TRAMADOL VITABALANS -

Sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tramadol Vitabalans 50 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje tramadoli hydrochloridum 50 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílá, kulatá, vypouklá tableta s půlicí rýhou na jedné straně. Průměr 9 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba středně silné až silné bolesti.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování má být nastaveno individuálně podle intenzity bolesti a individuální citlivosti pacienta. Obecně
má být k léčbě bolesti vybrána nejnižší možná účinná dávka.
Pokud není předepsáno jinak, přípravek Tramadol Vitabalans se podává následovně:

Dospělí a dospívající ve věku 12 let a starší
Úvodní dávka je 50-100 mg (1-2 tablety) v závislosti na intenzitě bolesti. Poté se mohou užívat dávky nebo 100 mg (1 nebo 2 tablety) 3-4krát denně (v intervalu 6-8 hodin). Při akutní bolesti je obvykle nutná
úvodní dávka 100 mg (2 tablety). Úvodní dávka 50 mg (1 tableta) se doporučuje při chronické bolesti.

Tablety se mohou užívat nezávisle na jídle.

Pacienti vždy mají užívat nejnižší dávku, která poskytuje účinnou úlevu od bolesti. Celková denní dávka
400 mg se nemá překročit, kromě případů mimořádných klinických situací.

Tramadol Vitabalans se za žádných okolností nesmí podávat déle, než je nezbytně nutné. Pokud povaha a
závažnost onemocnění vyžaduje dlouhodobou léčbu bolesti tramadolem, pak má být pečlivě a pravidelně
vyhodnocováno (s přestávkami v léčbě, je-li třeba) zda a v jakém rozsahu je další léčba potřebná.

Děti
Tramadol Vitabalans tablety nejsou vhodné pro děti mladší 12 let, protože bezpečnost a účinnost pro tuto
skupinu pacientů nebyla stanovena.


Geriatričtí pacienti
Úprava dávkování není obvykle nutná u pacientů do 75 let bez klinických projevů jaterní nebo renální
insuficience. U starších pacientů nad 75 let může být eliminace prodloužena. Proto je v nezbytných
případech nutné prodloužit dávkovací interval podle potřeby pacienta. Maximální doporučená denní dávka je
300 mg.

Porucha funkce ledvin/dialýza a porucha funkce jater
U pacientů s renální a/nebo jaterní insuficiencí je eliminace tramadolu zpožděna. U těchto pacientů je třeba
dle jejich potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami.

4.3 Kontraindikace

Tramadol Vitabalans je kontraindikován:
− při hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
− při akutní otravě alkoholem, hypnotiky, analgetiky, opioidy nebo jinými psychotropními léčivými
přípravky,
− u pacientů, kterým jsou podávány inhibitory MAO nebo je užívali během posledních 14 dní (viz bod 4.5),
− u pacientů s epilepsií, která není léčbou dostatečně kontrolována,
− u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 10 ml/min),
− u pacientů s těžkou poruchou funkce jater,
− k substituční léčbě drogové závislosti

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tramadol Vitabalans lze podávat jen s mimořádnou opatrností u pacientů závislých na opioidech, při
poranění hlavy, v šoku, při sníženém stupni vědomí nejasného původu, pacientům s poruchami dýchacího
centra nebo dýchacích funkcí a pacientům se zvýšeným nitrolebním tlakem.

Podávání přípravku pacientům senzitivním k opioidům vyžaduje opatrnost.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost léčbě pacientů s respirační depresí nebo těch, kterým jsou současně
podávány léky tlumící CNS (viz bod 4.5) nebo pokud se významně překračuje doporučené dávkování (viz
bod 4.9), protože v těchto situacích nelze vyloučit možnost respirační deprese.

U některých pacientů užívajících tramadol v doporučeném dávkování byly hlášeny křeče. Riziko jejich
výskytu může být zvýšeno při překročení maximální doporučené denní dávky (400 mg). Navíc současné
podávání tramadolu s léky snižujícími práh citlivosti ke vzniku záchvatů může zvýšit riziko jejich vzniku
(viz bod 4.5). Pacienti s epilepsií nebo s náchylností k záchvatům mají být léčeni tramadolem jen v
závažných případech.

