SANDOSTATIN -

Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SANDOSTATIN 0,1 mg/ml injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka s 1 ml roztoku obsahuje octreotidum 0,1 mg (jako octreotidi acetas).



Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok.
Čirý, bezbarvý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ovlivnění příznaků a snížení hladin růstového hormonu (GH) a IGF -1 v plazmě u nemocných
s akromegalií nedostatečně reagujících na chirurgický zákrok nebo radioterapii. Přípravek
Sandostatin je také indikován u pacientů s akromegalií neschopných nebo neochotných
podstoupit operaci nebo v mezidobí, než se plně vyvine účinek radioterapie.

Ke zmírnění příznaků spojených s funkčními gastro-entero-pankreatickými endokrinními nádory,
například karcinoidní nádory se symptomatologií karcinoidního syndromu (viz bod 5.1).

Sandostatin není cytostatikum a nemá u onkologických pacientů protinádorový účinek.

Prevence pooperačních komplikací po chirurgickém výkonu na pankreatu.

V akutních případech k zastavení krvácení z jícnových varixů a k jeho prevenci u pacientů
s jaterní cirhózou. Sandostatin může být používán společně se specifickou léčbou, jako je
endoskopická skleroterapie.

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH:
• u nichž nebyla normalizovaná sekrece po chirurgickém zákroku a/nebo radioterapii;
• u pacientů, u kterých není vhodný chirurgický zákrok;
• u ozářených pacientů, do nástupu účinku radioterapie.

4.2 Dávkování a způsob podání

Akromegalie
Zpočátku dávka 0,05-0,1 mg každých 8 nebo 12 hodin subkutánní (s.c.) injekcí. Dávkování by
mělo být upraveno na základě měsíčně stanovovaných hladin GH a IGF-1 (cílem je:
GH < 2,5 ng/ml; IGF 1 v normálním rozmezí), v závislosti na klinických příznacích a na
toleranci. U většiny nemocných je optimální denní dávka 0,3 mg. Maximální denní dávka 1,5 mg
by neměla být překročena. U pacientů na stálé dávce přípravku Sandostatin se hodnocení GH a
IGF-1 provádí každých 6 měsíců.


Nedosáhne-li se za 3 měsíce od zahájení léčby přípravkem Sandostatin významného snížení
hladin růstového hormonu ani zlepšení klinických příznaků, měla by být léčba přerušena.

Gastro-entero-pankreatické endokrinní nádory
Zahajovací léčba 0,05 mg jednou nebo dvakrát denně formou subkutánní injekce. Podle klinické
odpovědi, účinku na hladiny hormonů vylučovaných nádorem (v případě karcinoidů na
vylučování 5-hydroxyindoloctové kyseliny močí) a podle snášenlivosti se může dávka postupně
zvyšovat na 0,1 až 0,2 mg 3x denně. Ve výjimečných případech může být nutná vyšší dávka.
Udržovací dávka musí být stanovena individuálně.

Pokud není u karcinoidních nádorů dosaženo během 1 týdne léčby přípravkem Sandostatin při
maximální tolerované dávce, terapeutického účinku, měla by být léčba přerušena.

Komplikace po chirurgické intervenci na pankreatu
Léčba se zahajuje v den operace nejméně 1 hodinu před laparatomií a podává se 0,1 mg 3x denně
subkutánně po dobu následujících 7 dní.

Krvácení z gastroezofageálních varixů
Podává se 25 mikrogramů/hodinu po dobu 5 dní v kontinuální i.v. infuzi. Sandostatin lze ředit ve
fyziologickém roztoku.

U pacientů s jaterní cirhózou a s krvácením z jícnových varixů byl Sandostatin dobře tolerován až
do dávky 50 mikrogramů/hodinu po dobu 5 dní v kontinuální i.v. infuzi (viz bod 4.9).

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH
Obecně nejúčinnější dávka je 100 mikrogramů podávaných třikrát denně subkutánní injekcí.
Léčba se následně upraví v závislosti na odezvě TSH a hormonů štítné žlázy. Posledních 5 dní
léčby bude zapotřebí posouzení účinnosti.

Užití u starších lidí
U starších pacientů léčených přípravkem Sandostatin nebyly pozorovány změny snášenlivosti ani
nutnost úpravy dávkování.

