MELOXICAM TEVA -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Meloxicam Teva 15 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje meloxicamum 15 mg.

Jedna tableta obsahuje 66,22 mg laktózy ve formě monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety.
Mramorované žluté podlouhlé tablety z jedné strany pod sebou vyryto „MLX15 “ z druhé strany
s půlící rýhou.
Půlící rýha slouží pouze k usnadnění rozdělení tablety za účelem snazšího polykání a ne
k rozdělení na dvě stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- Krátkodobá symptomatická léčba exacerbací osteoartrózy.
- Dlouhodobá symptomatická léčba revmatoidní artritidy nebo ankylozující spondylitidy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální podání.

Celková denní dávka přípravku se podává jednorázově během jídla a zapíjí se vodou nebo jinou
tekutinou.

Výskyt nežádoucích účinků může být minimalizován užitím nejnižší účinné dávky po co
nejkratší dobu nutnou ke kontrole příznaků (viz bod 4.4).

Potřeba symptomatické úlevy a terapeutická odpověď musí být u každého pacienta periodicky
přehodnocována, a to zejména u pacientů s osteoartritidou.

Exacerbace osteoartrózy: 7,5 mg jednou denně. Pokud nedojde ke zlepšení, lze dávku podle
potřeby zvýšit na 15 mg jednou denně.

Revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida: 15 mg jednou denně (jedna 15 mg tableta) (viz
též „Zvláštní populace“).

Podle terapeutické odpovědi lze dávku snížit na 7,5 mg jednou denně.

NEPŘEKRAČUJTE DÁVKU 15 MG/DEN.

Zvláštní populace

Starší pacienti a pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků (viz bod 5.2):
Doporučená dávka pro dlouhodobou léčbu revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy u
starších pacientů je 7,5 mg/den. U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků musí být
léčba zahájena dávkou 7,5 mg/den (viz bod 4.4).

Poškození ledvin (viz bod 5.2):
U dialyzovaných pacientů s těžkým renálním selháním nesmí dávka překročit 7,5 mg/den. U
pacientů s mírným až středně závažným selháním ledvin (pacienti s clearance kreatininu vyšší
než 25 ml/min) není nutná úprava dávky (pacienti s nedialyzovaným těžkým selháním ledvin
viz bod 4.3).

Poškození jater (viz bod 5.2):
U pacientů s mírným až středně závažným poškozením jater není nutná úprava dávek (pacienti
s těžce poškozenou funkcí jater viz bod 4.3).

Děti a dospívající:
Tento léčivý přípravek nemá být používán u dětí a dospívajících do 16 let (viz bod 4.3).

Meloxikam je k dispozici též v jiných silách, jejichž podání může být vhodnější.

4.3 Kontraindikace

Tento přípravek je kontraindikován v následujících případech:

- třetí trimestr těhotenství a kojení (viz bod 4.6)
- u dětí a dospívajících do 16 let
- hypersenzitivita na meloxikam nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.nebo hypersenzitivita na látky s podobným účinkem, například na nesteroidní antirevmatika
(NSAID) a kyselinu acetylsalicylovou. Tento léčivý přípravek nesmí být podáván
pacientům, u kterých se po podání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSAID objevilo
astma, nosní polypy, angioneurotický edém nebo kopřivka.
- gastrointestinální krvácení nebo perforace v anamnéze související se předchozím
podáváním NSAID
- aktivní nebo v anamnéze recidivující peptický vřed/hemorhagie (dvě a více typických
epizod prokázané ulcerace nebo krvácení)
- těžké poškození jaterních funkcí
- nedialyzovaní pacienti s těžkým renálním selháním
- gastrointestinální krvácení, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné krvácivé poruchy
v anamnéze
- těžké srdeční selhání

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Výskyt nežádoucích účinků může být minimalizován užitím nejnižší účinné dávky po co
nejkratší dobu nutnou ke kontrole příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární
rizika níže).