Může dojít k rozvoji tolerance a psychické nebo fyzické závislosti, a to zejména po dlouhodobém užívání.
Pacienti se sklonem ke zneužívání léků nebo ke vzniku závislostí mají být přípravkem Tramadol Vitabalans
léčeni jen krátkodobě a pod pečlivým lékařským dohledem.

Pokud u pacienta již léčba tramadolem není nutná, je vhodné dávku postupně snižovat, aby se zabránilo
abstinenčním příznakům.

Tramadol není vhodný k substituční léčbě pacientů závislých na opioidech. I když je tramadol agonistou
opioidů, nepotlačuje abstinenční příznaky po vysazení morfinu.

Tramadol není vhodný k léčbě dětí mladších než 12 let, protože jeho bezpečnost a účinnost pro tuto skupinu
pacientů nebyla stanovena (viz bod 4.2).

Tramadol se má užívat s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater a ledvin.


Metabolismus CYP2DTramadol je metabolizován jaterním enzymem CYP2D6. Pokud má pacient deficit tohoto enzymu nebo mu
enzym chybí úplně, nemusí být dosaženo odpovídajícího analgetického účinku. Odhady naznačují, že tímto
deficitem trpí až 7 % kavkazské populace. Pokud však pacient patří mezi ultrarychlé metabolizátory, existuje
riziko rozvoje nežádoucích účinků opioidní toxicity i při běžně předepisovaných dávkách.
Mezi obecné příznaky opioidní toxicity patří zmatenost, ospalost, mělké dýchání, zúžené zornice, nauzea,
zvracení, zácpa a snížená chuť k jídlu. V závažných případech se může jednat o příznaky oběhového a
respiračního útlumu, které mohou být život ohrožující a velmi vzácně fatální. Odhady prevalence
ultrarychlých metabolizátorů u různých populací jsou shrnuty níže:
Populace Prevalence (%)
africká/etiopská 29 %
afroamerická 3,4–6,5 %
asijská 1,2–2 %
kavkazská 3,6–6,5 %
řecká 6,0 %
maďarská 1,9 %
severoevropská 1–2 %

Postoperační použití u dětí
V publikované literatuře se objevily zprávy, že tramadol podaný postoperačně dětem po tonzilektomii a/nebo
adenoidektomii z důvodu obstrukční spánkové apnoe vedl ke vzácným, avšak život ohrožujícím nežádoucím
příhodám. Při podávání tramadolu dětem k úlevě od postoperační bolesti je nutné dbát mimořádné opatrnosti
a je nutné pečlivé monitorování symptomů opioidní toxicity, včetně respirační deprese.

Děti se zhoršenou respirační funkcí
Tramadol se nedoporučuje používat u dětí, u nichž může být respirační funkce narušena, včetně dětí s
neuromuskulárními chorobami, závažnými kardiologickými nebo respiračními onemocněními, infekcemi
horních cest dýchacích nebo plic, mnohočetnými úrazy a dětí podstupujících rozsáhlé chirurgické zákroky.
Tyto faktory mohou zhoršit symptomy opioidní toxicity.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazpiny nebo jim podobné látky
Současné užívání přípravku Tramadol Vitabalans a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné
látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě
rozhodnutí předepsat přípravek Tramadol Vitabalans současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této
souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli
(viz bod 4.5).

Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a
hypoxemie ve spánku. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u kterých se
vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

Nedostatečnost nadledvin
Opioidní analgetika mohou příležitostně způsobit reverzibilní nedostatečnost nadledvin, která vyžaduje
sledování a glukokortikoidní substituční léčbu. Příznaky akutní nebo chronické nedostatečnosti nadledvin
mohou zahrnovat například závažnou bolest břicha, nauzeu a zvracení, nízký krevní tlak, mimořádnou
únavu, sníženou chuť k jídlu a úbytek tělesné hmotnosti.

Serotoninový syndrom

U pacientů užívajících tramadol v kombinaci s dalšími serotonergními přípravky nebo samostatně byl hlášen
serotoninový syndrom, což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.5, 4.8 a 4.9).
Pokud je souběžná léčba dalšími serotonergními přípravky klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta
pečlivě sledovat, a to zejména při zahájení léčby a při zvyšování dávky.
Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální příznaky.
V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti příznaků zvážit snížení
dávky nebo ukončení léčby. Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tramadol Vitabalans se nesmí podávat současně s inhibitory MAO (viz bod 4.3).

