LANZUL -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lanzul 15 mg enterosolventní tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna enterosolventní tobolka obsahuje lansoprazolum 15 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje až 80,6 mg sacharosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka.

Tvrdé želatinové tobolky (č. 1) s bílou spodní částí a červenohnědou vrchní částí, plněné bílými
až světle hnědými nebo světle růžově zbarvenými enterosolventními peletami.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- Léčba duodenálního a žaludečního vředu
- Léčba refluxní ezofagitidy
- Profylaxe refluxní ezofagitidy
- Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) se současně podávanou příslušnou antibiotickou
léčbou u pacientů s vředem spojeným s infekcí H. pylori
- Léčba NSAID indukovaného benigního žaludečního a duodenálního vředu u pacientů
vyžadujících kontinuální léčbu NSAID
- Profylaxe NSAID indukovaného žaludečního a duodenálního vředu u rizikových pacientů
(viz bod 4.2) vyžadujících kontinuální léčbu
- Symptomatická refluxní choroba jícnu
- Zollinger-Ellisonův syndrom

Lansoprazol je indikován k léčbě dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba duodenálního vředu:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo
úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 2 týdny při stejné dávce.

Léčba žaludečního vředu:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Vřed je obvykle zhojený během 4 týdnů,
ale u pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba


prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Refluxní ezofagitida:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo
úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Profylaxe refluxní ezofagitidy:
Doporučená dávka je 15 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena až na 30 mg denně, je-li to
nezbytné.

Léčba benigních žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID u pacientů,
u nichž je nutné pokračovat v léčbě NSAID:
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo
úplného zhojení, může být léčba prodloužena o další 4 týdny. U pacientů s rizikem vředu nebo
obtížného hojení má být zvažována delší doba léčby a/nebo vyšší dávky.

Profylaxe žaludečního a duodenálního vředu při léčbě NSAID u rizikových pacientů (jako je věk nad
65 let nebo anamnéza žaludečního nebo duodenálního vředu), u nichž je nutné pokračovat v léčbě
NSAID:
Doporučená dávka je 15 mg jednou denně. Jestliže je léčba neúspěšná, má být dávka zvýšena
na 30 mg.

Symptomatická refluxní choroba jícnu:
Doporučená dávka je 15 mg nebo 30 mg denně. K ústupu symptomů dochází rychle. Je třeba zvážit
individuální úpravu dávky. Jestliže při denní dávce 30 mg nedojde k ústupu symptomů během 4 týdnů,
je třeba zvážit další vyšetření.

Zollinger-Ellisonův syndrom:
Doporučená počáteční dávka je 60 mg jednou denně. Dávky je třeba upravit individuálně a léčba má
trvat tak dlouho, jak je nutné. Při léčbě byly použity dávky až 180 mg denně. Pokud je denní dávka
vyšší než 120 mg, má být rozdělena do dvou dílčích denních dávek.

Porucha funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin není potřebné upravit dávkování.

Porucha funkce jater:
Pacienti se středně těžkým nebo těžkým onemocněním jater mají být pravidelně sledováni
a doporučuje se u nich snížení denní dávky lansoprazolu o 50 % (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:
Vzhledem ke snížené clearance lansoprazolu u starších osob může být zapotřebí úprava dávky, a to
na základě individuálních potřeb pacienta. Denní dávka u starších osob nemá překročit 30 mg, pokud
pro to není přesvědčivá klinická indikace.

Pediatrická populace:

Používání přípravku Lanzul u dětí se nedoporučuje, protože klinická data jsou omezená (viz také bod
5.2). Je třeba se vyvarovat léčení malých dětí do jednoho roku, protože dostupná data neprokázala
prospěch z léčby refluxní choroby jícnu.

Způsob podání

K dosažení optimálního účinku, se Lanzul má užívat jednou denně ráno, kromě eradikace H. pylori,
kdy má být léčba dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer. Lanzul se užívá nejméně 30 minut před
jídlem (viz bod 5.2). Tobolky se polykají celé s malým množstvím tekutiny.
Studie a klinická praxe navrhují, že k usnadnění podání je možné u pacientů s obtížemi polykání
tobolku otevřít a granule smíchat s malým množstvím vody, jablečným/rajčatovým džusem nebo


smíchat s malým množstvím tekuté stravy (např. jogurt, jablečné pyré). Tobolky mohou být také
otevřeny a granule smíchány se 40 ml jablečného džusu k podání nazogastrickou sondou (viz bod 5.2).
Připravená suspenze nebo směs s léčivým přípravkem má být ihned podána.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stejně jako u jiných antiulcerózních způsobů léčby je třeba při léčbě žaludečního vředu lansoprazolem
vyloučit možnost maligního nádoru žaludku, protože lansoprazol může maskovat symptomy
a prodloužit dobu ke stanovení správné diagnózy.