Doporučená maximální denní dávka nesmí být překročena ani v případě nedostatečného
léčebného účinku, ani nesmí být k léčbě přidána další NSAID, protože by mohlo dojít ke
zvýšení toxicity bez současného terapeutického přínosu. Meloxikam by neměl být podáván
současně s jinými NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenasy-2 (viz bod 4.5).

Meloxikam není vhodný k léčbě pacientů, kteří vyžadují úlevu od akutní bolesti.

Pokud do několika dnů nedojde ke zlepšení, musí být přehodnocena klinická prospěšnost léčby.

Pacienti s anamnézou ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu musí být před zahájením
léčby meloxikamem vyšetřeni, zda byli doléčeni. Těmto pacientům je nutné věnovat v průběhu
léčby meloxikamem stálou pozornost vzhledem k možné recidivě uvedených onemocnění.

Gastrointestinální účinky
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly popsány
kdykoliv v průběhu léčby po podání všech typů NSAID, a to s nebo bez varovných příznaků
nebo předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforace roste se zvyšující se dávkou
NSAID u pacientů s vředovou chorobou v anamnéze, zvláště pokud bylo komplikované
krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a u starších pacientů. Tito pacienti mají zahajovat léčbu
nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů je vhodné zvážit současné podávání protektivních
látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy) a také u pacientů vyžadujících
současné podávání nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové nebo jiných přípravků, které zvyšují
gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby
včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení),
především na počátku léčby.

Opatrnost se doporučuje u pacientů léčených souběžně přípravky, které mohou zvyšovat
nebezpečí ulcerace nebo krvácení, jako je heparin podávaný v rámci kurativní léčby nebo
v geriatrii, antikoagulancia, jako je warfarin a jiná NSAID, včetně kyseliny acetylsalicylové
podávané v antirevmatických dávkách (≥ 1 g jako jednorázová dávka nebo ≥ 3 g jako celkové
denní množství) (viz bod 4.5).

Pokud se u pacientů dostávajících meloxikam objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace,
léčba má být ukončena.

NSAID by se měly být s opatrností podávány pacientům s gastrointestinálním onemocněním
(ulcerativní kolitida, Crohnova nemoc) v anamnéze, protože může dojít k exacerbaci těchto
onemocnění (viz bod 4.8).


Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Pacienty s hypertenzí v anamnéze a/nebo pacienty s mírným nebo středně závažným městnavým
srdečním selháním je nutné vhodně monitorovat a informovat je, protože v souvislosti s léčbou
nesteroidními antirevmatiky bylo hlášeno zadržování tekutin a otoky.

Zvláště na začátku léčby meloxikamem se doporučuje klinicky sledovat krevní tlak rizikové
skupiny pacientů. Údaje z klinického sledování a epidemiologická data naznačují, že užití
některých NSAID včetně meloxikamu (hlavně ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě)
může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (například
infarkt myokardu nebo mozková příhoda). K vyloučení tohoto rizika u meloxikamu není
dostatek údajů. Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním,
prokázanou ischemickou chorobou srdeční, nemocemi periferních a/nebo mozkových cév musí
být léčeni meloxikamem pouze po pečlivém uvážení. Podobná úvaha je namístě před zahájením
dlouhodobé léčby u pacientů s kardiovaskulárním rizikem (tj. hypertenze, hyperlipidemie,
diabetes mellitus, kouření).

