MEDORISPER - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MEDORISPER 0,5 mg potahované tablety
MEDORISPER 1 mg potahované tablety
MEDORISPER 2 mg potahované tablety
MEDORISPER 3 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku MEDORISPER 0,5 mg potahované tablety obsahuje 0,5 mg risperidonum.
Jedna tableta přípravku MEDORISPER 1 mg potahované tablety obsahuje 1 mg risperidonum.
Jedna tableta přípravku MEDORISPER 2 mg potahované tablety obsahuje 2 mg risperidonum.
Jedna tableta přípravku MEDORISPER 3 mg potahované tablety obsahuje 3 mg risperidonum.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna potahovaná tableta přípravku MEDORISPER 0,5 mg obsahuje 118,3 mg monohydrátu laktózy.
Jedna potahovaná tableta přípravku MEDORISPER 1 mg obsahuje 117,8 mg monohydrátu laktózy.
Jedna potahovaná tableta přípravku MEDORISPER 2 mg obsahuje 116,8 mg monohydrátu laktózy a
0,034 mg hlinitého laku oranžové žluti (E110).
Jedna potahovaná tableta přípravku MEDORISPER 3 mg obsahuje 115,8 mg monohydrátu laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.
0,5 mg: hnědé oválné potahované tablety 11 x 5,5 mm, s oboustrannou půlicí rýhou
mg: bílé oválné potahované tablety 11 x 5,5 mm, s oboustrannou půlicí rýhou
mg: oranžové oválné potahované tablety 11 x 5,5 mm, s oboustrannou půlicí rýhou
mg: žluté oválné potahované tablety 11 x 5,5 mm, s oboustrannou půlicí rýhou
Všechny tablety lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

MEDORISPER je indikován k léčbě schizofrenie.
MEDORISPER je indikován k léčbě středně závažných až závažných manických epizod provázejících
bipolární poruchy.
MEDORISPER je indikován ke krátkodobé léčbě (do 6 týdnů) přetrvávající agrese u pacientů se středně
závažnou až závažnou Alzheimerovskou demencí, kteří neodpovídají na nefarmakologické postupy
a u kterých hrozí riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.
MEDORISPER je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě (až do 6 týdnů) přetrvávající agrese
při poruchách chování u dětí od 5 let věku a mladistvých s podprůměrnými intelektuálními funkcemi
nebo mentální retardací diagnostikovanými na základě DSM-IV kritérií, u kterých závažnost agresivity

nebo jiné formy destruktivního chování vyžadují farmakologickou léčbu. Farmakologická léčba musí
být součástí rozsáhlého léčebného programu, který zahrne i psychosociální a vzdělávací intervence.
Doporučuje se, aby byl risperidon předepsán specialistou v dětské neurologii a psychiatrem pro děti
a mladistvé nebo lékařem, který je dobře seznámen s léčbou disruptivních poruch chování u dětí
a mladistvých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Schizofrenie
Dospělí
MEDORISPER je možno užívat jednou nebo dvakrát denně.
Léčba se zahajuje dávkou 2 mg risperidonu denně. Druhý den je možno dávku zvýšit na 4 mg. Tuto
dávku lze ponechat nezměněnou nebo ji v případě potřeby dále individuálně upravovat. Pro většinu
pacientů činí optimální denní dávka 4 až 6 mg. U některých pacientů může být vhodná pomalejší titrační
fáze, nižší úvodní dávka a tomu odpovídající udržovací dávka.
Dávky nad 10 mg denně již nemají vyšší účinnost ve srovnání s nižšími dávkami a mohou vést ke
zvýšenému výskytu extrapyramidových symptomů. Bezpečnost dávek nad 16 mg denně nebyla ověřena,
a proto se tyto dávky nedoporučují.
Starší pacienti
Léčba se zahajuje doporučenou dávkou 0,5 mg dvakrát denně. Toto dávkování lze individuálně
přizpůsobovat zvyšováním o 0,5 mg dvakrát denně na 1 až 2 mg dvakrát denně.

Pediatrická populace

Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku se schizofrenií vzhledem k nedostatku
údajů o účinnosti.
Manické epizody u bipolární poruchy
Dospělí
MEDORISPER by měl být užíván jednou denně, počáteční dávka 2 mg risperidonu. Tuto dávku lze
v případě potřeby individuálně upravovat zvyšováním o 1 mg denně, avšak ne častěji než ve
24hodinových intervalech. Risperidon může být podáván ve flexibilních dávkách v rozmezí od 1 do
mg denně tak, aby u každého pacienta byla optimalizována hladina účinnosti a snášenlivosti. Denní
dávky nad 6 mg risperidonu nebyly u pacientů s manickými epizodami zkoušeny.
Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem MEDORISPER
průběžně hodnotit a posuzovat.
Starší pacienti
Doporučená úvodní dávka je 0,5 mg dvakrát denně. Tuto dávku lze individuálně upravovat o 0,5 mg
dvakrát denně do 1 až 2 mg dvakrát denně. Vzhledem k tomu, že klinické zkušenosti s podáváním
starším osobám jsou omezené, je nutno věnovat tomuto podávání zvýšenou pozornost.

Pediatrická populace

Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku s bipolární mánií vzhledem k nedostatku
klinických údajů.
Přetrvávající agrese u pacientů se středně závažnou až závažnou Alzheimerovou demencí
Úvodní doporučená dávka činí 0,25 mg dvakrát denně. Toto dávkování může být individuálně
upravováno zvyšováním o 0,25 mg dvakrát denně, ale ne častěji než obden. Optimální dávka 0,5 mg
dvakrát denně postačuje pro většinu pacientů. Pro některé pacienty je nejvhodnější dávkování až do
mg dvakrát denně.

U pacientů s přetrvávající agresí u Alzheimerovy demence by se MEDORISPER neměl používat déle
než 6 týdnů. Během léčby je zapotřebí pacienty často a pravidelně hodnotit a posuzovat nutnost další
léčby.
Poruchy chování

Pediatrická populace

Děti a mladiství ve věku od 5 do 18 let
U pacientů s hmotností ≥ 50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,5 mg jednou denně. Tato dávka může
být v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,5 mg jednou denně, ne častěji než
obden. Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 1 mg jednou denně. Pro některé pacienty však
může být vhodná dávka od 0,5 mg jednou denně, zatímco pro jiné 1,5 mg jednou denně. U pacientů
s hmotností menší než 50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,25 mg jednou denně. Tato dávka může
být v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,25 mg jednou denně, ne častěji než
obden. Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 0,5 mg jednou denně. Pro některé pacienty
však může být vhodná dávka od 0,25 mg jednou denně, zatímco pro jiné 0,75 mg jednou denně.
Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem MEDORISPER
průběžně hodnotit a posuzovat nutnost další léčby.
MEDORISPER se nedoporučuje u dětí mladších než 5 let, protože u této poruchy není u dětí do 5 let
žádná zkušenost.
Porucha funkce ledvin a jater
Pacienti s poruchou funkce ledvin vykazují nižší schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou složku
než dospělí s normální funkcí ledvin. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené plazmatické
koncentrace volné frakce risperidonu.
Nezávisle na indikaci by měly být u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater sníženy úvodní
a následné dávky na polovinu a zpomalena titrace dávky.
MEDORISPER by měl být u těchto skupin pacientů užíván s opatrností.
Způsob podání
MEDORISPER je určen k perorálnímu podání. Potrava neovlivňuje absorpci přípravku MEDORISPER.
Pro ukončení léčby se doporučuje postupné snižování dávky. Po náhlém vysazení vysokých dávek
antipsychotických léčivých přípravků byly velmi vzácně popsány abstinenční příznaky, které
zahrnovaly nauzeu, zvracení, pocení a nespavost (viz bod 4.8). Může se také vyskytnout návrat
psychotických příznaků a bylo hlášeno nebezpečí mimovolních pohybů (jako akatizie, dystonie
a dyskineze).
Převádění z léčby ostatními antipsychotiky.
V lékařsky odůvodněných případech se doporučuje předchozí medikaci postupně snižovat a současně
zavádět léčbu přípravkem MEDORISPER. Pacienty dosud léčené depotními antipsychotiky lze
v lékařsky odůvodněných případech převádět na MEDORISPER namísto příští plánované injekce.
Nutnost pokračování zavedené medikace antiparkinsoniky je zapotřebí průběžně posuzovat.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Starší pacienti s demencí
Zvýšení mortality u starších osob s demencí
V meta-analýze 17 kontrolovaných klinických studií atypických antipsychotik včetně risperidonu, byla
u starších pacientů s demencí léčených atypickými antipsychotiky ve srovnání s placebem zaznamenaná
zvýšená mortalita. V klinických studiích kontrolovaných placebem s risperidonem byla v této populaci
incidence mortality 4,0 % u pacientů léčených risperidonem ve srovnání s 3,1 % u skupiny léčené
placebem. Poměr odds ratio (95% interval spolehlivosti) byl 1,21 (0,7, 2,1). Průměrný věk (rozpětí)