Souběžné podávání lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce je závislá na aciditě
žaludečního pH, jako je atazanavir a nelfinavir, se nedoporučuje vzhledem k významnému snížení
jejich biologické dostupnosti (viz bod 4.5).

Vliv na absorpci vitamínu B12
Stejně jako další léky na snížení kyselosti i lansoprazol může v důsledku hypo- nebo achlorhydrie
zapříčinit sníženou absorpci vitamínu B12 (kyanokobalamin). Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů se
sníženou zásobou vitamínu B12 nebo u pacientů s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu
B12, kteří podstupují dlouhodobou léčbu nebo jsou-li u nich pozorovány odpovídající klinické
příznaky.

Lansoprazol má být podáván s opatrností u pacientů s mírným až závažným snížením jaterních funkcí
(viz bod 4.2 a 5.2).

Lansoprazol, stejně jako všechny inhibitory protonové pumpy (IPP), může zvýšit počty bakterií
normálně se vyskytujících v gastrointestinálním traktu. To může zvýšit riziko gastrointestinálních
infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella, Campylobacter a Clostridium difficile.

U pacientů se žaludečním a duodenálním vředem má být jako etiologický faktor zvažovaná infekce
H. pylori.

Jestliže je lansoprazol užíván v kombinaci s antibiotiky pro eradikační léčbu H. pylori, potom mají být
také brána v úvahu doporučení pro použití těchto antibiotik.

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti použití udržovací léčby delší než jeden rok mají být
pacienti podstupující takovou léčbu pravidelně kontrolováni a mají se důkladně zvážit rizika a přínosy
léčby těchto pacientů.

U pacientů léčených lansoprazolem byly velmi vzácně hlášeny případy kolitidy. Proto je třeba
v případě těžkého nebo přetrvávajícího průjmu zvážit vysazení léčby.

Léčba zaměřená na prevenci peptických vředů u pacientů, kteří potřebují trvalou léčbu NSAID, má být
omezena pouze na vysoce rizikové pacienty (tj. s anamnézou krvácení do gastrointestinálního traktu,
perforace vředu, v pokročilém věku, souběžným používáním léčivých přípravků, o nichž je známo, že
zvyšují pravděpodobnost nežádoucích účinků horní části gastrointestinálního traktu [např.
kortikosteroidy nebo antikoagulancia], při přítomnosti závažného faktoru komorbidity nebo
při dlouhodobém používání NSAID v maximálních doporučovaných dávkách).

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je lansoprazol, byly hlášeny
případy závažné hypomagnezemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů
rok. Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče,
závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být


přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem
protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy
společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnezemii (např. diuretika),
je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce
předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků
observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40 %.
K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají
být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze,
zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny
bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení
přípravku Lanzul. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy,
může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Lanzul přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz
bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je
nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Lanzul obsahuje sacharózu a sodík
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy
nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv lansoprazolu na jiné léčivé přípravky

Léčivé přípravky, jejichž absorpce je závislá na pH
Lansoprazol může interferovat s absorpcí jiných léčivých přípravků, kde žaludeční pH je důležitým
určujícím faktorem perorální biologické dostupnosti.

Inhibitory HIV proteázy:
Souběžné podávání lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce je závislá na aciditě
žaludečního pH, jako je atazanavir a nelfinavir, se nedoporučuje vzhledem k významnému snížení
jejich biologické dostupnosti (viz bod 4.4).

Ketokonazol a itrakonazol:
Absorpce ketokonazolu a itrakonazolu z gastrointestinálního traktu se zvyšuje přítomností žaludeční
kyseliny. Podání lansoprazolu může mít za důsledek subterapeutické hladiny ketokonazolu
a itrakonazolu, a proto se tato kombinace nemá podávat.

Digoxin:
Současné podávání lansoprazolu a digoxinu může vést ke zvýšení plazmatické hladiny digoxinu. Proto
je třeba sledovat plazmatické hladiny digoxinu a dávku digoxinu v případě potřeby upravit na začátku
a na konci léčby lansoprazolem.

Methotrexát:


Současné užívání s vysokými dávkami methotrexátu může zvýšit a prodloužit sérové hladiny
methotrexátu a/nebo jeho metabolitu, což může vést až k toxicitě methotrexátu. Z tohoto důvodu může
být nutné zvážit dočasné vysazení lansoprazolu v situaci, kdy se používají vysoké dávky methotrexátu.