U pacientů léčených inhibitory MAO 14 dnů před podáním opioidu pethidinu byly pozorovány život
ohrožující interakce postihující CNS, respirační a kardiovaskulární funkce. Stejné interakce s inhibitory
MAO nelze vyloučit během léčby tramadolem.

Současné podávání tramadolu s jinými léky tlumícími CNS včetně alkoholu může zesilovat účinky na CNS
(viz bod 4.8).

Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, zvyšuje
riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné
omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Výsledky dosud provedených farmakokinetických studií ukazují, že vznik klinicky relevantních interakcí při
současném nebo předchozím podávání cimetidinu (enzymatický inhibitor) není pravděpodobný. Současné
nebo předchozí podávání karbamazepinu (enzymatického induktoru) může snížit analgetický účinek a zkrátit
dobu působení.

Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu
(SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), tricyklických antidepresiv,
antipsychotik a dalších křečový práh snižujících léčivých přípravků (jako je bupropion, mirtazapin,
tetrahydrokanabinol) a způsobit tak křeče.

Současné terapeutické použití tramadolu a serotonergních léků, jako jsou selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI),
inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin, může způsobit serotoninový syndrom,
což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.4 a 4.8).

Při současném podávání tramadolu a kumarinových derivátů (např. warfarinu) je třeba opatrnosti, protože
u několika pacientů bylo hlášeno zvýšení INR s velkým krvácením a vznikem ekchymóz.

Další léčivé látky inhibující CYP3A4, jako ketokonazol, ritonavir a erythromycin, mohou inhibovat
metabolizmus tramadolu (N-demethylaci) a pravděpodobně také jeho aktivního O-demethylovaného
metabolitu. Klinický význam této interakce nebyl hodnocen (viz bod 5.2).

Další léčivé přípravky, které inhibují CYP2D6, mohou inhibovat metabolismus tramadolu a ovlivnit
plazmatickou koncentraci tramadolu, klinicky relevantní interakce nebyly hlášeny (viz bod 5.2).

V omezeném počtu klinických studií při před- a pooperačním podání antiemetika 5-HT3 antagonisty
ondansetronu byla u pacientů s pooperační bolestí zvýšená potřeba tramadolu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita


Postmarketingové studie nenaznačují účinek tramadolu na fertilitu.
Studie na zvířatech neprokázaly účinek tramadolu na fertilitu.

Těhotenství

Studie s tramadolem na zvířatech prokázaly při velmi vysokých dávkách vliv na vývoj orgánů, osifikaci a
novorozeneckou mortalitu. Teratogenní účinky nebyly pozorovány. Tramadol prochází placentou. Nejsou
k dispozici dostatečné údaje o bezpečnosti použití tramadolu u těhotných žen. Tramadol se proto nemá
podávat těhotným ženám.

Podávání tramadolu před porodem nebo v jeho průběhu neovlivňuje kontraktilitu dělohy. U novorozenců
může vést ke změnám dechové frekvence, které obvykle nejsou klinicky významné. Dlouhodobé užívání
v těhotenství může u novorozence vést ke vzniku abstinenčních příznaků.

Kojení

Přibližně 0,1 % dávky tramadolu užité matkou se vylučuje do mateřského mléka. Užije-li matka perorální
denní dávku až do 400 mg, požije kojené dítě bezprostředně po porodu střední dávku tramadolu odpovídající
% dávky užité matkou upravené dle hmotnosti matky. Z tohoto důvodu není vhodné tramadol užívat
během kojení nebo je třeba kojení během léčby tramadolem přerušit. Po jedné dávce tramadolu není obvykle
nutné kojení přerušit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

I při užívání podle návodu může Tramadol Vitabalans vyvolat reakce jako spavost a závratě a narušit tak
reakce u řidičů nebo obsluhy strojů. To platí zejména v kombinaci s alkoholem nebo jinými psychotropními
látkami. Tramadol může také způsobovat třes a poruchy vidění a vnímání. Pokud se tyto příznaky objeví,
pacient se má zdržet řízení nebo obsluhy strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou nauzea a závratě, obojí se vyskytuje u více než 10 % pacientů.