pacientů, kteří zemřeli, byl 86 let (rozpětí 67–100). Údaje ze dvou velkých observačních studií ukázaly,
že u starších osob s demencí léčených klasickými antipsychotiky je nepatrně zvýšené riziko úmrtí ve
srovnání s osobami, které léčeny nejsou. Neexistují dostatečné údaje, aby bylo možno přesně určit
zvýšení tohoto rizika, a příčina tohoto zvýšeného rizika není známa. Do jaké míry lze nálezy zvýšené
úmrtnosti v observačních studiích spojit s antipsychotiky oproti některým charakteristikám pacientů
není jasné.
Současné užívání furosemidu
V placebem kontrolovaných klinických studiích s risperidonem u starších pacientů s demencí byla
mortalita ve skupině s furosemidem a risperidonem vyšší (7,3 %; průměrný věk 89 let, rozpětí 75–97)
než při léčbě samotným risperidonem (3,1 %; průměrný věk 84 let, rozpětí 70–96) nebo samotným
furosemidem (4,1 %; průměrný věk 80 let, rozpětí 67–90). Zvýšená mortalita pacientů léčených
furosemidem spolu s risperidonem byla shledána u dvou ze čtyř klinických studií. Současné užívání
risperidonu s dalšími diuretiky (hlavně thiazidovými diuretiky užívanými v nízké dávce) nebylo
s podobnými nálezy spojeno.
Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina úmrtí
nebyla zjištěna. Přesto však je zapotřebí věnovat této kombinaci nebo současnému podávání dalších
vysoce účinných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto kombinací posoudit riziko
a prospěch. Incidence mortality u pacientů užívajících současně s risperidonem jiná diuretika nebyla
zvýšena. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým faktorem mortality dehydratace, a je proto
zapotřebí jí u starších pacientů s demencí zamezit.
Cerebrovaskulární nežádoucí příhody (CVAE)
Přibližně trojnásobně zvýšené riziko cerebrovaskulárních nežádoucích příhod bylo pozorováno
v randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s demencí léčených
některými atypickými antipsychotiky. Data vyplývající ze šesti placebem kontrolovaných studií
s risperidonem u převážně starších pacientů (>65 let) s demencí ukazují, že cerebrovaskulární nežádoucí
účinky (závažné i nezávažné, kombinované) se vyskytly u 3,3 % (33/1 009) pacientů léčených
risperidonem a u 1,2 % (8/712) pacientů, kteří užívali placebo. Poměr odds ratio činil (při 95% intervalu
spolehlivosti) 2,96 (1,34; 7,50). Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze
vyloučit ani pro jiná antipsychotika nebo další populace pacientů. U pacientů s rizikovými faktory pro
cerebrovaskulární příhodu je nutno MEDORISPER používat s opatrností.
Riziko CVAE bylo významně zvýšeno u pacientů s demencí smíšeného nebo vaskulárního typu ve
srovnání s Alzheimerovou demencí. Proto pacienti s jinými typy demence než Alzheimerovou nemají
být léčeni risperidonem.
Lékař by měl posoudit rizika a přínosy použití přípravku MEDORISPER u starších pacientů s demencí
a vzít v úvahu rizikové faktory pro cerebrovaskulární příhodu u konkrétního pacienta. Pacient/osoba
poskytující péči by měli být upozorněni, aby neprodleně hlásili známky a příznaky možných
cerebrovaskulárních příhod jako je náhlá slabost nebo znecitlivění ve tváři, horních nebo dolních
končetinách a obtíže s řečí nebo poruchy vidění. V takovém případě by měly být neprodleně posouzeny
všechny léčebné možnosti, včetně vysazení risperidonu.
MEDORISPER je možno u přetrvávající agrese u pacientů s Alzheimerovou demencí použít pouze
krátkodobě jako náhrada nefarmakologických přístupů, které měly pouze omezenou nebo žádnou
účinnost a existuje-li potenciální riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.
Pacienty je nutno opakovaně kontrolovat a nutnost léčby opakovaně přehodnocovat.
Ortostatická hypotenze
Vzhledem k blokádě alfa-aktivity způsobené risperidonem může docházet k (ortostatické) hypotenzi,
zvláště během počáteční titrační fáze. V post-marketingu byla pozorována významná hypotenze při
současném podávání risperidonu a antihypertenziv. MEDORISPER by měl být podáván s opatrností
pacientům se známým kardiovaskulárním onemocněním (např. při srdečním selhání, infarktu myokardu,
poruchách vodivosti, dehydrataci, hypovolémii nebo cerebrovaskulárním onemocnění); zde je zapotřebí
dávky postupně titrovat dle doporučení (viz bod 4.2). Pokud se v průběhu léčby vyskytne hypotenze, je
zapotřebí snížit dávkování.

Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza
U antipsychotik, včetně risperidonu, byly hlášeny případy leukopenie, neutropenie a agranulocytózy.
Agranulocytóza byla během postmarketingového sledování hlášena velmi vzácně (<1/10 000 pacientů).
Pacienti s anamnézou klinicky signifikantního nízkého počtu bílých krvinek nebo lékem vyvolané
leukopenie/neutropenie mají být během několika prvních měsíců léčby monitorováni a při prvních
projevech klinicky významného poklesu bílých krvinek v nepřítomnosti jiných příčinných faktorů má
být zváženo ukončení léčby přípravkem MEDORISPER.
Pacienti s klinicky signifikantní neutropenií mají být pečlivě sledováni na přítomnost horečky či jiných
symptomů či projevů infekce a při výskytu takových symptomů či projevů neprodleně léčeni. Pacienti
se závažnou neutropenií (absolutní počet neutrofilů < 1x109/l) by měli MEDORISPER vysadit a počet
leukocytů má být sledován až do návratu k normálu.
Tardivní dyskineze/Extrapyramidové příznaky (TD/EPS)
Léčba přípravky s antagonistickým účinkem na dopaminové receptory je spojena s rizikem rozvoje
tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především svalů jazyka a/nebo
obličeje. Nástup extrapyramidových příznaků je rizikovým faktorem pro tardivní dyskinezi. Pokud se
objeví příznaky tardivní dyskineze, mělo by být posouzeno vysazení všech antipsychotik.
Opatrnost je nutná u pacientů, kteří současně užívají psychostimulancia (např. methylfenidát)
a risperidon, protože při úpravě dávky jednoho nebo obou přípravků se mohou objevit extrapyramidové
příznaky. Doporučuje se postupné vysazení léčby stimulanciem (viz bod 4.5).
Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při léčbě antipsychotiky byl rovněž popsán neuroleptický maligní syndrom projevující se hypertermií,
svalovou rigiditou, vegetativní labilitou, poruchami vědomí a zvýšenými plazmatickými hladinami
kreatinfosfokinázy. K dalším příznakům může patřit myoglobinurie (rhabdomyolýza) a akutní
ledvinové selhání. Při výskytu uvedených příznaků je nutné vysadit všechna antipsychotika včetně
přípravku MEDORISPER.
Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky
Při předepisování antipsychotik včetně přípravku MEDORISPER pacientům trpícím Parkinsonovou
chorobou nebo demencí s Lewyho (DLB) tělísky by měli lékaři posoudit poměr rizika a prospěchu.
Parkinsonova choroba se s risperidonem může zhoršit. U obou skupin může být zvýšené riziko
neuroleptického maligního syndromu a zvýšená citlivost k antipsychotikům; tito pacienti byli vyloučeni
z klinických hodnocení. K projevům této zvýšené citlivosti může patřit zmatenost, otupělost, posturální
nestabilita s častými pády doprovázející extrapyramidové příznaky.
Hyperglykemie a diabetes mellitus
V průběhu léčby risperidonem byly ve velmi vzácných případech hlášeny hyperglykémie, diabetes
mellitus a zhoršení již existujícího diabetu. V některých případech byl hlášen předchozí přírůstek tělesné
hmotnosti, což mohlo být spouštěcím faktorem. Spojení s ketoacidózou bylo hlášeno velmi vzácně a
spojení s diabetickým kómatem vzácně. Doporučuje se příslušné klinické monitorování v souladu s
užívanými doporučeními pro antipsychotika. U pacientů léčených jakýmkoli atypickým
antipsychotikem, včetně přípravku MEDORISPER, je nutno monitorovat příznaky hyperglykemie (jako
jsou polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a pacienty s diabetem je nutno pravidelně monitorovat na
zhoršení kontroly hladiny glukosy.
Přírůstek tělesné hmotnosti
Při užívání risperidonu byly hlášeny významné přírůstky tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost je nutno
pravidelně kontrolovat.
Hyperprolaktinemie
Hyperprolaktinemie je častý nežádoucí účinek během léčby risperidonem. Je doporučeno stanovit
hladinu prolaktinu v plazmě u pacientů s prokázanými nežádoucími účinky spojenými s prolaktinem
(např. gynekomastie, menstruační poruchy, anovulace, poruchy fertility, snížení libida, poruchy erekce
a galaktorea).