Warfarin:
Současné podávání 60 mg lansoprazolu a warfarinu neovlivnilo farmakokinetiku warfarinu ani INR.
Nicméně u pacientů léčených současně IPP a warfarinem byly hlášeny případy zvýšeného INR
a protrombinového času. Zvýšení INR a protrombinového času může vést k abnormálnímu krvácení,
a dokonce i k úmrtí pacienta. Pacienti léčení současně lansoprazolem a warfarinem mají být sledováni
pro zvýšení INR a protrombinového času, zvláště při zahájení nebo ukončení léčby.

Léčivé přípravky metabolizované enzymy PLansoprazol může být příčinou vzestupu plazmatické koncentrace léčivých přípravků
metabolizovaných CYP3A4. Proto je třeba opatrnosti při kombinaci lansoprazolu s léčivými
přípravky, které jsou metabolizované tímto enzymem a mají úzké terapeutické okno.

Theofylin:
Lansoprazol snižuje plazmatickou koncentraci theofylinu, což může snížit předpokládaný klinický
účinek dávky. Při současném podávání lansoprazolu s theofylinem má být pacient monitorován.

Takrolimus:
Současné podávání lansoprazolu zvyšuje plazmatické koncentrace takrolimu (CYP3Aa P-glykoprotein substrát). Expozice lansoprazolem zvyšuje střední expozici takrolimu až o 81 %.
Proto je třeba sledovat plazmatické koncentrace takrolimu na začátku a konci současné léčby
lansoprazolem.

Léčivé přípravky transportované P-glykoproteinem
Bylo pozorováno, že lansoprazol inhibuje in vitro transportní protein P-glykoprotein. Klinický význam
není znám.

Účinky jiných léčivých přípravků na lansoprazol

Léčivé přípravky, které inhibují CYP2CFluvoxamin:
Při kombinaci lansoprazolu s inhibitorem CYP2C19 fluvoxaminem je třeba vzít v úvahu snížení
dávky. Plazmatická koncentrace lansoprazolu se při této kombinaci zvyšuje až čtyřikrát.

Léčivé přípravky, které indukují CYP2C19 a CYP3AInduktory enzymů ovlivňující CYP2C19 a CYP3A4 jako je rifampicin a třezalka tečkovaná
(Hypericum perforatum) mohou významně snížit plazmatické koncentrace lansoprazolu.

Jiné
Sukralfát a antacida:
Sukralfát a antacida mohou snížit biologickou dostupnost lansoprazolu. Lansoprazol se proto má užít
nejméně 1 hodinu po užití těchto léčivých přípravků.

Nebyly prokázané žádné klinicky významné interakce mezi lansoprazolem a nesteroidními
protizánětlivými léčivými přípravky, avšak nebyly provedeny žádné formální interakční studie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:
Údaje o podávání lansoprazolu těhotným ženám jsou omezené. Studie reprodukční toxicity na
zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na těhotenství,
embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj.



Podávání lansoprazolu v těhotenství se z preventivních nedoporučuje.

Kojení:
Není známo, že by lansoprazol přecházel do mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly exkreci
lansoprazolu do mléka.

Má se zvážit rozhodnutí o pokračování nebo přerušení kojení anebo léčby lansoprazolem s ohledem
na prospěch kojení pro dítě a prospěch léčby matky lansoprazolem.

Fertilita:
Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích lansoprazolu na plodnost u lidí. U potkanů nebyla
lansoprazolem samčí ani samičí fertilita ovlivněna.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky léčiv jako závratě, vertigo, poruchy zraku a somnolence
(viz bod 4.8). V těchto případech může být snížena schopnost reagovat.

4.8 Nežádoucí účinky

Četnost nežádoucích účinků je definována jako časté (> 1/100, < 1/10), méně časté (>1/1 000,
< 1/100), vzácné (>1/10 000, <1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Trombocytopenie
, eozinofilie,
leukopenie
Anemie Agranulocytóza
, pancytopenie

Poruchy
imunitního
systému
Anafylaktický
šok

Poruchy
metabolismu a
výživy
Hypomagnezemi
e (viz bod 4.4)
Psychiatrické
poruchy
Deprese Insomnie,
halucinace,
zmatenost
Zrakové
halucinace
Poruchy
nervového
systému
Bolesti
hlavy,
závratě
Neklid,
vertigo,
parestezie,
somnolence,
třes

Poruchy oka Poruchy
zraku

Gastrointestináln
í poruchy
Nauzea,
průjem,
bolest
žaludku,
zácpa,
zvracení,
flatulence
, sucho
v ústech
nebo
krku,
polypy ze
Glositida,
kandidóza
jícnu,
pankreatitida,
poruchy
vnímání chuti
Kolitida,
stomatitida



