Depakine chrono 300 mg sécable Interakce

Účinky valproátu na jiná léčiva
- Neuroleptika, inhibitory MAO, antidepresiva a benzodiazepiny
Valproát může zvýšit účinek ostatních psychotropních léčiv, jako jsou neuroleptika, inhibitory
MAO, antidepresiva, benzodiazepiny. Je tedy nutné klinické sledování a případná úprava
dávkování.

- Lithium
Přípravek Depakine Chrono nemá vliv na hladiny lithia v séru.

- Fenobarbital
Valproát zvyšuje plazmatické koncentrace fenobarbitalu (inhibicí jaterního katabolismu) a může
10/21
se tedy projevit ospalostí, zvláště u dětí. Lze proto doporučit klinické i laboratorní sledování
během prvních 15 dnů kombinované léčby. Pokud se ospalost objeví, je třeba dávky upravit.

- Primidon
Přípravek Depakine Chrono rovněž zvyšuje plazmatickou hladinu primidonu, čímž stoupá výskyt
jeho nežádoucích účinků (především sedace). Tyto účinky však s prodlužující se terapií mizí.
Nicméně lze zejména na počátku léčby doporučit klinické sledování a případnou úpravu dávky.

- Fenytoin
Valproát sice snižuje koncentraci celkového fenytoinu v plazmě, ale zvyšuje hladinu volného
fenytoinu s možnými příznaky předávkování (kyselina valproová nahrazuje fenytoin ve vazbě na
bílkoviny a inhibuje jeho odbourávání v játrech). Doporučuje se tedy klinické sledování. Při
stanovování hladiny fenytoinu v plazmě je nutné hodnotit především jeho volnou formu.

- Karbamazepin
Při současném podávání valproátu s karbamazepinem může dojít k potenciaci toxického účinku
karbamazepinu. Klinické sledování se doporučuje zvláště na počátku kombinované léčby,
dávkování může vyžadovat úpravu.

- Lamotrigin
Přípravek Depakine Chrono snižuje metabolismus lamotriginu a téměř dvojnásobně zvyšuje jeho
průměrný poločas. Tato interakce může vést ke zvýšení toxicity lamotriginu, zejména k závažným
kožním vyrážkám. Proto se doporučuje monitorovat klinický stav pacienta a případně upravit
dávkování (snížit dávky lamotriginu).

- Zidovudin
Plazmatické koncentrace zidovudinu může valproát naopak zvyšovat a zhoršovat tak jeho toxické
účinky.

- Felbamát
Kyselina valproová může snižovat průměrnou clearance felbamátu až o 16 %.

- Olanzapin
Kyselina valproová může snížit plazmatické koncentrace olanzapinu.

- Rufinamid
Kyselina valproová může způsobit zvýšení plazmatické hladiny rufinamidu. Toto zvýšení je závislé
na koncentraci kyseliny valproové. Opatrnosti je třeba, zejména u dětí, protože tento účinek
postihuje ve větší míře tuto populaci.

- Propofol
Kyselina valproová může způsobit zvýšení hladiny propofolu v krvi. Při současném podání
s valproátem je nutné zvážit snížení dávky propofolu.

- Nimodipin
Současné podávání natrium-valproátu a nimodipinu může zvýšit expozici nimodipinu o 50 %.
V případě hypotenze má být proto dávka nimodipinu snížena.

Účinky jiných léčiv na valproát

Antiepileptika indukující enzymy (včetně fenytoinu, fenobarbitalu, karbamazepinu) snižují
koncentraci kyseliny valproové v séru. V případě kombinované léčby je nutno dávky stanovit v
závislosti na klinické odpovědi a výši krevních hladin přípravků.

Naopak, kombinace valproátu s felbamátem snižuje clearance kyseliny valproové o 22 až 50 %,
čímž se následně zvýší plazmatické koncentrace valproové kyseliny. Dávkování valproátu je pak
třeba monitorovat.
11/21

Meflochin zvyšuje metabolismus kyseliny valproové a má prokonvulzivní účinek, při kombinované
léčbě se tedy mohou objevit záchvaty.

Při současném podávání valproátu a látek s vysokou afinitou k plazmatickým proteinům (kyselina
acetylsalicylová) může dojít ke zvýšení koncentrace volné kyseliny valproové v séru.

Přísné sledování protrombinového času je nutné při současném podávání antikoagulancií
závislých na vitaminu K.

Sérové hladiny kyseliny valproové mohou být také zvýšeny při současném podávání s
cimetidinem nebo erythromycinem (jde o důsledek inhibice jaterního metabolismu).

Karbapenemy (panipenem, meropenem, imipenem...)
Při současném podávání karbapenemů a kyseliny valproové byly hlášeny případy, kdy hladina
kyseliny valproové v krvi poklesla o 60 – 100 % v průběhu dvou dnů, někdy ve spojení s
křečemi. Vzhledem k uvedené rychlosti a míře poklesu je třeba se vyvarovat současného
podávání karbapenemů u pacientů stabilizovaných na kyselině valproové (viz bod 4.4). Pokud je
léčba těmito antibiotiky nezbytná, má se pečlivě monitorovat hladina valproátu v krvi.

Rifampicin
Rifampicin může snižovat hladinu kyseliny valproové v krvi, což vede ke ztrátě terapeutického
účinku. Proto může být při současném podávání s rifampicinem nutné upravit dávku valproátu.

Inhibitory proteáz
Inhibitory proteázy, jako je lopinavir, ritonavir, snižují při současném podání plazmatické hladiny
valproátu.

Kolestyramin
Kolestyramin může vést ke snížení plazmatické hladiny valproátu.

Přípravky obsahující estrogen, včetně hormonální antikoncepce obsahující estrogen
Estrogeny jsou induktory izoforem UDP-glukuronyltransferázy (UGT), které se podílejí na
glukuronidaci valproátu a mohou zvyšovat clearance valproátu, což by mělo za následek snížení
sérové koncentrace valproátu a potenciálně nižší účinnost valproátu (viz bod 4.4). Je třeba zvážit
sledování hladin valproátu v séru.
Valproát naopak neindukuje enzymy, nesnižuje tudíž účinnost estrogenních a progestagenních
látek u žen, které užívají hormonální antikoncepci.

Metamizol
Při současném podání může metamizol snižovat sérové hladiny valproátu, což může vést
k potenciálnímu snížení klinické účinnosti valproátu. Předepisující lékaři mají sledovat klinickou
odpověď (kontrola záchvatů nebo kontrola nálady) a podle potřeby zvážit sledování sérových
hladin valproátu.

Methotrexát
Některé kazuistiky popisují signifikantní pokles sérových hladin valproátu po podání methotrexátu
s výskytem záchvatů. Předepisující lékaři mají sledovat klinickou odpověď (kontrola záchvatů
nebo kontrola nálady) a podle potřeby zvážit monitorování hladin valproátu v séru.

Jiné interakce

Riziko poškození jater
U dětí mladších 3 let je třeba se vyhnout současnému užívání salicylátů kvůli riziku jaterní
toxicity (viz bod 4.4).
Současné užívání valproátu a vícenásobné antikonvulzní léčby zvyšuje riziko poškození
12/21
jater, zejména u malých dětí (viz bod 4.4).
Současné užívání s kanabidiolem zvyšuje incidenci zvýšených hodnot aminotranferáz. V
klinických studiích u pacientů všech věkových kategorií, kteří dostávali současně kanabidiol
v dávkách 10 až 25 mg/kg a valproát, bylo u 19 % pacientů hlášeno zvýšení ALT o více než
trojnásobek horní hranice normálu. Při současném užívání valproátu s jinými
antikonvulzivy s potenciální hepatotoxicitou, včetně kanabidiolu, je třeba zavést náležité
monitorování funkce jater a v případě významných anomálií jaterních parametrů je třeba
zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby (viz bod 4.4).

Přípravky konjugované s pivalátem
Je třeba se vyhnout současnému podávání valproátu a přípravků konjugovaných s pivalátem
(jako je cefditoren-pivoxil, adefovir-dipivoxil, pivmecilinam a pivampicilin) kvůli
zvýšenému riziku deplece karnitinu (viz bod 4.4 Pacienti s rizikem hypokarnitinemie).
Pacienti, u kterých se společnému podávání nelze vyhnout, mají být pečlivě sledováni z
hlediska známek a příznaků hypokarnitinemie.

Současné podávání valproátu, topiramátu nebo acetazolamidu bylo spojeno s encefalopatií
a/nebo hyperamonemií. U pacientů léčených těmito dvěma látkami by měly být pozorně
sledovány příznaky a projevy hyperamonemické encefalopatie.

Kvetiapin
Při současném podávání valproátu a kvetiapinu se může zvýšit riziko neutropenie/leukopenie.