ALMOZEN -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Almozen 12,5 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje almotriptanum 12,5 mg (ve formě almotriptani malas 17,5 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Popis: bílé až téměř bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru max. 6,2 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Akutní léčba bolesti hlavy při záchvatu migrény s aurou nebo bez aury.

4.2 Dávkování a způsob podání

Almotriptan se nepoužívá k profylaxi migrény.

Dávkování

Dospělí (od 18 do 65 let)
Doporučená dávka pro dospělé je jedna tableta obsahující 12,5 mg almotriptanu. Pokud se symptomy
znovu objeví během 24 hodin, lze podat druhou dávku. Interval mezi dvěma dávkami však má být
nejméně 2 hodiny.

Pokud byla první dávka přípravku v léčbě záchvatu neúčinná, účinnost druhé dávky podané při
stejném záchvatu nebyla v kontrolních studiích zjišťována. Pokud pacient nereaguje na podání první
dávky, druhá dávka již nemá být k léčbě stejného záchvatu podána.

Maximální doporučená dávka jsou dvě dávky v průběhu 24 hodin.

Pediatrická populace

Nejsou žádná dostupná data ohledně užívání almotriptanu u dětí a dospívajících, proto se použití
almotriptanu v této věkové skupině nedoporučuje.

Starší pacienti (nad 65 let věku)
U starších pacientů není potřebná žádná úprava dávkování. Bezpečnost a účinnost užívání
almotriptanu u pacientů starších 65 let nebyla systematicky hodnocena.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není potřebná úprava dávkování.
Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin by neměli užívat více než jednu tabletu v průběhu hodin.

Porucha funkce jater
K užívání almotriptanu u pacientů s poruchou funkce jater, nejsou žádné dostupné údaje (viz bod 4.3 a
4.4).

Způsob podání

Almotriptan se má užít a zapít tekutinou co nejdříve po nástupu migrény spojené s bolestí hlavy, avšak
léčba je efektivní i pokud se užije v pozdější fázi záchvatu.

Tablety se užívají s jídlem nebo nezávisle na jídle.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Stejně jako u jiných agonistů receptoru 5-HT1B/1D, nemají almotriptan užívat pacienti, kteří mají
v anamnéze symptomy a známky
 ischemické choroby srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris, zdokumentovaná němá
ischemie, Prinzmetalova angina) nebo
 těžké hypertenze a nekontrolované mírné až středně těžké hypertenze.
- Pacienti s anamnézou cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemické ataky (TIA).
- Pacienti s onemocněním periferních cév.
- Současné užívání s ergotaminem, ergotaminovými deriváty (včetně metylsergidu) a jiných agonistů
5-HT je kontraindikováno.
- Pacienti se závažnou poruchou funkce jater (viz bod 4.2).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Almotriptan se podává pouze tehdy, pokud je jasně prokázána diagnóza migrény. Přípravek se nepoužívá
k léčbě pacientů s bazilární, hemiplegickou nebo oftalmoplegickou formou migrény.

Stejně tak jako u ostatních přípravků k akutní léčbě migrény je nutné před zahájením léčby bolesti
hlavy u pacientů bez předchozí diagnózy migrény, nebo u pacientů s migrénou s atypickými
symptomy vyloučit jiná, potenciálně závažná neurologická onemocnění. U pacientů léčených agonisty
5-HT1B/1D receptoru byl pozorován výskyt cerebrovaskulárních příhod. Je nutné mít na paměti, že u
osob trpících migrénou existuje zvýšené riziko některých cerebrovaskulárních příhod (např. cévní
mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka).

Ve velmi vzácných případech, tak jako u jiných agonistů receptoru 5-HT1B/1D, byl pozorován koronární
vazospasmus a infarkt myokardu. Proto by neměl být almotriptan podáván pacientům, kteří by mohli
mít doposud nediagnostikované onemocnění koronárních cév, bez předchozího zjištění potenciálního
kardiovaskulárního onemocnění. Zvláštní opatrnosti je třeba u postmenopauzálních žen a mužů nad let s rizikovými faktory pro onemocnění koronárních cév jako je nekontrolovaná hypertenze,
hypercholesterolemie, obezita, diabetes, kouření nebo výskyt kardiovaskulárního onemocnění
v rodinné anamnéze. Avšak ani náležitá vyšetření nemohou zjistit všechny pacienty se srdečním
onemocněním a ve velmi vzácných případech se vyskytly závažné kardiovaskulární příhody u
pacientů bez základního srdečného onemocnění, kteří byli léčeni agonisty 5-HT1B/1D.