žlázek
fundu
žaludku
(benigní)
Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení
hladin
jaterních
enzymů.
Hepatitida,
ikterus

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Kopřivka,
svědění,
vyrážka
Petechie,
purpura,
vypadávání
vlasů,
erythema
multiforme,
fotosenzitivit
a
Stevensův-
Johnsonův
syndrom,
toxická
epidermální
nekrolýza
Subakutní kožní
lupus
erythematodes
(viz bod 4.4)
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Artralgie,
myalgie, fraktury
proximálního
konce femuru,
distálního konce
předloktí a
obratlů (viz bod
4.4)

Poruchy ledvin a
močových cest
Intersticiální
nefritida

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Gynekomasti
e

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Únava Edém Horečka,
hyperhidróza,
angioedém,
anorexie,
impotence

Vyšetření Zvýšení hladiny
cholesterolu a
triglyceridů,
hyponatrémie


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Účinky předávkování lansoprazolem u lidí nejsou známé (ačkoliv akutní toxicita je pravděpodobně
nízká), a proto instrukce pro léčbu nebyly stanoveny. Nicméně denní dávka nepřesahující 180 mg
lansoprazolu perorálně a 90 mg lansoprazolu intravenózně podávaná ve studiích nevedla
k významným nežádoucím účinkům.

Možné příznaky při předávkování lansoprazolem viz bod 4.8.



V případě podezření na předávkování je třeba pacienta sledovat. Lansoprazol není významně
eliminován hemodialýzou. Je-li to nutné, doporučuje se výplach žaludku, podání aktivního uhlí
a symptomatická léčba.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC
Lansoprazol je inhibitor žaludeční protonové pumpy. Působí v poslední fázi tvorby žaludeční kyseliny
tím, že inhibuje funkci enzymového systému H+/K+-ATPasy v parietálních buňkách žaludku. Inhibice
je reversibilní a závislá na dávce a účinek se uplatňuje u bazální a stimulované sekrece žaludeční
šťávy. Lansoprazol se akumuluje v parietálních buňkách a je aktivován v jejich kyselém prostředí,
načež reaguje se sulfhydrylovou skupinou H+/K+-ATPasy, čímž zapříčiňuje inhibici enzymové
aktivity.

Účinek lansoprazolu na sekreci žaludeční kyseliny:
Lansoprazol je specifický inhibitor protonové pumpy parietální buňky. Jednorázová perorální dávka
lansoprazolu inhibuje sekreci žaludeční kyseliny stimulovanou pentagastrinem asi o 80 %.
Opakovaným podáváním denní dávky po dobu 7 dní se dosáhne inhibice sekrece žaludeční kyseliny
o 90 %. To má odpovídající účinek na bazální sekreci žaludeční kyseliny. Jednotlivá perorální dávka
30 mg snižuje bazální sekreci asi o 70 % a příznaky pacienta se následně zmírňují ihned po první
dávce. Po osmi dnech opakovaného podávání je snížení asi o 85 %. Rychlý ústup obtíží je dosažen
po podání jedné tobolky (30 mg) denně, většina pacientů s duodenálním vředem je zhojena během
týdnů, pacienti se žaludečním vředem a refluxní ezofagitidou během 4 týdnů. Snížením žaludeční
kyselosti lansoprazol vytváří prostředí, ve kterém mohou být účinná antibiotika proti H. pylori.

V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Lansoprazol je racemát dvou aktivních enantiomerů, které podléhají biotransformaci na aktivní formu
v kyselém prostředí parietálních buněk. Jelikož je lansoprazol rychle inaktivován žaludeční kyselinou,
podává se perorálně ve formě enterosolventních tobolek, aby došlo k systémové absorpci.

Absorpce a distribuce

Lansoprazol má po jednorázové dávce vysokou biologickou dostupnost (80 – 90 %). Jeho koncentrace
v plazmě dosahuje maxima během 1,5 až 2 hodin. Současný příjem potravy zpomaluje absorpci
lansoprazolu a snižuje biologickou dostupnost přibližně o 50 %. Vazba na plazmatické bílkoviny činí
97 %.

Studie prokázaly, že granule z otevřených tobolek mají stejnou AUC jako intaktní tobolky, pokud jsou
granule rozmíchány v malém množství pomerančového, jablečného nebo rajčatového džusu nebo
rozmíchány se lžičkou jablečného nebo hruškového pyré nebo se lžičkou jogurtu, pudingu nebo
tvarohového sýru. Stejná AUC byla rovněž prokázána, pokud byly granule rozmíchané v jablečném
džusu podány nazogastrickou sondou.