Hodnocení četnosti nežádoucích účinků je následující:
• Velmi časté (≥ 1/10),
• Časté (≥ 1/100 až < 1/10),
• Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100),
• Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000),
• Velmi vzácné (< 1/10 000)
• Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy imunitního systému
Vzácné: Alergické reakce (např. dušnost, bronchospazmus, sípot, angioedém) a anafylaxe

Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné: Změny chuti k jídlu
Není známo: Hypoglykémie

Psychiatrické poruchy
Vzácné: Halucinace, zmatenost, poruchy spánku, nesouvislá řeč, úzkost a noční můry. Po podání tramadolu
se mohou objevit psychické nežádoucí účinky, které se u jednotlivých pacientů mohou lišit v intenzitě a
charakteru (v závislosti na osobnosti pacienta a délce léčby). Patří sem změny nálad (obvykle euforie, občas
dysforie), změny aktivity (obvykle snížení, občas zvýšení) a změny kognitivních a senzorických schopností
(např. způsobu rozhodování, percepční poruchy). Může dojít ke vzniku závislosti.

Mohou se objevit následující abstinenční příznaky podobné abstinenčním příznakům při vysazení opiátů:
agitovanost, úzkost, nervozita, nespavost, hyperkineze, třes a gastrointestinální příznaky. Další velmi vzácné
nežádoucí účinky zaznamenané po vysazení tramadolu zahrnují: panické záchvaty, stavy výrazné úzkosti,
halucinace, parestézie, tinitus a neobvyklé CNS příznaky (např. zmatenost, bludy, depersonalizace,
derealizace a paranoia).

Poruchy nervového systému
Velmi časté: Závratě.
Časté: Bolesti hlavy, ospalost.
Vzácné: Poruchy řeči, parestézie, třes, respirační deprese, epileptiformní křeče, abnormální koordinace,
mimovolní svalové kontrakce, synkopa. Jsou-li významně překročeny doporučené dávky a pokud jsou
současně podávány jiné centrálně působící látky s tlumivým účinkem na CNS (viz bod 4.5), může dojít
k útlumu dýchání. Epileptiformní křeče se objevily hlavně po podání vysokých dávek tramadolu nebo po
současné léčbě přípravky, které mohou snižovat práh pro vznik záchvatů (viz body 4.4 a 4.5).
Není známo: Serotoninový syndrom.

Poruchy oka
Vzácné: Mióza, mydriáza, rozmazané vidění.

Srdeční poruchy
Méně časté: Kardiovaskulární regulace (palpitace, tachykardie, posturální hypotenze nebo kardiovaskulární
kolaps). Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout především po intravenózním podání a u pacientů
vystavených zvýšené tělesné zátěži.
Vzácné: Bradykardie, zvýšení krevního tlaku.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Dyspnoe.
Není známo: Škytavka, bylo hlášeno zhoršení projevů astmatu, kauzální vztah však nebyl prokázán.

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Nauzea.
Časté: Zvracení, zácpa, sucho v ústech.
Méně časté: Říhání; podráždění gastrointestinálního traktu (pocit tlaku v žaludku, nadýmání), průjem.

Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: V několika ojedinělých případech bylo v časové souvislosti s terapií tramadolem hlášeno
přechodné zvýšení hodnot jaterních enzymů.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: Pocení.
Méně časté: Kožní reakce (např. svědění, vyrážka, kopřivka).

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: Motorická slabost.

Poruchy ledvin a močových cest
Časté: Poruchy mikce (obtíže při močení a retence moči).

Celkové poruchy
Časté: Únava.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili

podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10,
webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
Po intoxikaci tramadolem lze očekávat v zásadě stejné příznaky, jako po předávkování jinými centrálně
působícími analgetiky (opioidy). Ty zahrnují hlavně miózu, zvracení, kardiovaskulární kolaps, poruchy
vědomí až kóma, křeče, útlum dýchání až zástava dechu. Byl hlášen také serotoninový syndrom.

Léčba
Postupuje se podle obecných zásad první pomoci. Je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest (riziko
aspirace), v závislosti na příznacích zajistit dýchání a krevní oběh. Antidotem při útlumu dýchání je naloxon.
V pokusech na zvířatech naloxon neovlivnil křeče. V případě křečí se podává intravenózně diazepam.