Kožní reakce
Při užívání meloxikamu byl hlášen výskyt život ohrožujících kožních reakcí: Exfoliativní
dermatitida, Stevens-Johnsonova syndrom (SJS) a toxické epidermální nekrolýza (TEN).
Pacienti by měli být poučeni o možných příznacích a pečlivě sledováni pro možné kožní reakce.
Nejvyšší riziko výskytu SJS nebo TEN je během prvního měsíce léčby. Pokud se vyskytnou
příznaky exfoliativní dermatitidy, SJS nebo TEN (např. progresivní kožní vyrážka často
s puchýři nebo mukózními lézemi) nebo jiné známky hypersenzitivity, léčba meloxikamem by
měla být ukončena. Nejlepší výsledky při zvládání těchto reakcí jsou spojeny s včasnou
diagnózou a bezprostředním přerušením podávání podezřelého léčivého přípravku. Časné
ukončení léčby je spojeno s lepší prognózou. Jestliže se u pacienta vyskytla exfoliativní
dermatitida, SJS nebo TEN po užití meloxikamu, léčba meloxikamem nesmí být u tohoto
pacienta již nikdy zahájena.
Jen velmi vzácně se v souvislosti s podáváním NSAID vyskytovaly závažné kožní reakce,
některé fatální, zahrnující exfoliativní dermatitidu (viz bod 4.8).

Prametry funkce jater a ledvin
Stejně jako většina NSAID, může být meloxikam příčinou zvýšení hladin sérových transamináz,
zvýšení sérového bilirubinu či jiných parametrů jaterních funkcí, zvýšení sérového kreatininu a
dusíku močoviny v krvi či jiných odchylek laboratorních parametrů. Tyto abnormality jsou
většinou přechodné a mírné. Pokud je některá z těchto odchylek významná nebo trvalá, musí
být podávání meloxikamu ukončeno a musí být provedena náležitá vyšetření.

Funkční renální selhání
NSAID mohou prostřednictvím inhibice vasodilatačního účinku renálních prostaglandinů
vyvolat funkční renální selhání v důsledku redukce glomerulární filtrace. Tanto nežádoucí
příhoda je závislý na dávce. Na začátku léčby nebo po zvýšení dávky se doporučuje pečlivě
sledovat diurézu a funkci ledvin u pacientů s následujícími rizikovými faktory:

- starší pacienti
- současná léčba léky jako jsou ACE inhibitory, antagonisté angiotenzinu II, sartany, diuretika
(viz bod 4.5)
- hypovolémie (z jakékoli příčiny)
- městnavé srdeční selhání
- nefrotický syndrom
- lupusová nefropatie
- závažné poškození funkce jater (hladina albuminu v séru < 25 g/l nebo Child-Pugh skóre
≥ 10)

Ve vzácných případech mohou NSAID vyvolat intersticiální nefritidu, glomerulonefritidu,
medulární nekrózu ledvin nebo nefrotický syndrom.

U dialyzovaných pacientů s těžkým renálním selháním dávka nesmí překročit 7,5 mg/den. U
pacientů s mírným až středně závažným selháním ledvin není nutná úprava dávky (pacienti s
clearance kreatininu vyšší než 25 ml/min).

Retence sodíku, draslíku a vody
Při podávání NSAID může dojít k retenci sodíku, draslíku a vody a interferenci
s natriuretickými účinky diuretik. Dále může dojít ke snížení antihypertenzního účinku
antihypertenzních léků (viz bod 4.5). V důsledku toho může dojít k urychlení nebo exacerbaci
edému, srdečního selhání a hypertenze u rizikové skupiny pacientů. U těchto pacientů je proto
nezbytné klinické sledování (viz bod 4.2 a 4.3).


Hyperkalémie
Rozvoj hyperkalémie může nastat v důsledku diabetu mellitu nebo současné léčby, která
zvyšuje kalémii (viz bod 4.5). V takových případech je nutné pravidelně sledovat hladiny
draslíku.

Další upozornění a opatření
Nežádoucí reakce jsou často hůře tolerovány staršími, méně odolnými nebo oslabenými
pacienty, kteří proto musí být pečlivě sledováni. Stejně jako je tomu u jiných NSAID, podávání
meloxikamu vyžaduje zvláštní opatrnost při podávání starším pacientům, kteří často mívají
poškozenou funkci ledvin, jater a srdce. U starších pacientů užívajících NSAID je zvýšená
četnost nežádoucích reakcí, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být
fatální (viz bod 4.2).

Stejně jako jiná NSAID, meloxikam může maskovat příznaky současně probíhajícího
infekčního onemocnění.

Tak jako jiné inhibitory syntézy cyklooxygenasy/prostaglandinů, meloxikam může poškozovat
plodnost a jeho podávání ženám, které se snaží otěhotnět, se nedoporučuje. U žen, které mají
potíže s početím nebo které jsou vyšetřovány pro neplodnost, musí být zváženo vysazení
meloxikamu.

Pomocné látky
Laktóza
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy
nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Farmakodynamické interakce:

Jiná NSAID a kyselina acetylsalicylová v dávce ≥ 3 g/den:
Kombinace (viz bod 4.4) s jinými NSAID, včetně kyseliny acetylsalicylové podávané
v antirevmatických dávkách (> 1 g jako jednorázová dávka nebo ≥ 3 g jako celkové denní
množství), se nedoporučuje.

Kortikosteroidy (např. glukokortikoidy):
Současné užívání s kortikosteroidy vyžaduje pozornost, protože existuje zvýšené nebezpečí
krvácení a gastrointestinálních ulcerací (viz bod 4.4).

Antikoagulancia a heparin podávaný v geriatrii nebo v rámci kurativní léčby:
Zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí funkce krevních destiček a poškozením
gastroduodenální sliznice. NSAID mohou zesilovat účinky antikoagulacií, jako je warfarin (viz
bod 4.4). Současné podávání NSAID a antikoagulancií nebo heparinu v geriatrii nebo v rámci
kurativní léčby se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Ve zbývajících případech, kdy je podáván heparin, je kvůli zvýšenému riziku krvácení nezbytná
opatrnost.

Pokud není možné se takovéto kombinaci vyhnout, je nutné pečlivé sledování INR.

Trombolytika a protidestičkové léčivé přípravky:
Zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí funkce krevních destiček a poškozením
gastroduodenální sliznice.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené nebezpečí gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté receptorů angiotensinu-II:
NSAID mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenzních léků. Současné podání ACE
inhibitorů nebo antagonistů angiotensinu-II a léků, které inhibují cyklooxygenasu, pacientům
s narušenou funkcí ledvin (např. dehydrovaní nebo starší pacienti s poškozenou funkcí ledvin)
může vést k dalšímu zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, které
je obvykle vratné. Proto by tyto kombinace měly být podávány s opatrností, zvláště v případě
starších pacientů. Pacienti by měli být dostatečně hydratováni a mělo by být zváženo sledování
funkce ledvin po zahájení současné léčby a dále pravidelně (viz také bod 4.4).

Jiná antihypertenziva (například β-blokátory):
Vzhledem k inhibici prostaglandinů s vasodilatačním účinkem může dojít k poklesu
antihypertenzního účinku β-blokátorů.

Inhibitory calcineurinu (např. cyklosporin, takrolimus):
NSAID mohou zvyšovat nefrotoxicitu inhibitorů calcineurinu působením na renální
prostaglandiny. Během kombinované léčby musí být sledovány renální funkce. Pečlivé
sledování renálních funkcí se doporučuje zejména u starších pacientů.

Nitroděložní tělíska:
Bylo hlášeno, že NSAID snižují účinnost nitroděložních tělísek.
Pokles účinnosti nitroděložních tělísek po podávání NSAID byl hlášen, je však třeba další
potvrzení.

Farmakokinetické interakce (účinek meloxikamu na farmakokinetiku jiných léčivých
přípravků):

Lithium:
Uvádí se, že NSAID zvyšují hladinu lithia v krvi, takže může být dosaženo toxických hodnot
(vzhledem ke snížené renální exkreci lithia). Současné podávání lithia a jiných NSAID se
nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je tato kombinace považována za nezbytnou, musí se při
zahájení, změně a vysazení léčby meloxikamem pečlivě sledovat koncentrace lithia v krevní
plazmě.

Methotrexát:
NSAID mohou snižovat tubulární sekreci methotrexátu a tím zvyšovat jeho plazmatické
koncentrace. Z tohoto důvodu se u pacientů užívajících vysoké dávky methotrexátu (více než mg/týden) současné podávání NSAID nedoporučuje (viz bod 4.4).

Riziko interakcí mezi NSAID a methotrexátem musí být rovněž zváženo u pacientů užívajících
nízké dávky methotrexátu, a to zejména u pacientů s poškozenými renálními funkcemi. Pokud
je kombinovaná léčba nezbytná, je třeba sledovat krevní obraz a renální funkce. Pokud jsou
NSAID a methotrexát podávány současně po dobu 3 dní, musí se postupovat opatrně, protože se
plazmatická hladina methotrexátu může zvýšit a být příčinou zvýšené toxicity.

I když farmakokinetika methotrexátu (při dávce 15 mg/týden) nebyla významně ovlivněna
současným podáváním meloxikamu, je nutné mít na paměti, že hematologická toxicita
methotrexátu se může při léčbě NSAID znásobit, jak je uvedeno výše (viz bod 4.8).

Farmakokinetické interakce (účinek jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku
meloxikamu):

Kolestyramin:
Kolestyramin urychluje eliminaci meloxikamu tím, že přerušuje jeho enterohepatickou
cirkulaci, takže se clearance meloxikamu zvýší o 50 % a jeho poločas se zkrátí na 13 ± hodiny. Tato interakce je klinicky významná.

Při souběžném podávání antacid, cimetidinu a digoxinu nebyly zjištěny žádné klinicky
významné farmakokinetické interakce.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí účinky na těhotenství a/nebo vývoj embrya
či plodu. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů, srdečních
malformací a gastroschízy po podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů v časném těhotenství.
Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %.
Předpokládá se, že se toto riziko zvyšuje s dávkou a trváním léčby. Podání inhibitoru syntézy
prostaglandinů u zvířat vedlo ke zvýšeným před a poimplantačním ztrátám a ke zvýšené
embryonální/fetální úmrtnosti. Kromě toho u zvířat, kterým byl podán inhibitor syntézy
prostaglandinů v průběhu organogeneze, byla zaznamenána zvýšená incidence různých
malformací, včetně kardiovaskulárních.
Od 20. týdne těhotenství může užívání meloxikamu způsobit oligohydramnion v důsledku
poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení
tento stav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy
konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá
být během prvního a druhé trimestru těhotenství meloxikam podáván, pokud to není
nevyhnutelné. V případě léčby pacientky, která se snaží otěhotnět nebo pacientky během
prvního nebo druhého trimestru těhotenství, se má užívat co nejnižší dávku po co nejkratší
dobu. Při podávání meloxikamu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit
předporodní monitorování z důvodu možného oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V
případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání meloxikamu
ukončeno.
Při podávání během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy
prostaglandinů vystavit
• plod následujícím rizikům:
- kardiopulmonární toxicita (předčasná konstrikce/uzavěr ductus arteriosus a plicní
hypertenze);
- renální dysfunkce (viz výše);
• matku a novorozence ke konci těhotenství následujícím rizikům:
- možné prodloužení doby krvácení, antiagregační efekt se může objevit i při velmi
nízkých dávkách;
- inhibice kontrakcí dělohy, která má za důsledek opožděný nebo protrahovaný porod.

Proto je podávání meloxikamu během třetího trimestru těhotenství kontraindikováno (viz bod
4.3 a 5.3).

Kojení
Je známo, že NSAID přecházejí do mateřského mléka, i když zkušenosti s podáváním
meloxikamu v průběhu kojení nejsou k dispozici. Meloxikam je proto kontraindikován během
kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Specifické studie zabývající se účinky meloxikamu na schopnost řídit a obsluhovat stroje
neexistují. Podle farmakodynamického profilu a hlášených nežádoucích reakcí však je
pravděpodobné, že meloxikam nemá nebo má pouze zanedbatelný vliv na výše uvedené
schopnosti. Pokud se však vyskytnou poruchy vidění nebo ospalost, závratě nebo jiné poruchy
centrální nervové soustavy, doporučuje se neřídit a neobsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

a) Obecný popis

Údaje z klinického sledování a epidemiologická data naznačují, že užití některých NSAID
(hlavně ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s mírným zvýšením
rizika arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo mozková příhoda)
(viz bod 4.4).

V souvislosti s léčbou NSAID se vyskytnul edém, hypertenze a srdeční selhání.

Nežádoucí účinky s nejčastějším výskytem jsou gastrointestinální. Vyskytují se peptické vředy,
perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, a to zvláště u starších pacientů (viz
bod 4.4). Po léčbě se také vyskytuje nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie,
bolesti břicha, meléna, hematemeze, ulcerózní stomatitida, zhoršení kolitidy a Crohnovy
choroby (viz bod 4.4). Méně často se vyskytuje gastritida.

Níže uvedené četnosti nežádoucích účinků jsou založeny na odpovídajícím výskytu hlášených
nežádoucích účinků v 27 klinických studiích léčby, která trvala nejméně 14 dní. Informace
vycházejí z klinických studií na 15 197 pacientech, kteří byli léčeni podáváním denních
perorálních dávek 7,5 nebo 15 mg meloxikamu v tabletách nebo tobolkách po dobu až jednoho
roku.

Jsou zahrnuty i nežádoucí účinky, které byly hlášeny při podávání přípravků, které jsou na trhu.

Nežádoucí účinky byly zařazeny do jednotlivých kategorií četnosti podle následujících
konvencí:
velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné
(≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze
určit).

b) Tabulka nežádoucích účinků

Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté: anémie
Vzácné: poruchy krevního obrazu (včetně odlišného počtu bílých krvinek), leukopenie,
trombocytopenie
Ve velmi vzácných případech byla hlášena agranulocytóza (viz bod c).

Poruchy imunitního systému
Méně časté: alergické reakce, jiné než anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce
Není známo: anafylaktické/anafylaktoidní reakce

Psychiatrické poruchy
Vzácné: změněná nálada, noční můry
Není známo: stav zmatenosti, dezorientace

Poruchy nervového systému
Časté: bolest hlavy
Méně časté: závrať, somnolence

Poruchy oka
Vzácné: poruchy zraku včetně rozmazaného vidění, konjunktivitida

Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: vertigo
Vzácné: tinitus

Srdeční poruchy
Vzácné: palpitace
Při současné léčbě nesteroidními antirevmatiky bylo hlášeno srdeční selhání.

Cévní poruchy
Méně časté: zvýšení krevního tlaku (viz bod 4.4), zrudnutí

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: astma u pacientů alergických na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná NSAID

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: dyspepsie, nauzea, zvracení, bolest břicha, zácpa, flatulence, průjem
Méně časté: skryté nebo makroskopické krvácení do gastrointestinálního traktu, stomatitida,
gastritida, eruktace
Vzácné: kolitida, gastroduodenální vředy, ezofagitida
Velmi vzácné: gastrointestinální perforace
Není známo: pankreatitida

Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace mohou být v některých případech závažné
a potenciálně fatální, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4).