Studie na tkáňových kulturách ukazují, že buněčný růst v lidských nádorech prsu může být stimulován
prolaktinem. Ačkoli dosud nebyla v klinických a epidemiologických studiích prokázána přímá
souvislost s podáváním antipsychotik, u pacientů s příslušnou anamnézou je nutno postupovat opatrně.
U pacientů s existující hyperprolaktinemií a u pacientů s dokumentovanými tumory závislými na
prolaktinu je nutno MEDORISPER používat s opatrností.
Prodloužení QT
Prodloužení QT intervalu bylo velmi vzácně hlášeno v post-marketingu. Jako u jiných antipsychotik je
nutno při předepisování risperidonu postupovat opatrně u pacientů se známým kardiovaskulárním
onemocněním, prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze, při bradykardii nebo poruchách
elektrolytové rovnováhy (hypokalemie, hypomagnesemie), protože risperidon může při současném
užívání přípravků, které prodlužují QT interval, zvýšit riziko arytmogenního účinku.
Křeče
MEDORISPER je nutno používat opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze nebo u jiných stavů, které
potenciálně snižují křečový práh.
Priapismus
Během léčby přípravkem MEDORISPER se může objevit priapismus vzhledem k blokádě alfa-
adrenergního účinku risperidonem.
Regulace tělesné teploty
Antipsychotikům je přisuzována vlastnost rušit schopnost těla snižovat tělesnou teplotu. Pacientům,
u kterých dojde k okolnostem přispívajícím ke zvýšení tělesné teploty, např. intenzivní cvičení,
vystavení extrémním teplotám, současné léčbě přípravky s anticholinergní aktivitou nebo dehydrataci,
je při předepisováni přípravku MEDORISPER nutno věnovat příslušnou péči.
Antiemetický účinek
V předklinických studiích s risperidonem byl pozorován antiemetický účinek. Pokud se tento účinek
vyskytne u lidí, může maskovat příznaky a projevy předávkování některými léčivými přípravky nebo
stavy, jako je střevní neprůchodnost, Reyeův syndrom a nádor na mozku.
Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater
Pacienti s poruchou funkce ledvin mají oproti dospělým s normální funkcí ledvin sníženou schopnost
eliminovat aktivní antipsychotickou frakci. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené
plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu (viz bod 4.2).
Žilní tromboembolismus
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem
k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE,
mají být před i během léčby přípravkem MEDORISPER tyto rizikové faktory rozpoznány a následně
mají být uplatněna preventivní opatření.
Peroperační syndrom plovoucí duhovky
Syndrom plovoucí duhovky (IFIS) byl pozorován během operace šedého zákalu u pacientů léčených
léky s alfa-1a adrenergními antagonistickými účinky včetně risperidonu (viz bod 4.8).
IFIS může zvýšit riziko očních komplikací během operace a po ní. Současné nebo předchozí užívání
léků s alfa 1a-adrenergními antagonistickými účinky má být operatérovi známo ještě před operací.
Potenciální přínos přerušení alfa-1 blokující terapie před operací šedého zákalu nebyl stanoven a je třeba
jej posoudit z hlediska rizika vysazení antipsychotické terapie.

Pediatrická populace

Před předepsáním risperidonu dítěti nebo mladistvému s poruchou chování je nutno pečlivě zhodnotit
fyzikální a sociální příčiny agresivního chování jako je bolest nebo nepatřičné požadavky okolí.

Sedativní účinek risperidonu je nutno u této populace důkladně monitorovat vzhledem k možnému vlivu
na schopnost učit se. Změna doby podávání risperidonu může u dětí a mladistvých zlepšit vliv na útlum
pozornosti.
Risperidon byl spojován se středními přírůstky na tělesné hmotnosti a body mass indexu (BMI).
U pacientů se doporučuje před zahájením léčby změřit tělesnou hmotnost a dále ji pravidelně sledovat.
Změny výšky v dlouhodobé otevřené extenzní studii byly v rámci očekávaných věku příslušných norem.
Dlouhodobý vliv risperidonu na sexuální zrání a růst nebyl plně vyhodnocen.
Vzhledem k potenciálnímu vlivu hyperprolaktinemie na růst a sexuální zrání u dětí a mladistvých je
nutno uvážit pravidelné klinické posouzení endokrinologického stavu, včetně stanovení výšky,
hmotnosti, sexuální zralosti, monitorování menstruace a jiných účinků potenciálně spojených
s prolaktinem.
Výsledky z malé post-marketingové observační studie ukázaly, že jedinci ve věkovém rozmezí 8–16 let,
kteří užívali risperidon, byli v průměru přibližně o 3,0 až 4,8 cm vyšší než ti, kteří užívali jinou atypickou
antipsychotickou léčbu. Tato studie nebyla dostatečná ke stanovení, zda měla expozice risperidonu
nějaký vliv na konečnou tělesnou výšku v dospělosti, nebo zda byl výsledek způsoben přímým účinkem
risperidonu na růst kostí, nebo účinkem základního onemocnění na růst kostí nebo důsledek efektivnější
kontroly základního onemocnění s následným vzestupem lineárního růstu.
Během léčby risperidonem je nutno provádět pravidelná vyšetření extrapyramidových symptomů
a jiných poruch hybnosti.
Specifická doporučení pro dávkování u dětí a mladistvých jsou uvedena v bodu 4.2.
Pomocné látky
Potahované tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
MEDORISPER 2 mg obsahuje oranžovou žluť (E110). Může způsobovat alergické reakce.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce související s farmakodynamikou
Přípravky prodlužující QT interval
Stejně jako u jiných antipsychotik je nutná opatrnost při předepisování risperidonu spolu s léčivými
přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika (např. chinidin,
disopyramid, prokainamid, propafenon, amiodaron, sotalol), tricyklickými antidepresivy (např.
amitriptylin), tetracyklickými antidepresivy (např. maprotilin), některými antihistaminiky, jinými
antipsychotiky, některými antimalariky (např. chinin a meflochin) a přípravky způsobujícími poruchu
elektrolytové rovnováhy (hypokalemii, hypomagnesemii), bradykardii nebo přípravky, které inhibují
metabolismus risperidonu v játrech. Tento seznam je příkladný, nikoli úplný.
Centrálně účinkující přípravky a alkohol
Risperidon je nutno používat opatrně v kombinaci s dalšími centrálně účinkujícími léčivými přípravky
včetně alkoholu, opiátů, antihistaminik a benzodiazepinů vzhledem ke zvýšenému riziku sedace.
Levodopa a agonisté dopaminu
MEDORISPER může zeslabit účinek levodopy a jiných agonistů dopaminu. Je-li tato kombinace nutná,
zejména v konečném stadiu Parkinsonovy choroby, je nutno předepsat nejnižší účinnou dávku obou
přípravků.
Antihypertenziva
V post-marketingovém období byla při současném používání risperidonu a antihypertenziv pozorována
klinicky významná hypotenze.
Psychostimulancia
Současné užívání psychostimulancií (např. methylfenidátu) a risperidonu může vést ke vzniku
extrapyramidových příznaků po změně jedné léčby nebo obou (viz bod 4.4).

Paliperidon
Současné užívání perorálního risperidonu s paliperidonem se nedoporučuje, protože paliperidon je
účinným metabolitem risperidonu a jejich kombinace může vést ke zvýšené expozici antipsychotické
frakce.
Interakce související s farmakokinetikou
Potrava neovlivňuje absorpci risperidonu.
Risperidon je metabolizován převážně prostřednictvím CYP2D6 a v menší míře prostřednictvím
CYP3A4. Jak risperidon, tak i jeho aktivní metabolit 9-hydroxy-risperidon jsou substráty P-
glykoproteinu (P-gp). Látky, které ovlivňují aktivitu CYP2D6 nebo silné inhibitory nebo induktory
aktivity CYP3A4 a/nebo P-gp mohou mít účinek na farmakokinetiku účinné antipsychotické frakce
risperidonu.
Silné inhibitory CYP2D6
Současné podávání risperidonu se silným inhibitorem CYP2D6 může zvýšit plazmatické koncentrace
risperidonu, ale méně už koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky silného inhibitoru
CYP2D6 mohou zvýšit koncentraci účinné antipsychotické frakce risperidonu (např. paroxetin, viz
níže). Předpokládá se, že jiné inhibitory CYP2D6, jako je chinidin, mohou mít vliv na plazmatické
koncentrace risperidonu podobným způsobem. Při zahájení či ukončení léčby a současném užívání
paroxetinu, chinidinu nebo jiného silného inhibitoru CYP2D6, zvláště při vyšších dávkách, má lékař
přehodnotit dávkování risperidonu.
Inhibitory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu
Současné užívání risperidonu spolu se silnými inhibitory CYP3A4 a/nebo inhibitory P-gp může
podstatně zvýšit plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je zahájena
nebo ukončena léčba současně užívaným itrakonazolem a/nebo jiným silným inhibitorem CYP3Aa/nebo P-gp, má lékař přehodnotit dávkování risperidonu.
Induktory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu
Současné užívání risperidonu spolu se silnými induktory CYP3A4 a/nebo induktory P-gp může snížit
plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je zahájena nebo ukončena
léčba současně užívaným karbamazepinem a/nebo jiným silným induktorem CYP3A4 a/nebo P-gp, má
lékař přehodnotit dávkování risperidonu. Účinky induktorů CYP3A4 se projevují v závislosti na čase a
může trvat nejméně 2 týdny od zahájení léčby do dosažení maximálního účinku. Naopak při ukončení
léčby může trvat nejméně 2 týdny, než indukce CYP3A4 poklesne.
Léky s vysokou vazbou na proteiny
Pokud je risperidon užíván spolu s přípravky s vysokou vazbou na proteiny, není klinicky relevantní
vytlačení z vazby na plazmatické bílkoviny ani u jednoho z léků.
Při současném podávání těchto přípravků je třeba nahlédnou do informací o přípravku pro informace o
způsobu metabolismu a možné potřebě úpravy dávkování.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Relevance výsledků z těchto studií u pediatrické
populace není známá.
Současné užívání psychostimulantů (např. methylfenidátu) spolu s risperidonem u dětí a dospívajících
neovlivnilo farmakokinetiku a účinnost risperidonu.
Příklady
Příklady přípravků, které se mohou potenciálně ovlivňovat, nebo u kterých nebyly prokázány interakce
s risperidonem jsou uvedeny níže:
Vliv jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku risperidonu
Antibakteriální látky

• Erythromycin, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp nemění farmakokinetiku risperidonu a
účinné antipsychotické frakce.
• Rifampicin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp snižuje plazmatické koncentrace účinné
antipsychotické frakce.
Anticholinesterázy
• Donepezil a galantamin, oba substráty CYP2D6 a CYP3A4, nevykazují klinicky významný
účinek na farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.
Antiepileptika
• Karbamazepin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp prokazatelně snižuje plazmatické
koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Podobné účinky mohou být pozorovány
např. u fenytoinu a fenobarbitalu, které také indukují jaterní enzym CYP3A4, stejně jako P-
glykoprotein.
• Topiramát mírně snižuje biologickou dostupnost risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce. Proto není pravděpodobné, že by tato interakce měla klinický význam.
Antimykotika
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje plazmatické
koncentrace účinné antipsychotické frakce přibližně o 70 % při dávce risperidonu 2 až 8 mg/den.
• Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje plazmatické
koncentrace risperidonu a snižuje plazmatické koncentrace 9- hydroxy-risperidonu.
Antipsychotika
• Fenothiaziny mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce.
Antivirotika
• Inhibitory proteázy: nejsou dostupné údaje z oficiálního hodnocení, nicméně vzhledem k tomu,
že ritonavir je silným inhibitorem CYP3A4 a slabým inhibitorem CYP2D6, mohou ritonavir a
ritonavirem zesílené inhibitory proteázy zvýšit koncentrace účinné antipsychotické frakce
risperidonu.
Betablokátory
• Některé betablokátory mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však
účinné antipsychotické frakce.
Blokátory kalciových kanálů
• Verapamil, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, zvyšuje plazmatické koncentrace
risperidonu a účinné antipsychotické frakce.
Gastrointestinální přípravky
• Antagonisté H2-receptorů: cimetidin a ranitidin, oba slabé inhibitory CYP2D6 a CYP3A4,
zvyšují biologickou dostupnost risperidonu, pouze minimálně však zvyšují dostupnost účinné
antipsychotické frakce.
SSRI a tricyklická antidepresiva
• Fluoxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale méně už
účinné antipsychotické frakce.
• Paroxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale při dávce
do 20 mg/den už méně koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky paroxetinu však
mohou zvýšit plazmatickou koncentraci i u účinné antipsychotické frakce.