Podávání almotriptanu může být doprovázeno přechodnými symptomy zahrnujícími bolest a svírání
na hrudi. Tyto pocity mohou být intenzivní a mohou se šířit až do krku (viz bod 4.8). V případě, že
příznaky vedou k podezření na ischemickou chorobu srdeční, nesmí se další dávky almotriptanu podat
a pacient má absolvovat odpovídající vyšetření.

Přípravek má být předepisován s opatrností u pacientů se známou hypersenzitivitou na sulfonamidy.

Při současné léčbě spolu s triptany a selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) byl hlášen serotoninový
syndrom (zahrnující alteraci duševního stavu, autonomní nestabilitu, neuromuskulární abnormality).
Tyto reakce mohou být závažné. Pokud je současná léčba almotriptanem a SSRI nebo SNRI klinicky
odůvodněna, doporučuje se vhodné klinické sledování pacienta, a to obzvláště na začátku léčby, při
zvyšování dávky nebo po přidání dalšího serotoninergního léčivého přípravku (viz bod 4.5).

Doporučuje se vyčkat alespoň 6 hodin po užití almotriptanu, pokud je třeba podat ergotamin. Stejně
tak po užití přípravku s obsahem ergotaminu je nutné vyčkat nejméně 24 hodin před podáním
almotriptanu. Při společném užití almotriptanu a ergotaminu teoreticky existuje zvýšená možnost
aditivních vazospasmických účinků, přestože takové účinky nebyly pozorovány v klinické studii s zdravými subjekty, kteří užili perorálně almotriptan (viz bod 4.3).

Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin nemají užívat více než jednu tabletu o síle 12,5 mg
v průběhu 24 hodin.

U pacientů s mírným až středně závažným onemocněním jater se doporučuje opatrnost a léčba je
kontraindikována u pacientů se závažným onemocněním jater (viz bod 5.2).

Výskyt nežádoucích účinků může být častější při současném užívání triptanů a rostlinných přípravků
obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum).

Stejně tak jako ostatní antagonisté receptoru 5-HT1B/1D, může almotriptan způsobit mírné, přechodné
zvýšení krevního tlaku, které může být výraznější u starších pacientů.

Bolesti hlavy způsobené nadměrným užíváním léků
Dlouhodobé užívání jakéhokoli léku k léčbě bolestí hlavy může tyto bolesti ještě zhoršit. Pokud se tato
situace objeví, nebo na ni existuje podezření, doporučuje se léčbu ukončit. Podezření na tuto diagnózu
existuje u pacientů, u kterých se často nebo každodenně objevují bolesti hlavy i přesto (nebo právě
proto), že pravidelně užívají léky proti bolesti hlavy.

Maximální doporučená dávka almotriptanu nesmí být překračována.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakční studie byly provedeny s inhibitory MAO, beta-blokátory, selektivními inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu, blokátory kalciových kanálů nebo inhibitory izoenzymů cytochromu P450,
3A4 a 2D6. Nejsou k dispozici žádné studie, které by in vivo posuzovaly vliv almotriptanu na jiné
léky.

Stejně tak jako ostatních agonistů 5-HT1, nelze vyloučit riziko vzniku serotoninového syndromu
v průběhu farmakodynamických interakcí při současné léčbě s IMAO.

Po užití selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitorů zpětného
vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) a triptanů byly hlášeny případy, popisující pacienty se
symptomy odpovídajícími serotoninovému syndromu (zahrnující alteraci duševního stavu, autonomní
nestabilitu a neuromuskulární abnormality) (viz bod 4.4).

Opakované podávání s verapamilem, blokátorem kalciových kanálů a substrátem CYP3A4 vedlo k
20% zvýšení Cmax a AUC almotriptanu. Toto zvýšení se nepovažuje za klinicky relevantní. Nebyly
pozorovány žádné klinicky významné interakce.

Opakované podávání s propranololem neovlivňuje farmakokinetiku almotriptanu. Nebyly pozorovány
žádné klinicky významné interakce.

Ve studiích in vitro provedených za účelem hodnocení schopnosti almotriptanu inhibovat hlavní
enzymy CYP v lidských jaterních mikrosomech a monoaminooxidáze (MAO) se prokázalo, že u
almotriptanu nelze očekávat, že by ovlivňoval metabolismus léčivých přípravků, které jsou
metabolizovány enzymy CYP nebo MAO-A a MAO-B.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Pro podávání almotriptanu u těhotných pacientek jsou dostupné jen velmi omezené údaje. Studie na
zvířatech neukázaly s ohledem na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální
vývoj dítěte, přímý či nepřímý škodlivý vliv (viz bod 5.3).
Při předepisování almotriptanu těhotným ženám je potřeba opatrnosti.

Kojení
Nejsou žádná dostupná data ohledně přechodu almotriptanu do mateřského mléka.
Studie na potkanech však ukázaly, že almotriptan a/nebo jeho metabolity přechází do mateřského
mléka. Opatrnost je proto potřeba při předepisování přípravku u kojících žen. Účinek na kojence je
možno minimalizovat, a to přerušením kojení na 24 h po podání přípravku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly prováděny žádné studie o vlivu almotriptanu na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Je však třeba
mít na paměti, že se může objevit ospalost během záchvatu migrény a jako nežádoucí účinek léčby
almotriptanem. Proto se doporučuje opatrnost u pacientů, kteří vykonávají vysoce kvalifikovanou práci.

4.8 Nežádoucí účinky

Almotriptan byl hodnocen v klinických studiích na více než 2700 pacientech po dobu až jednoho roku.
Nejčastější nežádoucí reakcí při podávání terapeutických dávek byla závrať, ospalost, nevolnost,
zvracení a únava. Žádná nežádoucí reakce neměla incidenci větší než 1,5 %. Následující nežádoucí
reakce byly zhodnoceny v klinických studiích a/nebo v postmarketingových studiích. Reakce jsou
seřazeny dle tříd orgánových systémů, s klesající frekvencí. Frekvence jsou definovány jako: Velmi
časté (> 1/10), časté (≥ 1/100 do < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 do < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 do
< 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) včetně izolovaných zpráv a není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

MedDRA třídy orgánových
systémů
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy imunitního systému není známo hypersenzitivní reakce (včetně
angioedému), anafylaktické
reakce
Poruchy nervového systému časté závrať, ospalost
méně časté parestezie, bolest hlavy
není známo záchvaty
Poruchy oka není známo poruchy vidění*, rozmazané
vidění*
Poruchy ucha a labyrintu méně časté tinnitus
Srdeční poruchy méně časté palpitace
velmi vzácné koronární vazospasmus, infarkt
myokardu a tachykardie
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
méně časté zúžení hrdla
Gastrointestinální poruchy časté nevolnost, zvracení
méně časté průjem, dyspepsie, sucho
v ústech
není známo střevní ischemie
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
méně časté bolest svalů, bolest v kostech
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
časté únava
méně časté bolest na hrudi, astenie
* Poruchy vidění však mohou být způsobeny také samotným záchvatem migrény.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u pacientů užívajících 150 mg (nejvyšší podávanou dávku)
byla ospalost.

Předávkování má být léčeno symptomaticky a mají být udržovány životní funkce. Vzhledem k tomu,
že poločas eliminace je přibližně 3,5 hodiny, sledování pacienta má trvat po dobu nejméně 12 hodin
nebo dokud symptomy nebo příznaky předávkování přetrvávají.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, antimigrenika, selektivní agonisté 5-HT1 receptoru
ATC kód: N02CC
Mechanismus účinku
Almotriptan je selektivní agonista 5-HT1B a 5-HT1D receptoru. Tyto receptory zprostředkovávají
vazokonstrikci určitých kraniálních cév, což bylo prokázáno ve studiích na izolovaných preparátech
lidských tkání. Almotriptan také ovlivňuje trigeminovaskulární systém, kde inhibuje extravazaci
plazmatických proteinů z mozkomíšních plen po stimulaci trigeminálního ganglia, která je příznakem
neurogenního zánětu, který je pravděpodobně zapojen do fyziopatologie vzniku migrény. Almotriptan
nemá žádný významný vliv na jiné subtypy 5-HT receptorů a žádnou významnou afinitu pro
adrenonergní, adenosinová, angiotenzinová, dopaminová nebo tachykininová vazebná místa.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost almotriptanu v léčbě akutního záchvatu migrény je založena na čtyřech multicentrických,
placebem kontrolovaných klinických studiích, které zahrnovaly více než 700 pacientů, kterým byla
podávána dávka 12,5 mg almotriptanu. Pokles bolesti začal 30 minut po podání, a podíl reagujících
pacientů (odpověď = redukce bolesti hlavy ze středně těžké na mírnou až žádnou) po 2 hodinách byl
57 – 70 % po podání almotriptanu a 32 – 42 % po podání placeba. Almotriptan navíc zmírnil
nevolnost, fotofobii a fonofobii spojenou se záchvaty migrény.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce/Distribuce
Almotriptan se dobře vstřebává, po perorálním podání je biologická dostupnost okolo 70 %.
Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) jsou přibližně mezi 1,5 – 3 hodinami po podání. Rychlost a
rozsah absorpce není ovlivněna současným požitím jídla. U zdravých osob, které užily jednu perorální
dávku v rozmezí od 5 mg do 200 mg, bylo Cmax a AUC proporcionální k dávce, což ukazuje na lineární
farmakokinetickou závislost. Není žádný důkaz jakéhokoliv vlivu pohlaví na farmakokinetiku
almotriptanu.

Biotransformace/eliminace
Poločas eliminace (t1/2) je okolo 3,5 hodiny u zdravých jedinců.
Více než 75 % dávky je vyloučeno močí a zbytek stolicí. Přibližně 50 % almotriptanu je vyloučeno
močí a stolicí v nezměněné formě. Hlavní cestou biotransformace je oxidační deaminace pomocí
monoaminooxidázy (MAO-A) na metabolit kyseliny indoloctové. Další enzymy zapojené do
metabolismu almotriptanu jsou cytochrom P450 (izoenzymy 3A4 a 2D6) a flavin mono-oxygenáza.
Žádný z metabolitů není významně farmakologicky aktivní.

Po intravenózním podání zdravým osobám byly průměrné hodnoty pro distribuční objem, celkovou
clearance a poločas eliminace 195 l, 40 l/h a 3,4h. Renální clearance (CLR) představovala asi ⅔
celkové clearance a pravděpodobně se na ní podílí renální tubulární sekrece. CLR dobře koreluje
s renální funkcí u pacientů s mírnou (clearance kreatininu: 60 – 90 ml/min), středně závažnou
(clearance kreatininu: 30 – 59 ml/min) a závažnou (clearance kreatininu: < 30 ml/ min) poruchou
funkce ledvin. Zvýšení průměrného t1/2 (až na 7 hodin) je statisticky a klinicky signifikantní pouze u
pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin. V porovnání se zdravými jedinci byly maximální
plazmatické koncentrace almotriptanu (Cmax) zvýšené o 9 %, 84 %, respektive 72 % u pacientů
s mírnou, středně závažnou a závažnou poruchou funkce ledvin, zatímco expozice (AUC) byla
zvýšená o 23 %, 80 % respektive 195 %. Podle výsledků byla celková clearance almotriptanusnížená o
20 %, 40 % respektive 65 % u pacientů s mírnou, středně závažnou a závažnou poruchou funkce
ledvin. Podle očekávání byla celková (CL) a renální (CLR) clearance u zdravých starších dobrovolníků
ve srovnání s kontrolní skupinou mladých jedinců snížená, ale bez klinického významu.

Na základě mechanismu clearance almotriptanu u člověka, je přibližně 45 % almotriptanu eliminováno
jaterním metabolismem.
Proto, i když byly tyto mechanismy clearance zcela zablokovány nebo poškozeny, plazmatické
hladiny almotriptanu se zvýšily maximálně dvojnásobně, a to za předpokladu, že funkce ledvin (a
renální clearance almotriptanu) nejsou narušeny poruchou funkce jater. U pacientů se závažnou
poruchou funkce ledvin se Cmax zvýšila dvojnásobně a AUC se zvýšilo přibližně trojnásobně ve
srovnání se zdravými dobrovolníky. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater by maximální
změny ve farmakokinetických parametrech neměly překročit tyto rozsahy. Z tohoto důvodu nebyla
provedena žádná studie na farmakokinetiku almotriptanu u pacientů s poruchou funkce jater.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Z hlediska farmakologické bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání a reprodukční toxicity byly
pozorovány nežádoucí účinky pouze při expozicích významně překračující maximální dávku pro
člověka. Almotriptan neprokázal ve standardních genotoxických studiích in vitro a in vivo žádnou
mutagenní aktivitu, a stejně tak v provedených studiích na myších a potkanech nebyl odhalen žádný
karcinogenní potenciál.

Almotriptan se váže na melanin, stejně tak jako je tomu u jiných agonistů receptorů 5-HT1B/1D.
Nicméně, u psů léčených po dobu až jednoho roku nebyly pozorovány žádné oční nežádoucí účinky
spojené s léčbou.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Mannitol (E421)
Mikrokrystalická celulosa
Povidon
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Natrium-stearyl-fumarát

Potahová vrstva:
Potahová soustava Sepifilm 752 bílá:
Hypromelosa
Mikrokrystalická celulosa
Makrogol-2000-stearát
Oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: PVC/PVDC/Al blistry, krabička.
Velikost balení: 2, 3, 6, 9, 12 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., Praha, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

33/537/12-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 17. 10. 2012/ 2. 12. 2016


10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 2.