GLUCOPHAGE - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

GLUCOPHAGE 500 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 500 mg (odpovídá metforminum mg).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Popis přípravku: bílá, kulatá, konvexní potahovaná tableta.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba diabetu mellitu 2. typu zvláště u pacientů s nadváhou tam, kde samotné dietní opatření a cvičení
nestačí udržet přiměřenou glykemii.
• Dospělí: Přípravek Glucophage může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s ostatními
perorálními antidiabetiky nebo s inzulínem.
• Děti starší 10 let a dospívající: Přípravek Glucophage může být užíván v monoterapii nebo
v kombinaci s inzulínem.
Bylo prokázáno snížení diabetických komplikací u obézních dospělých pacientů s diabetem 2. typu
léčených metforminem v léčbě první volby po selhání dietních opatření (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min)
Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky
Terapie se obvykle zahajuje buď dávkou 500 mg nebo 850 mg metformin-hydrochloridu 2x až 3x denně
v průběhu jídla či po jídle.
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykemie. Pomalé zvyšování dávky může snížit
výskyt nežádoucích účinku v gastrointestinálním traktu.
Maximální doporučená dávka metformin-hydrochloridu je 3 g denně, užívaná ve 3 dílčích dávkách.
Pokud se zvažuje převedení z jiného perorálního antidiabetika, je třeba přerušit jeho užívání a zahájit
léčbu metforminem v dávkách uvedených výše.


Kombinace s inzulínem

Pro dosažení lepší kontroly glykemie mohou být metformin a inzulín používány v kombinaci. Obvyklá
počáteční dávka metformin-hydrochloridu je 500 mg nebo 850 mg, 2x až 3x denně, zatímco dávkování
inzulínu se upraví podle hladiny glykemie.

Starší pacienti
Vzhledem k možnosti snížení renálních funkcí u pacientů vyššího věku má být dávkování metforminu
upraveno podle renálních funkcí. Je nutné provádět pravidelné hodnocení renálních funkcí (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby přípravky s obsahem metforminu
a následně minimálně každý rok. U pacientů se zvýšeným rizikem další progrese poruchy funkce ledvin
a u starších pacientů má být renální funkce vyšetřována častěji, např. každých 3-6 měsíců.

GFR
(mL/min)

Celková maximální denní dávka
(bude rozdělena do 2–3 denních
dávek)
Další skutečnosti ke zvážení
60-89 3000 mg

V souvislosti se zhoršením funkce ledvin
může být zváženo snížení dávky.
45-59 2000 mg


Před zahájením léčby metforminem mají být
znovu vyhodnoceny faktory, které mohou
zvyšovat riziko laktátové acidózy (viz bod
4.4).
Úvodní dávkou je nejvýše polovina
maximální dávky.
30-44 1000 mg
<
- Metformin je kontraindikován.

Pediatrická populace

Monoterapie a kombinace s inzulínem
• Glucophage mohou užívat děti starší 10 let a dospívající.
• Obvyklá počáteční dávka je 500 mg nebo 850 mg metformin-hydrochloridu jednou denně
podávána během nebo po jídle.
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykemie. Pomalé zvyšování dávky může snížit
výskyt nežádoucích účinku v gastrointestinálním traktu. Maximální doporučovaná dávka metformin-
hydrochloridu je 2 g denně, rozdělena do dvou nebo tří dávek.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na metformin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza).
• Diabetické prekoma.
• Závažné renální selhání (GFR < 30 ml/min).
• Akutní stav s možností narušení funkce ledvin, například dehydratace, závažná infekce, šok.
• Onemocnění, které může způsobit tkáňovou hypoxii (zejména akutní nebo zhoršující se chronické
onemocnění), například dekompenzované srdeční selhání, respirační selhání, nedávný infarkt
myokardu, šok.
• Nedostatečnost jater, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laktátová acidóza
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje při
akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy.
V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem.
Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou antihypertenziva,
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové
faktory laktátové acidózy jsou nadměrné požívání alkoholu, jaterní insuficience, nedostatečně
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3
a 4.5).
Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je
charakterizována acidotickou dušností, bolestí břicha, svalovými křečemi, astenií a hypotermií
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu
a vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (<
7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr
laktát/pyruvát.

Renální funkce
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby a následně v pravidelných
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být dočasně
vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3.
Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním
chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně monitorovány
jejich srdeční a renální funkce.
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Podávání jódových kontrastních látek
Intravaskulární podání jódových kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní látkou
s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být vysazen
před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu zahájeno nejméně
48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena renální funkce a bylo
zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5.
Chirurgický výkon

Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii.
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a za
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní.

Pediatrická populace

Před zahájením léčby metforminem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu.

V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán žádný účinek metforminu na
růst a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto specifických účinků. Proto
je tedy doporučováno pečlivé sledování vlivu metforminu na tyto parametry u dětí léčených
metforminem, zvláště u dětí v prepubertě.

Děti ve věku 10 – 12 let
Do kontrolovaných klinických studií provedených u dětí a dospívajících bylo zařazeno pouze 15 jedinců
ve věku 10 - 12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metforminu u dětí tohoto věku se neliší od účinnosti
a bezpečnosti metforminu u starších dětí a dospívajících, je doporučována zvláštní opatrnost při
předepisování metforminu dětem ve věku mezi 10 - 12 lety.

Další opatření
Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru
v průběhu dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie.
Pravidelně by mělo být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.
Metformin může snižovat sérové hladiny vitaminu B12. Riziko nízkých hladin vitaminu B12 se zvyšuje
se zvyšující se dávkou metforminu, délkou léčby a/nebo u pacientů s rizikovými faktory, o nichž je
známo, že způsobují nedostatek vitaminu B12. V případě podezření na nedostatek vitaminu B12 (např.
anémie nebo neuropatie) je třeba sledovat sérové hladiny vitaminu B12. U pacientů s rizikovými faktory
způsobujícími nedostatek vitaminu B12 může být nutné pravidelné sledování vitaminu B12. Léčba
metforminem by měla pokračovat tak dlouho, dokud je tolerována a není kontraindikována, a měla by
být zajištěna vhodná korekční léčba nedostatku vitaminu B12 v souladu s aktuálními klinickými pokyny.

Samotný metformin nevyvolává hypoglykemii, je však doporučována opatrnost při používání
v kombinaci s inzulínem nebo jinými perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey nebo
meglitinidy).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné použití se nedoporučuje
Alkohol

Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zvláště v případě hladovění
nebo při malnutrici nebo poruše funkce jater.


Jodové kontrastní látky

Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4.

Kombinace vyžadující opatrnost při použití

Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové
acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, ACE
inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková. Při zahájení nebo
užívání takových přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé monitorování renální funkce.


Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou (např. glukokortikoidy (systémové a lokální)
a sympatomimetika)

Může být nutné častější sledování hladiny glykemie, zvláště v úvodu léčby. V případě nutnosti upravte
dávkování metforminu během léčby s příslušným léčivým přípravkem a při jeho vysazení.

Transportéry pro organické kationty (OCT)
Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCTSouběžné podávání metforminu s
• Inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu.
• Induktory OCT1 (jako je rifampicin) může zvýšit gastrointestinální absorpci a účinnost metforminu.
• Inhibitory OCT2 (jako je cimetidin, dolutegravir, ranolazin, trimethoprim, vandetanib, isavukonazol)
může snížit renální vylučování metforminu, což povede ke zvýšení koncentrace metforminu v plazmě.
• Inhibitory obou OCT1 a OCT2 (jako krizotinib, olaparib) může ovlivnit účinnost a renální eliminace
metforminu.
Opatrnost je proto doporučována, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy tyto léky jsou
podávány současně s metforminem, protože koncentrace metforminu v plazmě se může zvýšit. Jestliže
je potřebné, úprava dávky metforminu může být zvažována, jelikož inhibitory OCT / induktory mohou
mít vliv na účinnost metforminu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nekontrolovaná hyperglykémie v perikoncepční fázi a během těhotenství je spojena se zvýšeným
rizikem vrozených vad, potratu, hypertenze vyvolané těhotenstvím, preeklampsie a perinatální
úmrtnosti.
Během těhotenství je důležité udržovat hladinu glukózy v krvi co nejblíže normálu, aby se snížilo riziko
nepříznivých následků hyperglykémie pro matku a její dítě.