Užití u dětí
Zkušenosti s podáváním přípravku Sandostatin u dětí jsou omezené.

Užití u pacientů s poruchou funkce jater
U pacientů s cirhózou jater může být biologický poločas léčivého přípravku zvýšen, z tohoto
důvodu může být nutná úprava dávkování.

Užití u pacientů s poruchou funkce ledvin
Porucha funkce ledvin neovlivňuje celkovou expozici (AUC) s.c. podávaného oktreotidu, proto
není nutná úprava dávkování Sandostatinu.

Způsob podání

Sandostatin může být podáván přímo subkutánně (s.c.) injekcí nebo intravenózně (i.v.) infuzí po
naředění. Více informací a instrukce pro ředění léčivého přípravku viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Známá hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně
Protože se hypofyzární nádory se sekrecí růstového hormonu mohou zvětšovat a působit vážné
komplikace (např. omezení zorného pole), je důležité, aby všichni nemocní byli pečlivě
sledováni. Jestliže se objeví známky zvětšování nádoru, je třeba uvažovat o jiném postupu.

Terapeutický přínos spočívající ve snížení hladin růstového hormonu (GH) a normalizaci
koncentrace inzulinu-podobnému růstového faktoru 1 (IGF-1) by u žen s akromegalií mohl
obnovit možnost otěhotnění. Ženám ve fertilním věku by mělo být doporučeno, aby v případě, že
by mohly otěhotnět, užívaly během léčby oktreotidem adekvátní antikoncepci (viz bod 4.6).

U pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčeni oktreotidem, by měla být sledována funkce štítné žlázy.

Během léčby oktreotidem musí být sledovány funkce jater.

Příhody spojené s kardiovaskulárním systémem

Byly hlášeny méně časté případy bradykardie. Může být nutná úprava dávkování léčivých
přípravků, jako jsou např. beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu nebo látky kontrolující
rovnováhu tekutin a elektrolytů (viz bod 4.5).

U pacientů, kterým byly podávány vysoké dávky formou kontinuální infuze
(100 mikrogramů/hodinu), a u pacientů, kterým byl podáván okreotid intravenózně formou
bolusu (bolus o síle 50 mikrogramů následovaný kontinuální infuzí o síle
50 mikrogramů/hodinu), byly hlášeny atrioventrikulární blokády (včetně úplné atrioventrikulární
blokády). Maximální dávka 50 mikrogramů/hodinu proto nesmí být překročena (viz bod 4.2). U
pacientů, kterým jsou podávány vysoké intravenózní dávky oktreotidu, je třeba náležité
monitorování srdce.

Žlučníkové a příbuzné příhody
Při léčbě přípravkem Sandostatin se může vyskytnout velmi častý nežádoucí účinek cholelitiáza,
která se může projevovat i spolu s cholecystitidou a dilatací žlučových cest (viz bod 4.8). Jako
komplikace cholelitiázy byly po uvedení přípravku na trh hlášeny i případy cholangitidy u
pacientů užívajících přípravek Sandostatin. Před zahájením léčby přípravkem Sandostatin a dále
pak v 6-12měsíčních intervalech se nicméně doporučuje ultrazvukové vyšetření žlučníku.

Gastro-entero-pankreatické endokrinní nádory
Při léčbě gastro-entero-pankreatických endokrinních nádorů může občas dojít k náhlému zániku
příznivého účinku přípravku Sandostatin a k náhlé recidivě závažných příznaků. Je-li léčba
přerušena, příznaky se mohou zhoršit nebo opakovat.

Metabolismus glukózy
Vzhledem ke svému inhibičnímu působení na růstový hormon, glukagon a inzulin může
Sandostatin ovlivňovat regulaci glykemie. Může být narušena postprandiální glukózová tolerance
a v některých případech může být, jako důsledek chronického podávání, navozen stav trvalé
hyperglykemie. Případy hyperglykemie byly také hlášeny.

U pacientů s inzulinomy může dojít po podání oktreotidu k prohloubení a prodloužení trvání
hypoglykemie, protože inhibiční účinek na sekreci růstového hormonu a glukagonu je relativně
větší než na inzulin a protože inhibiční účinek na inzulin je kratší. Tito pacienti by měli být
pečlivě monitorováni, a to jak při zahájení léčby, tak i při změně dávky. Výrazné kolísání hladin
glykemie je možné redukovat častějším podáním menších dávek.