Biotransformace a eliminace

Lansoprazol je významně metabolizován játry a metabolity jsou vylučovány ledvinami i žlučí.
Metabolismus lansoprazolu je hlavně katalyzován enzymem CYP2C19. Enzym CYP3A4 také
zasahuje do metabolismu. Plazmatický eliminační poločas po podání jednorázové dávky
i po opakovaném podání zdravým dobrovolníkům se pohybuje mezi 1 – 2 hodinami. Neexistují
důkazy o akumulaci lansoprazolu po opakovaném podání zdravým osobám. V plazmě byly
identifikovány 3 metabolity: sulfon, sulfid a 5-hydroxy deriváty lansoprazolu. Tyto metabolity mají
jen velmi malý nebo žádný účinek na sekreci žaludeční kyseliny.

Studie s lansoprazolem značeným 14C ukázaly, že přibližně třetina podané radiace se vyloučila močí
a dvě třetiny stolicí.

Zvláštní populace

Starší pacienti

U starších osob je clearance lansoprazolu snížená a eliminační poločas je zvýšený přibližně
o 50 - 100 %. U starších osob nebyly vrcholové plazmatické hladiny zvýšeny.

Pediatrická populace

Vyšetření farmakokinetiky u dětí ve věku 1 – 17 let ukázalo podobnou expozici jako u dospělých,
přičemž osobám s váhou pod 30 kg byly podávány dávky 15 mg a osobám s váhou na 30 kg byly
podávány dávky 30 mg. Hodnocení dávky 17 mg/m2 tělesného povrchu nebo 1 mg/kg tělesné
hmotnosti ukázalo na podobnou expozici lansoprazolu u dětí ve věku 2 – 3 měsíců až 1 roku jako
u dospělých osob.

Vyšší expozice lansoprazolu v porovnání s dospělými osobami byly pozorovány u kojenců mladších
– 3 měsíce, kdy byla tato léčivá látka podána oběma skupinám jednorázově v dávce 1,0 mg/kg
tělesné hmotnosti a 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti.

Porucha funkce jater

Expozice lansoprazolu je u pacientů s lehkou poruchou funkce jater dvojnásobná a u pacientů se
středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater je mnohem více zvýšená.

Pomalí metabolizéři CYP2C
CYP2C19 je předmětem genetického polymorfismu a 2 – 6 % populace, kteří jsou pomalí
metabolizéři, jsou homozygoti pro mutaci alely CYP2C19, a proto nemají funkční enzym CYP2C19.
Expozice lansoprazolu je u pomalých metabolizérů několikrát vyšší než u extenzivních metabolizérů.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity
po opakovaném podávání, reprodukční toxicity a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro
člověka.

Ve dvou studiích karcinogenity prováděných na potkanech vedl lansoprazol v závislosti na dávce
k hyperplasii buněk ECL žaludku a ke vzniku karcinoidů ECL buněk spolu s hypergastrinemií
způsobenou inhibicí sekrece kyseliny. Při podávání lansoprazolu byl rovněž pozorován výskyt
intestinální hyperplazie a hyperplasie a benigních nádorů Leydigových buněk. Po 18 měsících léčby
byla zjištěna atrofie oční sítnice. Tento nález nebyl pozorován u opic, psů a myší.

Ve studiích karcinogenity u myší se rozvinula hyperplazie žaludečních ECL buněk v závislosti


na dávce a dále nádory jater a adenom varlat.

Klinická významnost těchto nálezů není známa.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Zrněný cukr (sacharosa a kukuřičný škrob)
Povidon
Dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného
Sacharosa
Kukuřičný škrob
Natrium-lauryl-sulfát
Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30%
Mastek
Makrogol Oxid titaničitý (E 171)
Polysorbát
Tobolka
Spodní část: Želatina
Oxid titaničitý (E171)
Vrchní část: Želatina
Červený oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

HDPE lahvička: 2 roky.
Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky je 4 měsíce.

OPA-Alu-PVC/Alu blistry: 3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

HDPE lahvička: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

OPA-Alu-PVC/Alu blistr: Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu:
Plastová lahvička z polyethylenu (HDPE) s polypropylenovým uzávěrem, obsahující vysoušedlo
silikagel, krabička.
Plastová lahvička pro 98 tobolek obsahuje 2 vysoušedla (silikagely).
OPA-Alu-PVC/Alu blistr, krabička.

Velikost balení:
HDPE lahvička: 14, 28, 56 a 98 tobolek
OPA-Alu-PVC/Alu blistr: 7, 14, 15, 28, 30, 50 a 56 tobolek



Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

09/485/06-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 06. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 03. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 5.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz).