Edém, astenie, malátnost, únava,
edém obličeje, bolest na hrudi,
pyrexie, bolest, periferní edém
Méně časté
Vyšetření Snížený počet lymfocytů,
zvýšený počet eozinofilů,
snížená hladina
hydrogenuhličitanů v krvi,
zvýšený počet bazofilů,
monocytů, neutrofilů
Časté
Zvýšená hladina
aspartátaminotransferázy,
alaninaminotransferázy,
bilirubinu v krvi, močoviny,
zvýšená hladina kreatininu
v krvi, abnormální hladina
draslíku v krvi, zvýšená hladina
alkalické fosfatázy, chloridů,
glukózy v krvi, zvýšený počet
trombocytů, snížený hematokrit,
zvýšená hladina bikarbonátu,
abnormální hladina sodíku v krvi
Méně časté
Poranění a otravy Postprocedurální komplikace Méně časté

Nežádoucí účinky pravděpodobně spojené s profylaxí a léčbou onemocnění způsobeného komplexem
mikroorganismů Mycobacterium avium a vyplývající ze zkušeností získaných během klinických studií a
z postmarketingového sledování; tyto nežádoucí účinky se liší od ostatních hlášených nežádoucích účinků
na základě lékové formy s okamžitým nebo prodlouženým uvolňováním, a to buď třídou, nebo četností:

Poruchy metabolismu a výživy
Časté: anorexie

Poruchy nervového systému
Časté: závratě, bolesti hlavy, parestezie, dysgeuzie
Méně časté: hypestezie

Poruchy oka
Časté: poškození zraku

Poruchy ucha a labyrintu
Časté: hluchota
Méně časté: poškození sluchu, tinitus

Srdeční poruchy
Méně časté: palpitace

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: průjem, bolest břicha, nauzea, flatulence, abdominální diskomfort, řídká stolice

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: hepatitida


Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: vyrážka, pruritus
Méně časté: Stevens-Johnsonův syndrom, fotosenzitivní reakce

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: artralgie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava
Méně časté: astenie, malátnost

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nežádoucí účinky, které je možno pozorovat po podání dávek překračujících dávky doporučené, byly
podobné těm, které se vyskytují po běžných dávkách. Typické příznaky předávkování makrolidovými
antibiotiky zahrnují přechodnou ztrátou sluchu, silnou nauzeu, zvracení a průjem. Tam, kde je to nutné, je
v případech předávkování, indikováno podávání živočišného uhlí a všeobecná symptomatická léčba,
stejně jako podpora životních funkcí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy

ATC kód: J01FA
Mechanismus účinku:
Azithromycin je makrolidové antibiotikum patřící do skupiny azalidů. Molekula je sestavena přidáním
atomu dusíku k laktonovému kruhu erythromycinu A. Chemický název azithromycinu je 9-deoxy-9a-aza-
9a-methyl-9a-homoerythromycin A. Molekulová hmotnost je 749,0.
Mechanismus účinku azithromycinu je založen na supresi syntézy bakteriální bílkoviny prostřednictvím
vazby na ribozómovou podjednotku 50S a inhibici translokace peptidů.

Mechanismus rezistence:
Rezistence na azithromycin může být základní nebo získaná. Jsou tři základní mechanismy rezistence na
bakterie: alterace cílového místa, alterace transportu antibiotika a modifikace antibiotika.

U kmenů Streptococcus pneumoniae, beta-hemolytický streptokok skupiny A, Enterococcus faecalis a
Staphylococcus aureus, včetně na methicillin rezistentní S. aureus (MRSA) existuje kompletní zkřížená
rezistence na erythromycin, azithromycin, jiné makrolidy a linkosamidy.

Limitní hodnoty
Klinické limitní hodnoty MIC podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti EUCAST
(verze 1.4, 2009):

Patogen Limitní hodnoty podle druhů (S ≤ /R >)Malá rezistence Rezistence
Staphylococcus ≤ 1 mg/l > 2 mg/l
Streptococcus A, B, C, G ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Streptococcus pneumoniae ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Haemophilus influenzae2 ≤ 0,12 mg/l > 4 mg/l
Moraxella catarrhalis ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l

1Ke stanovení rezistence uvedených bakterií vůči jiným makrolidům (azithromycinu, klarithromycinu a
roxithromycinu) lze použít erythromycin. Makrolidy podávané intravenózně jsou aktivní vůči Legionella
pneumophila (erythromycin MIC ≤ 1 mg/l u „divokých“ izolátů). Makrolidy se používají při léčbě infekcí
způsobených Campylobacter jejuni (erythromycin MIC ≤ 4 mg/l u „divokých“ izolátů). Azithromycin se
používá při léčbě infekcí S. typhi (MIC ≤ 16 mg/l u „divokých“ izolátů) a Shigella spp.

2Korelace mezi MIC makrolidů H. influenzae a klinickými výsledky je slabá. Limitní hodnoty pro
makrolidy a související antibiotika byly proto stanoveny tak, že „divoký“ typ H. influenzae je zařazen do
střední kategorie.

Citlivost
Prevalence získané rezistence pro vybrané druhy se může lišit geograficky a časem a je potřebná místní
informace o rezistenci, především při léčbě závažných infekcí. Je-li to nezbytné, má být vyžadována rada
experta, jestliže je lokální prevalence rezistence taková, že prospěšnost léku je přinejmenším u některých
typů infekcí nejistá.

Antibakteriální spektrum azithromycinu:

Druhy běžně citlivé
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus
citlivý na methicilin
Streptococcus pneumoniae
citlivý na penicilin
Streptococcus pyogenes (skupina A)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Haemophilus influenzae
Haemophilus parainfluenzae
Legionella pneumophila
Moraxella catarrhalis
Pasteurella multocida
Neisseria gonorrhoeae

Anaerobní mikroorganismy
Clostridium perfringens
Fusobacterium spp.
Prevotella spp.
Porphyriomonas spp.
Další mikroorganismy
Chlamydia trachomatis
Chlamydia pneumoniae
Chlamydia psittaci
Mycoplasma pneumoniae
Mycoplasma hominis
Druhy, pro které může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Streptococcus pneumoniae
intermediární rezistence na penicilin
rezistentní na penicilin
Z podstaty rezistentní organismy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis
Staphylococci MRSA, MRSE*
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis spp.

*Stafylokoky rezistentní na methicilin mají velmi vysokou prevalenci získané rezistence na makrolidy a
jsou zde zařazeny, přestože jsou zřídka citlivé na azithromycin.

Klinická farmakologická data

Léčba komunitní pneumonie
V nekomparativní studii typu „open-label“ byl pacientům při léčbě komunitní pneumonie podáván
azithromycin jako intravenózní infuze (po dobu 2-5 dnů) a následně jim byl podán perorálně azithromycin
(k završení 7-10denní léčby). Klinická úspěšnost (vyléčení a zlepšení stavu) u hodnotitelných pacientů
činila 88 % v období 10-14 dnů po léčbě a 86 % za 4-6 týdnů.

Během léčby komunitní pneumonie nebyly pozorovány v otevřené, randomizované, srovnávací studii
žádné statisticky významné rozdíly mezi azithromycinem (i.v. infuze následovaná p.o. léčbou) a
cefuroximem (i.v. infuze následovaná p.o. léčbou a erytromycinem, bylo-li třeba).

V otevřené, non-komparativní studii, byli pacienti pozitivní na Legionellu pneumophilu (seroskupina 1)
léčeni také i.v. infuzí azithromycinu následovanou p.o. léčbou. Po 10-14 dnech bylo klinicky vyléčeno ze 17 hodnocených pacientů a po 4-6 týdnech bylo klinicky vyléčeno 20 z 20 hodnocených pacientů.

Léčba pánevního zánětlivého onemocnění zahrnujícího urogenitální infekce jako endometritida a
salpingitida
Výsledek z otevřené studie ukazuje, že tři rozdílné léčebné postupy (azithromycin
vs. azithromycin/metronidazol, doxycyklin, metronidazol, cefoxitin a probenicid) byly srovnatelné, co se
týká účinnosti a bezpečnosti u pacientů s akutním pánevním zánětem (salpingitida, endometritida apod.)

V jiné otevřené, srovnávací studii s pacienty s akutním pánevním zánětem (salpingitida, endometritida
apod.), dostávali pacienti p.o. azithromycin/i.v. infuze azithromycinu., i.v. infuze azithromycinu plus

i.v./p.o. metronidazol, nebo p.o. doxycyklin plus i.v./p.o. co-amoxiclav. Co se týká účinnosti a
bezpečnosti, byly tyto léčebné postupy také srovnatelné. Data z těchto studií ukazují, že klinická odpověď
(vyléčení plus zlepšení) byla na konci léčby  97% ve všech léčených skupinách s  96 % eradikací
patogenů. Ve follow-up bylo eradikováno  90 % patogenů.

Pacienti s pánevním zánětlivým onemocněním účastnící se testů dostávali 500 mg azithromycinu denně
jako i.v. infuzi (po dobu maximálně 3 dnů) a následně každý den 250 mg azithromycinu p.o., přičemž
celková doba léčby byla do 7 dnů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

U pacientů hospitalizovaných s komunitní pneumonií, kterým byl podáván azithromycin v dávce 500 mg,
v koncentraci 2 mg/ml v jedné i. v. infuzi denně po dobu jedné hodiny, byla průměrná hodnota Cmax  SD
3,63  1.6 g/ml, zatímco nejnižší koncentrace (24 hodin) byla 0,2  0,15 g/ml a AUC24 byla 9,6  4,g.h/ml.

U zdravých dobrovolníků, kterým byl podáván azithromycin 3hodinovou infuzí v dávce 500 mg,
v koncentraci 1 mg/ml, byly hodnoty Cmax, nejnižší koncentrace (24 hodin) a AUC24 1,14  0,14 g/ml,
0,18  0,02 g/ml a 8,03 g.h/ml.

Při perorálním podání bylo prokázáno, že koncentrace azithromycinu naměřená v různých tkáních, např.
v plicích, jazyku nebo prostatě je výrazně vyšší (až 50x) než koncentrace naměřená v plazmě. Vysoké
koncentrace azithromycinu byly pozorovány ve tkáních pohlavních orgánů 96 hodin po p.o. podání
500 mg azithromycinu v jedné dávce.

Průměrný distribuční objem je okolo 30 l/kg. Plazmatický eliminační poločas je 2-4 dny pro plazmu i
tkáně.

Metabolismus je uskutečňován demetylací, hydroxylací a hydrolýzou.

Plazmatická clearance je okolo 600 ml/min. Hlavní cestou eliminace azithromycinu jsou játra. Vysoké
koncentrace nezměněného azithromycinu byly nalezeny ve žluči spolu s četnými mikrobiologicky
inaktivními metabolity. Přibližně 12 % intravenózně podané dávky azithromycinu je vylučováno
nezměněno žlučí během následujících tří dní, hlavní podíl během prvních 24 hodin.

Nic neukazuje na změnu ve farmakokinetice azithromycinu u pacientů s mírnou renální nedostatečností
(clearance kreatininu  40 ml/min.) ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin. Nejsou
farmakokinetická data ohledně užívání azithromycinu u pacientů se závažnější renální insuficiencí.
Nebylo prokázáno, že by byla farmakokinetika rozdílná u mírně nebo středně poškozené jaterní funkce.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V testech na zvířatech, kdy byly i.v. podávány dávky ekvivalentní AUC hladinám až 4x vyšším než
očekávaná klinická hladina, byla pozorována fosfolipidóza. Reverzibilní fosfolipidóza byla také
pozorována po p.o. podávání v dávkách ekvivalentních koncentracím až 40x vyšším než očekávaná
klinická hladina. Není patrné, že by tyto nálezy měly nějakou závažnost pro běžné užívání lidskou
populací. Jiné preklinické studie týkající se farmakologie bezpečnosti, všeobecné toxicity a reprodukční
toxicity neprokázaly negativní účinky na lidskou populaci, které by nebyly v daných částech SPC už
popsány. Azithromycin byl negativní v testech na genotoxikologický potenciál.



6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát kyseliny citronové, hydroxid sodný (k úpravě pH).

6.2 Inkompatibility

Azithromycin musí být smíchán a podáván pouze s přípravky, u nichž byla kompatibilita prokázána, viz
bod 6.6.


6.3 Doba použitelnosti

roky

Chemická a fyzikální stabilita po naředění do infuze byla prokázána po dobu 24 hodin při teplotě do
25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by
tato doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C-8 ºC, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 ºC.
Uchovávání rekonstituovaného a naředěného přípravku viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička z bezbarvého skla, pryžová zátka, odtrhovací víčko (flip-off), krabička.
Velikost balení: 5 injekčních lahviček.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Přípravek Sumamed 500 mg prášek pro infuzní roztok je dodáván v injekčních lahvičkách pro jedno
použití s 500 mg substance.

Návod pro přípravu infuze

Krok Připravte počáteční roztok přidáním 4,8 ml sterilní vody na injekce do injekční lahvičky přípravku
Sumamed 500 mg infuze, prášku pro infuzní roztok. Lahvičku protřepte, dokud se všechen prášek
nerozpustí. Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje 100 mg azithromycinu. Získáte čirý a bezbarvý
roztok, prakticky prostý viditelných částic.

Krok Aby bylo dosaženo finálního roztoku azithromycinu pro infuzi v rozmezí koncentrace 1,0-2,0 mg/ml,
přidejte ke zbývajícím 5 ml infuzního koncentrátu jeden z následujících kompatibilních infuzních roztoků
(viz Tabulka 1 níže).


Tabulka 1: Příprava finálního infuzního roztoku

Koncentrace azithromycinu v infuzním roztoku
(mg/ml)
Množství rozpouštědla
1,0 mg/ml 500 ml
2,0 mg/ml 250 ml

Infuzní koncentrát by měl být naředěn:
- roztokem 0,9% chloridu sodného
- 5% dextrózou
- Ringerovým roztokem

Před podáním je nutno injekční lahvičku vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje sraženiny. Lze použít jen
čirý roztok bez sraženin. Pokud roztok obsahuje sraženiny, je nutno jej zlikvidovat.
Přípravek je určen pouze pro jednorázové použití. Nepoužitý přípravek musí být zlikvidován.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.,
Radlická 3185/1c, 150 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/223/03-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 25.6.Datum posledního prodloužení registrace: 2.4.
10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 4.