U pacientů s diabetes mellitus 1. typu léčených přípravkem Sandostatin může dojít k potřebě
snížit dávky inzulinu. U diabetiků 2. typu a nediabetických pacientů s částečně zachovanou
sekrecí inzulinu může mít aplikace přípravku Sandostatin za následek zvýšení postprandiální
glykemie. Z těchto důvodů se doporučuje monitorovat glukózovou toleranci a antidiabetickou
léčbu.

Jícnové varixy
Protože po příhodě krvácení z jícnových varixů existuje zvýšené riziko vzniku inzulin
dependentního diabetu nebo požadavků na změnu dávky inzulinu u pacientů s latentním
diabetem, je nutné u těchto pacientů sledovat hladiny glukózy v krvi.

Lokální reakce
U 52týdenní studie toxicity na potkanech byl při aplikaci vysokých s.c. dávek (přibližně 8násobek
maximální dávky u lidí vypočtené na základě velikosti povrchu tělu) injikovaných do jednoho
místa pozorován výskyt sarkomů, především u samců. V 52týdenní studii toxicity na psech nebyl
pozorován žádný výskyt hyperplastických nebo neoplastických lézí v místě s.c. injekcí. Nebyly
hlášeny žádné tumorózní útvary v místě injekcí u pacientů léčených přípravkem Sandostatin po
dobu až 15 let. Všechny informace až dosud dostupné značí, že nálezy u potkanů jsou druhově
specifické a nejsou významné při použití léku u lidí (viz bod 5.3).

Výživa
Oktreotid může u některých pacientů měnit absorpci tuků.

U některých pacientů léčených oktreotidem byly pozorovány snížené hladiny vitaminu B12 a
abnormální Schillingův test. U pacientů s nedostatkem vitaminu B12 v anamnéze se doporučuje
během léčby přípravkem Sandostatinem monitorování jeho hladiny.

Funkce slinivky břišní

U některých pacientů léčených oktreotidem v rámci léčby gastroenteropankreatických
neuroendokrinních nádorů byla pozorována exokrinní insuficience pankreatu (PEI). Mezi
příznaky PEI patří steatorea, řídká stolice, nadýmání břicha a ztráta tělesné hmotnosti. U
symptomatických pacientů je třeba zvážit screening a vhodnou léčbu PEI podle klinických
pokynů.

Obsah sodíku

Sandostatin obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampulce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud je Sandostatin podáván současně s jinými léčivými přípravky jako jsou beta-blokátory,
blokátory kalciových kanálů, nebo látky kontrolující rovnováhu tekutin a elektrolytů, může být
nutná úprava dávkování (viz bod 4.4).

Při současném podávání s přípravkem Sandostatin může být vyžadována úprava dávkování
inzulinu a antidiabetických léčivých přípravků (viz bod 4.4).

Bylo zjištěno, že Sandostatin snižuje vstřebávání cyklosporinu z trávicího traktu a zpomaluje
vstřebávání cimetidinu.

Současné podávání oktreotidu a bromokriptinu zvyšuje biologickou dostupnost bromokriptinu.


Omezené množství publikovaných dat naznačuje, že analoga somatostatinu mohou snižovat
metabolickou clearance látek metabolizovaných enzymy cytochromu P450, což může být
následek suprese růstového hormonu. Protože není možné vyloučit, že oktreotid může mít tento
účinek, musí být látky s nízkým terapeutickým indexem metabolizované CYP3A4, užívány
opatrně (např. chinidin, terfenadin).

Současné užívání s radioaktivními analogy somatostatinu

Somatostatin a jeho analogy, jako je oktreotid, se kompetitivně vážou na somatostatinové
receptory a mohou interferovat s účinností radioaktivních analogů somatostatinu.
Podávání Sandostatinu je třeba se vyhnout 24 hodin před podáním lutecia (177Lu) oxodotreotidu,
radiofarmaka vázajícího se na receptory somatostatinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání oktreotidu těhotným ženám jsou omezené (existují informace o podávání těhotným ženám), přičemž přibližně u jedné třetiny těchto žen není znám výsledek možného vlivu
na těhotenství. Většina hlášení byla získána při postmarketingovém sledování užívání oktreotidu
a více než 50 % případů expozice těhotných žen bylo hlášeno u pacientek s akromegalií. Většina
žen byla vystavena působení oktreotidu během prvního trimestru těhotenství v dávkách v rozmezí
100 až 1200 μg/den s.c. podávaného přípravku Sandostatin nebo 10-40 mg/měsíc přípravku
Sandostatin LAR. Zhruba u 4 % případů těhotenství, u nichž jsou známé výsledky, byly hlášeny
kongenitální anomálie. U těchto případů nebyl zjištěn kauzální vztah k oktreotidu.

Studie na zvířatech s ohledem na reprodukční toxicitu nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé
účinky (viz bod 5.3).

Sandostatin by měl být předepsán těhotným ženám pouze v krajně naléhavých případech (viz bod
4.4).

Kojení
Není známo, zda je oktreotid vylučován do lidského mateřského mléka. Ve studiích na zvířatech
byl oktreotid nalezen v mléce zvířat. Pacientky užívající Sandostatin by neměly kojit.

Fertilita
Není známo, zda má oktreotid vliv na fertilitu lidí. Byl zjištěn pozdní sestup varlat u samčích
potomků samic léčených během březosti a laktace. Nicméně oktreotid nepoškodil fertilitu samců
a samic potkanů při dávkách až do 1 mg/kg tělesné hmotnosti na den (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Sandostatin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pacienti by měli být poučeni o nutnosti zvýšené opatrnosti při řízení nebo obsluze strojů, pokud
se u nich objeví během léčby přípravkem Sandostatin závratě, astenie/únava, nebo bolest hlavy.

4.8 Nežádoucí účinky

Přehled bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými během léčby oktreotidem byly gastrointestinální
poruchy, poruchy nervového systému, hepatobiliární poruchy, poruchy metabolismu a nutriční
poruchy.


Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky při aplikaci oktreotidu v klinických studiích byly:
průjem, bolesti břicha, nauzea, nadýmání, bolesti hlavy, cholelitiáza, hyperglykemie a zácpa.
Jinými často hlášenými nežádoucími účinky byly závratě, lokální bolest, žlučový písek, porucha
funkce štítné žlázy (např. pokles hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH), pokles celkového
T4 a pokles volného T4), únik stolice, porušená glukózová tolerance, zvracení, astenie a
hypoglykemie.

Přehled nežádoucích účinků v tabulce

Následující nežádoucí účinky, uvedené v Tabulce 1, byly získány v klinických studiích
s oktreotidem:
Nežádoucí účinky léku (Tabulka 1) jsou řazeny podle frekvence výskytu, nejčastější na prvním
místě, dle následujících kritérií: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až < 1/10); méně časté
(≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10 000), včetně
jednotlivých případů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti.
Tabulka 1 Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Průjem, bolesti břicha, nauzea, zácpa, nadýmání. 
Časté: Dyspepsie, zvracení, nadmutí břicha, steatorea, únik stolice,
změna barvy stolice. 
Poruchy nervového systému
Velmi časté: Bolesti hlavy.
Časté: Závratě.
Endokrinní poruchy
Časté: Hypotyreóza, porucha štítné žlázy (např. pokles TSH,
pokles celkového T4 a pokles volného T4). 
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Cholelitiáza. 
Časté: Cholecystiti摡, žlučový písek, hyperbilirubinemie. 
  
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Hyperglykemie.
Časté: Hypoglykemie, porušená glukózová tolerance, anorexie.
Méně časté: Dehydratace.
Celkové a jinde nazařazené
poruchy a lokální reakce po
podání

Velmi časté: 
Časté: 
Lokální bolest v místě injekce. 
Astenie. 
Vyšetření
Časté: Zvýšené hladiny transamináz.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: Svědění, vyrážka, alopecie. 
Respirační, hrudní a mediastinální  

poruchy
Časté: Dyspnoe. 
Srdeční poruchy
Časté: Bradykardie. 
Méně časté: Tachykardie. 
Postmarketingové informace
Spontánně hlášené nežádoucí účinky, uvedené v Tabulce 2, byly hlášeny dobrovolně a není vždy
možné spolehlivě stanovit jejich frekvenci nebo příčinnou souvislost s expozicí léku.
Tabulka 2 Nežádoucí účinky na základě spontánních hlášení