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: porucha funkce jater (např. zvýšené transaminázy nebo bilirubin)
Velmi vzácné: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: angioedém, pruritus, vyrážka
Vzácné: závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR): Stevens-Johnsonův syndrom a
toxická epidermální nekrolýza (viz bod 4.4), urtikarie
Velmi vzácné: bulózní revmatitida, erythema multiforme
Není známo: fotosenzitivní reakce

Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté: retence sodíku a vody, hyperkalémie (viz bod 4.4 a 4.5), změny laboratorních
testů hodnotících renální funkce (např. zvýšený kreatinin a/nebo urea v séru)
Velmi vzácné: akutní selhání ledvin, zvláště u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4)

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: edém včetně edému dolních končetin

c) Informace charakterizující individuální závažné a/nebo často se vyskytující nežádoucí reakce

Velmi vzácně byly hlášeny izolované případy agranulocytózy u pacientů léčených
meloxikamem a jinými potenciálně myelotoxickými léčivými přípravky (viz bod 4.5).

d) Nežádoucí účinky, které přestože nebyly pozorovány ve spojení s tímto přípravkem, jsou
obecně přičítány jiným sloučeninám v této skupině

Organické poškození ledvin, zřejmě v důsledku akutního selhání ledvin: byly hlášeny velmi
vzácné případy intersticiální nefritidy, akutní tubulární nekrózy, nefrotický syndrom a papilární
nekróza (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky akutního předávkování NSAID se zpravidla omezují na letargii, ospalost, nevolnost,
zvracení a bolesti v epigastriu, které jsou zpravidla reverzibilní při podpůrné léčbě. Může se
vyskytnout krvácení do trávicího traktu. Těžké otravy mohou být provázeny hypertenzí,
akutním selháním ledvin, jaterní dysfunkcí, depresí dýchání, kómatem, křečemi,
kardiovaskulárním kolapsem a srdeční zástavou. Při terapeutickém podání NSAID byly hlášeny
anafylaktoidní reakce, které se mohou vyskytnout i při předávkování.

Pacientům musí být po předávkování NSAID poskytnuta symptomatická a podpůrná léčba.
Klinické studie prokázaly urychlené vylučování meloxikamu po podání 4 g kolestyraminu per
os třikrát denně.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, oxikamy.
ATC kód: M01AC
Meloxikam je nesteroidní antirevmatikum (NSAID) ze skupiny oxikamů skupiny
s protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky.

Protizánětlivé účinky meloxikamu byly prokázány u klasických modelů zánětu. Stejně jako u
jiných nesteroidních antirevmatik, mechanismus účinku není znám. Existuje však nejméně
jeden mechanismus účinku, který je společný všem NSAID (včetně meloxikamu): inhibice
biosyntézy prostaglandinů, které jsou známy jako mediátory zánětu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Meloxikam se z gastrointestinálního traktu dobře absorbuje, což odráží jeho vysoká absolutní
biologická dostupnost 89 % po perorálním podání (tobolky). Je prokázáno, že tablety, suspenze
pro perorální podání a tobolky jsou biologicky rovnocenné.
Po podání jediné dávky meloxikamu se dosáhne střední hodnoty maximálních plazmatických
koncentrací za dvě hodiny po podání suspenze a za 5-6 hodin po podání pevných lékových
forem (tobolky a tablety).
Po opakovaném podání bylo dosaženo ustáleného stavu za 3-5 dní. Dávkování jednou denně
vede k plazmatickým koncentracím meloxikamu s relativně malým kolísáním hraničních
koncentrací v rozsahu 0,4-1,0 μg/ml při dávkách 7,5 mg a 0,8-2,0 μg/ml při dávkách 15 mg
(Cmin a Cmax v ustáleném stavu).
Maximální plazmatické koncentrace meloxikamu v ustáleném stavu jsou dosaženy za 5 až hodin po podání tablet, tobolek a perorální suspenze. Důsledkem kontinuálního podávání po
dobu delší než jednoho roku mohou být koncentrace podobné koncentracím dosaženým v
počátečním ustáleném stavu. Rozsah absorpce meloxikamu po perorálním podání není ovlivněn
současným příjmem potravy.

Distribuce

Meloxikam se velmi silně váže na plazmatické proteiny, zejména na albumin (99 %).
Meloxikam proniká do synoviální tekutiny a dosahuje přibližně poloviční koncentrace
v porovnání s plazmatickými koncentracemi.
Distribuční objem je malý, v průměru 11 l. Interindividuální odchylky se pohybují kolem 40 %.

Biotransformace

Meloxikam prochází rozsáhlou biotransformací v játrech. V moči byly identifikovány čtyři
různé metabolity meloxikamu, které jsou všechny farmakodynamicky neaktivní. Hlavní
metabolit 5'-karboxymeloxikam (60 % dávky) vzniká oxidací intermediárního metabolitu 5'-
hydroxymetylmeloxikamu, který je rovněž v menší míře vylučován (9 % dávky). Podle studií in
vitro hraje v této metabolické přeměně důležitou roli CYP 2C9, v menší míře rovněž přispívá
izoenzym CYP 3A4. Peroxidázová aktivita je u daného pacienta pravděpodobně odpovědná za
další dva metabolity, které odpovídají 16 % a 4 % podané dávky.

Eliminace

Meloxikam je vylučován převážně ve formě metabolitů stejným dílem do moči a stolice. Méně
než 5 % denní dávky se vyloučí nezměněno do stolice, zatímco do moči se vyloučí pouze stopy
výchozí sloučeniny.
Průměrný eliminační poločas je přibližně 20 hodin. Celková plazmatická clearance je v průměru
přibližně 8 ml/min.

Linearita/nelinearita

Při terapeutickém dávkování 7,5 až 15 mg per os nebo intramuskulárně má meloxikam lineární
farmakokinetiku.

Zvláštní populace

Jaterní/renální insuficience:
Ani jaterní insuficience, ani mírná či střední renální insuficience nemají podstatný vliv na
farmakokinetiku meloxikamu. V terminálním stádiu renálního selhání může být důsledkem
nárůstu distribučního objemu vyšší koncentrace volného meloxikamu. V těchto případech nesmí
být překročena denní dávka 7,5 mg (viz bod 4.2).

Starší pacienti:
U starších pacientů byla průměrná plazmatická clearance v ustáleném stavu mírně nižší než
průměrná plazmatická clearance pozorovaná u mladších pacientů.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické studie potvrdily, že toxikologický profil meloxikamu je identický jako
toxikologický profil jiných NSAID. Při opakovaném podávání vysokých dávek byly u dvou
živočišných druhů zjištěny gastrointestinální vředy a eroze a renální papilární nekróza.

Bylo prokázáno, že podávání inhibitoru syntézy prostaglandinů u zvířat vede ke zvýšeným
ztrátám oplodněných vajíček před a po implantaci a ke zvýšenému úhynu plodů a embryí. Navíc
bylo hlášeno, že podávání inhibitoru syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogeneze
vede ke zvýšené incidenci různých malformací, včetně kardiovaskulárních.

Studie perorální reprodukční toxicity s podáváním meloxikamu potkanům prokázaly pokles
ovulace a inhibici implantace a embryotoxické účinky (zvýšení resorpce) při dávkách toxických
pro matky (1 mg/kg a více).

Tyto dávky, použité v předklinických studiích (v mg/kg, osoba o hmotnosti 75 kg), byly pěti až
desetinásobně vyšší než běžné klinicky podávané dávky (7,5-15 mg). Byly popsány fetotoxické
účinky na konci gestace. Tyto účinky jsou společné všem inhibitorům syntézy prostaglandinů.
In vitro ani in vivo nebyly zjištěny žádné důkazy mutagenních účinků. U potkanů ani u myší
nebylo zjištěno žádné karcinogenní riziko, ani při dávkách mnohem vyšších než jsou dávky
klinicky používané.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Natrium-citrát
Monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza
Povidon KKoloidní bezvodý oxid křemičitý
Krospovidon A
Magnesium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistry nebo PVC/PE/PVDC/Al blistry, velikost balení 10, 14, 20, 28, 30, 50,
60, 100 nebo 500 (10 x 50) tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/461/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

14. 12. 2005/23. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

17. 3. 2023