Podání aktivního uhlí nebo gastrická laváž se doporučuje pouze do dvou hodin po požití tramadolu.
Gastrointestinální detoxikace může být prospěšná i později v případech intoxikace mimořádně velkým
množstvím tramadolu nebo po požití lékové formy s prodlouženým uvolňováním.

Hemodialýza nebo hemofiltrace odstraní tramadol ze séra jen minimálně. Proto léčba akutní intoxikace
samotnou hemodialýzou nebo hemofiltrací není vhodná k detoxikaci.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Analgetika, jiná opioidní analgetika, ATC kód: N02AX02.

Tramadol je centrálně působící opioidní analgetikum. Je to neselektivní čistý agonista opioidních receptorů
μ, δ a κ, s vyšší afinitou k receptoru μ. Další mechanizmy, které přispívají k analgetickému účinku, jsou
inhibice zpětného vychytávání noradrenalinu v neuronech a zvyšování uvolňování serotoninu.

Tramadol má antitusický účinek. Na rozdíl od morfinu nepůsobí analgetické dávky tramadolu v širokém
rozmezí útlum dechového centra. Také je méně ovlivněna gastrointestinální motilita. Účinky na
kardiovaskulární systém jsou spíše mírné. Účinnost tramadolu je uváděna jako 1/10 až 1/6 účinnosti morfinu.

Pediatrická populace

Účinek enterálního a parenterálního podání tramadolu byl zkoumán v klinických studiích u více než pediatrických pacientů, ve věku od novorozenců do 17 let. Léčba bolesti byla sledována ve studiích bolesti
po operaci (především abdominální), po chirurgické extrakci zubu, z důvodu zlomenin, popálenin a traumat,
a ostatních bolestivých stavů, které by mohly vyžadovat analgetickou léčbu po dobu nejméně 7 dní.

Po jednorázovém podání dávek až 2 mg/kg nebo po opakovaném podání dávek až 8 mg/kg za den (až
k maximální dávce 400 mg denně) byla shledána účinnost tramadolu superiorní vůči placebu a superiorní
nebo ekvivalentní paracetamolu, nalbufinu, pethidinu a nízkým dávkám morfinu. Provedené studie prokázaly
účinnost tramadolu. Bezpečnostní profil tramadolu byl obdobný u dospělých a pediatrických pacientů
starších 1 roku (viz bod 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po podání per os se absorbuje více než 90 % tramadolu. Průměrná absolutní biologická dostupnost je
přibližně 70 %, bez ohledu na současný příjem potravy. Rozdíl mezi absorbovaným a nemetabolisovaným
biologicky dostupným tramadolem je dán nejspíše nízkým first-pass efektem. First-pass efekt je po

perorálním podání nejvýše 30%. Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo přibližně 2 hodiny po
perorálním podání tramadolu.

Tramadol má vysokou tkáňovou afinitu (distribuční objem je 203 ± 40 l). Vazba na plazmatické proteiny činí
přibližně 20 %.

Tramadol prochází hematoencefalickou i placentární bariérou. V mateřském mléce se nacházejí velmi malá
množství léčivé látky a jejího O-desmethyl derivátu (0,1 % resp. 0,02 % podané dávky).

Tramadol se v lidském organizmu metabolizuje především prostřednictvím N- a O-demethylací a konjugací
O-demethylovaných produktů s kyselinou glukuronovou. Farmakologicky aktivní je pouze O-
desmethyltramadol. Mezi dalšími metabolity existují značné kvantitativní interindividuální rozdíly. V moči
bylo doposud nalezeno jedenáct metabolitů. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že O-desmethyltramadol
je 2-4krát účinnější než původní látka. Jeho poločas je 7,9 hodiny (rozmezí 5,4 – 9,6 hodiny) a je v podstatě
podobný tramadolu.

Inhibice jednoho nebo obou typů izoenzymů CYP3A4 a CYP2D6, které se podílejí na biotransformaci
tramadolu, může ovlivnit plazmatickou koncentraci tramadolu nebo jeho aktivního metabolitu.

Tramadol a jeho metabolity jsou téměř úplně vylučovány ledvinami. Kumulativní močová exkrece činí 90 %
celkové radioaktivity podané dávky. Eliminační poločas je přibližně 6 hodin bez ohledu na způsob podání.
U pacientů starších 75 let může být prodloužen přibližně 1,4násobně. U pacientů s jaterní cirhózou byl
zjištěn eliminační poločas 13,3 ± 4,9 hodiny (tramadol) a 18,5 ± 9,4 hodiny (O-desmethyltramadol); v
extrémních případech dosáhl hodnot 22,3 resp. 36 hodin. U pacientů s renální insuficiencí (clearance
kreatininu < 5 ml/min) byly hodnoty eliminačního poločasu 11 ± 3,2 hodiny a 16,9 ± 3 hodiny, extrémní
hodnoty dosáhly 19,5 hodiny resp. 43,2 hodiny.

Tramadol má v terapeutickém dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetický profil.

Vztah mezi sérovými koncentracemi a analgetickým účinkem je závislý na dávce, avšak v ojedinělých
případech se podstatně liší. Obvykle je účinná sérová koncentrace 100-300 ng/ml.

Pediatrická populace

U pacientů od 1 roku do 16 let věku byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu po
jednorázovém nebo opakovaném perorálním podání shledána obecně podobná farmakokinetice u dospělých
po adjustaci dávky podle tělesné hmotnosti, ale s vyšší interindividuální variabilitou u dětí ve věku 8 let a
mladších.

U dětí do 1 roku věku byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu studována, avšak nebyla plně
charakterizována. Dle informací ze studií zahrnujících tuto věkovou skupinu, se u novorozenců rychlost
tvorby O-desmetyltramadolu cestou CYP2D6 plynule zvyšuje a předpokládá se, že asi v 1 roce věku je
dosaženo stejné aktivity CYP2D6 jako u dospělých. Kromě toho, plně nevyvinutý systém glukuronidace a
renálních funkcí může vést k pomalé eliminaci a akumulaci O-desmetyltramadolu u dětí do 1 roku věku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Po opakovaném perorálním a parenterálním podávání tramadolu potkanům a psům po dobu 6-26 týdnů a po
perorálním podávání tramadolu psům po dobu 12 měsíců nebyly při hematologických, biochemických a
histologických vyšetřeních popsány žádné změny související s podávanou látkou. Pouze po vysokých
dávkách, zřetelně převyšujících terapeutické rozmezí, se vyskytly projevy z ovlivnění centrálního nervového
systému: neklid, slinění, křeče a úbytek tělesné hmotnosti. Bez jakýchkoliv reakcí tolerovali potkani a psi
perorální dávky 20 mg/kg, resp. 10 mg/kg tělesné hmotnosti, a psi rektální dávku 20 mg/kg tělesné
hmotnosti.


U potkaních samic měly dávky tramadolu od 50 mg/kg/den výše toxické účinky a zvyšovaly neonatální
mortalitu. Retardace u potomstva se projevila ve formě poruchy osifikace a pozdního otevírání vagíny a očí.
Fertilita samců ani samic nebyla ovlivněna. U králíků se toxické účinky na samice a skeletální abnormality u
jejich potomstva vyskytly po dávkách od 125 mg/kg výše.

V některých in vitro testovacích systémech byly prokázány mutagenní účinky. V in vivo studiích tyto účinky
prokázány nebyly. Dle současných poznatků lze tramadol klasifikovat jako nemutagenní.

Studie na tumorigenní potenciál tramadol-hydrochloridu byly prováděny na potkanech a myších. Studie na
potkanech neprokázala v souvislosti s podáváním látky zvýšený výskyt nádorů. Ve studii na myších byl
prokázán zvýšený výskyt hepatocelulárních adenomů u samců (na dávce závislé nesignifikantní zvýšení
u dávek 15 mg/kg a vyšších) a plicních nádorů u samic ve všech dávkovacích skupinách (signifikantní, ale
na dávce nezávislé zvýšení).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa
Magnesium-stearát
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

10, 15, 20, 25, 30, 40, 50, 60, 100, 150, 200, 250 nebo 300 tablet v blistru (PVC/Al).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vitabalans Oy
Varastokatu FI-13500 Hämeenlinna
Finsko
Tel: +358 (3) Fax: +358 (3)


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

65/045/13-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

16. 1. 2013/26. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

16. 12.