Metformin prochází placentou a dosahuje stejně vysokých hladin jako u matky.

Velké množství údajů u těhotných žen (více než 1 000 výsledků expozice) z kohortové studie založené
na registru a z publikovaných údajů (metaanalýzy, klinické studie a registry) nenaznačuje zvýšené riziko
vrozených abnormalit nebo fetální/neonatální toxicity po expozici metforminu v perikoncepční fázi
a/nebo během těhotenství.

Existují omezené a neprůkazné důkazy o vlivu metforminu na dlouhodobý výsledek tělesné hmotnosti
dětí exponovaných in utero. Zdá se, že metformin neovlivňuje motorický a sociální vývoj do 4 let věku
dětí exponovaných během těhotenství, ačkoli údaje o dlouhodobých výsledcích jsou omezené. Pokud je
to z klinického hlediska nezbytné, lze zvážit použití metforminu během těhotenství a v perikoncepční
fázi jako doplňku nebo alternativy k inzulínu.

Kojení

Metformin je vylučován do mateřského mléka. U kojených novorozenců/dětí nebyly pozorovány žádné
nežádoucí účinky. Protože však jsou k dispozici pouze omezené údaje, není kojení doporučeno během
léčby metforminem. Rozhodnutí, zda přerušit kojení má být provedeno po zvážení přínosu kojení
a možného rizika nežádoucích účinků pro dítě.


Fertilita

Fertilita samců a samic potkanů nebyla ovlivněna metforminem, který byl podáván v dávkách dosahující
600 mg/kg/den, což je přibližně trojnásobek maximální denní dávky pro člověka vztažené k povrchu
lidského těla.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Metformin při samostatném užívání nezpůsobuje hypoglykemii, a proto nemá žádný vliv na schopnost
řídit nebo obsluhovat stroje.
Nicméně pacienti mají být upozorněni na riziko hypoglykemie v případě užívání metforminu
v kombinaci s jinými antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey, inzulín nebo meglitinidy).

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastější nežádoucí účinky během zahájení léčby jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha
a ztráta chuti k jídlu, které spontánně ve většině případů vymizí. Pro zabránění těmto nežádoucím
účinkům se doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách a dávky zvyšovat pomalu.

Při léčbě metforminem se mohou vyskytnout následující nežádoucí účinky. Četnost výskytu je
definována následovně: velmi časté ≥1/10; časté ≥ 1/100 až <1/10; méně časté ≥1/1 000 až <1/100:
vzácné ≥1/10 000 až <1/1 000: velmi vzácné <1/10 000.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Poruchy metabolismu a výživy

Časté
• Snížení /nedostatek vitamínu B12 (viz bod 4.4.)

Velmi vzácné
• Laktátová acidóza (viz bod 4.4).

Poruchy nervového systému
Časté
• Poruchy chuti
Gastrointestinální poruchy

Velmi časté
• Gastrointestinální poruchy jako nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu.
Tyto nežádoucí účinky se nejčastěji objevují při zahájení léčby a ve většině případů spontánně
ustoupí. Aby se jim předešlo, doporučuje se užívat metformin ve dvou nebo třech denních
dávkách během jídla nebo po jídle. Pomalé navyšování dávek může také zvýšit
gastrointestinální toleranci.

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné

• Ojedinělý výskyt abnormalit jaterních funkčních testů nebo hepatitidy, které se upraví po
vysazení metforminu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi vzácné
• Kožní reakce jako erytém, pruritus a kopřivka

Pediatrická populace

Ve zveřejněných a postmarketingových údajích a v kontrolovaných klinických studiích u omezené
pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčené po dobu 1 roku, odpovídaly nežádoucí případy svojí
povahou a závažností těm, které byly pozorovány i u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nepříznivé účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Hypoglykemie nebyla při dávkách metformin-hydrochloridu do 85 g pozorována, ačkoliv laktátová
acidóza se za takových okolností vyskytovala. Výrazné předávkování metforminem nebo současný
výskyt rizikových faktorů mohou vést k laktátové acidóze. Laktátová acidóza vyžaduje rychlou
lékařskou pomoc a hospitalizaci. Nejúčinnější metodou k odstranění laktátu a metforminu je
hemodialýza.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu cukru v krvi. Biguanidy; ATC kód: A10BA
Mechanismus účinku

Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky na bazální i postprandiální
hyperglykemii. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii. Metformin snižuje
bazální hyperinzulinemii a v kombinaci s inzulínem snižuje potřebu inzulínu.

Metformin uplatňuje svůj antihyperglykemický účinek 3 různými mechanismy:
Metformin snižuje jaterní produkci glukózy.
Metformin usnadňuje vychytávání a utilizaci glukózy v periferních tkáních, částečně zvýšením účinku
inzulínu.

Metformin mění obrat glukózy ve střevě: Vychytávání z oběhu se zvyšuje a vstřebávání z potravy se
snižuje. Další mechanismy připisované střevu zahrnují zvýšení uvolňování glukagonu podobného
peptidu 1 (GLP-1) a snížení resorpce žlučových kyselin. Metformin mění střevní mikrobiom.

Metformin může zlepšit lipidový profil u osob s hyperlipidemií.

V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stabilní tělesnou hmotností, nebo s
mírným úbytkem tělesné hmotnosti.

Metformin je aktivátorem adenosinmonofosfát-proteinkinázy (AMPK) a zvyšuje transportní kapacitu
všech známých typů membránových glukózových transportérů (GLUT).






Klinická účinnost

Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobou výhodu intenzivní kontroly
krevního cukru u dospělých pacientů trpících diabetem II. typu.
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety,
prokázala:
 výrazné snížení absolutního rizika vzniku komplikací ve spojitosti s diabetem ve skupině metforminu
(29,8 případů / 1 000 pacientů za rok) proti samotné dietě (43,3 případů / 1 000 pacientů za rok),
p=0,0023 a proti skupinám léčeným kombinací monoterapií deriváty sulfonylurey a inzulínem (40,případů / 1 000 pacientů za rok), p=0,0034;
 výrazné snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem: metformin 7,5 případů /
000 pacientů za rok, samotná dieta 12,7 případů / 1 000 pacientů za rok, p = 0,017;
 výrazné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů / 1 000 pacientů za rok
proti samotné dietě 20,6 případů / 1 000 pacientů za rok (p =0,011) a proti skupinám léčeným
kombinací monoterapií deriváty sulfonylurey a inzulínem 18,9 případů / 1 000 pacientů za rok
(p=0,021);
 výrazné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů / 1 000 pacientů za rok,
samotná dieta 18 případů / 1 000 pacientů za rok (p=0,01).

V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci s deriváty
sulfonylurey prokázán.
U diabetu I. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci s inzulínem, klinická
prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána.

Pediatrická populace

Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčených po dobu roku, prokázaly při glykemické kontrole podobnou reakci jako u dospělých.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání tablety metformin-hydrochloridu je dosaženo maximální koncentrace v plazmě
(Cmax) přibližně za 2,5 hodiny (tmax). Absolutní biologická dostupnost u tablet 500 mg a 850 mg
metformin-hydrochloridu činí u zdravých jedinců přibližně 50 – 60 %. Po perorálním podání
představuje neabsorbovaná část, která se vylučuje ve stolici, 20 – 30 %.


Při perorálním podání je absorpce metforminu saturabilní a neúplná. Předpokládá se, že farmakokinetika
absorpce metforminu není lineární.
U doporučených dávek a rozpisu dávkování metforminu je ustálených rovnovážných koncentrací
v plazmě dosaženo během 24 až 48 hodin, tyto koncentrace jsou všeobecně nižší než 1 mikrogram/ml.
V kontrolovaných klinických studiích nepřesáhly hladiny metforminu v plazmě (Cmax)
mikrogramů/ml, a to ani při maximálních dávkách.

Jídlo mírně zpožďuje absorpci tablet metforminu a snižuje rozsah. Po perorálním podání tablety 850 mg
byla zjištěna o 40 % nižší vrcholová koncentrace v plazmě, 25% zmenšení plochy pod křivkou (AUC –
area under the curve) a prodloužení doby pro dosažení vrcholové koncentrace v plazmě o 35 minut.
Klinická relevance těchto zjištění není známa.

Distribuce

Vazba na proteiny krevní plazmy je zanedbatelná. Metformin proniká do erytrocytů. Krevní vrchol je
nižší než vrchol v plazmě a objevuje se přibližně ve stejnou dobu. Červené krvinky s největší
pravděpodobností představují sekundární část distribuce. Střední objem distribuce (Vd) se pohybuje
v rozsahu 63 až 276 l.

Metabolismus

Metformin je v nezměněné formě vylučován močí. U lidí nebyly zjištěny žádné produkty látkové
přeměny.

Eliminace

Renální clearance metforminu je > 400 ml/min, což poukazuje na to, že metformin je vylučován
glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Po perorálním podání je zdánlivý terminální poločas eliminace
přibližně 6,5 hodiny.
Když je narušena renální funkce, je renální clearance snížena úměrně clearance kreatininu a poločas
eliminace je tedy prodloužen, což vede ke zvýšení hladiny metforminu v plazmě.

Charakteristiky u zvláštních skupin pacientů

Porucha funkce ledvin

Dostupné údaje týkající se pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin jsou vzácné a v této podskupině
nelze spolehlivě určit systémovou expozici metforminu na rozdíl od subjektů s normálními renálními
funkcemi. Proto je třeba přizpůsobit dávkování s přihlédnutím ke klinické účinnosti/snášenlivosti (viz
bod 4.2).

Pediatrická populace

Studie jednorázové dávky: Po podání jednorázové dávky 500 mg metformin-hydrochloridu
pediatrickým pacientům byl prokázán podobný farmakokinetický profil jako u zdravých dospělých
jedinců.
Studie opakované dávky: Údaje jsou omezeny na jednu studii. Po opakování dávek 500 mg dvakrát
denně po dobu 7 dní byla u pediatrických pacientů snížena vrcholová koncentrace v plazmě (Cmax)
přibližně o 33 % asystémová expozice (AUC0-t) o 40 %, ve srovnání s dospělými diabetiky, kterým
byla opakovaně podána dávka 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní. Protože dávka je titrována
individuálně podle glykemické kontroly, je klinický význam omezený.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních studií bezpečnosti, farmakologie, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: Povidon 40, magnesium-stearát,
Potah tablety: hypromelosa

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení
1x(100), 9, 20, 21, 30, 40, 50, 56, 60, 84, 90, 100, 120, 200, 500, 600 nebo 1 000 tablet v blistrech (PVC
– Al).
21, 30, 40, 50, 60, 100, 120, 300, 400, 500, 600 nebo 1 000 tablet v plastových lahvičkách (HDPE)
s bezpečnostním dětským uzávěrem (PP).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Santé s.a.s.
69379 LYON CEDEX Francie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
18/824/96-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 18. 12. 1996
Datum posledního prodloužení registrace: 20. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU
18. 9.