• Tricyklická antidepresiva mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, ale nikoli
účinné antipsychotické frakce. Amitriptylin neovlivňuje farmakokinetiku risperidonu ani
účinné antipsychotické frakce.
• Sertralin, slabý inhibitor CYP2D6, a fluvoxamin, slabý inhibitor CYP3A4, v dávce až do mg/den nejsou spojovány s klinicky významnými změnami v koncentracích účinné
antipsychotické frakce risperidonu. Nicméně denní dávky sertralinu nebo fluvoxaminu vyšší
než 100 mg/den mohou zvýšit koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu.
Účinky risperidonu na farmakokinetiku ostatních přípravků
Antiepileptika
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku valproátu nebo
topiramátu.
Antipsychotika
• Aripiprazol, substrát CYP2D6 a CYP3A4: risperidon v tabletách nebo injekcích neovlivňuje
farmakokinetiku aripiprazolu a jeho aktivního metabolitu dehydroaripiprazolu.
Digitalisové glykosidy
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku digoxinu.
Lithium
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku lithia.
Současné užívání risperidonu s furosemidem
• Viz bod 4.4 týkající se zvýšené úmrtnosti starších pacientů s demencí, užívajících současně
furosemid.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Adekvátní údaje o podávání risperidonu těhotným ženám nejsou k dispozici. Risperidon nebyl
teratogenní ve studiích na zvířatech, ale byly pozorovány jiné typy reprodukční toxicity (viz bod 5.3).
Potenciální riziko pro člověka není známo.
Novorozenci vystavení účinku antipsychotik (včetně risperidonu) v průběhu třetího trimestru těhotenství
mohou být ohroženi nežádoucími účinky včetně extrapyramidových symptomů a/nebo abstinenčních
příznaků. Tyto účinky mohou být různě závažné a mohou se lišit dobou trvání po porodu. Byly hlášeny
agitace, hypertonie, hypotonie, třes, ospalost, dušnost nebo porucha krmení. Proto je třeba novorozence
pečlivě sledovat. MEDORISPER by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně
nutné. Je-li nutné přerušení léčby během těhotenství, nesmí se léčba ukončit náhle.
Kojení
Ve studiích na zvířatech byl risperidon i 9-hydroxy-risperidon vylučován do mléka. Bylo prokázáno, že
se risperidon a 9-hydroxy-risperidon vylučují v malém množství také do lidského mateřského mléka.
O nežádoucích účincích na kojené děti nejsou dostupné údaje. Výhody kojení by proto měly být
posouzeny oproti potenciálnímu riziku pro dítě.
Fertilita
Stejně jako další léčivé přípravky, které antagonizují dopaminové D2 receptory, zvyšuje
MEDORISPER hladinu prolaktinu. Hyperprolaktinemie může potlačit GnRH hypotalamu, což může
vést ke snížení sekrece gonadotropinu v hypofýze. To pak může inhibovat reprodukční funkci
poškozením gonadální steroidogeneze u žen i mužů.
V neklinických studiích nebyly pozorovány žádné relevantní účinky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

MEDORISPER má zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje vzhledem
k jeho účinku na nervový systém a účinku na zrak (viz bod 4.8). Proto by pacienti měli být upozorněni,
aby neřídili nebo neobsluhovali stroje, dokud nebude známa jejich individuální vnímavost.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (výskyt ≥ 10 %) jsou: Parkinsonismus, sedace/somnolence,
bolest hlavy a nespavost.
Nežádoucí účinky, které se zdají být závislé na dávce, zahrnují parkinsonismus a akatizii.
Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené z klinických hodnocení a post-marketingové zkušenosti
s risperidonem podle kategorie četností z klinických hodnocení s risperidonem. Používána je následující
terminologie a frekvence: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až
<1/100), vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Nežádoucí účinek
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Infekce
a infestace
pneumonie,
bronchitida,
infekce
horních cest
dýchacích,
sinusitida,
infekce
močových
cest, infekce
ucha, chřipka
infekce dýchacích
cest, cystitida,
infekce oka,
tonsilitida,
onychomykóza,
celulitida,
lokalizovaná infekce,
virová infekce,
akrodermatitida,
zánět středního ucha
infekce,
chronický
zánět
středního
ucha

Poruchy krve a
lymfatického
systému
neutropenie, snížení
počtu bílých krvinek,
trombocytopenie,
anemie, snížení
hematokritu, zvýšení
počtu eozinofilů,
snížená hladina
hemoglobinu
agranulo-
cytózac,
granulo-
cytopenie

Poruchy
imunitního
systému
hypersensitivita anafylaktická
reakcec,
léková
hypersensitiv
ita

Endokrinní
poruchy
hyperpro-
laktinemiea
nepřiměřená
sekrece
antidiuretické
ho hormonu,
přítomnost
glukosy v
moči

Poruchy
metabolismu a
výživy
zvýšení
tělesné
hmotnosti,
zvýšení chuti
diabetes mellitusb,
hyperglykemie,
polydipsie, snížení
tělesné hmotnosti,
otrava
vodouc,
hypo-
glykemie,
diabetická
ketoacidóza

Třídy
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Nežádoucí účinek
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
k jídlu,
snížení chuti
k jídlu
anorexie, zvýšení
hladiny cholesterolu
v krvi
hyper-
insulinemiec,
zvýšení
hladin
triglyceridů
v krvi
Psychiatrické
poruchy
nespavostd porucha
spánku,
agitovanost,
deprese,
úzkost
mánie, stav
zmatenosti, snížení
libida, nervozita,
noční můry, apatický
stav
katatonie,
somnabulism
us, porucha
příjmu
potravy
spojená se
spánkem
(SRED),
otupělost,
anorgasmie

Poruchy
nervového
systému
sedace/
somnolence,
parkinso-
nismusd,
bolest hlavy
akatizied,
dystonied,
závrať,
dyskinezed,
tremor,
letargie
tardivní dyskineze,
cerebrální ischemie,
neodpovídání na
podněty, ztráta
vědomí, snížená
úroveň vědomí,
konvulzed, synkopa,
psychomotorická
hyperaktivita,
porucha rovnováhy,
abnormální
koordinace,
posturální závrať,
porucha pozornosti,
dysartrie, dysgeuzie,
hypestezie,
parestezie, tranzitorní
ischemická ataka,
hypersomnie, cévní
mozková příhoda,
porucha řeči
neuro-
leptický
maligní
syndrom,
cerebrovasku
lární porucha,
diabetické
kóma,
titubace
hlavy,
porucha
pohybového
aparátu

Poruchy oka rozmazané
vidění, zánět
spojivek
fotofobie, suché oko,
zvýšená tvorba slz,
oční hyperemie
glaukom,
porucha
hybnosti očí,
protáčení očí,
tvorba
ospalků,
syndrom
plovoucí
duhovky
(per-
operační) c,
snížená
ostrost vidění

Poruchy ucha
a labyrintu
vertigo, tinitus, bolest
ucha


Třídy
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Nežádoucí účinek
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Srdeční poruchy tachykardie fibrilace síní,
atrioventrikulární
blokáda, poruchy
vedení vzruchu,
prodloužení intervalu
QT na EKG,
bradykardie,
abnormální EKG,
palpitace, blok
Tawarova raménka,
sinusová bradykardie
sinusová
arytmie

Cévní poruchy hypertenze,
plicní
embolie, žilní
trombóza
hypotenze,
ortostatická
hypotenze, návaly
horka

Respirační,
hrudní
a mediastinální
poruchy
dyspnoe,
faryngo-
laryngeální
bolest, kašel,
epistaxe,
kongesce
nosní sliznice
aspirační pneumonie,
plicní kongesce,
kongesce dýchacího
traktu, šelesty, sípání,
dysfonie, poruchy
dýchání
syndrom
spánkové
apnoe, hyper-
ventilace

Gastro-
intestinální
poruchy
bolest břicha,
břišní
diskomfort,
zvracení,
nauzea,
zácpa,
průjem,
dyspepsie,
sucho v
ústech, bolest
zubů,
žaludeční
obtíže
inkontinence stolice,
fekalom,
gastroenteritida,
dysfagie, nadýmání,
gastritida
pankreatitida,
obstrukce
střeva, otok
jazyka,
cheilitida,
otok rtu
ileus
Poruchy kůže
a podkožní tkáně
vyrážka,
erytém
kopřivka, svědění,
alopecie,
hyperkeratóza,
ekzém, suchá kůže,
změna barvy kůže,
akné, seboroická
dermatitida, kožní
onemocnění, kožní
léze, angioedém
léková
erupce, lupy

Poruchy svalové
a kosterní
soustavy
a pojivové tkáně
svalové
křeče,
muskulo-
skeletální
bolest, bolest
zad, artralgie,
bolest
končetin
zvýšení hladiny
kreatinfosfokinázy v
krvi, abnormální
držení těla, ztuhlost
kloubů, otok kloubů,
svalová slabost,
bolest krku, myalgie,
rhabdo-
myolýza


Třídy
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Nežádoucí účinek
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
svalové bolesti
hrudníku
Poruchy ledvin
a močových cest
inkontinence
moči,
enuréza
polakisurie, retence
moči, dysurie

Stavy spojené
s těhotenstvím,
šestinedělím
a perinatálním
obdobím
syndrom
z vysazení
léku u
novorozencůc

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
erektilní dysfunkce,
porucha ejakulace,
amenorea, poruchy
menstruaced,
gynekomastie,
galaktorea, sexuální
dysfunkce, bolest
prsou, prsní
diskomfort, vaginální
výtok
priapismusc ,
zpoždění
menstruace,
přeplnění
prsů, zvětšení
prsů, výtok
z prsu

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
edémd,
pyrexie,
bolest na
hrudi,
astenie,
únava, bolest
otok obličeje,
zimnice, zvýšená
tělesná teplota,
abnormální chůze,
žízeň, bolest na hrudi,
malátnost,
abnormální pocit,
diskomfort,
netečnost,
onemocnění podobné
chřipce
hypotermie,
snížení
tělesné
teploty,
chladné
končetiny,
abstinenční
syndrom,
induracec

Poruchy jater
a žlučových cest
zvýšení hladiny
transamináz, zvýšení
hladiny
gammaglutamyl-
transferázy, zvýšení
hladiny jaterních
enzymů
žloutenka
Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
pád bolest při podání

a Hyperprolaktinemie může v některých případech vést ke gynekomastii, poruchám menstruace,
amenoree a galaktoree.
b V placebem kontrolovaných hodnoceních byl diabetes mellitus hlášen u 0,18 % risperidonem léčených
pacientů ve srovnání s 0,11 % ve skupině s placebem. Celkový výskyt ze všech klinických hodnocení
byl u pacientů léčených risperidonem 0,43 %.
c Nebylo pozorováno v klinických hodnoceních s risperidonem, ale při post-marketingovém používání
risperidonu.

d Mohou se objevit extrapyramidové příznaky: Parkinsonismus (hypersekrece slin, muskuloskeletální
ztuhlost, parkinsonismus, slinění, fenomén ozubeného kola, bradykineze, hypokineze, ztuhlost
obličejových svalů, svalové napětí, akineze, ztuhlost šíje, svalová ztuhlost, parkinsonská chůze
a abnormální glabelární reflex, parkinsonský klidový třes), akatizie (akatizie, neklid, hyperkineze
a syndrom neklidných nohou), třes, dyskineze (dyskineze, svalové záškuby, choreoatetóza, atetóza
a myoklonus), dystonie.
Dystonie zahrnuje dystonii, hypertonii, tortikolis, mimovolní svalové kontrakce, svalové kontrakce,
blefarospasmus, okulogyraci, paralýzu jazyka, faciální spasmus, laryngospasmus, myotonii,
opistotonus, orofaryngeální spasmus, pleurototonus, spasmus jazyka a trismus. Je nutno poznamenat, že
je zahrnuto širší spektrum příznaků, které nemusejí být nutně extrapyramidového původu. Insomnie
zahrnuje iniciální insomnii, střední insomnii; Konvulze zahrnují konvulze typu Grand mal;
Menstruační poruchy zahrnují nepravidelnou menstruaci, oligomenoreu; Otok zahrnuje celkový otok,
periferní otok, důlkový edém.
Nežádoucí účinky pozorované u lékových forem obsahujících paliperidon
Paliperidon je účinným metabolitem risperidonu, proto se profily nežádoucích účinků obou látek (jak
perorálních, tak injekčních lékových forem) prolínají. Kromě výše uvedených nežádoucích účinků byly
při užívání přípravků s paliperidonem navíc pozorovány následující nežádoucí účinky, které lze
očekávat také u risperidonu.
Srdeční poruchy: Syndrom posturální ortostatické tachykardie
Účinky třídy
Podobně jako u jiných antipsychotik byly po uvedení na trh hlášeny velmi vzácné případy prodloužení
QT intervalu. Další účinky na srdce spojené s touto skupinou přípravků hlášené u antipsychotik, které
prodlužují QT interval, zahrnují ventrikulární arytmii, ventrikulární fibrilaci, ventrikulární tachykardii,
náhlé úmrtí, zástavu srdce a torsade de pointes.
Žilní tromboembolismus
V souvislosti s použitím antipsychotik byly hlášeny případy žilního tromboembolismu včetně případů
plicní embolie a hluboké žilní trombózy - frekvence není známa.
Přírůstek na tělesné hmotnosti
Podíl pacientů se schizofrenií léčených risperidonem a placebem, kteří dosáhli přírůstku na tělesné
hmotnosti ≥ 7 %, byl porovnán v souhrnné analýze 6–8týdenních placebem kontrolovaných klinických
hodnocení; závěrem byl statisticky významně větší přírůstek na tělesné hmotnosti u pacientů léčených
risperidonem (18 %) oproti placebu (9 %). V souhrnné analýze třítýdenních studií u dospělých pacientů
s akutní mánií byl výskyt přírůstku na tělesné hmotnosti ≥ 7 % v závěru studie srovnatelný u skupiny
s risperidonem (2,5 %) a u skupiny s placebem (2,4 %) a byl mírně vyšší u skupiny s aktivní kontrolou
(3,5 %).
V populaci dětí a mladistvých s poruchami chování a jinými disruptivními poruchami chování byl
v dlouhodobých klinických studiích střední nárůst tělesné hmotnosti 7,3 kg po 12 měsících léčby.
Očekávaný přírůstek na tělesné hmotnosti normálních dětí mezi 5–12 lety je 3 až 5 kg za rok. Mezi 16 rokem věku je přírůstek na tělesné hmotnosti 3 až 5 kg za rok zachován u dívek, zatímco u chlapců
je přírůstek přibližně 5 kg za rok.
Další informace u zvláštních populací
Nežádoucí účinky, které byly hlášeny s vyšším výskytem u starších pacientů s demencí nebo
pediatrických pacientů než u dospělé populace, jsou uvedeny níže:
Starší pacienti s demencí
Frekvence transientních ischemických příhod a cerebrovaskulárních příhod hlášených jako nežádoucí
účinky v klinických hodnoceních u starších pacientů byly 1,4 %, resp. 1,5 %. Dále byly s frekvencí
≥ 5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí než u dospělé populace hlášeny u starších pacientů
s demencí tyto nežádoucí účinky: infekce močových cest, periferní otok, letargie a kašel.

Pediatrická populace

Všeobecně se očekává, že typ nežádoucích účinků u dětí bude podobný jako u dospělých.
U pediatrických pacientů (5 až 17 let) byly s frekvencí ≥ 5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí než
v klinických studiích u dospělé populace hlášeny tyto nežádoucí účinky: somnolence/sedace, únava,
bolest hlavy, zvýšení chuti k jídlu, zvracení, infekce horních cest dýchacích, kongesce nosní sliznice,
bolest břicha, závrať, kašel, pyrexie, tremor, průjem a enuréza.
Vliv dlouhodobé léčby risperidonem na sexuální zrání a výšku nebyl adekvátně studován (viz bod 4.4,
část "

Pediatrická populace").

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Všeobecně se jedná o příznaky vyplývající z vystupňování známých farmakologických účinků
risperidonu. Patří k nim ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze a extrapyramidové symptomy. Při
předávkování byly hlášeny případy prolongace QT intervalu a křečí. Torsade de pointes byly hlášeny
v souvislosti s kombinovaným předávkováním risperidonem a paroxetinem.
V případě akutního předávkování je zapotřebí zjistit, zda se nejedná o současné předávkování více
přípravky.
Léčba
Je nutné udržovat průchodnost dýchacích cest a zajistit adekvátní okysličení a ventilaci. Je možno zvážit
rovněž výplach žaludku (po intubaci, je-li pacient v bezvědomí) a podání živočišného uhlí společně
s laxativem, pokud byl příjem léčivého přípravku méně než před jednou hodinou. Okamžitě je nutno
zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí a udržovat je kontinuálně s cílem detekce možných
arytmií.
Specifické antidotum přípravku MEDORISPER není známo, proto je zapotřebí zahájit podpůrnou léčbu.
Hypotenzi a cirkulační kolaps je nutno léčit adekvátním způsobem - intravenózním podáním tekutin
a/nebo sympatomimetiky. Při závažných extrapyramidových příznacích by měla být podávána
anticholinergika. Pacient by měl být podroben pečlivému lékařskému dohledu a monitorován až do
normalizace stavu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antipsychotika, ATC kód: N05AXMechanismus účinku
Risperidon je selektivní monoaminergní antagonista s jedinečnými vlastnostmi. Vyznačuje se vysokou
afinitou k serotoninergnímu 5-HT2 a dopaminergnímu D2 receptoru. Risperidon se rovněž váže na alfaadrenergní receptory a s nižší afinitou na H1-histaminové a alfa2-adrenergní receptory. Risperidon nemá
afinitu k cholinergním receptorům. Ačkoliv je risperidon velmi silným D2 antagonistou, s čímž souvisí
jeho terapeutický účinek na pozitivní příznaky schizofrenie, ve srovnání s klasickými antipsychotiky
způsobuje nižší útlum psychomotorické aktivity a méně často navozuje katalepsii. Vyvážený centrální
serotoninový a dopaminový antagonismus může snižovat pohotovost k nežádoucím extrapyramidovým
účinkům a současně rozšiřovat terapeutickou účinnost na negativní a afektivní symptomy schizofrenie.

Farmakodynamické účinky
Klinická účinnost a bezpečnost
Schizofrenie
Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě schizofrenie byla stanovena ve čtyřech studiích s trváním 4 až
týdnů, do kterých bylo zahrnuto více než 2 500 pacientů, kteří splňovali DSM-IV kritéria pro
schizofrenii. V šestitýdenní placebem kontrolované studii, která zahrnovala titraci risperidonu
v dávkách až do 10 mg/den podávaných dvakrát denně, byl risperidon účinnější než placebo v celkovém
hodnocení na Brief Psychiatric Rating Scale (BPRS). V osmitýdenní placebem kontrolované klinické
studii zahrnující 4 fixní dávky risperidonu (2, 6, 10 a 16 mg/den podávaných dvakrát denně), převýšily
všechny čtyři skupiny s risperidonem placebo v celkovém hodnocení na Positive and Negative
Syndrome Scale (PANSS). V osmitýdenní studii porovnávající dávky, která zahrnovala pět fixních
dávek risperidonu (1, 4, 8, 12 a 16 mg/den podávaných dvakrát denně), převýšily skupiny se 4, a 16 mg risperidonu za den skupinu s 1 mg risperidonu v celkovém hodnocení na PANSS. Ve
čtyřtýdenní placebem kontrolované studii porovnávající dávky, která zahrnovala dvě fixní dávky
risperidonu (4 a 8 mg/den podávaných jednou denně), převýšily skupiny s oběma dávkami risperidonu
placebo v několika PANSS kritériích, včetně celkového PANSS a hodnocení odpovědi (> 20% snížení
celkového PANSS skóre). V dlouhodobém hodnocení byli dospělí ambulantní pacienti splňující DSM-
IV kritéria pro schizofrenii a klinicky stabilizovaní po nejméně 4 týdny na antipsychotické léčbě
randomizováni do skupiny s risperidonem 2 až 8 mg/den nebo haloperidolem na pozorování relapsu po
dobu 1 až 2 let. Během srovnávaného období byla doba do relapsu u pacientů léčených risperidonem
signifikantně delší než u pacientů s haloperidolem.
Manické epizody u bipolární poruchy
Účinnost monoterapie risperidonem u akutní léčby manických epizod spojených s bipolárními
poruchami i byla prokázána ve třech dvojitě slepých placebem kontrolovaných studiích s monoterapií
u přibližně 820 pacientů, kteří trpěli bipolární poruchou I, založeno na DSM-IV kritériích. Ve třech
studiích byl risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 3 mg ve dvou studiích a 2 mg v jedné
studii) významně účinnější než placebo podle předem stanoveného výstupu, tj. změny od původního
stavu v celkovém skóre Young Mania Rating Scale (YMRS) ve 3. týdnu. Sekundární výstupy
prokazující účinnost byly konzistentní s primárním výstupem. Procento pacientů s poklesem ≥ 50 %
celkového YMRS skóre od počátečního stavu do hodnocení po 3. týdnu bylo signifikantně vyšší
u risperidonu než u placeba. Jedna z těchto studií zahrnovala i větev s haloperidolem a devítitýdenní
dvojitě slepou udržovací fázi. Účinnost byla zachována po celé devítitýdenní sledované období. Změna
celkového YMRS od výchozího stavu se stále zlepšovala a ve 12. týdnu byla srovnatelná pro risperidon
a haloperidol. Účinnost risperidonu jako přídatné léčby k stabilizátorům nálady při léčbě akutní mánie
byla doložena v jedné ze dvou třítýdenních dvojitě slepých studií u přibližně 300 pacientů, kteří
splňovali DSM-IV kritéria pro bipolární poruchu I. V jedné třítýdenní studii byl risperidon podáván
v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 2 mg/den) spolu s lithiem nebo valproátem; kombinace
s risperidonem byla účinnější než samotné lithium nebo valproát v předem stanoveném výstupu, tj.
změně od výchozího stavu v celkovém YMRS skóre ve 3. týdnu. Ve druhé třítýdenní studii nebyl
risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 2 mg/den) kombinovaný s lithiem, valproátem nebo
karbamazepinem lepší v redukci celkového YMRS skóre než lithium, valproát nebo karbamazepin jako
monoterapie. Možným zdůvodněním selhání této studie byla indukce clearance risperidonu a hydroxy-risperidonu karbamazepinem, která vedla k subterapeutickým hladinám risperidonu a hydroxy-risperidonu. Po vyloučení skupiny s karbamazepinem v dodatečné analýze, byl risperidon
podaný spolu s lithiem nebo valproátem účinnější ve snížení celkového YMRS skóre než samotné
lithium nebo valproát.
Přetrvávající agrese při demenci
Účinnost risperidonu při léčbě behaviorálních a psychologických symptomů deprese (Behavioural and
Psychological Symptoms of Dementia = BPSD), které zahrnují poruchy chování jako je agresivita,
vzrušení, psychóza, poruchy aktivity a afektivity, byla prokázána ve třech dvojitě slepých placebem
kontrolovaných studiích u 1 150 starších pacientů se střední nebo těžkou demencí. Jedna studie byla
s fixními dávkami risperidonu 0,5, 1 a 2 mg/den. Dvě studie byly s proměnlivými dávkami, kde byly
skupiny s dávkou risperidonu v rozmezí 0,5 až 4 mg/den, resp. 0,5 až 2 mg/den. U risperidonu se
prokázala statisticky významná a klinicky důležitá účinnost při léčbě agrese a méně konsistentní

účinnost při léčbě vzrušení a psychózy u starších pacientů s demencí (měřeno pomocí Behavioural
Pathology in Alzheimer’s Disease Rating Scale [BEHAVE-AD] a Cohen Mansfield Agitation Inventory
[CMAI]). Léčebný účinek risperidonu nebyl závislý na skóre Mini-Mental State Examination (MMSE)
(a tím na závažnosti demence), na sedativních vlastnostech risperidonu, na přítomnosti nebo absenci
psychózy a na typu demence, Alzheimerova typu, vaskulární nebo smíšené (viz také bod 4.4).

Pediatrická populace

Porucha chování
Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě disruptivního chování (DBD) byla prokázána ve dvou dvojitě
slepých placebem kontrolovaných studiích u přibližně 240 pacientů ve věku 5 až 12 let s DSM-IV
diagnózou DBD a hraničními intelektuálními funkcemi nebo slabou až střední mentální
retardací/poruchou učení. Ve dvou studiích byl risperidon v dávce 0,02 až 0,06 mg/kg/den významně
účinnější než placebo v předem stanoveném parametru, tj. změně oproti výchozímu stavu u podstupnice
problematického chování v Nisonger-Child Behaviour Rating Form (N-CBRF) v 6. týdnu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

MEDORISPER tablety dispergovatelné v ústech a perorální roztok jsou bioekvivalentní s přípravkem
MEDORISPER potahované tablety. Risperidon je metabolizován na 9-hydroxy-risperidon, který má
podobnou farmakologickou účinnost jako risperidon (viz Biotransformace a eliminace).
Absorpce
Risperidon je po perorálním podání úplně vstřebán, vrcholových plazmatických koncentrací dosahuje
během 1 až 2 hodin. Absolutní biologická dostupnost risperidonu po perorálním podání je 70 % (CV =
25 %). Relativní biologická dostupnost risperidonu z tablet je 94 % (CV = 10 %) ve srovnání
s roztokem. Absorpce není ovlivněna potravou a risperidon tak lze užívat s jídlem nebo nalačno.
Rovnovážného stavu je u většiny pacientů dosaženo během 1 dne. Rovnovážného stavu
9-hydroxy-risperidonu je dosaženo během 4–5 dní po podání.
Distribuce
Risperidon je rychle distribuován. Distribuční objem činí 1–2 l/kg. V plazmě se risperidon váže na
albumin a kyselý alfa1-glykoprotein. Podíl risperidonu vázaného na plazmatické proteiny představuje
90 %, u 9-hydroxy-risperidonu 77 %.
Biotransformace a eliminace
Risperidon je metabolizován cytochromem CYP2D6 na 9-hydroxy-risperidon, jehož farmakologický
účinek je podobný risperidonu. Risperidon a 9-hydroxy-risperidon tvoří účinnou antipsychotickou
frakci. CYP2D6 je předmětem genetického polymorfismu. Rychlí CYP2D metabolizátoři přeměňují
risperidon na 9-hydroxy-risperidon rychle, zatímco pomalí CYP2D metabolizátoři jej přeměňují
mnohem pomaleji. Ačkoli rychlí metabolizátoři mají nižší hladinu risperidonu a vyšší hladinu hydroxy-risperidonu než pomalí metabolizátoři, farmakokinetika kombinace risperidonu a 9-hydroxy-
risperidonu (tj. aktivní antipsychotické frakce) po jednorázovém a opakovaném podání je obdobná jak
u rychlých tak i pomalých metabolizátorů CYP2D6.
Další cestou metabolizace risperidonu je N-dealkylace. In vitro studie na lidských jaterních
mikrozomech ukázaly, že risperidon v klinicky významných koncentracích neinhibuje podstatně
metabolismus látek metabolizovaných isoenzymy cytochromu P450 včetně CYP1A2, CYP2A6,
CYP2C8/9/10, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A4 a CYP3A5. Jeden týden po podání je 70 % dávky
vyloučeno močí a 14 % stolicí. V moči představují risperidon a 9-hydroxy-risperidon 35–45 % dávky.
Zbývající podíl tvoří neaktivní metabolity. Po perorálním podání psychotickým pacientům je risperidon
eliminován s poločasem přibližně 3 hodiny. Eliminační poločas 9-hydroxy-risperidonu a aktivní
antipsychotické frakce činí 24 hodin.
Linearita/nelinearita
Koncentrace risperidonu v plazmě jsou v rámci terapeutického rozmezí odpovídající dávce.

Starší pacienti, poškození jater a ledvin
Studie farmakokinetiky s jednorázovým podáním perorálního risperidonu prokázala u starších pacientů
v průměru o 43 % vyšší plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce, o 38 % delší poločas a
snížení clearance účinné antipsychotické frakce o 30 %.
U dospělých se středně závažnou poruchou funkce ledvin byla clearance aktivní složky ~48 % hodnoty
clearance u mladých zdravých dospělých. U dospělých se závažnou poruchou funkce ledvin byla
clearance aktivní složky ~31 % hodnoty clearance u mladých zdravých dospělých. Poločas aktivní
složky byl 16,7 hod. u zdravých mladých dospělých; 24,9 hod. u dospělých se středně závažnou
poruchou funkce ledvin (nebo ~1,5krát delší než u mladých dospělých) a 28,8 hod. u pacientů se
závažnou poruchou funkce ledvin (nebo ~1,7krát delší než u mladých dospělých). U pacientů s jaterní
insuficiencí byly plazmatické koncentrace risperidonu normální, ale průměrná volná plazmatická frakce
risperidonu byla zvýšena přibližně o 37,1 %.
Clearance po perorálním podání a eliminační poločas risperidonu a jeho aktivní složky u dospělých se
středně závažnou a závažnou poruchou funkce jater nebyly významně odlišné od těchto parametrů u
mladých zdravých dospělých osob.

Pediatrická populace

Farmakokinetika risperidonu, 9-hydroxy-risperidonu a účinné antipsychotické frakce je u dětí obdobná
jako u dospělých.
Pohlaví, rasa a kouření
Analýza farmakokinetiky u populace neprokázala žádný významný vliv pohlaví, rasy nebo kouření na
farmakokinetiku risperidonu nebo účinné antipsychotické frakce.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích (sub)chronické toxicity, kdy bylo dávkování zahájeno u pohlavně nezralých laboratorních
potkanů a psů, byly v závislosti na dávce shledány účinky na samčí a samičí pohlavní ústrojí a mléčné
žlázy. Tyto účinky souvisely se zvýšenou hladinou prolaktinu způsobenou blokádou dopaminového Dreceptoru risperidonem. Studie na tkáňových kulturách dále naznačují, že by buněčný růst v lidských
tumorech prsu mohl být stimulován prolaktinem. Risperidon nebyl teratogenní u potkanů a králíků.
V reprodukčních studiích s risperidonem u potkanů byly pozorovány nežádoucí účinky na páření a na
porodní hmotnost a přežití mláďat. U potkanů byla intrauterinní expozice risperidonu spojena
s kognitivním deficitem v dospělosti. Další antagonisté dopaminu měli při podání březím zvířatům
negativní vliv na učení a motorický vývoj mláďat. Ve studiích toxicity u mláďat potkanů byly
pozorovány vyšší mortalita mláďat a zpožďování fyzického vývoje. Ve 40týdenní studii u štěňat bylo
zpožděno pohlavní zrání. Růst dlouhých kostí nebyl dotčen u psů při 3,6násobku maximální humánní
expozice pro dospívající (1,5 mg/den) na základě posouzení AUC; účinek na dlouhé kosti a pohlavní
zrání byly pozorovány při 15násobku maximální humánní expozice pro dospívající.
Risperidon nebyl genotoxický podle celé řady testů. Ve studiích kancerogenity u perorálního podání
risperidonu potkanům a myším byl pozorován nárůst adenomu hypofýzy (myši), endokrinního adenomu
slinivky (potkani) a adenomu mléčné žlázy (oba druhy). Tyto nádory mohou být spojeny
s prodlouženým antagonismem dopamin D2 a hyperprolaktinemií. Význam nálezů těchto nádorů
u hlodavců pro člověka není znám. In vitro a in vivo modely na zvířatech ukazují, že vysoké dávky
risperidonu mohou způsobit prodloužení QT intervalu, což bylo u pacientů spojováno s teoreticky
zvýšeným rizikem torsade de pointes.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Jádro
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, natrium-lauryl-sulfát, mikrokrystalická celulosa, hypromelosa
2910/15 (E464), koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát

Potahová vrstva
Hypromelosa 2910/5 (E464), oxid titaničitý (E171), propylenglykol, mastek
Další pomocné látky
0,5 mg: Hnědá Opadry: oxid železitý žlutý, červený a černý (E172)
mg: Bílá Opadry: oxid titaničitý (E171)
mg: Oranžová Opadry: hlinitý lak oranžové žluti (E110)
mg: Žlutá Opadry: hlinitý lak chinolinové žluti (E104)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC/PE/PVDC/Al blistr, krabička
0,5 mg: 20, 30, 50 nebo 60 tablet v krabičce
mg: 6, 20, 30, 50, 60 nebo 100 tablet v krabičce
mg: 20, 30, 50, 60 nebo 100 tablet v krabičce
mg: 20, 30, 50, 60 nebo 100 tablet v krabičce
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medochemie Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
MEDORISPER 0,5 mg potahované tablety: 68/383/06-C
MEDORISPER 1 mg potahované tablety: 68/384/06-C
MEDORISPER 2 mg potahované tablety: 68/385/06-C
MEDORISPER 3 mg potahované tablety: 68/386/06-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 27. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 18. 2. 10. DATUM REVIZE TEXTU
5. 11.