Poruchy krve a lymfatického systému
Trombocytopenie
Poruchy imunitního systému 
Anafylaxe, alergické/hypersenzitivní reakce. 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Kopřivka 
Poruchy jater a žlučových cest 
Akutní pankreatitida, akutní hepatitida bez cholestázy, cholestatická hepatitida, cholestáza,
žloutenka, cholestatická žloutenka. 
Srdeční poruchy 


Popis vybraných nežádoucích účinků

Žlučníkové a příbuzné příhody
Bylo prokázáno, že analogy somatostatinu inhibují kontraktilitu žlučníku a snižují sekreci žluči,
což vede ke zvýšenému riziku onemocnění žlučníku a tvorbě písku. Tvorba žlučových kamenů
byla hlášena u 15 až 30 % pacientů dlouhodobě léčených přípravkem Sandostatin podávaným
subkutánně. Výskyt v běžné populaci (ve věku 40 až 60 let) je přibližně 5 až 20 %. Pokud se
žlučové kameny objeví, bývají obvykle asymptomatické, a pokud působí obtíže, je možné je léčit
buď lyticky žlučovými kyselinami, nebo chirurgicky.

Gastrointestinální poruchy
Ve vzácných případech se mohou gastrointestinální nežádoucí účinky podobat akutní střevní
obstrukci s progresivním nadmutím břicha, silnou bolestí v epigastriu, citlivostí břicha na dotek a
napínáním břišní stěny.

Je známo, že se výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků v průběhu léčby snižuje.

Výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků může být snížen tím, že v době kolem s.c.
aplikace přípravku Sandostatin nebude přijímána potrava, tj. že Sandostatin bude aplikován mezi
jídly nebo před spaním.

Hypersenzitivita a anafylaktické reakce
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy hypersenzitivity a alergických reakcí. Pokud se
alergické reakce objeví, ve většině případů postihují kůži, zřídka ústa a dýchací cesty. Byly
hlášeny izolované případy anafylaktického šoku.


Poruchy v místě podání injekce
Bolest nebo pocit píchání, brnění nebo pálení v místě vpichu s.c. injekce se zarudnutím a otokem
většinou netrvá déle než 15 minut. Lokální obtíže mohou být zmírněny tím, že roztok dosáhne
před aplikací pokojové teploty nebo vpichováním menšího objemu za použití vyšší koncentrace
roztoku.

Poruchy metabolismu a výživy
Ačkoli naměřené hodnoty tuku ve stolici mohou stoupat, nebylo až dosud prokázáno, že by
dlouhodobá léčba oktreotidem měla za následek nutriční deficienci vyvolanou malabsorpcí.

Enzymy pankreasu
Ve velmi vzácných případech byla během prvních hodin nebo dnů po s.c. léčbě přípravkem
Sandostatin hlášena akutní pankreatitida, která odezněla po vysazení léku. Po dlouhodobé s.c.
léčbě přípravkem Sandostatin byla u pacientů navíc hlášena pankreatitida způsobená
cholelitiázou.

Srdeční poruchy
Častý nežádoucí účinek způsobený analogy somatostatinu je bradykardie. U pacientů
s akromegalií i karcinoidním syndromem byly pozorovány změny EKG, jako je prodloužení QT
intervalu, posun osy, časná repolarizace, nízká voltáž, změna přechodové zóny, časná progrese
vln R a nespecifické změny ST-T vlny. Příčinná souvislost těchto událostí s oktreotid acetátem
nebyla stanovena, protože mnoho z těchto pacientů mělo základní kardiovaskulární onemocnění
(viz bod 4.4).

Trombocytopenie
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy trombocytopenie, zejména u pacientů
s cirhózou jater léčených přípravkem Sandostatinem (i.v.). Jedná se o reverzibilní nežádoucí
účinek.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

U dospělých a dětí byl hlášen omezený počet případů předávkování přípravkem Sandostatin.
U dospělých byly dávky v rozmezí 2400 až 6000 μg/den podávané kontinuální infuzí (100 až
250 μg/hod.) nebo subkutánně (1500 μg 3x denně). Hlášené nežádoucí účinky byly: arytmie,
hypotenze, srdeční zástava, mozková hypoxie, pankreatitida, steatóza jater, průjem, slabost,
letargie, úbytek tělesné hmotnosti, hepatomegalie a laktátová acidóza. U pacientů, kterým byla
podávána kontinuální infuze o síle 100 mikrogramů/hodinu a/nebo oktreotid podávaný
intravenózně formou bolusu (bolus o síle 50 mikrogramů následovaný kontinuální infuzí o síle
50 mikrogramů/hodinu), byly hlášeny atrioventrikulární blokády (včetně úplné atrioventrikulární
blokády).

U dětí byly dávky v rozmezí 50 až 3000 μg/den podávané kontinuální infuzí (2,1 až 500 μg/hod.)

nebo subkutánně (50 až 100 μg). Jediným hlášeným nežádoucím účinkem byla lehká
hyperglykemie.

U pacientů s nádorovým onemocněním, kteří dostávali Sandostatin v dávkách 3000 až
30 000 μg/den subkutánně v rozdělených dávkách, nebyly hlášeny žádné neočekávané nežádoucí
účinky.

Léčba předávkování je symptomatická.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Somatostatin a analoga. ATC kód: H01CB
Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými
farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci růstového
hormonu (GH) i peptidů gastro-entero-pankreatického (GEP) endokrinního systému.

U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu
než přirozený somatostatin a má větší selektivitu pro supresi GH a glukagonu.

U zdravých osob Sandostatin tlumí:
- uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a inzulinem vyvolanou
hypoglykemií;
- postprandiální uvolňování inzulinu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému GEP a
argininem stimulované uvolňování inzulinu a glukagonu;
- tyreotropin uvolňující hormon (TRH) - stimulované uvolňování TSH.

Na rozdíl od somatostatinu, oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než
inzulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového
hormonu u pacientů s akromegalií).

U pacientů s akromegalií snižuje Sandostatin plazmatické hladiny růstového hormonu a IGF 1.
Snížení růstového hormonu o více než 50 % bylo pozorováno téměř u 90 % pacientů a asi
u poloviny nemocných lze snížit hladinu plazmatického GH <5 ng/ml. U většiny nemocných
Sandostatin výrazně tlumí klinické příznaky onemocnění jako bolest hlavy, prosáknutí kůže a
měkkých tkání, hyperhidrózu, artralgie, parestezie. U emocných s velkým hypofyzárním
adenomem může Sandostatin způsobit částečné zmenšení nádoru.

U nemocných s funkčními nádory GEP (gastro-entero-pankreatického) endokrinního systému
Sandostatin vzhledem ke svým odlišným endokrinním účinkům, modifikuje počet klinických
projevů. Klinické zlepšení a symptomatická úleva se dostavují u nemocných, u nichž trvají
závažné příznaky vyvolané nádorem navzdory předchozí léčbě, která může spočívat v
chirurgickém zákroku, léčebné embolizaci jaterní arterie a různé chemoterapii, např.
streptozotocinem a 5-fluorouracilem.

Účinky přípravku Sandostatin u různých typů nádorů:

Karcinoidní nádory
Podávání přípravku Sandostatin může vést k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů.
V mnoha případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování
kyseliny hydroxyindoloctové močí.


Nádory se sekrecí VIP
Biochemickou charakteristikou těchto nádorů je nadprodukce vazoaktivního intestinálního
peptidu (VIP). Ve většině případů je výsledkem podávání přípravku Sandostatin zmírnění
těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života.
Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což
umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. U některých pacientů
bylo počítačovou tomografií prokázáno zpomalení nebo zástava růstu nádoru či dokonce jeho
zmenšení, zejména jaterních metastáz. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením
plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.

Glukagonomy
Podávání přípravku Sandostatin ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického
migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetes
mellitus, která se u těchto pacientů často vyskytuje, není výrazné a obvykle nevede ke snížení
spotřeby inzulinu nebo perorálních antidiabetik. U nemocných Sandostatin upravuje průjmy a
působí vzestup hmotnosti. Ačkoliv podávání přípravku Sandostatin často vede k okamžitému
snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání
neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.

