PROPOFOL 2% MCT/LCT FRESENIUS -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Propofol MCT/LCT Fresenius 20 mg/ml injekční/infuzní emulze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml emulze obsahuje propofolum 20 mg.

Jedna 20ml injekční lahvička obsahuje propofolum 400 mg.
Jedna 50ml injekční lahvička obsahuje propofolum 1000 mg.
Jedna 100ml injekční lahvička obsahuje propofolum 2000 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:
Jeden ml emulze obsahuje:
čištěný sójový olej 50 mg
sodík max. 0,06 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní emulze.

Bílá emulze typu olej ve vodě.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Propofol MCT/LCT Fresenius je celkové anestetikum k intravenóznímu podání s krátkodobým účinkem
pro:
• úvod a udržování celkové anestezie u dospělých, dospívajících a dětí starších 3 let
• sedaci během diagnostických a chirurgických zákroků, samotně nebo v kombinaci s lokálními nebo
regionálními anestetiky, u dospělých, dospívajících a dětí starších 3 let
• sedaci u ventilovaných pacientů starších 16 let na jednotce intenzivní péče (JIP)

4.2 Dávkování a způsob podání

Propofol MCT/LCT Fresenius se smí používat pouze v nemocnicích, nebo v adekvátně vybavených
denních zdravotnických zařízeních a smí být podáván pouze lékařem anesteziologem nebo na jednotce
intenzivní péče.
Musí být neustále monitorovány oběhové a respirační funkce (např. pomocí EKG, pulzní oxymetrie) a
je nutné zajistit, aby po celou dobu aplikace byla okamžitě dostupná zařízení k zajištění dýchacích cest
pacienta, umělá ventilace a ostatní resuscitační pomůcky a vybavení.

Pro sedaci během chirurgických nebo diagnostických zákroků nesmí být Propofol MCT/LCT Fresenius
podán stejnou osobou, která provádí daný operační nebo diagnostický zákrok.

Dávka přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius má být stanovena individuálně na základě klinické
odpovědi pacienta a použité premedikace.
Při podávání přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius je obvykle nutné také podávat doplňková
analgetika.

Dávkování

Celková anestezie u dospělých

Úvod do anestezie:

Pro úvod do anestezie má být přípravek Propofol MCT/LCT Fresenius titrován (přibližně 20–40 mg
propofolu každých 10 sekund) podle klinické odpovědi pacienta až do klinických známek nástupu
anestezie.

U většiny dospělých pacientů mladších 55 let je potřebná dávka přípravku 1,5–2,5 mg propofolu/kg těl.
hm.

U starších pacientů a u pacientů se stupněm rizika III a IV dle ASA, zejména u těch s poruchou srdeční
funkce, jsou třeba dávky obecně nižší a celková dávka přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius může
být snížena až na minimální dávku 1 mg propofolu/kg těl. hm.. Přípravek Propofol MCT/LCT Fresenius
má být podáván nižší rychlostí (přibližně 1 ml emulze o koncentraci 20 mg/ml (20 mg propofolu) má
být podáno každých 10 sekund).

Udržování anestezie:

Anestezii lze udržovat podáním přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius kontinuální infuzí.

Pro udržování anestezie se obvykle podávají dávky o velikosti 4–12 mg propofolu/kg těl. hm./h. U méně
náročných chirurgických zákroků, jako je minimální invazivní chirurgie, může být dostačující snížená
udržovací dávka o velikosti přibližně 4 mg/kg těl. hm./h.

U starších pacientů, u nestabilizovaných pacientů, u pacientů s poruchou srdeční funkce nebo u
hypovolemických pacientů a u pacientů se stupněm rizika III. nebo IV dle ASA, může být dávkování
přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius dále sníženo v závislosti na závažnosti zdravotního stavu
pacienta a na použitém anestetickém postupu.

Celková anestezie u dětí starších 3 let

Úvod do anestezie:

Pro úvod do anestezie má být přípravek Propofol MCT/LCT Fresenius pomalu titrován až do klinických
známek nástupu anestezie.

Dávka má být upravena podle věku a/nebo tělesné hmotnosti dítěte. Většina pacientů starších 8 let
vyžaduje pro úvod do anestezie dávku přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius přibližně 2,5 mg
propofolu/kg těl. hm.. U mladších dětí může být potřebná dávka vyšší (2,5–4 mg/kg těl. hm.).

Udržování celkové anestezie:

Anestezie může být udržována podáváním přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius infuzí pro udržení
požadované hloubky anestezie. Požadovaná rychlost podávání se u jednotlivých pacientů značně liší,
ale rychlost v rozmezí 9–15 mg/kg/h obvykle postačuje k dosažení požadované anestezie. U mladších
dětí může být zapotřebí podávání vyšší dávky.

Pro pacienty se stupněm rizika III a IV dle ASA jsou doporučeny nižší dávky (viz také bod 4.4).

Sedace při diagnostických a chirurgických výkonech u dospělých pacientů

K zajištění sedace během chirurgických a diagnostických zákroků se dávka a rychlost podání upravuje
podle klinické odpovědi. Většina pacientů vyžaduje k navození sedace dávku 0,5–1 mg propofolu/kg
těl. hm. podávanou po dobu 1–5 minut. Udržení sedace lze zajistit titrací infuze přípravku Propofol
MCT/LCT Fresenius na potřebnou intenzitu sedace. U většiny pacientů bude potřeba 1,5–4,5 mg
propofolu/kg těl. hm./h. Je-li požadováno rychlé prohloubení sedace, může být infuze doplněna
bolusovým podáním 10–20 mg propofolu (0,5–1 ml přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius).

U pacientů starších 55 let a u pacientů se stupněm rizika III a IV dle ASA může být nutné podat nižší
dávky přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius a může být zapotřebí snížit rychlost podávání.

Sedace při diagnostických a chirurgických výkonech u dětí starších 3 let

Dávky a rychlost podávání je nutné upravit podle požadované hloubky sedace a klinické odpovědi.
Většina pediatrických pacientů vyžaduje k navození sedace 1–2 mg propofolu/kg těl. hm.. Udržování
sedace lze zajistit titrací infuze přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius na potřebnou intenzitu sedace.
U většiny pacientů je potřeba 1,5–9 mg propofolu/kg těl. hm./h.

U pacientů se stupněm rizika III a IV dle ASA může být nutné podat nižší dávky.

Sedace u pacientů starších 16 let na jednotce intenzivní péče

Při použití přípravku k sedaci u ventilovaných pacientů na jednotce intenzivní péče se doporučuje
podávat Propofol MCT/LCT Fresenius kontinuální infuzí. Dávka má být upravena podle požadované
hloubky sedace. Obvykle se docílí uspokojující sedace při rychlosti podání pohybující se v rozmezí 0,4,0 mg propofolu /kg/těl. hm./h. Rychlost infuze vyšší než 4,0 mg propofolu/kg/těl. hm./h se
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Podávání propofolu pomocí systému TCI (Target Controlled Infusion, tj. infuze řízená cílovou
koncentrací) se k sedaci u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP) nedoporučuje.

Doba podávání
Doba podávání nesmí trvat déle než 7 dní.

Způsob podání
Intravenózní podání.
Pouze k jednorázovému použití. Veškerá nepoužitá emulze musí být zlikvidována.

Před použitím injekční lahvičky důkladně protřepejte.
Jestliže jsou po protřepání vidět dvě vrstvy, emulze nesmí být použita.
Používejte pouze homogenní přípravky v neporušených obalech.

Propofol MCT/LCT Fresenius je podáván neředěný intravenózně kontinuální infuzí. Propofol
MCT/LCT Fresenius injekční/infuzní emulze nesmí být podáván opakovanou bolusovou injekcí pro
udržení anestezie.

Při podávání přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius infuzí se doporučuje vždy použít zařízení jako
jsou byrety, počítadlo kapek, stříkačkové pumpy (včetně TCI systému) nebo volumetrické infuzní
pumpy k řízení rychlosti infuze.

Pryžovou membránu před upotřebením očistěte sprejem obsahujícím líh, nebo tamponem namočeným
v lihu. Použité obaly musí být zlikvidovány.

Propofol MCT/LCT Fresenius je tuková emulze bez antimikrobních přísad, což umožňuje rychlý růst
mikroorganizmů.

Emulze musí být asepticky odebrána do sterilní injekční stříkačky nebo infuzního setu bezprostředně po
otevření uzávěru injekční lahvičky. Podání musí začít neprodleně.

Aseptické podmínky se musí dodržovat po celou dobu infuze přípravku, jak pro přípravek Propofol
MCT/LCT Fresenius, tak pro infuzní zařízení. Současné podávání jiných léků nebo tekutin přidávaných
do infuzního setu s přípravkem Propofol MCT/LCT Fresenius, se musí provést v blízkosti místa
zavedení kanyly pomocí Y konektoru, nebo trojcestného ventilu. Návod na současné podání léčivého
přípravku s jinými přípravky, viz bod 6.6.

Propofol MCT/LCT Fresenius se nesmí podávat přes mikrobiologický filtr.

Propofol MCT/LCT Fresenius a jakékoli infuzní sety obsahující přípravek Propofol MCT/LCT
Fresenius jsou určeny k jednorázovému podání pro jednoho pacienta. Po použití musí být zbylé
množství přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius zlikvidováno.

Tak jak je obvyklé u tukových emulzí, infuze neředěného přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius
jedním infuzním setem nesmí přesáhnout 12 hodin. Po 12 hodinách, musí být infuzní set a nádobky
s přípravkem Propofol MCT/LCT Fresenius zlikvidovány nebo, je-li to potřeba, vyměněny.

Ke zmírnění bolesti v místě vpichu, lze bezprostředně před podáním přípravku Propofol MCT/LCT
Fresenius podat lidokain (viz bod 4.4).

Myorelaxancia jako je atrakurium a mivakurium mohou být podávána stejnou infuzní soupravou jako
přípravek Propofol MCT/LCT Fresenius až po jejím propláchnutí.

Pokud je Propofol MCT/LCT Fresenius podán do žíly pomocí elektrických pump, musí být zajištěna
odpovídající kompatibilita.

Systém TCI (Target Controlled Infusion) - Podávání přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius
pomocí pump:

Podávání přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius systémem TCI (Target Controlled Infusion) je
omezeno na použití pro úvod do celkové anestezie a udržování celkové anestezie u dospělých.
Nedoporučuje se pro sedaci u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP) nebo pro sedaci při
chirurgických a diagnostických zákrocích.

Propofol MCT/LCT Fresenius může být podáván pomocí systému TCI (Target Controlled Infusion),
který využívá odpovídající začleněný TCI software. Uživatelé musí být obeznámeni s manuálem pro
uživatele infuzní pumpy a s podáváním přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius systémem TCI.

Tento systém umožňuje anesteziologovi nebo lékaři na jednotce intenzivní péče dosáhnout a řídit
požadovanou rychlost úvodu do anestezie a hloubku anestezie tím, že nastaví a upraví cílovou
(odhadovanou) plazmatickou koncentraci propofolu a/nebo koncentraci propofolu v cílovém místě
účinku.

Je třeba vzít v potaz rozdílné modality různých systémů pump, tj. TCI systém může předpokládat, že
počáteční koncentrace propofolu v krvi u pacienta je nulová. Proto u pacientů, kterým byl dříve propofol
podáván, může být potřeba zvolit nižší počáteční cílovou koncentraci při zahájení TCI. Podobně,
okamžité opětovné zahájení pomocí TCI se nedoporučuje, byla-li pumpa vypnuta.

Doporučení ohledně cílových koncentrací propofolu je uvedeno níže. Z pohledu variability
farmakokinetiky a farmakodynamiky propofolu mezi pacienty, má být jak u premedikovaných, tak u
nepremedikovaných pacientů, cílová koncentrace propofolu titrována v závislosti na klinické odpovědi
pacienta, aby byla dosažena požadovaná hloubka anestezie.

Úvod do celkové anestezie a její udržování v průběhu TCI (Target Controlled Infusion)
U pacientů mladších 55 let je obvykle úvod do anestezie navozen při cílových koncentracích propofolu
v rozmezí 4–8 μg/ml. U premedikovaných pacientů je doporučována počáteční cílová koncentrace
propofolu 4 μg/ml a u nepremedikovaných pacientů 6 μg/ml. Doba pro navození úvodu do anestezie je
s těmito cílovými koncentracemi obecně v rozmezí 60–120 sekund. Vyšší cílové koncentrace umožní
rychlejší úvod do anestezie, ale jejich podání může být spojeno s výraznější hemodynamickou a
respirační depresí.

Nižší počáteční cílovou koncentraci je třeba zvolit u pacientů starších 55 let a u pacientů se stupněm
rizika III a IV dle ASA. Cílová koncentrace může být postupně zvyšována v krocích o velikosti 0,1,0 μg/ml v intervalech 1 minuty, aby se dosáhlo postupného navození anestezie.
Obecně je potřeba dodatečná analgézie a rozsah, na který mohou být cílové koncentrace pro udržování
anestezie sníženy, bude ovlivněn množstvím souběžně podané analgézie. Pro udržování uspokojivé
anestezie jsou obvykle dostačující cílové koncentrace propofolu v rozpětí 3–6 μg/ml.

Odhadovaná koncentrace propofolu při probouzení se obecně pohybuje v rozpětí 1,0–2,0 μg/ml a bude
ovlivněna množstvím analgezie podané během udržování anestezie.

Sedace na jednotkách intenzivní péče (podávání přípravku pomocí systému TCI, Target Controlled
Infusion, se nedoporučuje)
Obecně je vyžadováno nastavení cílové koncentrace propofolu v krvi v rozpětí 0,2–2,0 μg/ml. Podávání
má být zahájeno nastavením nízké cílové koncentrace, která má být titrována v závislosti na klinické
odpovědi pacienta, aby bylo dosaženo požadované hloubky sedace.

4.3 Kontraindikace

Propofol je kontraindikován u pacientů se známou hypersenzitivitou na propofol nebo na kteroukoli
pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Propofol MCT/LCT Fresenius obsahuje sójový olej a nesmí být použit u pacientů, kteří jsou
hypersenzitivní na arašídy nebo sóju.

Propofol nesmí být použit u pacientů ve věku 16 let nebo mladších pro sedaci na jednotce intenzivní
péče (viz bod 4.4).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Propofol má být podáván školenými anesteziology (nebo případně lékaři vyškolenými v péči o pacienty
na jednotce intenzivní péče).

Pacienti mají být neustále monitorováni a mají být k dispozici po celou dobu zařízení pro udržení
průchodnosti dýchacích cest, umělá ventilace, obohacení vzduchu kyslíkem a další resuscitační zařízení.
Propofol nemá být podáván osobou, která provádí daný diagnostický nebo chirurgický zákrok.

Bylo hlášeno zneužití a závislost na propofolu, převážně u zdravotnických pracovníků. Stejně jako u
jiných celkových anestetik, podávání propofolu, bez péče o dýchací cesty, může mít za následek fatální
respirační komplikace.

Je-li propofol podáván analgosedací, při chirurgických a diagnostických zákrocích musí být pacienti
neustále sledováni pro časné známky hypotenze, obstrukce dýchacích cest a kyslíkové desaturace.

Stejně jako u jiných sedativ, při použití propofolu k sedaci v průběhu operačních zákroků, se mohou
objevit mimovolné pohyby pacienta. V průběhu zákroků, které vyžadují nehybnost, mohou být tyto
pohyby nebezpečné pro operované místo.

Před propuštěním pacienta je potřeba pacienta po dostatečnou dobu pozorovat, aby se zajistilo, že se
pacient z podání propofolu zcela zotavil. Ve velmi vzácných případech může být podání propofolu
spojeno s rozvojem pooperačního bezvědomí, které může být doprovázeno zvýšeným svalovým tonem.
Tomu může nebo nemusí předcházet fáze bdělosti. Ačkoli je návrat vědomí je spontánní, pacientům v
bezvědomí má být poskytnuta patřičná péče.

Propofolem vyvolané poškození není obecně zjistitelné po 12 hodinách. Účinky propofolu, zákrok,
souběžná medikace, věk a zdravotní stav pacienta je třeba zvážit při poučení pacienta o:
• Vhodnosti doprovodu při opuštění místa podání
• Načasování opětovaného zahájení kvalifikovaných a nebezpečných úkolů, jako je řízení
• Použití jiných látek, které mohou vést k sedaci (například benzodiazepiny, opiáty, alkohol).

Opožděné epileptiformní záchvaty se mohou objevit dokonce i u pacientů, kteří netrpí epileptickými
záchvaty, a mohou se objevit se zpožděním několika hodin až několika dnů.

Zvláštní skupiny pacientů

Srdeční, oběhová nebo plicní insuficience a hypovolemie
Stejně jako u jiných intravenózních anestetik, je nutná opatrnost u pacientů se srdeční, respirační, renální
nebo hepatální insuficiencí nebo u hypovolemických nebo u oslabených pacientů.

Clearance propofolu je závislá na průtoku krve, a proto by současné podání léčivých přípravků, které
snižují srdeční výdej, vedlo ke snížení clearance propofolu.

Před podáním propofolu je nutné upravit srdeční, oběhovou a plicní insuficienci a hypovolemii.

Propofol nemá být podáván pacientům s pokročilým srdečním selháním nebo jiným těžkým
onemocněním myokardu, výjimečně jen s velkou opatrností a za intenzivního monitorování.

Vzhledem k vyššímu dávkování u pacientů s těžkou nadváhou, musí být bráno v úvahu riziko
hemodynamických účinků na kardiovaskulární systém.

Propofol nemá vagolytický účinek a po jeho podání byla hlášena bradykardie (v některých případech
výrazná) a rovněž asystolie. Je třeba zvážit intravenózní podání anticholinergika před uvedením do
anestezie či během udržování anestezie, zvláště v situacích, kdy tonus vagu má tendenci převládat nebo
pokud je propofol použit v kombinaci s jinými látkami, které mohou způsobit bradykardii.

Epilepsie
Při podání propofolu epileptickému pacientovi hrozí riziko výskytu křečí.

U epileptických pacientů může dojít k opožděným epileptiformním záchvatům, které se mohou objevit
se zpožděním několika hodin až několika dnů.

Před anestezií pacienta s epilepsií je třeba zkontrolovat, že byla pacientovi podána antiepileptická léčba.
Přestože několik studií potvrdilo účinnost v léčbě status epilepticus, podání propofolu u pacientů s
epilepsií může rovněž riziko záchvatu zvýšit.

Nedoporučuje se používat propofol při elektrokonvulzivní terapii.

Pacienti s poruchami metabolismu lipidů
Vhodná péče je zapotřebí u pacientů s poruchami metabolismu lipidů a u jiných onemocnění, u nichž je
třeba používat lipidové emulze s opatrností.

Pacienti s vysokým intrakraniálním tlakem
Zvláštní pozornost je nutné věnovat pacientům se zvýšeným intrakraniálním tlakem a nízkým středním
arteriálním tlakem, protože u nich hrozí výrazný pokles intracerebrálního perfúzního tlaku.

Pediatrická populace

Použití propofolu se u novorozenců nedoporučuje, protože tato skupina pacientů nebyla zcela
prostudována. Farmakokinetické údaje (viz bod 5.2) naznačují, že clearance je u novorozenců zřetelně
snížena a má velkou inter-individuální variabilitu. Podávání dávek doporučených pro starší děti může
vyvolat relativní předávkování vedoucí k těžké kardiovaskulární depresi.

Propofol MCT/LCT Fresenius se nedoporučuje podávat u dětí mladších 3 let vzhledem k tomu, že síla
20 mg/ml je u malých dětí těžko titrovatelná.z důvodu potřeby extrémně nízkých objemů. Použití
přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius 10 mg/ml má být zváženo u dětí ve věku od 1 měsíce do 3 let,
jestliže očekávaná dávka je nižší než např. 100 mg/h.

Propofol nesmí být použit u pacientů ve věku 16 let nebo mladších k sedaci na jednotce intenzivní péče,
protože bezpečnost a účinnost propofolu k sedaci u této věkové skupiny nebyla prokázána (viz bod 4.3).

Doporučení týkající se léčby na jednotce intenzivní péče

Použití infuzní emulze propofolu k sedaci na JIP bylo spojeno se souborem metabolických poruch a
selháním orgánových systémů, které mohou mít za následek smrt. Byly hlášeny kombinace
následujícího: metabolická acidóza, rhabdomyolýza, hyperkalémie, hepatomegalie, selhání ledvin,
hyperlipidemie, srdeční arytmie, EKG typu Brugada (elevace úseku ST a inverze vlny T) a rychle
postupující srdeční selhání obvykle nereagující na inotropní podpůrnou léčbu. Kombinace těchto příhod
byly označeny jako „syndrom propofolové infuze“. Tyto příhody byly většinou pozorovány u pacientů
s těžkým poraněním hlavy a dětí s infekcí dýchacích cest, kterým byly podány dávky vyšší než ty, které
se doporučují u dospělých k sedaci na jednotce intenzivní péče.

Následující stavy se zdají být hlavními rizikovými faktory pro vznik těchto příhod: snížené zásobování
tkání kyslíkem; vážné neurologické poškození a/nebo sepse; vysoké dávky jednoho nebo více z
následujících farmakologických agens – vazokonstrikčních látek, steroidů, inotropních látek a/nebo
propofolu (obvykle v dávkách vyšších než 4 mg/kg těl. hm./h po dobu delší než 48 hodin).

Předepisující lékaři mají u pacientů s výše uvedenými rizikovými faktory na tyto příhody dávat pozor a
okamžitě ukončit podávání propofolu, pokud se výše uvedené příznaky objeví. Všechny sedativní a
terapeutické látky používané na jednotce intenzivní péče (JIP), mají být titrovány pro udržení
optimálního zásobování kyslíkem a hemodynamických parametrů. Pacientům se zvýšeným nitrolebním
tlakem (ICP) má být podána, vhodná léčba na podporu mozkového perfúzního tlaku v průběhu těchto
léčebných úprav.

Lékaři mají mít na zřeteli, aby pokud možno nepřekročili dávku 4 mg/kg/h.

Vhodnou péči je nutné věnovat pacientům s poruchami metabolismu tuků a s jinými stavy, u nichž je
nutné používat lipidové emulze s opatrností.

Doporučuje se, aby hladina lipidů v krvi byla sledována, pokud je propofol podáván pacientům, kterým
hrozí zvýšené riziko tukového přetížení. Podávání propofolu má být upraveno odpovídajícím způsobem
v případě, že monitorování ukáže, že tuk je nedostatečně vylučován z těla. V případě, že pacient
současně dostává jiné intravenózní lipidy, je nutné snížit jejich množství tak, aby se zohlednilo množství
infuzně podaného lipidu, jež je obsažen v tomto přípravku obsahujícím propofol: 1,0 ml přípravku
Propofol MCT/LCT Fresenius obsahuje přibližně 0,1 g tuku.

Další opatření

Opatrnosti je třeba při léčbě pacientů s mitochondriální chorobou. Tito pacienti mohou být náchylnější
k exacerbaci jejich choroby, když podstupují anestezii, chirurgický zákrok a léčbu na JIP. Doporučuje
se udržování normotermie, podávání sacharidů a dobrá hydratace u těchto pacientů. Prvotní příznaky
exacerbace mitochondriálního onemocnění a syndromu propofolové infuze mohou být podobné.

Propofol MCT/LCT Fresenius neobsahuje antimikrobiální konzervační látky a podporuje růst
mikroorganismů.

Propofol musí být odebrán asepticky do sterilní injekční stříkačky a do infuzního setu ihned po otevření
uzávěru injekční lahvičky. Podání musí začít neprodleně. Jak u propofolu, tak u infuzního zařízení musí
být zachovány aseptické podmínky po celou dobu infuze. Jakékoliv infuzní tekutiny přidávané do
infuzního setu s propofolem musí být podávány v blízkosti místa kanyly. Propofol se nesmí podávat
přes mikrobiální filtr.

Propofol a jakákoli injekční stříkačka obsahující propofol jsou určeny pro jednorázové použití u jednoho
pacienta. V souladu se stanovenými pokyny pro jiné lipidové emulze, jedna infuze propofolu nesmí
přesáhnout 12 hodin. Na konci operace nebo po 12 hodinách, podle toho, co nastane dříve, musí být jak
nádržky propofolu tak infuzní linka zlikvidovány a nahrazeny podle potřeby.

Bolest v místě vpichu
Ke snížení bolesti v místě vpichu během v úvodu do anestezie přípravkem Propofol MCT/LCT
Fresenius, lze před podáním emulze propofolu podat lidokain (viz bod 4.2).
Intravenózní podání lidokainu se nesmí používat u pacientů s dědičnou akutní porfyrií.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku ve 100 ml, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Propofol se používá ve spojení se spinální a epidurální anestezií a s běžně používanou premedikací,
neuromuskulárními blokátory, inhalačními anestetiky a analgetiky; nebyly pozorovány žádné
farmakologické inkompatibility. Nižší dávky propofolu mohou být vyžadovány v případech, kdy se
používá celková anestezie nebo sedace používá jako doplněk k regionálním anestetickým technikám.

Hluboká hypotenze byla hlášena po úvodu do anestezie s propofolem u pacientů léčených rifampicinem.

Při současném podávání benzodiazepinů, parasympatolytik či inhalačních anestetik bylo hlášeno
prodloužení anestezie a snížení dechové frekvence.

U pacientů užívajících midazolam byla pozorována potřeba nižších dávek propofolu. Současné
podávání propofolu s midazolamem pravděpodobně povede ke zvýšení sedace a respirační deprese. Při
současném použití je třeba zvážit snížení dávky propofolu.

Po přídatné premedikaci opioidy může být sedativní účinek propofolu zesílen a prodloužen a může
docházet k vyššímu výskytu a delšímu trvání apnoe.

Je nutné vzít v úvahu, že současné použití propofolu a léčivých přípravků pro premedikaci inhalačních
agens nebo analgetik může prohlubovat anestezii a zesilovat kardiovaskulární nežádoucí účinky.
Současné použití látek tlumících centrální nervový systém (např. alkohol, celková anestetika, narkotická
analgetika) vede k zesílení jejich sedativních účinků. Je-li Propofol MCT/LCT Fresenius kombinován
s parenterálně podávanými léky tlumícími centrální nervový systém hrozí riziko vzniku těžké respirační
a kardiovaskulární deprese.

Po podání fentanylu může dojít k dočasnému zvýšení plazmatické hladiny propofolu spolu s nárůstem
četnosti apnoe.

Bradykardie a srdeční zástava se mohou objevit po léčbě se suxamethoniem nebo neostigninem.

Leukoencefalopatie byla hlášena při podávání tukových emulzí, jako je Propofol MCT/LCT Fresenius
u pacientů užívajících cyklosporin.

V případě pacientů užívajících valproát byla zaznamenána potřeba nižší dávky propofolu. Jsou-li
užívány souběžně, je možno zvážit snížení dávky propofolu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost podávání propofolu během těhotenství nebyla prokázána. Propofol nemá být podáván
těhotným ženám, není-li to bezpodmínečně nutné. Propofol prostupuje placentou a může způsobit
neonatální depresi. Propofol může být nicméně použit během vyvolaného potratu.
Je nutné se vyvarovat vysokých dávek (více než 2,5 mg propofolu/kg těl. hm. pro uvedení do anestezie,
nebo 6 mg propofolu/kg těl. hm./h pro udržování anestezie).

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Kojení
Studie u kojících matek prokázaly, že malé množství propofolu se vylučuje do lidského mateřského
mléka. Proto ženy nemají kojit po dobu 24 hodin po podání propofolu. Mléko vytvořené během této
doby je nutné zlikvidovat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti mají být poučeni, že výkon při náročnějších aktivitách, jako je řízení a obsluha strojů může být
narušen po určitou dobu po použití propofolu.

Po podání přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius je nutné přiměřenou dobu pacienta pozorovat.
Pacient má být poučen, aby neřídil motorová vozidla, neobsluhoval stroje a nevykonával rizikové práce.
Pacient nesmí být propuštěn domů bez doprovodu a má být poučen, aby nekonzumoval alkohol.

Propofolem vyvolaná poškození nejsou obecně zjistitelná po 12 hodinách (viz bod 4.4).

4.8 Nežádoucí účinky

Úvod do anestezie a udržování anestezie nebo sedace s propofolem je obvykle bezproblémové s
minimálními známkami podráždění. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou farmakologicky
předvídatelné vedlejší účinky anestetika/sedativa, jako je hypotenze. Povaha, závažnost a výskyt
nežádoucích účinků pozorovaných u pacientů užívajících propofol, může souviset se zdravotním stavem
pacienta a s prováděným chirurgickým nebo terapeutickým zákrokem.

Tabulka nežádoucích účinků

Třída orgánových
systémů podle MedDRA
Četnost Nežádoucí účinky
Poruchy imunitního
systému:
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Anafylaxie – může zahrnovat angioedém,
bronchospasmus, erytém a hypotenzi
Poruchy metabolismu a
výživy:
Četnost není známa (9) Metabolická acidóza (5), hyperkalemie (5),
hyperlipidemie (5)
Psychiatrické poruchy: Četnost není známa (9) Euforie, sexuální disinhibice.
Zneužívání léku a závislost na léku (8)
Poruchy nervového
systému:
Časté
(>1/100, <1/10)
Bolest hlavy během zotavovací fáze
Vzácné
(>1/10 000, <1/1000)
Epileptiformní pohyby, zahrnující křeče a
opistotonus během úvodu, udržování a
probouzení z anestezie.
Závrať, svalový třes a pocit chladu během
zotavení z anestezie.
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Pooperační ztráta vědomí
Četnost není známa (9) Mimovolní pohyby
Srdeční poruchy: Časté
(>1/100, <1/10)
Bradykardie (1)
a tachykardie během úvodu do anestezie
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Plicní edém
Četnost není známa (9)

Srdeční arytmie (5), srdeční selhání (5), (7)
Cévní poruchy: Časté
(>1/100, <1/10)
Hypotenze (2)
Méně časté
(>1/1000, <1/100)
Trombóza a flebitida
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy:
Časté
(>1/100, <1/10)
Přechodná apnoe, kašel a singultus během
úvodu do anestezie
Četnost není známa (9) Respirační deprese (závislá na dávce)
Gastrointestinální poruchy: Časté
(>1/100, <1/10)
Nauzea a zvracení během zotavovací fáze
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Pankreatitida
Poruchy jater a žlučových
cest:
Četnost není známa (9) Hepatomegalie (5)
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Četnost není známa (9) Rhabdomyolýza (3), (5)
Poruchy ledvin a močových
cest:
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Změna barvy moči po dlouhodobém
podávání
Četnost není známa (9) Selhání ledvin (5)
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Není známa Priapismus
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace:
Velmi časté
(>1/10)
Lokální bolest během úvodu do anestezie (4)
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Nekróza tkáně (10) po náhodném
extravaskulárním podání
Četnost není známa (9) Lokální bolest, otoky, po náhodném
extravaskulárním podání
Vyšetření Četnost není známa (9) EKG typu Brugada (5), (6)
Poranění, otravy a
procedurální komplikace:
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Pooperační horečka
(1) Závažné bradykardie jsou vzácné. Ojediněle byly hlášeny případy progrese do asystolie.
(2) Hypotenze může v některých případech vyžadovat použití intravenózních tekutin a snížení
rychlosti podávání propofolu.
(3) Velmi vzácně byly hlášeny případy rhabdomyolýzy, když byl propofol podáván v dávkách
vyšších než 4 mg/kg/h pro sedaci na JIP.
(4) Lze minimalizovat použitím větších žil na předloktí a v loketní jamce a/nebo také injekcí
lidokainu bezprostředně před podáním přípravku Propofol MCT/LCT Fresenius.
(5) Kombinace těchto příhod, hlášených jako "syndrom propofolové infuze", může být pozorován
u vážně nemocných pacientů, kteří mají často více rizikových faktorů pro vznik těchto příhod,
viz bod 4.4.
(6) EKG typu Brugada – elevace segmentu ST a inverze vlny T na EKG.
(7) Rychle progredující srdeční selhání (v některých případech s fatálními následky) u dospělých.
Srdeční selhání v takových případech obvykle nereagovalo na inotropní podpůrnou léčbu.
(8) Zneužití a drogové závislosti na propofolu, převážně ze strany zdravotnických pracovníků.
(9) Není známo, protože z dostupných údajů z klinických studií nelze určit.
(10) Nekróza tkáně byla hlášena v případech narušení tkáně.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Náhodné předávkování pravděpodobně způsobí kardiorespirační depresi. Respirační deprese musí být
léčena umělou ventilací s kyslíkem. Při kardiovaskulární depresi může být zapotřebí snížit hlavu
pacienta, a je-li to vážné podat plazmaexpandéry a vazopresory.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Anestetika; jiná celková anestetika
ATC kód: N01AX
Mechanismus účinku/ Farmakodynamické účinky
Propofol (2,6-diisopropylfenol) je krátkodobě působící celkové anestetikum s rychlým nástupem
účinku. V závislosti na rychlosti podání se doba úvodu do anestezie pohybuje v rozmezí 30 až sekund. Doba působení po jednotlivém bolusovém podání je krátká a trvá v závislosti na metabolismu
a eliminaci 4 až 6 minut.

Klinická účinnost a bezpečnost
Při normálním udržovacím režimu nebyla pozorována signifikantní akumulace ani po opakovaných
injekcích, ani infuzích propofolu. Pacienti nabývají rychle vědomí.

Bradykardie a hypotenze, hlášené během úvodu do anestezie, mohou být způsobeny cerebrálním
vagotonickým účinkem nebo inhibicí sympatomimetické aktivity. Hemodynamika se obyčejně
normalizuje během udržování anestezie.

Pediatrická populace

Omezené studie zabývající se dobou trvání propofolem navozené anestezie u dětí ukazují, že bezpečnost
a účinnost zůstává nezměněná po dobu až 4 hodin trvání anestezie. Literatura uvádí použití u dětí při
déle trvajících výkonech bez vlivu na bezpečnost nebo účinnost.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Propofol se z 98% váže na plazmatické bílkoviny. Po intravenózním podání může být farmakokinetika
propofolu popsána jako 3-kompartmentní model.

Distribuce/Biotransformace/Eliminace
Propofol je extenzivně distribuován a rychle vylučován z těla (celková tělesná clearance: 1,5–2 l/min).
Ke clearance dochází metabolickými procesy, zejména v játrech, kde je závislá na průtoku krve, kde
dochází k tvorbě inaktivních konjugátů propofolu a odpovídajícího hydrochinonu, jež se vylučují močí.

Po jednotlivé intravenózní dávce 3 mg/kg, se clearance propofolu/kg těl. hm. zvyšovala s věkem
následovně: střední hodnota clearance byla značně nižší u novorozenců <1měsíc (n=25) (20 ml/kg/min)
ve srovnání se staršími dětmi (n=36, věkové rozmezí 4 měsíce až 7 let). Kromě toho interindividuální
variabilita byla značná u novorozenců (rozmezí 3,7–78 ml/kg/min). Vzhledem k těmto omezeným
údajům z klinických studií, jež ukazují velkou variabilitu, nelze uvádět doporučenou dávku pro tuto
věkovou skupinu.

Střední hodnota clearance propofolu u starších dětí po podání jednotlivé bolusové dávky 3 mg/kg byla
37,5 ml/min/kg (4–24 měsíců) (n=8), 38,7 ml/min/kg (11–43 měsíců) (n=6), 48 ml/min/kg (1–3 roky)
(n=12), 28,2 ml/min/kg (4–7 let) (n=10) v porovnání s 23,6 ml/min/kg u dospělých (n=6).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních studií toxicity po opakovaném podávání a
genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie kancerogenity nebyly provedeny.
Teratogenní účinky nebyly pozorovány.
Ve studiích lokální tolerance vedlo intramuskulární podání poškození tkáně v okolí místa vpichu,
paravenózní a subkutánní podání se histologicky projevilo zánětlivou infiltrací a fokální fibrózou.

Publikované studie u zvířat (včetně primátů), ve kterých byly použity dávky vedoucí k lehké až střední
anestezii, ukázaly, že použití anestetik v období rychlého růstu mozku nebo v období synaptogeneze
vede ke ztrátě buněk vyvíjejícího se mozku, což může být spojeno s dlouhodobými kognitivními
poruchami. Klinický význam těchto neklinických zjištění není znám.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Čištěný sójový olej
triacylglyceroly se středním řetězcem
vaječné fosfolipidy přečištěné frakcionací
glycerol
kyselina olejová
hydroxid sodný
voda pro injekci

6.2. Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v bodě 6.6.

6.3. Doba použitelnosti

Doba použitelnosti léčivého přípravku v originálním balení před otevřením:
20 ml a 100 ml lahvička: 2 roky
50 ml lahvička: 3 roky
Doba použitelnosti po prvním otevření: přípravek musí být použit ihned po prvním otevření.
Podávací systémy s neředěným přípravkem Propofol MCT/LCT Fresenius musí být vyměněny po hodinách.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 C. Chraňte před mrazem.

6.5. Druh obalu a obsah balení

20mlbezbarvé skleněné injekční lahvičky (třída I nebo II) a 50ml a 100 ml bezbarvé sklěněné injekční
lahvičky (třída II), brombutylová pryžová zátka.
Velikost balení: 10x20 ml, 1x50 ml, 10x50 ml, 15x50 ml, 10x100 ml

Balení obsahuje 10 skleněných injekčních lahviček s 20 ml emulze.
Balení obsahuje 1 skleněnou injekční lahvičku s 50 ml emulze.
Balení obsahuje 10 skleněných injekčních lahviček s 50 ml emulze.
Balení obsahuje 15 skleněných injekčních lahviček s 50 ml emulze.
Balení obsahuje 10 skleněných injekčních lahviček se 100 ml emulze.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Současně s přípravkem Propofol MCT/LCT Fresenius smí být podán pomocí Y-spojky v blízkosti místa
vpichu 5% injekční roztok glukózy (50 mg/ml) nebo 0,9% injekční roztok chloridu sodného (9 mg/ml)
nebo 0,18% injekční roztok chloridu sodného (1,8 mg/ml) nebo 4% injekční roztok glukózy (40 mg/ml).
Propofol MCT/LCT Fresenius nesmí být mísen s jinými infuzními nebo injekčními roztoky.
Před použitím je třeba očistit pryžovou zátku injekční lahvičky lihovým sprejem nebo tamponem
namočeným v lihu. Po použití musí být obal zlikvidován.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi Deutschland GmbH, Else-Kröner-Straße 1, 61352 Bad Homburg, Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

05/110/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. 4. Datum posledního prodloužení: 25. 10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

23. 2.