Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Betahistin Aurovitas 8 mg tabletyBetahistin Aurovitas 16 mg tabletyBetahistin Aurovitas 24 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈
Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum 8 mg.
Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum 16 mg.
Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum 24 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Betahistin Aurovitas 8 mg tablety Bílé až téměř bílé, kulaté (průměr 7,0 mm), ploché, nepotahované tablety s vyraženým "X" na jedné
straně a „87“ na druhé straně.
Betahistin Aurovitas 16 mg tablety Bílé až téměř bílé, kulaté (průměr 8,5 mm), nepotahované tablety s vyraženým "X" a s půlicí rýhou na
jedné straně a „88“ na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
Betahistin Aurovitas 24 mg tablety Bílé až téměř bílé, kulaté (průměr 10,0 mm), nepotahované tablety s vyraženým "X" a s půlicí rýhou
na jedné straně a „89“ na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Betahistin je indikován k léčbě Menierova syndromu, charakterizovaného následujícími příznaky:
vertigo, tinnitus, ztráta sluchu a nauzea.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí:
Úvodní perorální léčba je 8-16 mg 3x denně, tableta se užívá nejlépe s jídlem. Udržovací dávky se
obvykle pohybují v rozmezí 24-48 mg denně. Denní dávka se má podávat v průběhu dne rozdělená na
až 3 dávky. Denní dávka nemá překročit 48 mg. Dávkování lze individuálně upravit tak, aby
vyhovovalo potřebám pacienta. Zlepšení může být pozorováno někdy až po několika týdnech léčby.
Nejlepších výsledků je někdy dosaženo po několika měsících. Existují náznaky, že léčba od počátku
onemocnění zabraňuje progresi onemocnění a/nebo ztrátě sluchu v pozdějších fázích onemocnění.
Betahistin Aurovitas 8 mg/16 mg:
8mg tablety 16mg tablety
- 2 tablety
3krát denně
½ - 1 tableta
3krát denně
Betahistin Aurovitas 24 mg:
Doporučená počáteční dávka je 24 mg betahistinu.
Pokud je indikována maximální denní dávka 48 mg, dospělí užívají jednu 24mg tabletu dvakrát denně
(ráno a večer).
24 mg tablety
tableta
2krát denně
Porucha funkce ledvin U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě post-
marketingových zkušeností se jeví, že není třeba dávku upravovat.
Porucha funkce jater U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě
postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba dávku upravovat.
Starší pacienti Ačkoli údaje z klinických studií u této skupiny pacientů jsou omezené, rozsáhlé postmarketingové
zkušenosti napovídají, že u této skupiny není třeba dávku upravovat.
Pediatrická populace
Podávání přípravku Betahistin Aurovitas se dětem mladším 18 let nedoporučuje vzhledem k
nedostačujícím údajům o bezpečnosti a účinnosti přípravku.
Způsob podáníTablety je nejvhodnější užívat během jídla nebo krátce po jídle se sklenicí vody. Betahistin může
způsobit mírné zažívací potíže (viz bod 4.8). Užívání betahistinu s jídlem může pomoci zmírnit
zažívací potíže.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
Betahistin je kontraindikován u pacientů s feochromocytomem. Jelikož betahistin je syntetickým
analogem histaminu, může vyvolávat uvolnění katecholaminů z nádoru, což vede k závažné
hypertenzi.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Opatrnost je třeba při léčbě pacientů s peptickým vředem nebo anamnézou peptického vředu, protože
při léčbě betahistinem byla příležitostně pozorována dyspepsie.
Pacienti astma bronchiale a peptickým vředem mají být během léčby pečlivě sledováni.
Opatrnost je třeba při předepisování betahistinu pacientům s kopřivkou, vyrážkou nebo alergickou
rýmou vzhledem k možnosti zhoršení těchto symptomů.
Opatrnost je třeba u pacientů s těžkou hypotenzí.
Betahistin není vhodnou léčbou následujících patologických stavů:
• benigní paroxysmální vertigo,
• závratě související s onemocněním centrálního nervového systému.
Opatření pro použitíUžití tohoto léčivého přípravku v průběhu jídla zamezuje vzniku gastralgie.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nejsou prokázané případy nebezpečných interakcí. Studie interakcí in vivo nebyly prováděny. Na
základě údajů ze studií in vitro se nepředpokládá inhibice enzymů cytochromu P 450 in vivo.
Ačkoli antagonismus mezi betahistinem a antihistaminiky lze očekávat na teoretické bázi, nebyly
hlášeny žádné takové interakce.
Byl popsán případ interakce s etanolem a látkami obsahujícími pyrimetamin s dapsonem a jiný případ
potencování účinku betahistinu při podání salbutamolu.
Údaje získané in vitro ukazují inhibici metabolismu betahistinu léčivy, která inhibují
monoaminooxidázu (MAO), včetně MAO typu B (např. selegilin). Při užití betahistinu současně s
inhibitory MAO (včetně selektivního MAO-B) se doporučuje opatrnost.
Betahistin je analogem histaminu, je teoreticky možné, že interakce betahistinu s antihistaminiky
může ovlivnit účinnost jednoho z těchto přípravků.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství O užívání betahistinu těhotnými ženami nejsou odpovídající údaje. Studie na zvířatech neukazují
přímé ani nepřímé škodlivé účinky týkající se reprodukční toxicity, embryonálního/fetálního vývoje,
porodu a postnatálního vývoje při dávkách odpovídajících klinické praxi. Z preventivních opatření
vyplývá, že je vhodnější se vyhnout používání betahistinu během těhotenství.
Kojení Není známo, zda se betahistin vylučuje do lidského mateřského mléka. Betahistin je vylučován do
mléka samic potkanů. Účinky pozorované po narození ve studiích na zvířatech byly omezené na
velmi vysoké dávky. Význam léku pro matku má být zvážen oproti přínosům kojení a potenciálním
rizikům pro dítě.
FertilitaStudie na zvířatech neprokázaly vliv na fertilitu u potkanů (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Betahistin je indikován k léčbě závratí, hučení v uších a ztrátě sluchu spojené s Menierovým
syndromem, který může negativně ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. V klinických studiích
speciálně zaměřených na zjištění schopnosti řídit a obsluhovat stroje neměl betahistin žádný nebo
pouze zanedbatelný vliv.
4.8 Nežádoucí účinky
Následující nežádoucí účinky se vyskytly v níže uvedených frekvencích u pacientů léčených
betahistinem v placebem kontrolovaných klinických studiích a po uvedení přípravku na trh: velmi
časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1 / 1000 až <1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až
<1/1, 000), velmi vzácné (<1/10, 000), a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy nervového systémuČasté: bolest hlavy
Gastrointestinální poruchyČasté: nauzea a dyspepsie
Vedle těchto příhod hlášených během klinického hodnocení byly v průběhu postmarketingového
používání a v odborné literatuře spontánně hlášeny následující nežádoucí účinky. Jejich frekvence
nemůže být z údajů, které jsou k dispozici, odhadnuta, a je proto hodnocena jako „není známo“.
Poruchy krve a lymfatického systémuNení známo: trombocytopenie
Poruchy imunitního systémuNení známo: hypersenzitivní reakce, např. anafylaxe
Gastrointestinální poruchy Není známo: Mírné žaludeční obtíže (např. zvracení, gastrointestinální bolest, sucho v ústech, průjem,
břišní distenze a nadýmání), které obvykle mizely při užívání přípravku během jídla nebo při snížení
dávky.
Poruchy kůže a podkožní tkáně Není známo: reakce hypersenzitivity kůže a podkožní tkáně, zvláště angioneurotický edém, kopřivka,
vyrážka a svědění.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Bylo hlášeno pouze několik případů předávkování. Někteří pacienti zaznamenali mírné až středně
závažné příznaky při dávkách až do 640 mg (např. nauzea, somnolence, bolesti břicha). Jiné příznaky
předávkování betahistinem jsou zvracení, dyspepsie, ataxie a záchvaty. Vážnější komplikace (např.
křeče, plicní nebo srdeční komplikace) byly pozorovány v případech záměrného předávkování
betahistinem zvláště v kombinaci s předávkováním jinými léky. Není specifické antidotum. Výplach
žaludku a symptomatická léčba se doporučují do jedné hodiny od podání. Léčba předávkování by
měla zahrnovat obecná podpůrná opatření.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: 2,7 Centrálního nervového systému. Antiemetika a antivertiginóza.
ATC kód: N07C A
Mechanismus účinku betahistinu je pochopen pouze částečně.
Existuje několik možných hypotéz, které jsou podpořeny studiemi na zvířatech a daty u lidí:
Betahistin ovlivňuje histaminergní systém:
Betahistin působí jak jako parciální agonista histaminového H1-receptoru, tak jako antagonista
histaminového H3-receptoru také v nervové tkáni a má zanedbatelný vliv na H2-receptor. Betahistin
zvyšuje obrat a uvolňování histaminu blokováním presynaptických H3-receptorů a indukcí „down-
regulation“ H3-receptorů.
Betahistin může zvyšovat průtok krve v kochleární oblasti a v celém mozku:
Farmakologické testování na zvířatech ukázalo, že cirkulace krve v žilkách vnitřního ucha se zlepší,
pravděpodobně pomocí relaxace prekapilárních sfinkterů mikrocirkulace ve vnitřním uchu.
Bylo také prokázáno, že betahistin zvyšuje průtok krve v mozku u lidí.
Betahistin usnadňuje vestibulární kompenzaci:
Betahistin urychluje vestibulární zotavení po unilaterální neurektomii u zvířat, a to podporou a
usnadněním centrální vestibulární kompenzace; tento účinek, charakterizovaný „up-regulation“ obratu
a uvolňování histaminu, je zprostředkován antagonismem vůči H3 receptorům. Doba zotavení po
vestibulární neurektomii u lidí byla při léčbě betahistinem také snížena.
Betahistin mění neuronální přenos ve vestibulárním jádru:
Betahistin má také v závislosti na dávce inhibiční účinek na vzruchovou aktivitu neuronů v laterálním
a mediálním vestibulárním jádru.
Farmakodynamické vlastnosti prokázané u zvířat mohou přispět k terapeutickému přínosu betahistinu
ve vestibulárním systému.
Účinnost betahistinu byla prokázána ve studiích u pacientů s vestibulárním vertigem a Ménièrovou
nemocí, a to zmírněním závažnosti a frekvence záchvatů vertiga.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce Po perorálním podání se betahistin snadno a téměř úplně vstřebává ze všech částí gastrointestinálního
traktu. Po absorpci je lék rychle a téměř úplně metabolizován na farmakologicky neaktivní 2-pyridyl-
octovou kyselinu (2-PAA). Hladiny betahistinu v plasmě jsou velmi nízké (tzn. pod detekčním
limitem 100 pg/ml). Farmakokinetické analýzy jsou tudíž založeny na měření 2-PAA v plasmě a
moči.
Cmax v sytém stavu je nižší než nalačno. Avšak celková absorpce betahistinu je podobná za obou
stavů, což naznačuje, že příjem potravy jenom zpomaluje absorpci betahistinu.
Distribuce Procento betahistinu vázaného na bílkovinu krevní plasmy je menší než 5 %.
Biotransformace Po absorpci je betahistin rychle a téměř úplně metabolizován na 2-PAA (která nemá farmakologický
účinek).
Po perorálním podání betahistinu dosahuje koncentrace 2-PAA v plasmě (a moči) maxima 1 hodinu
po podání a klesá s poločasem asi 3,5 hodiny.
Eliminace
2-PAA se snadno vylučuje do moči. V dávkovém rozmezí mezi 8 a 48 mg je asi 85 % původní dávky
nalezeno v moči. Exkrece samotného betahistinu ledvinami nebo stolicí má podružný význam.
Linearita:
Odbourávání je při perorálním dávkování 8-48 mg konstantní, což ukazuje, že farmakokinetika
betahistinu je lineární a naznačuje, že zapojená metabolická cesta není saturována.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve studiích chronické toxicity po opakované dávce u psů trvající 6 měsíců a v 18měsíční studii u
potkanů albínů nebyly zjištěny žádné klinicky významné škodlivé účinky v dávkách v rozmezí 2,120 mg/kg-
1. Chronická toxicita Intravenózní dávky 120 mg/kg a vyšší vyvolaly u psů a paviánů nežádoucí účinky v nervovém
systému.
Studie chronické toxicity po perorálním podání betahistinu u potkanů v období 18 měsíců v dávce
500 mg/kg a u psů během 6 měsíců v dávce 25 mg/kg ukázaly, že betahistin byl dobře snášen, bez
známek konečné toxicity.
Mutagenní a karcinogenní potenciál Betahistin nemá mutagenní potenciál a nebyly podány důkazy o jeho karcinogenitě u potkanů.V
18měsíční studii chronické toxicity u potkanů při dávkách betahistinu až do 500 mg/kg se
neprokázaly žádné důkazy svědčící pro karcinogenní potenciál. Testy prováděné na březích samicích
králíků neprokázaly teratogenní účinky betahistinu.
Reprodukční toxicita Ve studiích reprodukční toxicity byly pozorovány účinky pouze při expozicích považovaných za
dostatečně převyšující maximální expozici u člověka, což naznačuje malý význam pro klinické
použití.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulosa
MannitolPovidon Krospovidon typ B
Bezvodá kyselina citrónováKoloidní bezvodý oxid křemičitý
MastekKyselina stearová 50%
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Polyamid/Al/PVC/Al blistr:
mg: 10, 20, 30, 50, 60, 84, 90, 100 a 120 tablet
16 mg: 10, 20, 30, 60, 84 a 90 tablet
24 mg: 10, 20, 30, 50, 60 a 90 tablet
Bílá neprůhledná, kulatá HDPE lahvička s uzávěrem z polypropylénu obsahující bavlněný smotek:
30 a 1000 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Aurovitas, spol. s r.o.
Karlovarská 161 00 Praha Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA Betahistin Aurovitas 8 mg tablety: 83/229/15-C
Betahistin Aurovitas 16 mg tablety: 83/230/15-C
Betahistin Aurovitas 24 mg tablety: 83/231/15-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 22. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 10. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU
29. 12.
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum 8 mg.