Gastrinomy/Zollinger – Ellisonův syndrom
Léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů obecně kontroluje hypersekreci
žaludečních kyselin. Významným příznakem, který nemusí být u všech pacientů zmírněn
inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2, může být průjem. Sandostatin může přispět
k dalšímu snížení hypersekrece žaludeční kyseliny a zlepšení příznaků, včetně průjmu, protože
u některých pacientů potlačuje zvýšené hladiny gastrinu.

Inzulinomy
Aplikace přípravku Sandostatin snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního inzulinu, které
však může trvat jen krátce (asi 2 hodiny). U nemocných s operabilními nádory může Sandostatin
před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními
nebo maligními nádory je možné upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových
hladin inzulinu.

Komplikace po chirurgickém zákroku na pankreatu
Sandostatin podávaný pacientům s chirurgickým zákrokem na pankreatu peri- nebo post-
operativně snižuje výskyt pooperačních komplikací (např. pankreatické píštěle, abscesy s
následnou sepsí, pooperativní akutní pankreatitida).

Krvácející gastroezofageální varixy
U pacientů s krvácejícími gastroezofageálními varixy následkem jaterní cirhózy může po aplikaci
přípravku Sandostatin společně se speciální terapií (např. skleroterapií) dojít k lepšímu zvládnutí
krvácení nebo časného návratu krvácení, snížení požadavků na transfuzi a zlepšení 5denního
přežití. Mechanismus účinku přípravku Sandostatin není sice přesně znám, ale předpokládá se, že
Sandostatin snižuje průtok krve splanchnickou oblastí tím, že inhibuje vazoaktivní hormony
(např. VIP, glukagon).

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH
Léčebné účinky Sandostatinu byly prospektivně zjištěny u 21 pacientů a poolovány se skupinou
37 publikovaných případů. Ze 42 pacientů s hodnotitelnými biochemickými hodnotami mělo
81 % pacientů (n=34) uspokojivé výsledky (nejméně 50% snížení TSH a významné snížení
hladiny hormonů štítné žlázy) a u 67 % (n=28) došlo k normalizaci hladiny TSH a tyroidálních
hormonů. U těchto pacientů byla odpověď udržována během trvání léčby (až 61 měsíců, průměr-
15,7 měsíců).


Co se týče klinických příznaků, výrazné zlepšení bylo hlášeno u 19 z 32 pacientů s klinicky
vyjádřením hypertyreoidismem. Snížení objemu tumoru o více než 20 % bylo zjištěno
v 11 případech (41 %), snížení větší než 50 % ve 4 případech (15 %). Nejčasnější snížení bylo
hlášeno po 14 dnech léčby.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po subkutánní injekci se Sandostatin rychle a úplně vstřebává. Nejvyšších plazmatických
koncentrací je dosaženo během 30 minut.

Distribuce
Distribuční objem je 0,27 l/kg a celková tělesná clearance je 160 ml/min. Na plazmatické proteiny
se váže až 65 %, množství přípravku Sandostatin navázaného na krevní buňky je zanedbatelné.

Eliminace
Poločas vylučování je po s.c. aplikaci 100 minut. Po i.v. podání je vylučování dvoufázové
s poločasem 10 a 90 minut. Většina peptidů je vyloučena stolicí, přibližně 32 % je vyloučeno
nezměněno močí.

Zvláštní populace pacientů
Poruchy funkce ledvin neovlivňují celkovou expozici (AUC) k s.c. aplikovanému oktreotidu.
Schopnost vylučování může být snížena u pacientů s jaterní cirhózou, ale u pacientů se steatózou
jater není ovlivněna.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích toxicity, genotoxicity, karcinogenity a reprodukční toxicity prováděných na zvířatech
nebyla při podání akutní a opakované dávky odhalena žádná bezpečnostní rizika pro člověka.
Reprodukční studie na zvířatech neprokázaly vývojové vady u embrya/plodu nebo jiné nežádoucí
reprodukční účinky v důsledku podání oktreotidu u rodičovské dávky až do 1 mg/kg/den. Některé
retardace fyziologického růstu byly zaznamenány u mláďat potkanů, byly však přechodné a jsou
připisovány inhibici růstového hormonu způsobené nadměrnou farmakodynamickou aktivitou
(viz bod 4.6).
U mláďat potkanů nebyly provedeny specifické studie. Ve studiích zaměřených na pre- a
postnatální vývoj bylo zjištěno omezení v růstu a dospívání u F1 mláďat samic, kterým byl
během těhotenství a laktační periody podáván oktreotid. Opožděný sestup varlat byl zjištěn u
samčích potomků ve F1 generaci, ale fertilita postižených F1 samčích potomků zůstala normální.
Výše uvedená pozorování byla proto přechodná a mohlo by jít o následek inhibice GH.

Karcinogenita/chronická toxicita
U potkanů, kterým byl podáván oktreotid acetát v denních dávkách až 1,25 mg/kg tělesné
hmotnosti, byly pozorovány fibrosarkomy, především u několika dospělých samců, v místě
podání s.c. injekce po 52, 104 a 113/116 týdnech. U kontrolního vzorku potkanů se vyskytovaly
také lokální tumory, nicméně rozvoj těchto tumorů byl spojen s nepravidelnou fibroplázií
tvořenou trvalými dráždícími účinky v místě podání injekce, zesílenými kyselým vehikulem
kyselina mléčná/mannitol. Tyto nespecifické tkáňové reakce se objevují specificky u potkanů.
Neoplastické léze nebyly pozorovány u myší, kterým byly podány subkutánní injekce až 2 mg/kg
po dobu 98 týdnů, ani u psů léčených denně subkutánně podávanými dávkami léku po dobu týdnů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Ampulka:

Kyselina mléčná
Mannitol (E421)
Hydrogenuhličitan sodný
Voda pro injekci


6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6. Oktreotid acetát není stabilní v roztocích pro celkovou parenterální výživu
(TPN).

6.3 Doba použitelnosti
roky
Přípravek použijte ihned po otevření.
Připravené roztoky musí být použity ihned po naředění.


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Uchovávejte v chladničce při teplotě 2-8 ºC. Chraňte před mrazem.
Ampulky mohou být uchovávány při teplotě do 30 °C maximálně dva týdny.
Podmínky uchovávání po otevření a po naředění, viz bod 6.3.

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ampulka z bezbarvého skla třídy I s odlamovacím bodem (OPC) a s dvěma barevnými
rozlišovacími kroužky obsahující čirý bezbarvý roztok.
Sandostatin 0,1 mg/1 ml: modrý a zelený rozlišovací kroužek

Balení obsahuje 3, 5, 6, 10, 20 nebo 50 ampulek v kartonovém přířezu umístěném v krabičce.
Vícečetné balení zahrnuje 10 balení, každé obsahuje 3 ampulky.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

Návod k použití přípravku a zacházení s ním
Ampulky jsou určeny pouze k jednorázovému použití, měly by být otevřeny těsně před podáním a
nepoužitá část zlikvidována.

Podkožní aplikace
Pacienti, kteří si sami aplikují lék podkožní injekcí, musí být přesně instruováni lékařem nebo
zdravotní sestrou.
Ke snížení potíží spojených s aplikací se doporučuje, aby měl roztok před podáním pokojovou
teplotu. Injekce nesmí být podávány v krátkých časových intervalech do stejného místa.

Intravenózní infuze
Parenterálně užívané léčivé přípravky musí být před aplikací vizuálně zkontrolovány, zda nedošlo

ke změně barvy nebo výskytu drobných částeček. Pro intravenózní podání je nutné přípravek před
podáním naředit. Sandostatin (oktreotid acetát) je fyzikálně i chemicky stabilní po dobu 24 hodin
ve sterilním fyziologickém roztoku nebo sterilním 5% roztoku glukózy. Vzhledem k tomu, že
Sandostatin může ovlivnit glukózovou homeostázu, doporučuje se podání ve fyziologickém
roztoku raději, než v 5% roztoku glukózy. Naředěné roztoky jsou fyzikálně a chemicky stabilní
nejméně 24 hodin při 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě.
Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v
odpovědnosti uživatele.
Obsah jedné ampulky s 0,5 mg Sandostatinu by měl být rozpuštěn v 60 ml fyziologického
roztoku a tento roztok by měl být aplikován infuzní pumpou. Tento postup může být opakován
tolikrát, kolikrát je to nezbytné až do dosažení předepsané délky léčby.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Novartis s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
56/183/90-B/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
4. 6. 1990 / 14. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU
17. 9.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz).